Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Sci-Fi
  • Dráma
  • Dobrodružný

Denníček (254)

Tales from the Crypt vs. CZ VHS

Warner Home Video:

Povídky ze záhrobí (Only Sin Deep - S01E04 / Lover Come Hack to Me - S01E05 / Collection Completed - S01E06)

Povídky ze záhrobí II (Dead Right - S02E01 / The Switch - S02E02 / Cutting Cards - S02E03)

Five Stars:

Tales From The Crypt - Smrtící perla (Dead Wait - S03E06 /  Split Personality - S04E11 / People Who Live in Brass Hearses - S05E05)

Tales From The Crypt II - Léčka (The Trap - S03E03 / Split Second - S03E11 / On a Deadman's Chest - S04E03)

Tales From The Crypt III - Abrakadabra (Abra Cadaver - S03E04 / Carrion Death - S03E02 / None But the Lonely Heart - S04E01)

H.C.E.:

Rytíř Démon - Demon Knight
Upíří nevěstinec - Bordello of Blood

Tales from the Crypt čest .-)

Tales from the Crypt vs. CZ VHS

short NEWS - 31. týden

short NEWS - 31. týden

Arnold Schwarzenegger

/ BIRTHDAY THEME - 30. týden: 24. - 30. 7. / od kulturistiky k Conanovi / odmítané role a pokračování / nevěra s Brigitte Nielsen a nemanželské dítě s hospodyní / zajímavosti, další tvůrci & filmy / CZ VHS /


Arnold Alois Schwarzenegger se narodil 30. července 1947 v Thalu, poblíž Grazu, v Rakousku. Je sportovcem, filmovým hercem, producentem, režisérem a bývalým republikánským politikem.


Byl známý jako Štýrský dub nebo Rakouský dub ve světě kulturistiky, kde převyšoval svou konkurenci. Svůj první amatérský titul Mr. Universe vyhrál v roce 1967. Poté, co se v roce 1968 přestěhoval do Kalifornie, aby trénoval a závodil na větších akcích ve Spojených státech, vyhrál další tři tituly Mr. Universe a poté šest let profesionální titul Mr. Olympia (1970–75). Překvapil kulturistický svět tím, že se ještě jednou vrátil do soutěže, aby získal titul Mr. Olympia v roce 1980. Kulturistika byla předmětem několika jeho knih, včetně autobiografické Arnold: Výchova kulturisty (1977) a The New Encyclopedia of Modern Bodybuilding (1998).


Schwarzenegger si ale šel splnit svůj dětský sen o hraní ve filmech. Ve svém prvním filmu Herkules v New Yorku (1970) hrál hlavní roli, ale k dabování jeho dialogu byl použit jiný herec. Jeho rodný šarm a vtip se nakonec projevily v uznávaném dokumentu Železný Schwarzenegger (1977), který vedl k jeho hlavní roli ve filmu Barbar Conan (1982). Stal se mezinárodní hvězdou ve filmu Terminátor (1984) a během následujících 20 let se objevil ve dvou pokračováních (1991 a 2003). Mezi jeho další filmy v této době patřil Predátor (1987), Policajt z mateřské školy (1990), Total Recall (1990), Pravdivé lži (1994) a 6. den (2000).


Americkým občanem se stal v roce 1983 a oženil se s reportérkou Marií Shriverovou v roce 1986. Během 90. let začal být stále aktivnější v Republikánské straně na státní i národní úrovni a v roce 2003 byl zvolen guvernérem Kalifornie. Ve svých prvních letech v úřadu prosazoval řadu restriktivních opatření, která se ukázala být nepopulární. Přesto byl v roce 2006 znovu zvolen. Získal klíčová legislativní vítězství v otázkách souvisejících s životním prostředím, včetně přelomového zákona o snížení emisí skleníkových plynů v Kalifornii, a úspěšně obhajoval návrhy na hlasování o reformě procesu přerozdělování státu a politického primárního formátu.


Přestože si dal s filmovou kariérou pauzu, aby se mohl věnovat politice, v roce 2010 se objevil ve filmu The Expendables, akčním filmu, který spojil několik stárnoucích hvězd tohoto žánru. Objevil se také v pokračováních filmu v letech 2012 a 2014. The Last Stand (2013) znamenal jeho první hlavní roli po 10 letech. Později si zahrál se Sylvesterem Stallonem v akčním thrilleru Plán útěku (2013), obsadil nejlepší roli v akčním dramatu Sabotáž (2014) a roli Terminátora si zopakoval ve filmech Terminátor Genisys (2015) a Terminátor: Temný osud (2019).


V červenci 2011 bylo v jeho rodném domě v rakouském Thalu otevřeno muzeum věnované jeho životu. Dvoupatrový dům byl zrekonstruován tak, aby vypadal stejně jako v době Arnieho narození. Je v něm vystaveno na tisíc předmětů, jeho první činky nebo sochu Terminátora nevyjímaje.


Je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejdokonaleji vyvinutý muž v dějinách světa.


Odmítl roli Johna McClanea ve Smrtonosné pasti (1988).


James Cameron ho původně chtěl do role Kylea Reese v Terminátorovi (1984), ale po přečtení scénáře ho Arnold požádal, aby mu dovolil hrát roli stroje. Cameron odpověděl: "Ne, ne! Reese je hvězda! Je to velký hrdina!". Ale Arnold ho poprosil, aby mu v tom důvěřoval. A jak víme, oba nakonec dobře udělali.


Byl prvním soukromým občanem v USA, který vlastnil Humvee (High Mobility Multi-Purpose Wheeled Vehicle).


Při natáčení filmu Predátor (1987) se spřátelil s kolegou Jessem Venturou, který byl později také zvolen guvernérem státu Minnesota.


Díky nevelkému úspěchu Conana ničitele (1984) jen zřídka kdy kývl na role v pokračování svých vlastních filmů. Odmítl pokračování filmů Komando (1985), Predátor (1987), Total Recall (1990), Pravdivé lži (1994) a také roli do třetího "Conanovského" filmu, kterým se stal Kull Dobyvatel (původní název Conan the Conqueror - 1997). Jediné výjimky, které udělal, jsou Terminátor 2: Den zúčtování (1991), Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003), Expendables: Postradatelní 2 (2012), Expendables: Postradatelní 3 (2014), Terminátor Genisys (2015) a Terminátor: Temný osud (2019).


V roce 1997 podstoupil operaci o výměně srdeční chlopně s vrozenou vadou. O hodně později, v roce 2018 podstoupil její další výměnu.


V dětství považoval Johna Wayna za svůj idol a vzor.


V roce 2000 prodal své akcie řetězce restaurací Planet Hollywood a již není jeho částečným vlastníkem.


Na rozdíl od George Clooneyho a Chrise O'Donnella nelituje toho, že vzal roli Mr. Freezeho v Batman a Robin (1997). Joel Schumacher pohrozil, že film nebude režírovat, pokud ho Arnold nebude hrát.


Má osla jménem Lulu a poníka jménem Whisky, což bylo také jméno koně Kirka Douglase v Kaktusovém Jackovi (1979), ve kterém si Arnold také zahrál.


Má černý pás v Taekwondo a jeho IQ je 135.


Jeho inspirací pro kulturistiku, se stal kulturista a herec Reg Park, kterého poprvé uviděl ve filmu Maria Bavy - Herkules ve středu Země (1961).


Byl zvažován pro roli soudce Dredda ve filmu Soudce Dredd (1995) v jeho raných fázích vývoje. Také si měl zahrát hlavní roli ve Flash Gordon (1980). Roli nakonec dostal Sam J. Jones, protože producentovi Dino De Laurentiisovi se nelíbil jeho německý přízvuk pro tuto postavu.


V roce 1992 režíroval film Vánoce v Connecticutu a o dva roky dříve jednu z epizod seriálu Příběhy ze záhrobí (S02E02).


Jeho pradědeček se původně jmenoval Wenzel (Václav) Mach. Narodil se roku 1841 v Kočově u Tachova.


O svém dětství Arnold nemluvil nikdy s velkou láskou. Vztahy v rodině byly vyhrocené zejména kvůli otci (sloužil během druhé světové války v nacistické straně), který nejenže upřednostňoval jeho bratra Meinharda, ale chlapce často bil a štval proti sobě navzájem. Jeho starší sourozenec 20. května v roce 1971 ve svých 24 let umírá při dopravní nehodě v opilosti, když ztratil kontrolu nad svým vozem a narazil do telefonního sloupu. Jak otci, tak stejně ani bratrovi na pohřeb nepřišel.


V roce 2011 vyšlo najevo, že zplodil nemanželského syna s dlouholetou hospodyní jejich rodiny - Mildred Patricií Baenovou. Joseph Baena se narodil pouhých pět dní poté, co jeho manželka Maria Shriver, kterou si vzal v roce 1986, porodila Arnoldovi své čtvrté dítě. Takže děti v podstatě vyrůstaly vedle sebe ve stejném domě. Schwarzenegger odhalil své nemanželské dítě své ženě během navštěvování manželských poraden. Těžko ríci, co ho k takovému "činu" nevěry dohnalo, nicméně "Termouši", kam jsi "oči" dal :-/// ("ověřeno" - pozn.)


"Po mém odchodu z kanceláře guvernéra jsem o této události, ke které došlo před více než deseti lety, řekl své ženě. Chápu a zasloužím si pocity hněvu a zklamání mezi svými přáteli a rodinou. Neexistují žádné výmluvy a přebírám za to plnou odpovědnost. Omluvil jsem se Marii, svým dětem a své rodině. Je mi to opravdu líto." - Arnold Schwarzenegger o svém mimomanželském dítěti v květnu 2011


V červenci 2011 jeho manželka podala žádost o rozvod u vrchního soudu v Los Angeles. Požádala také o společnou péči ( v tu dobu nezletilých) synů Patricka a Christophera. Oba si vždy zůstali blízkými kvůli své rodině.


"Nemůžeš se vrátit zpět - kdybych mohl být ve skutečnosti Terminátorem, samozřejmě bych se vrátil v čase a řekl bych: "Arnolde... ne!." - Arnold Schwarzenegger po letech, v roce 2017 o své nevěře


Nakonec až o hodně později 28. prosince 2021 Arnold a Maria dokončují svůj rozvod. "Terminártor" považuje krach svého svazku se Shriverovou za osobní selhání. Ale zároveň hvězda Predátora uvedla, že mu být ženatý nechybí.


"Rozvod byl na začátku velmi, velmi obtížný. Nakonec půjdete dál." řekl pro The Hollywood Reporter. "Maria a já jsme opravdu dobří přátelé, jsem si velmi blízcí a jsme velmi hrdí na to, jak jsme vychovali naše děti."
Bývalý guvernér Kalifornie dodal: "Pokud existují Oscary za to, jak zvládnout rozvod, měli bychom je s Marií dostat za to, že mají nejmenší dopad na děti. Sladkost a laskavost, kterou v nich vidíte, to je od mé ženy. Disciplína a pracovní morálka je ode mě."


Arnold má s Marií Shriverovou (jejíž matka byla sestrou amerického prezidenta Johna F. Kennedyho) celkem 4 děti + jedno bohužel s Mildred Patrícií Baenovou. To ale není zdaleka vše, co vyšlo napovrch. Dohnala ho i "Rudá Sonja" Brigitte Nielsen, která oznámila, že měla s Arnoldem poměr během natáčení již zmíněné Sonji v roce 1985, a to už v tu dobu byl čerstvě s Marií ve vztahu. Brigitte o jejich vztahu údajně nic nevěděla a ona sama v tu dobu již chodila se Sylvesterem Stallonem, za kterého se ještě ve stejném roce provdala. Vydrželo jim to beztak jen necelé tři roky (více ve starším příspěvku o B. Nielsenové).


"Byla jsem přirozeně velmi koketní a možná už tam něco bylo kvůli našim rolím ve filmu, nevím. Měli jsme se na plátně milovat". - Brigitte Nielsen o poměru s Arnoldem Schwarzeneggerem

Šťavnaté detaily jejího románku s kolegou odhalily, že se pustili do smyslného a romantického "průzkumu"...
"Chtěli jsme vyzkoušet všechno, a tak jsme to udělali. Neexistovala žádná omezení, žádné sliby, nic a bylo to skvělé období v mém životě". - Brigitte Nielsen o poměru s Arnoldem Schwarzeneggerem


Vzhledem k tomu, jak jsou (nejen) američani hákliví na různé excesy a aféry u herců a hereček, tak Arnie veškeré milostné hrátky ustál a na jeho oblíbenosti a popularitě to neubralo. Od roku 2013 má přítelkyni, bývalou závodní gymnastku a držitelku magisterského titulu v oboru Business Administration (MBA) z University of Nevada Las Vegas, patřící do elitní třídy fyzioterapeutů v zemi - Heather Milligan. Ta je o necelých 30 let mladší než Arnold. Kromě účastech na různých recepcích a filmových premiérách spolu v průběhu let pravidelně navštěvují i Oktoberfest.


Napsat by se toho dalo ještě hodně, nicméně ten, kdo chce, další informace si nalezne a nebo se může podívat na třídílný dokumentárně-životopisný seriál Netflixu - Arnold (2023). Jinak ještě doplním, že jsme "Arnieho" také mohli naposledy vidět v seriálu Fubar nebo dobrodružné fantasy Tajemství dračí pečeti. Na letošní rok má naplánovanou celovečerní "verzi" Kung Fury (již jsem se zmiňoval v příspěvku u Davida Hasselhoffa), a ve vývoji je westernový seriál (jehož je i producentem) s názvem Outsider. Hlavně ale také něco, k čemu se za celé ty roky vyhýbal (viz o hodně výše), a to jest Conanovi. The Legend of Conan je naplánovaný na příští rok a je vcelku zajímavé to, že teď už koprodukcí prochází nová Rudá Sonja, jejíž děj je utajovaný. Arnieho zde ale nečekejme, a tak jen budeme doufat v jeho solidní rozlučku s jednou z jeho postav, která ho proslavila.


Ale pojďme se již podívat na videoakzety vydané u nás, nebo to bude opět "román"...


Hercules v New Yorku (1970) CDTV
Železný Schwarzenegger (1977) Golden Crown
Kaktusový Jack (1979) Bonton
Barbar Conan (1982) ALFA Video, Bonton
Terminátor (1984) 3x Guild Home Video, Bonton
Conan ničitel (1984) ÚPF, 2x Lucernafilm Video/DAVAY, Bonton
Rudá Sonja (1985) FVS, Bonton
Komando (1985) 2x Guild Home Video, Bonton
Špinavá dohoda (1986) Lucernafilm Video (Bonton - nemám potvrzeno!)
Predátor (1987) 2x Guild Home Video, Bonton (+ další vydání od Bontonu nemám potvrzeno)
Běžící muž (1987) 2x Golden Crown
Rudé horko (1988) 2x Guild Home Video, Bonton
Dvojčata (1988) H.C.E.
Total Recall (1990) 2x Guild Home Video, Bonton
Policajt ze školky (1990) H.C.E., Bonton
Terminátor 2: Den zúčtování (1991) 3x Guild Home Video, Bonton
Vánoce v Connecticutu (1992) H.C.E.
Poslední akční hrdina (1993) 2x Bonton
Dave (1993) Warner Home Video
Pravdivé lži (1994) 2x H.C.E.
Junior (1994) H.C.E. (druhé vydání od H.C.E. - nemám potvrzeno)
Berettův ostrov (1994) Flash Home Video
Rolničky, kam se podíváš (1996) Bonton (druhé vydání nemám potvrzeno)
Likvidátor (1996) Warner Home Video
Batman a Robin (1997) Warner Home Video
Konec světa (1999) Warner Home Video
6. den (2000) Bonton
Dr. Dolittle 2 (2001) Bonton
Protiúder (2002) Warner Home Video
Vítejte v džungli (2003) Bonton
Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003) Bonton
Cesta kolem světa za 80 dní (2004) SPI International


U filmu Terminátor nemám potvrzeno, že by snímek vyšel na VHS u ÚPF.


Velké HB A. S. a (nejen) VHS čest .-)

Arnold Schwarzenegger

Kate Beckinsale

/ BIRTHDAY THEME - 30. týden: 24. - 30. 7. / Kate Beckinsale / nádherná žena s IQ 152 / od anorexie, francouzské literatury a cigarety až po film / zajímavosti, další tvůrci & filmy / CZ VHS /


Herečka, modelka a producentka Kathrin Romany „Kate“ Beckinsale, je dcerou castingového ředitele BBC a televizního herce Richarda Beckinsalea. Narodila se v rušné londýnské čtvrti Finsbury Park 26.7.1973. Po otcově smrti na infarkt v roce 1979 herečku vychovávala její matka Judy Loe, která se objevila v řadě dramat a sitcomů. Podle jejího vlastního vyjádření měla dětství a dospívání značně problematické, poznamenané bojem s anorexií a kouřením.


Navštěvovala základní školu na Flexlands Private School v Londýně v Anglii, kde se věnovala baletu. V tomto mladém věku její otec zemřel na infarkt. A tak se Kate rozhodla jít v hereckých stopách svého otce a v roce 1991 měla svůj hlavní televizní debut v Sama proti temnotě, dramatu z druhé světové války, ve kterém hrála dceru Judy Davisové. Ve stejném roce se zapsala na Oxford ke studiu francouzské a ruské literatury a pokračovala ve svém vzdělávání, dokud se nezavázala k herectví na plný úvazek.


V roce 1993, ještě jako student, byla obsazena do filmu Kennetha Branagha Mnoho povyku pro nic. Její vedlejší role byla nezapomenutelná a herečka si získala uznání mezi americkým publikem.


Třetí rok na univerzitě strávila v Oxfordu na zahraničním studijním programu v Paříži ve Francii, kde se ponořila do francouzského jazyka, pařížské kultury a francouzských cigaret. Rok mimo akademickou komunitu a samostatný život ve francouzské metropoli ji přiměly přehodnotit směr svého života. Stála před volbou: pokračovat ve škole, nebo se soustředit na svou vzkvétající hereckou kariéru. Po dlouhém přemýšlení se rozhodla pro hereckou kariéru.


Na jaře roku 1994 opustila Oxford a objevila se ve snímku Farma chabé útěchy (1995). Film, který byl původně natočen pro televizi BBC, se ukázal být skromným hitem, přinesl úctyhodné zisky a nadšené recenze.


Účinkování na jevišti pohltilo její první část roku 1995; absolvovala turné po Anglii s divadelní společností Thelma Holts Theatre Company. Později si zahrála například ve filmu Emma (1996), adaptaci románu Jane Austenové (Pýcha a předsudek) a o rok později ve Fixlování (1997). Film se ve stejném roce stal třetím nejvýdělečnějším filmem v Anglii. V roce 1998 jsme ji mohli vidět ve snímcích Poslední dny disco a v televizním filmu Alenka v zemi za zrcadlem.


Následující rok pro ni znamenal porod dcery jejímu dlouholetému příteli a kolegovi z "prken, které znamenají svět" - Michaelovi Sheenovi (se kterým byla od roku 1995 a rozešli se v roce 2003). Toho můžeme znát například z vynikajícího sci-fi filmu Pasažéři (2016) s Chrisem Prattem a Jennifer Lawrence v hlavní roli, ve kterém ztvárnil roli "robotického" barmana Artura.


V roce 1999 si zahrála po boku Claire Danes (U-Turn, Terminátor 3: Vzpoura strojů, Hvězdný prach) ve filmu Témeř bez šance. Následovalo drama Zlatá číše (2000) a role Evelyn ve válečném filmu Michaela Baye (Mizerové 1 a 2, Armageddon, Transormers) Pearl Harbor.


Za její další role bych třeba "vypíchnul" Selene ve filmech Underworld (2003, 2006, 2012 a 2016), Avu Gardnerovou v Letci (2004), Annu ve Van Helsingovi (taktéž 2004), nebo Amy Fox v Motelu Smrti (2007). Hodně oblíbenou mám pak její roli Elizy Graves (což byl pracovní název filmu) v thrilleru podle knihy E. A. Poea - Stonehearst Asylum (E.A. Poe: Podivný experiment). Krása a nádhera.


Naposledy jsme ji mohli letos vidět ve snímku Fool's Paradise, nebo seriálu Guilty Party (2021).


Pojďme se podívat na pár zajímavostí...


V roce 2004 se provdala za režiséra, scenáristu a producenta Lena Wisemana (série Underworld, režie akčňáku Smrtonosná past 4.0). Rozvedli se spolu v roce 2019.


Její starší nevlastní sestrou je herečka, scenáristka a producentka Samantha Beckinsale.


Když ji bylo šest let, tak již dokázala číst jako o hodně starší dívka. Bylo u ni zjištěno IQ 152.


Je známá svou láskou k vtipům a žertům, obvykle na úkor svých kolegů.


Byla mezi více než 80 ženami, které v říjnu 2017 obvinily Harveyho Weinsteina ze sexuálního obtěžování nebo napadení (již jsem o tom psal v některých z mých příspěvků).


Pro její nahé scény ve filmu Pronásledovaný (Haunted) z roku 1995 bylo "použito" tělo dvojnice. Škoda.



V roce 1986 vyhrála prestižní soutěž WH Smith's Young Writers za svou poezii.


Podle rozhovoru, který poskytla v britské show The Big Breakfast, nesnáší nošení kalhotek.


V roce 2002 byla časopisem Hello Magazine vybrána jako kráska číslo 1 v Anglii a umístila se také 63. místě v žebříčku 102 nejsvůdnějších žen světa časopisu Stuff.


V roce 2007 se umístila na 21. místě na seznamu Hot 100 společnosti Maxim.


V roce 2008 se umístila na 12. místě v seznamu FHM - 100 nejsvůdnějších žen na světě (o rok později to už bylo v žebříčku místo desáté) a ve stejném roce ji časopis Esquire označil jako nejvíce sexy ženou na světě. A v žebříčkách bychom mohli takto pokračovat po roky dále a dále...


Nahradila Sarah Jessicu Parkerovou poté, co vypadla z filmu Motel smrti (2007).


V lednu 2004 podstoupila operaci slepého střeva.


Absolvovala čtyři roky psychoterapie poté, co se nervově zhroutila.


Podporuje různé charitativní organizace včetně The British Heart Foundation a Habitat for Humanity.


Ucházela se o roli o Rachel v Kruhu (2002), ale nezískala ji, protože producenti měli pocit, že vypadá příliš mladě.


Ve své úplně "první roli" se Kate objevila jako 18 měsíční dítě se svou matkou Judy Loe v pilotní epizodě britského televizního seriálu Episode #1.1 (1975).


Přesvědčila Lena Wisemana, aby najal Michaela Sheena, a zatímco natáčeli, začali spolu chodit. Wisemanova manželka ho obvinila z cizoložství v době, když natáčeli Underworld v Budapešti. Kate a Wiseman ale tehdy vztah popřeli.


Pracovala na reklamě po boku Orlanda Blooma a vystupovala v mnoha dalších. Jednou takovou byla reklama na šampon Lux v japonské televizi. Objevila se tam i na obálkách mnoha časopisů.


Je držitelkou několika ocenění a desítek nominací.


Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:


Sama proti temnotě (1991) Falcon Home Video
Pronásledovaný (1995) Bonton
Poslední dny disco (1998) Warner Home Video
Téměř bez šance (1999) Bonton
Zlatá číše (2000) H.C.E.
Pearl Harbor (2001) Warner Home Video
Lásce na stopě (2001) SPI International
Ďáblíci (2003) Intersonic
Underworld (2003) H.C.E.
Van Helsing (2004) Bonton/Universal
Letec (2004) Magic Box
Underworld: Evolution (2006) H.C.E.


Škoda že u nás nevyšel snímek Odhalení (Uncovered - 1994).


Nejsem si jistý snímkem Mnoho povyku pro nic (1993), a zda-li ho Bonton vydal také na videokazetách.


HB K. B. a (nejen) VHS čest .-)

Kate Beckinsale

Jean Reno

/ BIRTHDAY THEME - 30. týden: 24. - 30. 7. / Jean Reno / zajímavosti, další tvůrci & filmy / CZ VHS /


Jean Reno se narodil jako don Juan Moreno y Herrera Jiménez v Casablance v Maroku 30. července 1948 andaluským rodičům, kteří pocházeli původně z Cádizu ve Španělsku. Jeho rodiče uprchli před občanskou válkou režimu generála Franca. Má mladší sestru jménem María Teresa y Herrera-Jiménez.


Prožil dětství v Maroku se svými přáteli a navštěvoval Národní divadelní školu v Casablance. V 11 letech se zjistilo, že má astma a doktor mu předepisuje čerstvý horský vzduch. Rodiče nebyli příliš bohatí, ale nakonec se dostal na dva roky na léčení. Tyto dva roky jsou pro Jeana jako jedny dlouhé prázdniny. Nechodí tam do školy, a místo toho tráví dny povalováním se u staré černobílé televize. To mu otevírá oči do světa zábavy a kina.


S vyléčeným astmatem se vrací do Casablanky v Maroku. Mezitím se jeho rodiče přestěhovali, a tak nový byt, ve kterém jsou, je pro mladého Jeana matoucí. Matka je neustále unavená a jeho otec se z něho snaží udělat kreslíře. Jean tím není ohromen a neochotně se přihlásí na průmyslovou školu, kde se věnuje kreslení, designu a trigonometrii.


Celou dobu sní o životě více podobném tomu, jaký by vedl kdyby byl Marlonem Brandem. Rozhodl se, že jeho životním povoláním bude herectví. Nikomu o svém snění však neříká, zvláště ne svému tátovi, ví, že on by to nikdy nepochopil. Přesto chce své matce udělat radost, a tak se ze všech sil snaží na průmyslovce. Matka je neustále hodně unavená, a nakonec se zjistí, že její chronická únava je způsobena posledním stádiem rakoviny kostí. Rodina se snaží o její vyléčení, a v roce 1965 ji posílají do Montpellieru ve Francii, ale již v tu dobu vědí, že jejich úsilí je marné. Jeho matka ve Francii umírá, daleko od svých milujících dětí. V pouhých 17 letech má Jean první velkou bolest a ránu od dospělého života. O dva roky později (v roce 1967) se rozhodla přestěhovat do Francie. Aby se Jean stal francouzským občanem, musel se na chvíli připojit k ozbrojeným silám. Sloužil v nich čtyři roky. Když byl s armádou v německu, tak vedení zjistilo, že v Casablance navštěvoval divadelní školu, a tak se stal odpovědnou osobou za zábavu a umění ve vojenském táboře.


Později nastoupil ve Francii do hereckého kurzu na Cours Simon School of Drama. Po jeho dokončení začal hrát ve francouzské kinematografii...


Debutoval na profesionální scéně v roce 1974 v pařížské inscenaci Ecce Homo a několik dalších let strávil na jevišti zdokonalováním svého řemesla. Na plátně debutoval v roce 1978, když hrál malou roli v L'Hypothese du tableau vole a v následujícím roce byl obsazen do další malé role v Costa-Gavrasově Clair de femme. Dále pracoval pro Bessona ve filmu Le Dernier combat (1983), ve vedlejší roli šermíře. Druhé natáčení s legendárním režisérem zažil při filmu Subway (1985). Besson a Reno si nakonec vytvořili společný kreativní vztah a režisér mu poskytl průlomovou druhou hlavní roli v The Big Blue (1988). Následující La Femme Nikita (1990) a Léon (1994), již přivedl herce k americké pozornosti.


Dále si již zahrál v mnoha amerických snímcích, například: Francouzský polibek (1995), Mission: Impossible (1996), Ronin (1998), Godzilla (1998), přičemž však nezanedbával ani tvorbu francouzskou, například: Návštěvníci (1993), Purpurové řeky (2000) a Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy (2004). V roce 2006 ztvárnil kapitána Bezu Fache ve snímku Šifra mistra Leonarda. Nadále střídal nejen americkou a francouzskou produkci a od chladných rolí se dostal i ke komediálnímu žánru. Například již ve zmíněných Návštěvnících, kteří se dočkali dalších tří filmů, v krimi komedii Drž hubu! (2003) a nebo v remaku Růžový panter (2006) a Růžový panter 2 (2009). Nebudu se zabývat dál všemi jeho rolemi, nicméně naposledy jsme ho mohli vidět například ve válečném filmu Bratrstvo pěti (2020), nebo v seriálu Kdo zabil Saru? (2021–2022), ve kterém si Jean zahrál v minulém roce od jeho třetí série.


Ze svého prvního manželství má  dvě děti. S druhou manželkou, modelkou Nathalií Dyszkiewiczovou byl 5 let (rozvedli se v roce 2001) má taktéž děti dvě. Od roku 2006 je ženatý s modelkou a herečkou malých rolí - Zofií Boruckou (Svět podle Prota, Death of a Dynasty) a mají spolu dvě děti.


Hovoří španělsky, anglicky, francouzsky a italsky.


Odmítl roli agenta Smitha v Matrixu (1999), aby dal přednost své roli v Godzille (1998) Rolanda Emmericha.


V letech 1977 až 1981 měl roli v každé hře divadelního režiséra Didiera Flamanda a poté měl hlavní roli ve Flamandově prvním krátkém filmu La vis (1993).


Francouzský prezident Jacques Chirac ho 14. července 1999 jmenoval rytířem Čestné legie.


Je držitelem dvou ocenění a tří nominací (včetně nominace na nejlepšího herce za film Léon).


Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:


Cestující ze Sans-Souci aka Poutnice ze Sans-Souci (1982) LARS
Podzemka (1985) Bonton
Magická hlubina (1988) Guild Home Video, Bonton
Brutální Nikita (1990) Lucernafilm Video, Bonton
Operace Corned Beef (1991) Lucernafilm Video, Bonton
Návštěvníci (1993) Lucernafilm Video, Bonton
Leon (1994) Intersonic
Za mraky (1995) Vapet Production
Francouzský polibek (1995) Warner Home Video
Mission: Impossible (1996) 2x H.C.E.
Jaguár (1996) Intersonic
Ronin (1998) Warner Home Video
Návštěvníci 2: V chodbách času (1998) Intersonic
Godzilla (1998) 2x Bonton + pack 3 filmů (Godzilla, Anakonda - 1997, Netopýři - 1999)
Purpurové řeky (2000) Bonton (nemám ověřeno, zda-li titul vyšel i v jejich Cinema Clubu)
Wasabi (2001) H.C.E.
Návštěvníci: Cesta do Ameriky (2001) Magic Box
Rollerball (2002) Bonton
Felix a Rose - Láska po francouzsku (2002) SPI International
Drž hubu! (2003) H.C.E.
Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy (2004) SPI International
Korsický případ (2004) Magic Box
Hotel Rwanda (2004) H.C.E.
Říše vlků (2005) Magic Box
Šifra mistra Leonarda (2006) Bonton (+ nemám potvrzeno: Cinema Club a pack filmů)
Růžový panter (2006) Bonton


Nejsem si jistý animovaným snímkem Spláchnutej, ve kterém dabuje například po boku Hugha Jackmana, Kate Winslet nebo Billa Nighyho.


HB J. R. a (nejen) VHS čest .-)

Jean Reno

David Hasselhoff

/ BIRTHDAY THEME: 29. týden - 17. - 23. 7. / David Hasselhoff / Knight Rider / Pobřežní hlídka / hudební kariéra & Berlínská zeď / Kung Fury & Kung Fury: The Movie / Agraelovo YT intro / kaskadérka Dessy Slavova & nová Rudá Sonja / zajímavosti, tvůrci & další filmy / CZ VHS /


David Michael Hasselhoff se narodil v Baltimoru v Marylandu jako jediný chlapec v rodině, která zahrnuje čtyři sestry. Díky otcově práci se jeho rodina často stěhovala, a tak v Jacksonville na Floridě, ve zralém věku osmi let, hrál mladý Hasselhoff roli Majora Doma ve hře Rumpelstilsen.


Jeho zájem o vystupování Hasselhoffovy rodiče, Joea a Dolores, příliš nepřekvapil. „Jako dítě byl David vždy společenský a vystupoval všude.“ vzpomínal jeho otec.


Brzy se přestěhovali do Atlanty ve státě Georgia, kde David chodil na lekce herectví, zpěvu, tance a objevil se v inscenacích Peter Pan, Annie Get Your Gun a Blithe Spirit v šesté třídě. Jeho "mobilní" rodina se nakonec přestěhovala do LaGrange v Illinois a David získal hlavní roli v několika středoškolských hrách.


Dále pokračoval ve vyšším hereckém vzdělání na Akademii dramatických umění v Pontiacu v Michiganu a na California Institute of the Arts ve Valencii v Kalifornii. Na to přišel jeho debut v roce 1975 když v americké telenovele Mladí a neklidní (1973-1980) převzal roli Dr. Snappera Fostera. V tomto dramatu hrál do roku 1982.


"Byl jsem v té době na rozcestí. Myslel jsem si, že se moje kariéra bude ubírat směrem k muzikálům a Broadwayi." - David Hasselhoff o svém debutu


Osud ale zasáhl, když začal hrát Michaela Knighta v hlavním vysílacím čase v seriálu NBC - Knight Rider. Ten rozhodně "zafungoval" a David se defakto přes noc stal mezinárodní hvězdou. Seriál se vysílal v letech 1982-1986 po celém světě a v 82 zemích.


"Byl jsem šokován, když jsem jel do Evropy na propagační turné a tisíce fanoušků mě vítaly na každém letišti." - David Hasselhoff o své roli Michaela Knighta


Ještě v období před Knight Riderem se objevil například ve sci-fi Hvězdná srážka (1978). Poté si zahrál v televizních filmech Aféra Cartier (1984) a horroru Teror na londýnském mostě (1985). Po ukončení Knight Rideru se dostává do menšího televizního útlumu a podepisuje s CBS Epic Records lukrativní nahrávací smlouvu. Náhle byl vržen do role popové hvězdy, která během několika týdnů vyprodala po evropě sedmnáct koncertů. Poté se vrátil do Spojených států, aby hostoval v televizním filmu Perry Mason: Případ dámy v jezeře (1988). Ve stejném roce si například zahrál i v horroru Witchcraft: Vražedná magie (La Casa 4 aka Ghosthouse 2).


David se ale rozhodl opět vrátit do Evropy a pokračovat ve své hudební kariéře. Album Looking for Freedom a jeho stejnojmenný singl se dostaly na vrchol hitparád a zůstaly tam několik měsíců. Na základě svého hitového alba odehrál sérii dvaceti vyprodaných koncertů v Německu před více než 250 000 fanoušky. Jeho hudební kariéra dosáhla historických rozměrů, když byl pozván na Silvestra roku 1989, aby u Berlínské zdi zazpíval píseň Looking for Freedom. Stala se hymnou pro německý lid a zůstala na vrcholu jejich hitparád po dobu osmi týdnů. Album získalo v Evropě trojnásobnou platinu a David byl v Německu jmenován nejoblíbenějším a nejprodávanějším umělcem roku.


"Téměř milion východních a západních Němců stál pohromadě v mrazivém mrazu o půlnoci a sledovali mé vystoupení. Všichni zpívali texty v angličtině společně se mnou. Byl jsem opravdu přemožen emocemi." - David Hasselhoff ke svému vystoupení v roce 1989 v Berlíně


David se opětovně vrací do USA, když ho oslovili producenti připravovaného seriálu Pobřežní hlídka pro roli zkušeného plavčíka Mitche Buchannona.


"Díky, ale ne, díky. Nechtěl jsem být Michael Knight v plavkách." - David Hasselhoff při své reakci na nabídku do seriálu Pobřežní hlídka


Se svým dlouholetým manažerem Janem McCormackem nakonec přehodnotili nabídku, která se nedala odmítnout, a zbytek už je historií. Díky rolím v seriálech Knight Rider a Pobřežní hlídka je zapsán v Guinessově knize rekordů jako Nejsledovanější televizní hvězda na světě.


Pobřežní hlídka vznikla v myšlenkách plavčíka (později scenáristy, producenta a režiséra) Gregory J. Bonanna již v 70. letech. Chtěl vytvořit seriál o činech svých kolegů a v roce 1977 předložil svůj návrh pod názvem A.C.E.S. (Aquatic Corps for Emergency Service) produkční společnosti MTM Enterprise. Ta ho odmítla, ale Gregory svůj boj nevzdával. Dále pracoval na projektu a jeho název změnil na Baywatch. Až v roce 1988 společnost GTG Entertainment dala zelenou pilotnímu filmu. V roce 1989 se začala natáčet první řada a společnost Pobřežní hlídku prodala televizi NBC. Ta ho ale po první sérii ukončila a GTG Ent. vrátila práva na seriál již zmíněnému Bonannovi za symbolických 10 dolarů. David Hasselhoff se společně s producenty rozhodli investovat nemalé peníze a on sám se stal výkonným producentem projektu. Nakonec vzniklo dalších deset řad a i přes prvotní menší sledovanost a určitou kritiku první série se seriál stal doslova kultem. Pobřežní hlídka je označována za nejsledovanější televizní seriál na světě. Během vrcholu své popularity byl vysílán ve 148 zemích, 44 jazycích a pravidelně ji sledovalo 1,1 miliardy diváků. U Pobřežní hlídky ještě nachvíli zůstanu...


V roce 1995 vzniká snímek Baywatch: Forbidden Paradise, který byl o rok později rozdělen na dvě epizody do šesté řady (E19 a E20). Ve stejném roce je uveden seriál s názvem Baywatch Nights (1995–1997) a o tři roky později vydává Playboy titul s názvem Babes of Baywatch. Objevuje se i film s názvem Baywatch: White Thunder at Glacier Bay. Šlo o takové "shrnutí" seriálu a jeho sezóny z let 1997-98, ve které vyhraje Mitch společně se svým synem a Cody bezplatnou plavbu oceánem na Aljašku, kde se shodou okolností nalézá Neely, Lani a Donna na focení. Mitchův syn s sebou nevědomky přivede jistou Claire Hodgesovou, která se ve skutečnosti jmenuje Leslie Stryker, profesionální zlodějku šperků a podvodnici, která hledá způsob, jak uniknout na Aljašku s ukradenými smaragdy za 5 milionů dolarů, zatímco ji pronásleduje nelítostný nájemný vrah jménem Gavin.


O hodně později, v roce 2003 natáčí scenárista a režisér Douglas Schwartz televizní film Pobřežní hlídka: Havajská noc. V roce 2017 se David naposledy vrátil k tématu Pobřežní hlídky ve stejnojmenném snímku s Dwayne Johnsonem v hlavní roli. Zde si zahrál menší roli mentora.


Vraťme se ještě zpět ke Knight Riderovi. V roce 1991 vznikl televizní film Knight Rider 2000, ale stal se totálním propadákem. O tři roky později režisér snímku Zandalee (1991) Sam Pillsbury natáčí Knight Rider 2010. Děj je zasazen do apokalyptické doby a u nás na ČSFD si v hodnocení "vysloužil" 13 procent (na IMDb 2.9/10). Ve snaze "vytřískat" peníze ze značky nenechalo ale spát dalším tvůrcům, a tak mezi lety 1997-1998 vznikl seriál s názvem Knight Rider tým, ve kterém se David (stejně jako v případě Knight Rider 2010) neobjevuje. Na ČSFD jde o 88. nejhorší snímek s nějakými (opět) 13 procenty (na IMDb 4.5/10). Čili netřeba se více rozepisovat. Ale i přes to Knightovi nebylo konce. Další seriál s názvem Knight Rider vznikl o dost později v roce 2008, ke kterému se dokázal "upsat" Val Kilmer. Naneštěstí jen pro hlas auta K.I.T.T. . A jak už jste zajisté z mých řádek vycítili, tak k žádnému velkému znovuvzkříšení také nedošlo a tento "počin" skončil 18 epizodou 4. března 2009. Hasselhoff se v něm objevil ve své roli Michaela Knighta a tu hlavní za něho převzal Justin Bruening jako jeho syn Mike Traceur.


Z herecké Davidovy kariéry bych vypíchl například snímky: Něžní zmatkáři 2 (1988), Fotograf (1998), Shaka Zulu: Boj o pevnost (minisérie z roku 2001), Noc diamantů (taktéž 2001) nebo Piraňa 3DD (2012), ve kterém si zahrál sám sebe. Ve stejném roce (2017) vzniku filmu Pobřežní hlídka s Dwaynem Johnsonem si zahrál v komedii s názvem Killing Hasselhoff. Naposledy jsme ho mohli vidět v minulém roce v seriálech Goldbergovi a Ze Network. V současné době je ve fázi vývoje komedie s názvem C'est Magique!, která bude pojednávat o dvou francouzských kouzelnících, kteří se náhodou kvalifikují do největší světové kouzelnické soutěže v Las Vegas. David by si v ní měl zahrát jednu ze dvou hlavních rolí.


Neměl bych rozhodně opomenout rok 2015, ve kterém přišel David Sandberg s krátkometrážním snímkem Kung Fury. Ten mohl se svým týmem zrealizovat díky financím z Kickstarteru. Tvůrci tak na projekt získali 630 tisíc dolarů. Což je vskutku "ranec". Děj se odehrává v roce 1985, kdy se Kung Fury, nejtvrdší policista bojových umění v Miami, vrací v čase, aby zabil nejhoršího zločince všech dob - Kung Führera, alias Adolfa Hitlera. Hasselhoff v něm nadaboval Hoffa 9000 a nazpíval taktéž velmi úspěšný synth-popový song True Survivor. A pokud někdo občas sledujete jednoho z nejznámějších českých streamerů Agraeluse, tak kousek tohoto počinu můžete slyšet například v intru u jeho videí na YouTube. Kung Fury vyhrálo tři ocenění: Guldbagge Awards (Nejlepší krátkometrážní film), BloodGuts UK Horror Awards (Nejlepší krátkometrážní film) a na Mexico City International Contemporary Film Festival (Nejlepší film). Na další ceny byl celkem nominován ještě 5 krát, z toho na dvě na festivalu v Cannes. A jak to tak bývá, tak celkový úspěch a zájem o Kung Fury otevřelo dveře pro jeho celovečerní zpracování. David Hasselhoff se svým hlasem jako Hoff 9000 nebude chybět a to samé i David Sandberg. Legendární Arnold Schwarzenegger se projektu rozhodl upsat a měl by ztvárnit roli prezidenta. Premiéra je prozatím naplánována na listopad v letošním roce. A teď malinko odbočím...


Mimo hlavních rolí bude ve snímku "figurovat" jako Space Girl bulharská herečka, ale především kaskadérka Dessy Slavova. Ta například dublovala dokonce hned dvakrát v posledním Texaském masakru motorovou pilou (2022), a momentálně prochází post-produkcí film, u kterého děj není znám a je přísně "střežen". Jde o nové zpracování Rudé Sonji. Tu hraje Matilda Anna Ingrid Lutz, kterou můžete znát z hlavních rolí ve filmech Pomsta (2017) a třetího amerického zpracování legendárního horroru Kruh - Kruhy (taktéž 2017). Matildu zde dubluje právě již zmíněná Dessy Slavova. Režii dostala na starost M. J. Bassettová, a já budu opravdu jen ve skrytu duše hoóódně moc doufat v to, že to nedopadne jako její Návrat do Silent Hill 3D z roku 2012 - "pokračování" jinak za mně velmi povedeného Silent Hillu (2006). Ale vrátím se zpátky k Davidovi Hasselhoffovi...


V roce 1984 se oženil s herečkou, scenáristkou a zpěvačkou Catherine Hicklandovou, která během jejich zasnoubení hrála v původním seriálu Knight Rider. Objevila se v jeho třech epizodách v období let 1983-1986 s rolí Stephanie "Stevie" Masonové. Společně s Davidem nazpívala písničky Our First Night Together a Let It Be Me k jeho albu Night Rocker z roku 1985, které bylo jeho prvním albem po jeho singlu I Get The Message (1983). Jen doplním, že Hasselhoff má na svém "triku" od doby vzniku již zmíněného singlu až do roku 2021 dohromady 15 alb. Poslední jeho singl s názvem Damnit I Love You (Verdammt Ich Lieb' Dich) vyšel v roce 2022. A i při jeho věku se to dá poslouchat. S Catherine se rozvádí v roce 1989, a ještě ve stejném roce si bere za manželku Pamelu Bachovou, která se v roce 1985 objevila v jedné epizodě Knight Ridera, a zahrála si roli Kate "Kaye" Morganové v Pobřežní hlídce. Mají spolu dvě dcery a zkraje roku 2006 podal David žádost o rozvod. Rozvedli se v srpnu téhož roku. Ke konci roku 2011 začal randit s Hayley Robertsovou. S ní se poprvé setkal v již zmíněném roce, když dělal porotce na Britain’s Got Talent. V době konkurzů ve Walesu vešel do jednoho z obchodů a Hayley, která v tu dobu tam pracovala jako prodavačka ho požádala o autogram s fotkou. Až v červenci 2018 se vzali a jsou spolu dodnes.


Bylo by toho ještě hodně, o čem by se dalo psát, nicméně dáme si ještě pár zajímavostí, a poté přejdu k videokazetám vydaných u nás.


12 ledna 1996 dostal na ulici 7018 Hollywood Blvd. svoji hvězdu na chodníku slávy.


Byl také porotcem v soutěži America’s Got Talent a Britain’s Got Talent.


V roce 2001 debutoval na Broadwayi v Jekyll & Hyde: The Musical v hlavní roli a od té doby hrál například v Pomádě, Jesus Christ Superstar nebo v losangeleské produkci The Rocky Horror Show jako Dr. Frank N Furter. Na West Endu debutoval v roce 2004.


Založil charitativní organizaci Race for Life, která pracuje s nevyléčitelně nemocnými a handicapovanými dětmi a během svých cest po celém světě je častým návštěvníkem dětských nemocnic. Byl klíčovým účastníkem "Camp Baywatch" a je stále aktivní v nadaci Make-A-Wish Foundation.


Je nadšencem do outdoorových sportů. Mezi jeho zájmy patří potápění, turistika, rafting na divoké vodě, tenis a jogging. Seskočil padákem s týmem US Army Parachute Demonstration Team a létal s Blue Angels amerického námořnictva.


Byl oceněn Bollywood Awards jako mezinárodní hvězdou za mimořádný přínos globální zábavě.


V roce 2013 byl nominován na Zlatou malinu v kategorii Nejhorší herec ve vedlejší roli za film Piraňa 3DD. Celkem je držitelem 10 ocenění a 8 nominací.


Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:


Hvězdná srážka (1978) 2x Video-Spoj
Aféra Cartier (1984) Guild Home Video
Teror na londýnském mostě (1985) Video-Spoj
Něžní zmatkáři 2 (1988) Vapet Production
Poslední mstitel (1990) Golden Crown
Mušketýři na Harleyích aka Prsten mušketýrů (1992) Bonton
Pobřežní hlídka (1993) DAVAY / Maya (epizoda S03E12 - a?)
Božská lest (1996) Bonton
Fotograf (1998) Vapet Production
Velký šprým (1999) Warner Home Video
Noc diamantů (2001) Intersonic
Z nuly hrdinou (2002) Bonton
Pobřežní hlídka: Havajská noc (2003) Bonton
Vybíjená (2004) Bonton
Eurotrip (2004) Universal


V edici NOVA vyšel v roce 1997 seriál Baywatch Nights (1995-1997). Nemám ale vůbec potvrzeno, kolik videokazet vyšlo. Je možné, že vyšli jen pouze první 2 díly.


Škoda, že u nás nevyšel horror La Casa 4 (Witchcraft aka Ghosthouse 2) z roku 1988.


HB D. H. a (nejen) VHS čest .-)

David Hasselhoff

Elsa Pataky

/ BIRTHDAY THEME: 29. týden - 17. - 23. 7. / Elsa Pataky / přes modelku a horrory do Rychle a zběsile / decentně o sérii [REC] / Adrien Brody & Chris Hemsworth / horrorová série Películas para no dormir / zajímavosti / další tvůrci & filmy / CZ VHS /


Elsa Lafuente Medianu se narodila 18. července 1976 v Madridu. Rodiče neměli s kinematografií nic společného: otec pracoval jako biochemik a matka byla publicistka rumunského a maďarského původu. Dědeček dívky z mateřské linie byl herec; probudil vášeň pro drama a divadlo ve své vnučce. Elsu vychoval, když otec José opustil rodinu a matka Cristina byla zaneprázdněna svou prací.


Původně nechtěla odporovat vůli svého otce a vstoupila na univerzitu v Madridu, kde studovala žurnalistiku. Mladá žena přitom hltala knihy a chodila na hodiny herectví. Brzy nastoupila do herecké společnosti Teatro Cámara de Ángel Gutiérrez. Elsa si vzala krátké a harmonické druhé jméno své babičky z mateřské linie, Rosa Pataky, a začala svou hereckou kariéru. Debutovala v krátkém filmu Solo en la Buhardilla. Brzy následovaly role v populárních španělských seriálech. Od roku 1997 do 1998 hrála ve 189 epizodách seriálu Al Salir de Clase a objevila se ve dvou epizodách v La Vida En El Aire. Kvůli nabitému programu musela herečka opustit univerzitu. Tyto televizní projekty z ní udělali "místní" hvězdu.


V roce 2000 hrála například Veru Hidalgovou v britsko-francouzském televizním seriálu Královna meče. Jazyková bariéra pro ni nebyl problém. Španělština a rumunština jsou hereččiným rodným jazykem a mluví taktéž dobře francouzsky, anglicky a italsky. Seriál jako takový moc "velkou díru" do světa neudělal, a u nás na ČSFD jde v žebríčku o 561. nejhorší počin (k dnešnímu dni samozřejmě). Ale i tak její talent pro dramatičnost zaujal další evropské režiséry. Zahrála si ve španělském horrorou Umění umírat (taktéž rok 2000) od režiséra Álvara Fernándeze Armera (1 000 mil do Vánoc - 2021). Dále přišla role v dramatu Tatawo a v komedii Menos es más.


V roce 2001 se už věci dávájí více do pohybu, když se objeví ve filmu s Penélope Cruz v hlavní roli s názvem Žádné boží zprávy. Následovali další snímky a seriály a v roce 2003 dostala roli Laury Olneyové ve třetím filmu o Re-Animátorovi - Návrat Re-Animátora. Toho režíroval Brian Yuzna (Návrat živé smrti 3, Necronomicon), který jako producent stál za prvními dvěma snímky z let 1985 a 1990. Pro nás dalším zajímavým titulem a rokem by mohl být rok 2004, kdy v roli Bárbary si zahrála v horrorovém thrilleru Romasanta: Hon na vlkodlaka. Tento projekt byl nominován na hlavní cenu filmového festivalu v Málaze. Celosvětové promítání udělalo z Elsy vycházející filmovou hvězdu.


O rok později hraje v horrorovém televizním filmu z cyklu Películas para no dormir (2005-2006) s názvem Cuento de navidad (dalo by se přeložit jako Vánoční příběh). Byl to také první snímek, který tuto sérii odstartoval a celkově se skládá ze šesti filmů. Bohužel u nás na videokazetách nevyšel ani jeden z nich. Tyto počiny mají z větší části na svědomí španělští borci Paco Plaza (režisér již zmíněného filmu Romasanta: Hon na vlkodlaka) a Jaume Balagueró. Oba dva nám (hlavně horrorovým fan) ve společné režii dali skvosty [Rec] (2007) a [Rec] 2 (2007). Později si toto téma přerozdělili a Plaza natáčí [REC]³: Génesis (2012) a Balagueró [REC] 4: Apocalipsis (2014). Když už jsem u tohoto pro mně krásného tématu, tak snad jen doplním to, že v roce 2008 si amerika usmyslela k dalšímu z řad nekonečných remaků a John Erick Dowdle (Ďábel - 2010) natáčí snímek Karanténa. Nešlo sice o totální propadák, nicméně originál je originál. Co ocením, je to, že se američani při jeho pokračování nevydali formou remake. V roce 2011 John Pogue (Deep Blue Sea 3 - 2020) natáčí snímek s názvem Karanténa 2: Terminál, který se z větší části odehrává v letadle a na letišti. I když nejde o pokračování prvního filmu, tak se v něm zmiňuje jistá událost, a to taková, že karanténu v bytě nikdo nepřežil. No a jsme doma. Takže tento přístup k ději jinde jsem opravdu ocenil.


To jsem se ale nějak pozapomněl u žánru, který mám nejraději. Ale je fakt, že mně vždy potěší, když některý z herců a nebo hereček defakto začínal v takovýchto filmech. Nicméně tedy série Películas para no dormir u nás nikdy nevyšla a můžu jen doporučit. Vrátím se zpět k Else a zmíním jen ty nejdůležitější projekty a události...


V roce 2006 se už objevuje v koprodukčním akčním thrilleru Německa, USA a Kanady s názvem Hadi v letadle, ve kterém si hlavní roli zahrál Samuel L. Jackson. Zahrála si zde například i "horrorová babička" Lin Shaye (série Insidious, Smrt přichází v bílém). V srpnu stejného roku je uvedena na obálce časopisu MAXIM. V tureckém sedu byla oblečena do plavek a na nohou měla obrovskou krajtu, která svojí hlavou směřovala mezi její poprsí. Za mně velmi povedené foto. Jako další bych asi vybral její pózování pro španělské vydání magazínu Elle (fotila pro něho několikráte) v prosinci roku 2009. Na jejím nahém těle (opět v tureckém sedu) byla skryta pouze intimní místa a na různých místech po tělě ji byly napsány slova jako "peace", "earth" a "save the planet". Vskutku nádherná žena, a proto není divu, že se také stala tváří pro různé mezinárodní značky oblečení, parfémů a šperků. Ale zpět k filmu a v roce 2009 ještě zůstaneme...


Legendární režisér Dario Argento ji obsadil do role unesené modelky Celine ve snímku Giallo (Bestie musí zemřít). Inspektora si zde zahrál Adrien Brody (Vesnice - 2004, King Kong - 2005), se kterým Elsa chodila v letech 2004-2006. V době natáčení tohoto snímku se rozešla s francouzským hercem Michaëlem Younem (Rychlejší než vlastní stín, Fatal), se kterým byla ve vztahu od již zmíněného roku 2006. Společně se setkali o rok dříve při francouzské komedii Velký vezír.


Na počátku roku 2010 se seznámila s australským hercem Chrisem Hemsworthem, za kterého se provdala ještě téhož roku během vánočních svátků. Toho již brzy čekala jedna z jeho nejvýraznějších rolí. Ano správně, řeč je Thorovi. A stejně tak jako Chris se v roce 2011 dočkal této skvělé role, tak i Else se dostalo "povýšení". A to role důstojnice Eleny Nevesové v Rychle a zběsile 5. Později si v této sérii zahrála ještě v šestém, sedmém a osmém díle (dále bych nespoileroval). S Chrisem má tři děti a v roce 2015 se rodina přestěhovala z Los Angeles do Byron Bay, což je plážové město nacházející se na severovýchodě Nového Jižního Walesu v Austrálii.


V minulém roce se Elsa objevila jako Wolf Woman v Thor: Láska jako hrom nebo například v thrilleru Poker Face po boku Russella Croweho, který ho i režíroval.


Dáme si ještě několik zajímavostí a na závěr se podíváme na videokazety s Elsou vydané u nás...


V roce 2017 se stala jednou ze 100 nejlépe vydělávajících modelek na světě a její míry jsou 86-61-84.


Má ráda in-line kolečkové brusle, snowboarding a jízdu na koni.


Jejím nevlastním bratrem je filmař Cristian Prieto Medianu.


V roce 2007 jí její bývalý přítel a herec Adrien Brody dal k jejím narozeninám panství v New Yorku.


Ve filmu Thor: Temný svět na konci titulků zastoupila v paruce a kostýmu Jane Fosterové Natalii Portmanovou v její líbací scéně.


V březnu 2007 španělský časopis Interviú publikoval její fotky nahoře bez, pořízené během jejího focení pro magazín Elle. Snímky byly pořízeny velkým objektivem, když se převlékala (osobně jsem fota "prověřil" - vskutku krásné "oči" )). Poté na vydavatelství podala žalobu a nakonec až v září 2012 vysoudila u španělského nejvyššího soudu 310 000 euro.


Napsala knihu s názvem Strong: How to eat, move and live with strength and vitality. Vydána byla v roce 2019 a Elsa se v ní zabývá nejen svojí vášní pro cvičení. Dalo by se říci, že je takovou inspirací pro vyvážený a zdravý život, obsahují i recepty "z kuchyně" této krásné ženy. Ale o tom, že je půvabná, jsem se již zmínil o hodně výše. A tak pojďme se raději na úplný závěr podívat na slíbené videokazety vydané u nás, i když nejde v tomto případě o závratný počet. Ale buďmě rádi alespoň za tyto:


Žádné boží zprávy (2001) SPI International
Návrat Re-Animátora (2003) H.C.E.
Romasanta: Hon na vlkodlaka (2004) H.C.E.


Jak jsem se již zmínil, je škoda, že u nás nevycházela španělská horrorová televizní série Películas para no dormir (Films to Keep You Awake - 2005-2006), která by to na CZ VHS se svými pěti filmy ještě "stihla".


Nicméně HB E. P. a (nejen) VHS čest .-)

Elsa Pataky

Charisma Carpenter

/ BIRTHDAY THEME: 29. týden - 17. - 23. 7. / Charisma Carpenter / od obsluhy ve videopůjčovně, učitelky angličtiny až po seriály / zajímavosti, filmy & další tvůrci / CZ VHS /


Charisma Lee Carpenter se narodila 23. července 1970 v Las Vegas v Nevadě. Její matka Christine Carpenter byla Španělka a pracovala v ptačí rezervaci. Její otec Don Carpenter, napůl Francouz a napůl Němec pracoval jako prodavač. Od svých 5 let trénovala klasický balet a v 9 letech byla součástí umělecké skupiny v oblasti Las Vegas. Studovala na Bishop Gorman High School, dokud se její rodina nepřestěhovala do Playas de Rosarito v Baja California v Mexiku. Po absolvování Chula Vista School of Creative and Performing Arts a Bonita Vista High School se rozhodla procestovat celou Evropu a po návratu do San Diega pracovala jako obsluha ve videopůjčovně. Dělala také instruktorku aerobiku, učitelku angličtiny a pracovala ve správě nemovitostí. V roce 1991 byla roztleskávačkou fotbalového týmu San Diego Chargers.


„Kdybych měla devět životů, myslím si, že v jednom bych byla profesionální tenistkou a druhém rockovou hvězdou“ - Charisma Carpenter


V roce 1992 se rozhodla přestěhovat do Los Angeles, aby mohla studovat na vysoké škole. V té době však neměla žádné znatelné plány pracovat v zábavním průmyslu. Všiml si jí obchodní agent na Sunset Boulevard. Tato událost zcela změnila její život. Objevila se ve více než 20 reklamách a v několika divadelních inscenacích.


V roce 1994 debutovala v televizi v páté řadě, v páté epizodě seriálu Pobřežní hlídka v roli Wendie Sanders. V letech 1995-1996 se obejvuje ve třech video filmech Josh Kirby: Time Warrior! Chap. 1: Planet of the Dino-Knights, Josh Kirby: Time Warrior! Chap. 2: The Human Pets a Josh Kirby: Time Warrior! Chap. 6: Last Battle for the Universe. Dále pak hrála v jedné epizodě v seriálu Boy Meets World a v deseti epizodách seriálu Malibu Shores.


V roce 1996 se ucházela o titulní roli v seriálu Buffy, přemožitelka upírů, ale místo toho byla v něm obsazena do role Cordelie Chaseové, snobské středoškolačky. Po třech sezónách získala větší roli jako stejné postavy ve "vedlejším" seriálu Angel po boku Davida Boreanaze (Valentine, The Mighty Macs). V něm hrála po čtyři sezóny. Ačkoli její postava opouští sérii během jeho čtvrté sezóny, Charisma se do něho vrátila ve 100 epizodě v páté a poslední sezóně.


V roce 2002 vychází videohra pro Game Boy a Xbox s názvem Buffy the Vampire Slayer: The Video Game, ve které dabuje svoji postavu Cordelie. Dále hostovala v některých populárních seriálech té doby. Miss Match v roce 2003 a o rok později ve třech epizodách Čarodějek. Objevila se také ve dvou televizních filmech - Jane má schůzku (2003) a Like Cats and Dogs (2004). V roce 2005 byla obsazena do role Kendall v noirovém mysteriózním seriálu Veronica Mars. Zahrála si dohromady v jeho 11 epizodách (2005-2006). V roce 2006 následovali další televizní filmy: Hrátky s nebezpečím, horror Satanův měsíc (hudbu pro něj složil "čechoslovák" Luděk Dřízhal), ve kterém si například zahrál i Jeffrey Combs nebo Dee Wallace, v mysteriózním thrilleru Cheaters' Club a komedii Rodinný chaos.


Objevila se také například v seriálech Zpátky do studia, Greek, Kriminálka Las Vegas nebo Lovci duchů.


A u horrorů ještě zůstaneme. V roce 2010 hraje v House of Bones od režiséra pokračování Návnady (Decoys 2: Alien Seduction) Jefferyho Scotta Landa a v Psychosis (Kniha křtěná krví). Byla ji ale také nabídnuta role Lacy do Expendables: Postradatelní. O dva roky později se k roli vrátila v jeho pokračování.


V roce 2012 si zahrála po boku Dannyho Treja ve sci-fi horroru Ghostquake, který také natočil již zmíněný J. S. Lando. Poté hrála v několika dalších filmech nepříliš dobré kvality a hodnocení. Naposledy jsme ji mohli vidět v seriálu Going Home a v televizním filmu Vzorný otec: Příběh Martina MacNeilla.


10. února 2021 obvinila scenáristu a režiséra Josseho Whedona (například seriál Buffy, přemožitelka upírů, Vetřelec: Vzkříšení, The Avengers) z misogynie (obecně jako nenávist, pohrdání nebo předsudky vůči ženám) ze „zneužití své moci“, když s ním pracovala. V dlouhém příspěvku na Twitteru napsala, že Whedon měl dny, kdy byl nárazově krutý a vytvářel nepřátelské pracovní prostředí. Poté co otěhotněla a zamířila do čtvrté sezóny seriálu Angel, tak ji nazval tlustou. Také si ji nechal zavolat do své kanceláře, aby se zeptal, zda si to „nechá“. Tvrdila, že se také vysmíval jejímu náboženskému přesvědčení. Obvinil ji také ze sabotování seriálu a vyhodil ji o sezónu později, jakmile porodila.


Provdala se za Damiana Hardyho 5. října 2002 v Las Vegas. Po rozchodu v roce 2007 se pár v červenci 2008 rozvedl. Mají spolu dítě jménem Donovan Charles Hardy.


V červnu 2004 se nechala fotit nahá pro číslo Playboye, které s ní obsahovalo 10 stran.


Je zakladatelkou MyCon. Platformy, která spojuje sociálně izolované fanoušky s jejich oblíbenými herci, aby jim během pandemie zvedla náladu. Kromě toho úzce spolupracuje s projektem mezinárodní vodohospodářské charity, která přináší bezpečnou a čistou pitnou vodu nejzranitelnějším lidem na celém světě. Spolupracuje také s The Ronan Thompson Foundation, která se věnuje výzkumu dětské rakoviny. Tráví spoustu času prací jako filantropka, politická aktivistka a obhájkyně sociální spravedlnosti. Absolvovala také kurz správního soudnictví.


A jak jinak, na závěr se podíváme na videokazety vydané u nás. I když v tomto případě to bude bohužel jednodušší...


Buffy - Přemožitelka upírů (Bonton 1999 - S01 E01-E02)
Buffy - Démon (Bonton 2000 - S02 E13-E14)
Buffy - Volba (Bonton 2000 - S02 E21-E22)


HB CH. C. a (nejen) VHS čest .-)

Charisma Carpenter

Hodnocení - 28. týden


Neznámý / Unknown (2011) **** - 8/10
Captive State (2019) /***26.08.2019/ ↑**** - 7/10
Curvature (2017) ** - 3/10

Hodnocení - 28. týden

Diane Kruger

Diane Krugerová je mezinárodně uznávaná herečka, modelka a producentka. Narodila se jako Diane Heidkrügerová v roce 1976 v německém Algermissenu. Proslavila se poté, co si v roce 2004 zahrála Helenu ve filmovém trháku Troja po boku Brada Pitta a Erica Bany.


Byla vychována v západním Německu a měla všestrannou katolickou výchovu v katolické škole. Její angličtina nebyla příliš dobrá a později se vydala na studentský výměnný program, který ji pomohl jazyk zvládnout.


Než vstoupila do světa herectví a modelingu, snila o tom, že bude baletkou. Tento sen si pokusila splnit konkurzem na Royal Ballet School v Londýně. Bohužel kvůli zranění kolena nemohla pokračovat. Nakonec se přestěhovala do Paříže, začala se učit francouzsky a nastartovala svou kariéru modelky. Z pozice ambasadora značky Jaeger-LeCoultre (švýcarská hodinářská firma patřící do koncernu Richemont) až po tvář Calvina Kleina. Objevila se mimo jiné na obálce Vogue Paris, Harper’s Bazaar US a v britském magazínu GQ.


V roce 2001 debutovala v krátkometrážním snímku Point de lendemain. Následovala role v jedné epizodě (S02E06) v seriálu Duelles. Jejím prvním celovečerním filmem byl Klavírista v roce 2002, v roli Eriky. V něm si zahrála po boku Christophera Lamberta a Dennise Hoppera. Následovala role v komedii Jak řeknete, šéfe. V roce 2003 hrála v akčním filmu Na plný plyn, ke kterému scénář napsal Luc Besson, nebo v krimi Kontra od francouzského režiséra Cédrica Klapische.


Zlom přišel o rok později s již výše zmíněnou Helenou ve snímku Troja. Objevuje se také v americkém remaku francouzského filmu Byt (L'Appartement) z roku 1996 (Miluj mě, prosím - 2004). Já osobně dávám přednost luxusnímu původnímu zpracování s Monicou Bellucci a Vincentem Casselem v hlavních rolích. A to i přes to, že netvrdím, že "remake" by byl nějaký (jak jsme na remaky jinak zvyklí) paskvil. Ve stejném roce byla vybrána pro roli Abigauil do Lovců pokladů s Nicolasem Cagem a tu si ještě zopakovala v roce 2007 při jeho volném pokračování s názvem Lovci pokladů: Kniha tajemství. Od té doby hrála v mnoha dalších významných filmech, jako jsou Hanebný pancharti (2009), Pan Nikdo (2009), Neznámý (2011), Otcové a dcery (2015) nebo například Odnikud (2017). V současné době je dotočený snímek mexického herce, producenta a režiséra Demiána Bichira s názvem Un Cuento de Circo & A Love Song a premiéru bude mít letos v prosinci. Dále Diane uvidíme v dalších pěti nových projektech.


V roce 2001 se provdala za francouzského herce a režiséra Guillauma Caneta, ale pár se rozvedl o čtyři roky později v roce 2006. V současnosti je zasnoubená s americkým hercem Normanem Reedusem z Walking Dead. Jejich dcera Nova Tennessee se narodila v roce 2018.


Její brilantnost ji také přiměla stát se dvakrát členkou poroty na filmovém festivalu v Cannes 2012 a na filmovém festivalu v Benátkách 2015.


Za svůj výkon v Hanebných panchartech byla nominována na nejlepší herečku ve vedlejší roli na Screen Actors Guild. V roce 2017 byla na festivalu v Cannes vyhlášena nejlepší herečkou za film Odnikud. Má za s sebou celkem 18 ocenění a 19 nominací.


V říjnu 2022 napsala dětskou knihu s názvem A Name From the Sky.


Její postava má míry 83,8-58-88,9. Její jedinečná shoda zelených očí s blond vlasy se hodí ke každému líčení a zálibu našla v černých outfitech.


Má ráda procházky při cestování. Ráda si dopřeje sklenku vína a velký talíř hranolků nebo ústřic. Jejím oblíbeným zvířetem je kočka. Kvůli některým dřívějším děsivým incidentům s koňmi se jich teď bojí. Takže odmítá role, které zahrnují koně.


V roce 2004 si vysloužila místo v žebříčku 50 nejkrásnějších lidí světa časopisu People.


Americkým občanem se stala v roce 2013. Umí mluvit třemi jazyky, tedy německy, anglicky a francouzsky. Osm let se také učila latinu, ale neovládá ji. Je také důstojnicí Ordre des Arts et des Lettres, francouzského řádu řádu založeného v roce 1957 ministrem kultury.


Diane a Norman se s dcerou přestěhovali do Francie poté, co v červnu 2022 prodali svůj městský dům v New Yorku.


Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:


Klavírista (2002) Vapet Production
Na plný plyn (2003) Magic Box
Troja (2004) Warner Home Video
Miluj mě, prosím (2004) H.C.E.
Lovci pokladů (2004) Warner Home Video


Je vcelku škoda, že u nás na videokazetách nevyšla francouzská komedie Narko (2004). Nejsem si jistý, zda-li Warneři nevydali snímek Troja i v původním znění s titulky.


HB D. K. a (nejen) VHS čest .-)

Diane Kruger

Harrison Ford

/ BIRTHDAY THEME: 28. týden - 10. - 16. 7. / o herecké ikoně / od tesařiny po dům George Lucase, až k velkým rolím / jak to bylo se slavnou scénou v Dobyvatelích ztracené archy / scéna v E.T. / další zajímavosti, tvůrci a filmy / CZ VHS /


Harrison Ford se narodil 13. července 1942 v Chicagu, Illinois. Jeho matka Dorothy Nidelman byla Židovka a bývalá rozhlasová herečka, zatímco jeho otec Christopher Ford byl katolík, reklamní manažer a herec. Jeho dědeček z otcovy strany, John Fitzgerald Ford, byl irského původu a jeho babička z otcovy strany, Florence Veronica Niehausová, byla německého a irského původu. Harrisonovi prarodiče z matčiny strany, Harry Nidelman a Nachama (Annie) Lifshitz, byli židovští emigranti z Minsku.


Vystudoval na Maine East High School v roce 1960. Měl dobrý hlas, a tak byl pravidelným řečníkem při rozhlasové stanici své střední školy. Náhodou narazil na hodiny dramatu na Rippon College ve Wisconsinu, které mu pomohly překonat ostych a zvýšit jeho zájem o herectví. V jeho mladších letech byl aktivním členem skautů ve škole a dosáhl druhé nejvyšší hodnosti "Life Scout".


Do Los Angeles v Kalifornii odešel v roce 1964 za účelem najít si práci v rozhlasové stanici. Přestože nezískal práci rozhlasového žokeje, podepsal smlouvu s Columbia Pictures na 150 dolarů týdně, aby mohl hrát krátké role v jejich produkcích. Ačkoli hrál krátké role v řadě filmů, jeho jméno nebylo nikdy uvedeno. Konečně ve filmu A Time for Killing (1967) se jeho jméno poprvé objevilo v titulcích.


Ford se však stále snažil získat větší filmové role, a tak se upsal Universal Studios, aby mohl hrát menší role v televizních seriálech jako Ironside, The F.B.I., The Virginian, Kung fu a dalších TV snímcích.


Postupně se začal dostávat do depresí, protože stále nebyl schopen získat lepší role. Začal se tedy učit tesařství a stal se profesionálním tesařem, aby uživil svou ženu a dvě děti. Nakonec se mu dostalo pověsti jednoho z nejlepších truhlářů ve městě a jeho služby byly velmi žádané. Se svými dovednostmi pracoval pro různé celebrity a svého času chodil stavět skříně do domu režiséra George Lucase.


Ten mu brzy dal důležitou roli ve filmu Americké graffiti (1973). V roce 1979 se objevil ve válečném filmu Francise Forda Coppoly - Apokalypsa. Zde ztvárnil postavu plukovníka Lucase. Ne, vůbec to není pocta G. Lucasovi, že néé? )). Jako další šanci dostal zahrát si Hana Sola ve Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje od již zmíněného režiséra a producenta George Lucase. Film se stal neskutečným hitem a vydělal více než 750 milionů dolarů při rozpočtu 11 milionů dolarů.


To z Forda udělalo přes noc hollywoodskou superstar. Po natočení Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980) přišla jeho další jeho velká role, kdy mu Steven Spielberg svěřil roli Indiana Jonese pro film Dobyvatelé ztracené archy. Ten vydělal téměř 390 milionů dolarů při rozpočtu 18 milionů dolarů. A potom se už nabídky jen hrnuli. Následovaly tituly jako například: Blade Runner (1982), Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho (1983), Indiana Jones a Chrám zkázy (1984), Svědek (1985), Pobřeží moskytů (1986), Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989) a tak dále a tak dále... Všechny filmy, ve kterých hrál od roku 1979 (Apokalypsa) do roku 1993 (Uprchlík) máme zde na ČSFD v "červených číslech". Opět "do červené" se dostává až se snímkem K-19: Stroj na smrt (2002). Pozdějšího uznání se dostálo i čtvrtému filmu s Indiana Jonesem: Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008). V roce 2011 si zahrál v Kovbojové a vetřelci a o čtyři roky později v mém hodně oblíbeném filmu Věčně mladá s krásnou Blake Lively (Mělčiny, Nebezpečná laskavost) v hlavní roli.


Poté, co se objevil v akčním thrilleru The Expendables 3 (2014), si zopakoval roli Hana Sola ve Star Wars: Síla se probouzí (2015). Poté si zahrál ve filmu Blade Runner 2049 (2017), pokračování klasiky z roku 1982. Ford později propůjčil svůj hlas pro animovanou komedii Tajný život mazlíčků 2 (2019) a objevil se ve filmu Volání divočiny (2020), který je založen na klasickém románu Jacka Londona. Poté si zahrál s Helen Mirren (Excalibur, 2010: Druhá vesmírná odysea) v televizním seriálu 1923 (2022–), prequelu k velmi populárnímu Yellowstone. Jde o Fordovu největší televizní roli. Ztvárnil patriarchu farmářské rodiny v Montaně. Dále se objevil v seriálu Terapie pravdou (2023–), komediálního dramatu, které se zaměřuje na trio terapeutů, kteří čelí různým problémům.


Ušel dlouhou cestu, aby dosáhl všech ocenění, kterých ve své prestižní kariéře dosáhl. Jeho vytrvalost a zručnost mu pomohly k velkému zlomu po dlouhých letech. I když nikdy nezískal Oscara (pouze nominaci v roce 1986 za film Svědek - nejlepší herec v hlavní roli), a ač ho v roce 2003 "obdržel" (více o tom až později), tak má na své "jonesovské košili" 45 ocenění a 45 nominací.


Scéna ve filmu Dobyvatelé ztracené archy, kdy Indiana Jones svým revolverem mimoděk zastřelí útočníka s mečem, se stala ikonickým kouskem kinematografie a po desetiletí kolují zvěsti o inspiraci pro tento epický moment. Diskutovalo se o tom, zda scénu vymyslel Steven Spielberg, George Lucas, Philip Kaufman nebo Harrison Ford, přičemž olej do ohně v průběhu let přilévaly teorie o rozpočtových škrtech a nemocech po celém štábu.


Převládajícím názorem je to, že scéna vznikla díky nemoci. Byla plánována mnohem propracovanější bojová scéna, ale Forda během natáčení v Maroku zaskočila úplavice (termín označující skupinu akutních infekčních průjmových onemocnění) a jeho příznaky byly pro něho tak vysilující, že přišel s alternativním řešením scény, která se nakonec ukázala jako naprosto skvělá a ideální.


Byly tady i další faktory, kterým tato změna ve scéně prospěla. Producent Frank Marshall uvedl, že natáčení už trvalo příliš dlouho a produkce začínala překračovat rozpočet. Takže natáčení propracované bojové scény podle plánu by jen způsobilo další problémy. "Natáčeli jsme v Tunisku při vysokých teplotách šest týdnů a zbývaly nám tři dny", řekl Marshall. Použitím Indyho zbraně byla scéna natočena v pouhých několika záběrech, čímž se celá produkce posunula o celé dva dny napřed oproti plánu v době, kdy byl film už opožděn. Sice se dodnes opravdu neví, zda-li to byl opravdu jen čistě Fordův nápad, ale rozhodně se podílel na vývoji jedné ze svých nejslavnějších rolí. Vznikla tak legendární scéna, která už navždy bude zapsána do světové kinematografie.


Harrison je jedním z nejsoukromějších lidí, na které Hollywood narazil. Za svůj život byl třikrát ženatý. Z prvního manželství s Mary Marquardtovou má dva syny Benjamina a Willarda a z druhého manželství se scenáristkou Melissou Mathisonovou (E.T. - Mimozemšťan) má dvojčata, Malcoma a Georgii.


Jeho současnou manželkou je od roku 2010 americká herečka Calista Flockhart (Sen noci svatojánské, Nepřemožitelné zlo), se kterou nyní žije a adoptoval i jejího syna Liama, kterého adoptovala již dříve. Ford má také tři vnoučata. Je licencovaným pilotem letadel s pevnými křídly a vrtulníků. Vlastní vrtulník Bell 407, který garážuje v Santa Monice v Kalifornii. Pozemek, který vlastní kolem svého ranče v Jacksonu ve Wyomingu, je částečně přírodní rezervací, který daroval.


"Kdybych byl méně úspěšný, byl bych pravděpodobně lepším rodičem". - Harrison Ford


Pro roli Indiana Jonese si producent Lucas původně vybral Toma Sellecka (Útěk robotů, Quigley u protinožců), ale ten už měl naplánované natáčení seriálu Magnum. CBS by s odkladem nesouhlasilo, a tak roli nakonec nabídl Fordovi.


Harrison má mladšího bratra jménem Terence. Ten pracoval jako asistent režie při snímcích Blade Runner (1982), Rascals and Robbers: The Secret Adventures of Tom Sawyer and Huck Finn (1982) a Smrtící epidemie (1995).


Spolupracoval se dvěma hlavními herci z videohry Star Wars: Rebel Assault II - The Hidden Empire (1995). Julií Eccles (Irene ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava - 1989) a Jamisonem Jonesem (jeden z jeho kolegů v Detektivové z Hollywoodu - 2003).


Hrál pět postav ve více než v jednom filmu: Hana Sola ve Star Wars IV: Nová naděje (1977), Star Wars V: Impérium vrací úder (1980), Star Wars VI: Návrat Jediho (1983), Star Wars: Síla se probouzí (2015) a Star Wars: Vzestup Skywalkera (2019). Indiana Jonese v Dobyvatelé ztracené archy (1981), Indiana Jones a Chrám zkázy (1984), Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989), Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) a Indiana Jones a nástroj osudu (2023). Boba Falfa ve filmech Americké graffiti (1973) a More American Graffiti (1979). Jacka Ryana ve Vysoké hře patriotů (1992) a Jasném nebezpečí (1994). Ricka Deckarda ve filmu Blade Runner (1982) a Blade Runner 2049 (2017).


Entertainment Weekly byl zvolen jako 46. největší filmová hvězda všech dob.


V roce 1998 byl časopisem People vybrán jako nejsvůdnější muž na světě.


V březnu 2003 The New York Daily News objasnil protichůdné zprávy o hercově postoji k válce v Iráku. Noviny uvedly, že četné zprávy zjistily, že se postavil proti protiválečnému dopisu prezidentu George W. Bushovi v prosinci 2002 od skupiny celebrit Artists United to Win Without War. Ford však prostřednictvím své manažerky Patricie McQueeneyové odpověděl, že jeho pocity jsou "přesně opačné" než bylo oznámeno. Pro Daily News řekla, že Ford byl "zděšen myšlenkou", že by si někdo myslel to, že podporuje válku s Irákem. "Jsem pro změnu režimu na obou stranách", řekl Ford prostřednictvím McQueeneyové pro Daily News.


Jeho ztvárnění Branche Rickeyho (americký hráč baseballu a sportovní manažer) ve filmu 42 (2013) znamenalo pro něho první filmovou roli, ve které hrál "skutečnou" postavu. Byl ale také zvažován pro roli Oskara Schindlera do filmu Schindlerův seznam (1993). Odmítl roli Jima Garrisona v JFK (1991).


Je doživotním členem Shropshire Aero Club v Anglii.


V roce 2003 převzal Oscara za nejlepší režii za Romana Polanského, který se slavnostního předávání cen nezúčastnil, protože ten již od konce 70 let žil ve Francii a získal tam občanství. Uprchl tam před spravedlností USA - kvůli skandálu s nezletilou dívkou. Ford osobně předal sošku Polanskému o několik měsíců později v místech, kde spolu v roce 1988 natáčeli film Frantic.


Blade Runner (1982) byl prý jedním z jeho nejvíce frustrujících filmů, které kdy natočil, protože samotné natáčení bylo velmi vyčerpávající a i kvůli jeho postprodukčním změnám.


Měl roli ředitele školy v E.T. - Mimozemšťan (1982), který kárá Elliotta ohledně nebezpečí alkoholu. Scéna byla vystřižena, protože režisér Steven Spielberg cítil, že Fordova přítomnost prý mohla "narušit" tok filmu.


Žádná z jeho dvou nejslavnějších rolí (Han Solo a Indiana Jones) mu nebyla nabídnuta jako první. Tom Selleck byl první volbou pro roli Indiana Jonese (viz moje zmínka výše), a Christopher Walken byl první volbou pro roli Hana Sola. Toho také odmítl hrát Al Pacino.


31. července 2000 pilotoval svůj vrtulník, aby zachránil dehydratovanou 20letou turistku Sarah Georgeovou ze Stolové hory poblíž jeho ranče v Jackson Hole ve Wyomingu.


V roce 2001 byl uveden v Guinessově knize rekordů jako nejbohatší herec.


Dne 30. května 2003 mu byla udělena hvězda na hollywoodském chodníku slávy na 6801 Hollywood Boulevard v Hollywoodu v Kalifornii.


Bylo by toho hodně, o čem by se dalo ještě psát. Pojďme se ale na závěr podívat na videokazety vydané u nás:


Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) Guild Home Video, Bonton + Bonton 2x Zvláštní vydání
Oddíl 10 z Navarone aka Komando 10 z Navarone (1978) Bonton
Rabín a zloděj (1979) Warner Home Video
Hanover Street aka Ve válečném konfliktu (1979) Bonton
Apokalypsa (1979) H.C.E.
Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980) Guild Home Video, Bonton + Bonton 2x Zvláštní vydání
Dobyvatelé ztracené archy (1981) 2x H.C.E.
Blade Runner aka Ostré komando (1982) 2x Warner Home Video
Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho (1983) Guild Home Video, Bonton + Bonton 2x Zvláštní vydání
Indiana Jones a Chrám zkázy (1984) 2x H.C.E.
Svědek (1985) H.C.E.
Pobřeží moskytů (1986) Warner Home Video
Podnikavá dívka (1988) Guild Home Video, Bonton
48 hodin v Paříži aka Frantic (1988) Warner Home Video
Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989) 2x H.C.E.
Podezření (1990) 2x Warner Home Video
Myslete na Henryho (1991) H.C.E.
Vysoká hra patriotů (1992) 2x H.C.E.
Uprchlík (1993) Warner Home Video
Jimmy Hollywood (1994) H.C.E.
Jasné nebezpečí (1994) 2x H.C.E.
Sabrina (1995) Vapet Production
Tichý nepřítel (1997) Bonton
Air Force One (1997) H.C.E., Warner Home Video (Kolekce století)
Šest dní, sedm nocí (1998) H.C.E., Warner Home Video
Náhodné setkání (1999) 2x Bonton
Pod povrchem (2000) Bonton
K-19: Stroj na smrt (2002) SPI International
Detektivové z Hollywoodu (2003) Bonton


Je možné, že vyšli ještě další druhá vydání u některých z titulů - především u H.C.E. a Warnerů. Toto ale nemám potvrzeno.


HB H. F. a (nejen) Solovi, Indymu a VHS čest .-)

Harrison Ford

Michelle Rodriguez

Mayte Michelle Rodriguezová se narodila 12. července 1978 v San Antoniu v Texasu. Její matka, Carmen Milady Rodriguez (rozená Pared Espinal), je dominikánka, zatímco její otec, Rafael Rodriguez, byl Portoričan a sloužil v americké armádě. Přestěhovala se do Dominikánské republiky se svou matkou, když jí bylo osm let, a žila tam do svých jedenácti. Později se přestěhovala do Portorika a nakonec se usadila v Jersey City, v New Jersey. Vypadla ze střední školy Williama L. Dickinsona, ale později získala GED (ekvivalent středoškolského diplomu). Celkem byla vyloučena z pěti škol. Krátce navštěvovala obchodní školu, ale skončila, aby se mohla věnovat herecké kariéře. Byla částečně vychována svou oddaně věřící babičkou z matčiny strany a byla vychována jako svědkyně Jehovova (náboženství její matky). Její DNA test, který provedl televizní pořad Finding Your Roots with Henry Louis Gates Jr., zjistil, že její původ je ze 72,4 % Evropský, 21,3 % Africký a ze 6,3 % je původní Američankou.


Poté, co narazila na inzerát castingu a zúčastnila se svého prvního konkurzu, porazila dalších 350 uchazečů a získala svou první roli v nízkorozpočtovém nezávislém filmu z roku 2000 - Boxerka. Na roli se připravovala a boxovala pět měsíců. Se svým výkonem jako Diana Guzman, problémová dospívající dívka, která se rozhodla usměrnit svou agresi tréninkem, nasbírala Michelle za svoji roli několik cen a nominací. Samotný film získal hlavní cenu na Sundance a získal Cenu mládeže na filmovém festivalu v Cannes.


Poté začala hrát jako Letty Ortizová ve franšíze Rychle a zběsile (2001) a ztvárnila roli Rain ve Resident Evil (2002) a Resident Evil: Odveta (2012). Objevila se také v kriminálním thrilleru S.W.A.T. (2003) a hrála ve sci-fi eposu Jamese Camerona - Avatar (2009 - role Trudy Chaconové) nebo v akčním sci-fi filmu Světová invaze (2011).


V roce 2016 si zahrála ve filmu Tomboy: Příběh pomsty opět po boku Sigourney Weaver. V roce 2017 propůjčila svůj hlas do filmu Šmoulové: Zapomenutá vesnice. V roce 2018 si zahrála s Violou Davisovou ve filmu Vdovy a v roce 2019 se znovu sešla s režisérem Jamesem Cameronem při filmu Alita: Battle Angel (role Geldy).


Nebudu rozebírat všechny její role, nicméně naposledy jsme ji mohli vidět jako Holgu v podařené dobrodružné fantasy Dungeons & Dragons: Čest zlodějů nebo v "desítce" Rychle a zběsile. To má naplánované pokračování - Fast X: Part 2, na rok 2025.


Mezi její koníčky patří výcvik s taktickými zbraněmi, parašutismus a DJing.


V roce 2001 údajně chodila se svým kolegou z Rychle a zběsile - Vinem Dieselem. Je také vášnivou in-line bruslařkou.


Je držitelkou 13 ocenění a 31 nominací. Za seriál Ztraceni byla v roce 2006 nominována na nejlepší televizní herečku ve vedlejší roli a naopak na Zlatou malinu byla ve stejném roce nominována na nejhorší herečku ve vedlejší roli, a to za film Bloodrayne.


Kromě her Avatar a Rychle a zběsile dabovala také do True Crime: Streets of L.A., Driver 3, Halo 2 a Call of Duty: Black Ops. II.


V roce 2002 se umístila na 77 místě v časopise Stuff v žebříčku 102 nejsvůdnějších žen na světě.


V roce 2005 měla ztvárnit hlavní roli ve filmu Aeon Flux. Tu nakonec získala Charlize Theron.


Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:


Boxerka (2000) Bonton
Rychle a zběsile (2001) Bonton
Resident Evil (2002) SPI International
Osudové léto (2002) Universal
S.W.A.T. - Jednotka rychlého nasazení (2003) Bonton
Pod kontrolou (2004) Magic Box


Škoda, že u nás nevyšlo: BloodRayne (2005) a Krutá rasa (2006).


HB M. R. a (nejen) VHS čest .-)

Michelle Rodriguez

Brigitte Nielsen

Brigitte Nielsen je dánská herečka, modelka, moderátorka, producentka, scenáristka a zpěvačka, která se narodila 15. července 1963 v Rødovre (malé město nedaleko Kodaně).


Gitte (její křestní jméno) opustila svou rodinu na konci střední školy, když jí bylo šestnáct, aby se mohla věnovat kariéře modelky. Strávila čas v New Yorku, Paříži, Miláně a Berlíně, kde pracovala pro špičkové módní návrháře jako Giorgio Armani, Gianni Versace a Gianfranco Ferré. V roce 1983 se provdala za dánského hudebníka Kaspera Windinga a následující rok se jí narodil první syn Julian. Zahrála si v akční fantasy Rudá Sonja (1985). Manžela a syna opustila, aby se dál věnovala herecké kariéře. Také se objevila ve filmu Rocky IV (1985) se svým budoucím manželem Sylvesterem Stallonem. S ním se setkala v létě 1985 při propagaci již zmíněné Rudé Sonji. O šest měsíců později se vzali v Malibu. Gitte a Sly se rozvedli po 19 měsících, dalším společném filmu Cobra (1986) a četných skandálech.


Brigitte se také objevila ve filmu Tonyho Scotta Policajt v Beverly Hills II (1987) po boku Eddieho Murphyho, Paula Reisera a Chrise Rocka. Přestěhovala se do Itálie, kde se objevila v populární italské televizní show Festival (1987), natočila taneční album s názvem Every Body Tells a Story a singl s názvem Body Next to Body s rakouským zpěvákem Falcem. V lednu 1988 potkala fotbalistu Marka Gastineaua v tělocvičně v Los Angeles a rychle se do něj zamilovala. Její druhý syn Killian se narodil v prosinci 1989, ale její vztah s Gastineauem skončil. Nielsen se v roce 1990 v Las Vegas provdala za fotografa a režiséra Sebastiana Copelanda (bratranec Orlanda Blooma) a ten rok vydala další album s názvem I’m the One...Nobody Else. V roce 1992 potkala Švýcara/Itala Raoula Meyera poté, co skončilo její třetí manželství, a provdala se za něj v prosinci 1993. Její třetí syn, Douglas Aaron, se narodil ve stejném roce a Gitte se objevila v několika filmech, včetně The Double 0 Kid (1992), Princezna Fantaghiró 25 (1992-1996) a v erotickém thrilleru Peklo v řetězech II (1993). Mezitím pracovala pro evropskou televizi a její poslední syn, Raoul Jr. Ayrton (pojmenovaný po jejím příteli, zesnulému automobilovému závodníkovi Ayrtonovi Sennovi), se narodil v roce 1995. Brigitte se od té doby rozvedla se svým čtvrtým manželem.


Dále jsme ji mohli vidět ve filmech jako například Likvidátor (1995), 976-Evil II (1991), Smrtící mise (1995), Snowboardová akademie (1997), Hostile Environment (1999) nebo Doomsdayer (1999). Objevila se také ve videoklipu skupiny Korn - Make Me Bad (2000), nebo ve snímku Creed II (2018).


Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:


Rudá Sonja (1985) FVS, Bonton
Rocky IV (1985) Warner Home Video, Bonton
Kobra (1986) 2x Warner Home Video
Policajt v Beverly Hills II (1987) H.C.E.
Domino (1988) Interama, Interama/DAVAY
Bye Bye Baby (1988) Video-Spoj
Vražda na Měsíci (1989) Warner Home Video
Princezna Fantaghiró 2 aka Tajemství Zlaté jeskyně 2 (1992) FEX
Martial Law 3 (1992) Intersonic
Astrální faktor - Znovu předvolba 976 aka 976-Evil II (1992) Guild Home Video
Princezna Fantaghiró 3 aka Tajemství Zlaté jeskyně 3 (1993) FEX
Peklo v řetězech II (1993) FEX
Smrtící mise (1995) Five Stars Entertainment
Likvidátor (1995) Omega/Cobra Film
Svědectví (1996) Five Stars Entertainment
Snowboardová akademie (1996) Bonton
Muž pro zvláštní případy (2000) Vapet Production


HB B. N. a (nejen) VHS čest .-)

Brigitte Nielsen

H. R. Giger / 1940 - †2014 /

/ H. R. Giger / 1940 - †2014 / o tvůrci / Vetřelec, Mutant (Species) a další filmy / omluvný dopis Jamese Camerona / decentně o Necronomiconu / nerealizované filmové projekty / režiséři a další tvůrci / zajímavosti / stojan na mikrofon pro frontmana kapely Korn / knihy / hry / CZ VHS /


Hans Ruedi Giger, byl švýcarský surrealistický malíř, sochař, umělec, architekt, grafický designér, režisér a herec. Nejvíce se proslavil svou prací na franšíze Alien.


Narodil se 5. února 1940 ve švýcarském Churu a vyrostl během druhé světové války. V té době poblíž nacistického Německa a jeho dětství bylo plné úzkosti.


„Cítil jsem tu atmosféru, kdy se rodiče báli. Lampy byly vždy namodralé, aby nás letadla nezbombardovala."


Vždy byl fascinován kombinací horroru s groteskou. Jeho první výstava obrazů a soch se konala v roce 1967 v Galerii Obere Zaune ve Švýcarsku a nesla název Power of Masks. Netrvalo dlouho a upoutal pozornost Salvadora Dalího – který jeho práci ukázal chilskému režisérovi Alejandrovi Jodorowskému. Ten vzápětí na to požádal Gigera o pomoc při navrhování konceptu pro jeho ambiciózní adaptaci klasického sci-fi románu Franka Herberta - Duna (1965). Bohužel se tento projekt nikdy nedočkal realizace a jak víme, tak později ji v roce 1984 zfilmoval David Lynch.


H. R. začal kreslit už jako malý kluk a inspiraci čerpal ze svých dětských obav v době války. Použil umění jako způsob, jak usměrnit svůj strach z opakujících se nočních můr a podivných snů. Své vize a noční děsy připisoval k porodnímu traumatu, těžkému porodu, a nutnosti vytahování dítěte kleštěmi. Tyto vize se projevily jako sny o pokus o útěk ze stísněné místnosti s otvorem podobným tunelu a nemohl ani odejít, ani se do místnosti vrátit. Má se za to, že to je důvod, proč má část jeho umění zdeformovaná miminka a zobrazuje průchody, které se snaží překonat jeho klaustrofobii.


Sexualita a strach měly vždy vnitřní spojení a přitažlivost v jeho dílu a to je zdůrazněno divokou popularitou Gigerových znepokojivých a pokroucených sexuálních obrazů, kde se tělo setkává se strojem. Svoji práci popsal jako biomechanickou a polarizovanou. Přetvářel biomechanickou uměleckou estetiku, přičemž většina biomechanických děl dodnes vychází z jeho mistrovské práce.


Chtěl porozumět svým snům a inspiracím, hodně zkoumal koncept psycho-sexuálního vývoje Sigmunda Freuda, stejně jako koncept kolektivního nevědomí a individuální nevědomí od Carla Junga. Tyto koncepty pak silně ovlivnily jeho další tvorbu a v celé jeho tvorbě je nejasně vidět sexuální téma.


Jeho kvazisexuální tvorba byla z velké části na začátku jeho kariéry zesměšňována, ale rychle si uvědomil, že jeho umění prostě není pro běžné publikum.


Gigerův otec Hans Richard Giger chtěl, aby jeho syn šel v jeho stopách a stal se lékárníkem a aby převzal rodinný podnik. Jeho matka Melly Giger-Meierová vždy podporovala jeho uměleckou stránku, kupovala mu hlínu a modelovací nástroje. Giger šel proti vůli svého otce studovat interiérový design, architekturu a průmyslový design na Uměleckoprůmyslovou školu v Curychu, kterou absolvoval v polovině 60. let.


Po ukončení studia začal pracovat jako interiérový designér, ale brzy se rozhodl věnovat své vášni v umění a výtvarné umění na plný úvazek. Bylo to během doby vývoje, kdy přešel od skicování ke kresbě tuší, olejomalbám a nakonec k práci s airbrushem. I když skutečnost, že studoval něco tak všedního, jako je interiérový design, nemusí být nijak zvlášť noční můrou, ale ta skutečnost, že kdyby se řídil přáním svého otce, svět by nikdy nespatřil jeho neuvěřitelnou práci.


Jeho následující přítelkyně - v tu dobu mladá švýcarská herečka a modelka Li Tobler se stala jeho následující múzou pro většinu jeho umění. Byli spolu asi 9 let. Li bohužel trpěla emoční nejistotou, těžkou drogovou závislostí a fyzickým vyčerpáním ze zájezdů. V důsledku neustálých depresí si v 27 letech vzala život střelbou do hlavy. Podle Gigera si přála, aby byl její život krátký a intenzivní.


Gigerovo umění po její smrti získalo temnějšího tónu a její podobu lze stále vidět na mnoha jeho uměleckých dílech. Několik let poté, co ztratil svou první lásku, se v roce 1979 oženil se svou první manželkou Miou Bonzanigo. To byl shodou okolností rok, kdy odstartoval první Vetřelec. Bohužel jejich vztahu nebylo souzeno dlouho vydržet a oba se po roce a půl rozvedli. Až v roce 2006 se znovu zamiloval a oženil se s Carmen Marií Scheifele Giger, se kterou pracoval a žil v Curychu. Nyní je ředitelkou H. R. Giger Museum.


Ve svých dospívajících letech našel přítele v Sergiu Golowinovi. Ten se narodil u nás v Československu, ale v jeho třech letech (v roce 1933) emigroval s matkou do Švýcarska. O hodně později, koncem 60. let pracoval v Basilejské knihovně jako asistent. Byl ale také známý jako archivář, znalec fantastičnosti, badatelem v bájích a legendách. Magii dokázal vysvětlit v historickém kontextu. A právě díky Sergiovi (jeho otec byl původem Rus) se Giger naučil hodně o magii a mystické symbolice. Od Sergia obdržel nejen knihu Lovecraftových příběhů, ale seznámil ho také s myšlenkou, že jeho dílo by mohlo ilustrovat Necronomicon. Zanedlouho začal Golowin všem říkat, že Gigerův domov zdobí obrazy z Necronomiconu, což nebyla pravda). Zanedlouho se to ale pravdou stalo. Jeho tehdejší zdi Passages and The Speel proměnili v jakýsi lovecraftovský chrám. V tomto období - koncem a během 70. let měl Sergius na mistra značný vliv, jak na obrazy, tak i na jejich názvy. Gigerova blízkost ke kontroverzním osobnostem, které byly zapojeny do okultismu, vyvolala u veřejnosti obavy, že byl zahalen do temnějších praktik, ale umělec měl silnou averzi a paranoiu, pokud jde o "nemocnost" v reálném světě.


V roce 1977 vydal své umění v knize Necronomicon. Ta byla jeho první velkou sbírkou kreseb a představovala například kostru mimozemského stvoření, zmrzačená, masitá těla připojená k mohutným strojům atd. Necronomicon je považován za jeho druhý nejvlivnější umělecký počin.


No a teď přejdeme (že už konečně?)) k filmu. V tomto období se režisér Ridley Scott upsal k novému horrorovému sci-fi filmu. Poté, když si prohlédl knihu H. R. Giger's Necronomicon, tak se rozhodl, že získá Gigera pro spolupráci. To se mu nakonec povedlo, a tato skutečnost je dodnes považována za jeden z jeho nejlepších úspěchů.


"Podíval jsem se na to jednou a nikdy v životě jsem si nebyl ničím tak jistý. Byl jsem přesvědčený, že ho pro film musím mít" - Ridley Scott o H. R. Gigerovi, když si prohlédl jeho knihu.


Xenomorph, neústupný mimozemský druh z franšízy Vetřelec, byl založen na dvou litografiích z Necronomiconu, temné, kovově vyhlížející bytosti s podlouhlou hlavou, která se stala ikonickou charakteristikou monstra. Giger a jeho tým vizuálních efektů získali za Vetřelce Oscara. Xenomorph se od té doby objevil v dalších snímcích, jak v základní franšíze, tak ve vedlejších dějových linkách. A nebyly to jen samozřejmě filmy, ale i videohry, comicsy atd. Mistr taktéž spolupracoval jako designér na Alien 3 (1992), několika dokumentárních a krátkometrážních snímcích.


Poté, co začal být Vetřelec úspěšný, tak vedení stojící za filmem začalo Gigera "vypouštět". Režisér Ridley Scott později (a správně) prohlásil, že bez něj (Gigera) by franšíza nikdy tak nevznikla a neuspěla. V roce 1986 píše Giger v zastoupení dopis Jamesu Cameronovi ohledně jeho neuvedení jako spoluautora, ale jen jako tvůrce původního návrhu. James díky své zaneprázdněnosti na Aliens reaguje (taktéž dopisem) až o něco později. Stojí v něm mimo jiné:


"V dopise popisujete počáteční pocit zklamání pana Gigerse z toho, že nebyl kontaktován kvůli Vetřelcům, vzhledem k jeho, zcela správnému, intenzivnímu smyslu pro autorství tvorů a návrhů". Po několika řádkách pokračuje se slovy: "Protože jsem sám byl produkčním designérem, než jsem se stal režisérem, cítil jsem, že musím projektu vtisknout vlastní jedinečný punc. Jinak by to pro mě v té fázi mé kariéry nemělo žádný význam..."
 
"Zjistil jsem, že tvorba pokračování může být nelehkým úkolem ve vyvažování tvůrčích impulsů, touhy vytvořit zcela nové plátno s potřebou vzdát náležitou poctu originálu. Vizuální razítko pana Gigera bylo ve Vetřelci tak silné a všudypřítomné (domnívám se, že hlavní důvod k jeho úspěchu)...
 
Po několika dalších řádcích se můžeme dozvědět, že...
 
"Protože 20th Century Fox se líbil příběh, který jsem jim představil, dali mi příležitost vytvořit svět, který jsem při psaní viděl ve své mysli. Využil jsem této příležitosti a požádal jsem o pomoc designéry speciálních efektů, sochaře a techniky, s nimiž jsem předtím spolupracoval, což je samozřejmé, když člověk musí zaručit harmonogram a rozpočet".
 
"Dalším rozhodujícím faktorem bylo zapojení pana Gigera do Poltergeista II, který bohužel nevyužil jeho vizi zdaleka tak dobře jako Vetřelec".
 
"Nabízím všechny tyto komentáře jako omluvu a vysvětlení v naději, že pan Giger dokáže odpustit, že jsem unesl jeho "prvorozeného". Pokud ano, může přijít chvíle, kdy budeme moci ve vzájemném respektu spolupracovat na nějakém zcela novém a originálním projektu...".


Defakto se James Cameron v něm přiznal, že byl v podstatě zastrašen svým vlastním tvůrčím odkazem a měl obavy z toho, že by jeho nápady pro film upadly na vedlejší kolej. Ale ozval se, reagoval, a uznal. Takže čest. No, a jak dopadli Aliens, sami moc dobře víme. V hodnocení klidně za milion "stars"...


Giger ale nepracoval jen na "xenomorfních" filmech, jak už jste mohli poznat. V roce 1985 stvořil poster k horrorovému sci-fi filmu Future-Kill. Byl konceptuálním umělcem pro Poltergeista II (1986 - viz výše). V roce 1988 se podílel na konceptu japonských sci-fi thrillerů Teito monogatari a Teito Taisen (1989). Použil také svůj mimozemský vlak, který měl už dávno v myšlenkách, a chtěl ho použít v Jodorowskyho (nakonec nezrealizované) Duně. Nakonec se mu "projel" v nočních můrách Sil ve filmu Species (Mutant 1995).


"Byl to čistě můj nápad. Když jsem ve scénáři viděl, že Sil má podivné noční můry, napadlo mě, že bych mohl svůj vlak zapracovat do jejích snů". - HR Giger o svém vlaku ve filmu Species.


Na výrobu vlaku použil jednu svoji starší sochu - hlavu biomechanoida (lebka lokomotivy) a společně s týmem pak dokončil zbytek vlaku. Kola a další věci vyrobil nejlepší výrobce modelů vlaků na světě. Ale neskočilo to jen Gigerovým vlakem. Navrhnul a stvořil přímo již výše zmíněnou mimozemskou Sil (respektive mutanta).


V roce 1996 dělal konzultanta pro německo-švýcarskou horrorovou komedii Kondom des Grauens (Kondom hrůzy / festivalový název - pozn.)


Jeho prací pro film Batman navždy (1995) bylo navrhnout batmobil ve stylu Xenomorpha a nezklamal. Vytvořil ho ve tvaru x. Bohužel tento koncept nebyl nikdy použit. 


Velká část jeho práce a návrhů pro filmová plátna zůstala nevyužita. Už v roce 1980 (rok po Vetřelci) se připravoval scénář k nikdy nerealizovanému horrorovému sci-fi projektu s pracovním názvem The Tourist.


Zrodil se také scénář s názvem Dead Star. Děj filmu by se odehrával v roce 2239, zahrnoval velitele hvězdné lodi, který pátrá po dementním archeologovi, který zavraždil jeho manželku. Zavítá na planetu Daveros, kde jsou objeveny artefakty z mimozemské civilizace a rozhodnou se je přivézt. Setkali bychom se s mimozemským strojem nazvaným Thanatron schopným oživovat mrtvé a fungovat jako portál do světa mrtvých. A to konkrétně rovnou do pekla. Giger si Satana představoval jako mnohotvárnou bytost s obrovskými rohy, která je zahalená v plášti živých duší. Měl to být zkrátka takový + - Hellraiser ve vesmíru. Giger navrhl vše z pekelného světa včetně démona. K režii byl přizván Walter Hill (Řidič, Rudé horko) a i scenárista David Campbell Wilson (Ideální zbraň, Krycí jméno U.N.C.L.E.). Z projetu sešlo. I když vlastně ne tak úplně. Film ale prošel takovými rapidními proměnami, že nakonec se natočil film (Giger se už nepodílel) s názvem Supernova (2000). Z počátečního konceptu a nápadů Dark Star by se dalo i říci, že Paul W. S. Anderson se o dost později dost možná nechal touto látkou inspirovat pro svůj Horizont události (1997).


The Mystery of San Gottardo byl projekt, který defakto započal Gigerovým vůbec prvním náčrtem v roce 1963. Později sám napsal scénář a děj se měl týkat rasy biomechanoidů vytvořené vojenskou organizací. Jeho kresby tuší zobrazují části bez těla útočící na svého tvůrce (Gigerův autoportrét).


Koncem osmdesátých let napsal Jim Uhls (Klub rváčů) scénář s názvem Dead Reckoning (The Train). Sci-fi horrorový příběh z blízké budoucnosti z Los Angeles, kdy veřejná doprava funguje v podobě podzemní vysokorychlostní železnice. A právě v těchto podzemních prostorách "mělo řádit" kyborgské monstrum ve vlacích. Ukázalo se to jako dobrý nápad, protože v tu dobu scénář zakoupili Mario Kassar a Andrew Vajna z Carolco Pictures. Poté, co se přidal producent Joe Silver (Komando, Predátor a plno dalších skvělých snímků), tak projekt předložili Ridleymu Scottovi. Ten v roce 1988 souhlasil, že bude režírovat a oslovil produkčního designéra Norrise Spencera (Černý déšť, Thelma a Louise) a samozřejmě H. R. Gigera. Ten tímto vstoupil do neklidného tvůrčího období trvajícího devět měsíců mezi létem 1988 a jarem 1989, kdy načrtl biomechanické vlaky (viz již zmíněné použití vlaku ve filmu Mutant) a stanice. Nakonec vše dopadlo tak, že se Giger později dozvídá, že Ridley Scott přechází k projektu Thelma & Louise. H.R. nikdy nebyl za svoji práci kompenzován. Z Dead Reckoning se o něco později stal projekt s názvem Isobar. Byl pro něho vytvořen backronym: Intercontinental Subterranean Oscillo-Magnetic Ballistic Aerodynamic Railway. I když v jedné z "hlavních rolí" stále figuroval vlak, tak už tentokráte byl schopný levitace a děj byl posunut dále do postapokalyptické budoucnosti. Joe Silver "ukořistil" Rolanda Emmericha a Deana Devlina, kteří měli čerstvě za sebou sci-fi Měsíc 44. V tu dobu už byl Giger zaneprázdněn a pracoval na "aktualizaci" xenomorfa pro Vetřelce 3. Podle něho by byl "xeno" více "svůdnější", než "ohavný". Tyto podobné nápady nebyly nakonec přijaty. A opět H. R. nikdy nebyl za svojí práci na tomto filmu náležitě oceněn. Později Roland Emmerich opouští projekt úplně a k přepsání scénáře byl přizván Steven E. de Souza (Komando, Smrtonosná past 1 a 2). Našla se i dokonce pro hlavní roli hvězda Sylvester Stallone. Všechny naděje na konečné přistoupení k realizaci projektu skončili v prosinci roku 1995, kdy Carolco oznámilo bankrot. Po těchto událostech tak mohl Giger využít své koncepty vlaků a vytvořit ústřední monstrum pro film Species (jak už jsem několikráte poznamenal a píši o tom výše).


H. R. Giger měl strach z létání, a tak ho Ridley Scott osobně navštívil v jeho domě ve Švýcarsku, aby s ním mohl probrat jeho rané designové koncepty pro Vetřelce.


V roce 1988 dostal příležitost navrhnout své první celkové prostředí - Giger Bar v Tokiu v Japonsku. Navrhl design veškerého interiéru, od páteřovitých stěn a stropu, vstupních dveří, sedadel a stolů, lamp až po bar samotný. Vše je vytvořeno tak, že se návštěvník cítí jako ve filmu Vetřelec. Trvalo ještě čtyři roky, než byly jeho koncepty pod jeho osobním dohledem řádně realizovány otevřením druhého Giger baru v Churu, ve městě jeho narození, v roce 1992. Muzeum H. R. Gigera, další rozšíření tohoto snu, otevřelo své brány v červnu 1998 na zámku St. Germain (Gruyères, Švýcarsko), a ve stejném roce i v New Yorku. V současné době existují už jen dva Giger Bary. A to v již zmíněném Švýcarsku.


Giger pokračoval v práci jako malíř, získával ocenění a otevíral výstavy po celé Evropě. Pro nový prequel k sérii Vetřelec, Prometheus (2012), ho Ridley Scott opět oslovil, aby pracoval na fázi konceptu.


V roce 2013 byl uveden do Síně slávy sci-fi a fantasy, společně s Davidem Bowiem a J. R. R. Tolkienem.


Od roku 1988 vzniklo 11 videoher, ve kterých Giger "figuruje". Většinou se ale jedná jen o zmínku v jeho původním designu (to se týká především - jak jinak Vetřelce). Jsou ale výjimky z let 1992 a 1997. V těchto letech vznikly tituly s názvy Dark Seed a Dark Seed II. Původní point 'n click adventura vypráví o manažerovi reklamní společnosti, který si za svým životním cílem stát se spisovatelem koupí osamělé sídlo v malém městečku Woodland Hills. Ačkoli nízké náklady a tiché transakce při koupi domu vzbudí vaše podezření, osamělé prostředí a naprostá krása domu rozdrtí zdravý rozum a vy se rozhodnete dům koupit. Tehdy začínají potíže. Po příchodu domů se najednou cítíte unavení. Najdeš postel a usneš... probudíš se ze strašného snu, jen abys zjistil, že tvůj život se právě stal horší noční můrou. Neznámý zdroj vložil do tvé mysli semínko temnoty a ty máš jen tři dny na to, abys našel způsob, jak to zastavit. V pokračování pak musí hlavní hrdina prokázat svoji nevinnu ohledně vraždy jeho středoškolské lásky a finálním cílem je svrhnout "Behemoth of the Dark World" a prorazit zkaženost "Normálního světa". Giger dodal artworky, které byly použity jako pozadí. Hry vyšli na vícero platformách - Playstation 1 nevyjímaje.


V roce 2022 spatřilo světlo světa velmi dlouho odkládaná hra (vyvíjená již od roku 2014) s názvem Scorn. Ta měla být nejen poctou H. R. Gigerovi. Tvůrci hry v ní chtěli původně navázat na film Vetřelec (pilota havarované lodi na LV-426). Jde o atmosférickou horrorovou adventuru z pohledu první osoby. Ocitáte se ve světě plném podivných tvorů a živých techno-organických struktur složených ze strojů, masa a kostí. Titul není jen hrou, ale za mě opravdovým mistrovským dílem, které rozhodně "nesedne" každému. Kdo má ale rád Gigera, Hellraisera a podobné "záležitosti", tak Scornem musí být zkrátka nadšený.


Nebudu dále rozepisovat, kde a kdy měl Giger jakou výstavu atd. Jen uvedu, že u nás již jednou vystavoval, a to v roce 2005 v Národním technickém muzeu v Praze. Díky této příležitosti byla vydána i kniha s názvem H. R. Giger - In Prague.


Mistr má na "kontě" kromě svého rozsáhlého díla 30 knih a 13 coverů pro hudební alba různých rockových a heavymetalových skupin.


V roce 2001 ho oslovil frontman skupiny Korn Johnathan Davis, aby mu postavil stojan na mikrofon. Giger ale spolupracoval pouze s hudebníky, které měl rád nebo si jich vážil, a tak si nechal prostřednictvím svého agenta natočit několik vystoupení, aby mohl sledovat, jak Johnathan hraje. Nakonec se oba spolu setkali, aby projekt prodiskutovali. Davis nabídl Gigerovi úplnou tvůrčí svobodu v designu. Jeho požadavky byly pouze v tom, aby byl stojan funkční (logicky), správně "pohyblivý" a erotický. Původní Gigerova myšlenka byla taková, že bude "vyskakovací", ale vzhledem k tomu, že by se toto mohlo stát problémem při živých vystoupení, došlo k menším změnám. Johnathan byl ve finální fázi spokojen. Na světě by měli být stojany tři. Jeden má frontman Kornu, druhý je v Gigerově švýcarském muzeu a třetí se používá na výstavy po celém světě. Ten můžeme mimo jiné i soch, modelů (např. Giger baru), obrazů a dalších materiálů vidět na již zmíněné probíhající výstavě v Hluboké nad Vltavou s názvem Metamorphoses.


Ve svých 74 letech, dne 13. 5. v roce 2014 umírá na následky zranění, která utrpěl při pádu ze schodů.


Matthew Kaelin, šlechtitel masožravých rostlin, po jeho smrti v roce 2014 přejmenoval jednu ze svých masožravých láčkovek po H. R. Gigerovi. Rostlina se jmenuje Nepenthes H. R. Giger.


V červenci 2018 byla na jeho památku pojmenována planetka 109712 Giger.


Pojďme se ještě na závěr podívat na videokazety vydané u nás:


Vetřelec (1979) Bonton + balík vydání "alien" filmů
Poltergeist II (1986) Warner Home Video
Vetřelec ³ (1992) Guild Home Video, Bonton + balík vydání "alien" filmů
Mutant (1995) Warner Home Video


Neuvádím snímky, za které je (a zcela právem) Giger označován jako původní designer a u nás na VHS vyšli.


Na úplný závěr, co dodat. Snad jen velkou čest, úctu a děkujeme (nejen) za Xenomorpha.

H. R. Giger / 1940 - †2014 /

H. R. Giger - Metamorphoses (Hluboká nad Vltavou)

Dne 8. 7. jsem navštívil velkou výstavu uspořádanou ve spolupráci s museem H. R.  Gigera ve švýcarském Gruyères, Carmen Mariou Gigerovou a sběratelem Marcem Witzigem. "Otce" Vetřelce: H. R. Gigera (1940 - †2014) s názvem Metamorphoses. Parádní atmosféra, která Vás naprosto pohltí společně i se dvěma projekcemi. Mimo obrazů, soch, modelů (např. Giger baru) a dalších materiálů jsem se setkal i se Species. Jde o jeho doposud největší výstavu realizovanou ve střední Evropě.

H. R. Giger - Metamorphoses (Hluboká nad Vltavou)

Eva Green

Eva Gaëlle Green se narodila 6. července 1980 v Paříži ve Francii o dvě minuty dříve než její dvojče Joy (Johanne). Je dcerou Marlène Jobert, herečky a zpěvačky a Waltera Greena, zubaře a příležitostného herce. Ten je švédského a francouzského původu a jeho prostřednictvím je pravnučkou francouzského skladatele Paula Le Flema. Její matka, rodačka z francouzského Alžírska, se později přestěhovala do metropolitní Francie. Green je Židovka, stejně jako její matka. Byla však vychována bez náboženství. Francouzsko-švédská herečka Marika Green je její teta. Herečka a popová hvězda 80. let Elsa Lunghini je její sestřenice.


Vyrostla ve Francii a navštěvovala Americkou univerzitu v Paříži. Vyrůstala také mezi Ramsgate, Londýnem a Irskem. Greenová byla ve škole klidná a zájem o egyptologii si rozvinula, když v sedmi letech navštívila Louvre. Ve 14 letech, poté, co viděla Isabelle Adjani v Příběh Adély H. (1975), se rozhodla stát se herečkou. Její matka se zpočátku obávala, že herecká kariéra bude pro její citlivou dceru příliš, později však podpořila ambice mladé Evy. Eva pokračovala ve studiu na St. Paul Drama School v Paříži a absolvovala herecký kurz na Webber Douglas Academy of Dramatic Art v Londýně. V této době se vrátila do Paříže, kde vystupovala v několika hrách.


"Vždy jsem si vybírala opravdu zlé role. Je to skvělý způsob, jak se vypořádat se svými každodenními emocemi." - Eva Green


Eva je stálou příznivkyní UNICEF a je spíše introvertka než extrovertka. Přestože nevyznává žádné náboženství, věří v nadpřirozenou moc.


Na velkém plátně debutovala ve filmu Bernarda Bertolucciho - Snílci (2003). Mezinárodního uznání dosáhla, když se objevila ve filmu Ridleyho Scotta - Království nebeské (2005) a ztvárnila Vesper Lyndovou ve filmu Casino Royale (2006). V roce 2006 byla oceněna cenou BAFTA Rising Star Award.


Hrála například ve filmech Trhliny (2009), Lůno (2010) a Dokonalý smysl (2011). Objevila se také v seriálu Camelot (2011) a hrála Angelique Bouchard ve velkoformátové adaptaci Tima Burtona - Temné stíny (2012). V roce 2014 si zahrála Artemisii v pokračování 300 - 300: Vzestup říše a Avu Lord v pokračování Sin City Franka Millera a Roberta Rodrigueze - Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil. Ve stejném roce začala natáčet horrorový seriál Penny Dreadful (2014 - 2016), za který byla v roce 2016 oceněna na Fangoria Chainsaw Award.


V roce 2016 si také například zahrála roli slečny Peregrinové v dobrodružné fantasy od Tima Burtona - Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Ve filmu jsme ji mohli naposledy vidět v Tři mušketýři: D'Artagnan (2023) a v seriálu Spojka. V obou případech si zahrála s Vincentem Casselem.


V roce 2019 si měla zahrát ve sci-fi thrilleru s názvem A Patriot, ale film byl odložen. Věc se dostala až k soudu a Eva zažalovala společnost o svůj honorář. Naopak byla v protižalobě nařčena z toho, že se film snažila sabotovat. Produkční společnost dále tvrdila, že její chování bylo nepřiměřené a v rozporu s jejími smluvními závazky ohledně filmu; tedy nemá nárok na svůj honorář. Právníci citovali zprávy z jejího WhatsAppu u soudu, ve kterých popsala jednoho producenta jako „zasraného debila“ a některé členy štábu jako "zasrané rolníky". Eva 30. ledna letošního roku u londýnského vrchního soudu uvedla, že se před začátkem natáčení filmu obávala škrtů v produkci a že její kaskadérský výcvik byl ze čtyř týdnů zkrácen na pět dní. Navíc díky původnímu rozpočtu 10,8 milionu dolarů a jeho následovnému snížení na polovinu by se tak snímek stal "béčkovým" a mohl by ohrozit její kariéru.


"Podívejte se, co se stalo s Alecem Baldwinem ve filmu Rust, producenti škrtali, žádná bezpečnostní opatření a mladá žena byla zabita." - Eva Green u soudu ohledně snímku A Patriot


V dubnu letošního roku soudce rozhodl ve prospěch Evy a uvedl, že má nárok na odškodnění ve výši 1 milionu dolarů, vycházející z její smlouvy.


„Zjistil jsem zejména, že se paní Greenová nezřekla svých závazků vyplývajících z umělecké smlouvy; ani se nedopustila žádného jeho odmítavého porušení.“ - verdikt soudce ohledně žaloby na Evu Green při projektu A Patriot.


Eva je přírodní blondýnou. Poprvé si obarvila vlasy na černo, když jí bylo 14 let. Prohlásila, že ji nechce měnit, jen v případě, pokud by to bylo nutné pro nějaký film.


Magazín Empire vybral její postavu Vesper Lynd (Casino Royale), jako 9. nejsvůdnější ženskou postavu v historii kinematografie a v roce 2007 ji zařadil na šesté místo v 100 nejsvůdnějších hvězd filmové historie. Los Angeles Times ji v roce 2011 vybral na 18. místo v žebříčku 50 nejkrásnějších žen ve filmu.


Obdivuje Françoise Truffauta, Ingmara Bergmana, Tima Burtona, Larse von Triera, Davida Lynche a Davida Finchera.


Odmítla roli Doktorky Poison ve filmu Wonder Woman (2017). Nahradila ji Elena Anaya (Aleera ve Van Helsingovi z roku 2004).


Byla mezi více než 80 ženami, které v říjnu 2017 obvinily Harveyho Weinsteina (amerického filmového producenta, který se svým bratrem Bobem založil roku 1979 filmovou společnost Miramax) ze sexuálního obtěžování nebo napadení.


V mládí byla extrémně plachá, a matka poslala k terapeutovi. Navštěvovala však lekce herectví, a stala se tak otevřenější.


Jak už jsem se zmínil výše, tak Eva debutovala v roce 2013 a nemůžeme tak očekávat mnoho vydaných titulů u nás na videokazetách. Ale i přes to, ji můžeme vidět na těchto dvou "VHS":


Snílci (2003) H.C.E.
Království nebeské (2005) Bonton

HB E. G. a (nejen) VHS čest .-)

Eva Green

Sylvester Stallone

Michael Sylvester Gardenzio Stallone je americký herec, scenárista a režisér. Narodil se 6. července 1946, v New Yorku, USA.


Narodil se v charitativní nemocnici v oblasti Hell’s Kitchen v New Yorku. Kleště použité při jeho porodu poškodily lícní nerv, takže měl povislé levé víčko a vadu řeči. Poté, co strávil čas v internátní péči, se znovu připojil ke své rodině a přestěhoval se s nimi do Marylandu. Zpočátku zůstal se svým otcem po rozvodu rodičů v roce 1957, ale v 15 letech se připojil ke své znovu vdané matce ve Philadelphii. Jeho otec Francesco pocházel z Itálie a jeho matka Jackie byla Američanka. Zpěvák a herec Frank Stallone je jeho mladším bratrem. Kvůli jeho minulosti vyloučení ze škol navštěvoval soukromou školu pro problémové teenagery.


O herectví se začal zajímat, když navštěvoval American College of Switzerland a vrátil se do Spojených států studovat na University of Miami. Po promoci se přestěhoval do New Yorku, kde se snažil najít práci. V roce 1970 debutoval na plátně v hlavní roli ve filmu pro dospělé The Party at Kitty and Stud’s (později přejmenovaný na The Italian Stallion). Následně se začal objevovat ve více mainstreamovém tarifu s neuvěřitelnými rolemi ve filmech jako Banáni Woodyho Allena a Klute (oba 1971). Během té doby se přestěhoval do Hollywoodu a jeho první role byla v Páni Flatbushe (1974), dramatu o brooklynských teenagerech z 50. let. Ačkoli následovala další filmová a televizní práce, tak se stále snažil prorazit.


Zápas mezi Muhammadem Alim a relativně obskurním boxerem jménem Chuck Wepner inspiroval Sylvestera k napsání scénáře k Rockymu. Ačkoli producenti původně chtěli, aby hlavní postavu ztvárnil někdo známý, Stallone odmítl příběh prodat, pokud by nemohl hrát boxera Rockyho Balboa. Film se nakonec stal nejvýdělečnějším filmem roku 1976. Kromě toho si vysloužil nominace na Oscara za herecký výkon a scénář a film získal ocenění za nejlepší obraz. Následovalo sedm pokračování (1979, 1982, 1985, 1990, 2006, 2015 a 2018), přičemž čtyři z nich režíroval Stallone. Pokračování z roku 2015, Creed, bylo jediným pokračováním, které Stallone nenapsal; je spoluautorem dalšího dílu Creed II (2018). Stallone získal svou třetí nominaci na Oscara za Creed jako nejlepší herec ve vedlejší roli.


Mezi pokračováním Rockyho se objevil v několika nezapomenutelných akčních thrillerech. V roce 1982 si však zahrál Johna Ramba ve filmu První krev, který odstartoval další velmi úspěšnou sérii. Je spoluautorem prvního filmu i dalších dílů – Rambo: First Blood Part II (1985), Rambo III (1988), Rambo (2008; také režíroval) a Rambo: Last Blood (2019) – ve všech fyzická zdatnost, oslnivé speciální efekty a neustálá akce. Stallone pokračoval v tomto vzoru v takových filmech jako Demolition Man (1993), Cliffhanger (1993), na kterém se také podílel, Specialista (1994), Nájemní vrazi (1995), Soudce Dredd (1995) nebo Sejměte Cartera (2000). Ačkoli většina z těchto filmů měla jen omezený úspěch na pokladnách ve Spojených státech, Stallonova schopnost přilákat publikum v zámoří se ukázala jako obrovská. V roce 2010 napsal, režíroval a hrál v The Expendables, thrilleru o týmu žoldáků. Po něm následovala dvě pokračování (2012 a 2014).


Zahrál si v komediích Oscar (1991) a Stůj, nebo maminka vystřelí! (1992). Lepší ohlasy získal za drama Země policajtů z roku 1997, u kterého dočasně shodil svou vyrýsovanou postavu a přibral pro roli bezmocného šerifa. To už ale měl za sebou další úspěšné snímky z roku 1989 - Kriminál a Tango a Cash. Nebudu se zabývat všemi jeho rolemi, ale například v komediálním pojetí boxu si zahrál po boku Roberta De Nira ve filmu Zpátky do ringu (2013), o stárnoucích rivalech, kteří uspořádají odvetný zápas. V seriálu Tulsa King (2022-), hraje mafiánského bosse, který se po propuštění z vězení pokouší znovu vybudovat své impérium. Napsal a režíroval také Staying Alive (1983) - špatně přijaté pokračování Horečky sobotní noci (1977). V obou filmech si zahrál John Travolta.


Kromě své filmové práce se stal známým sběratelem umění a malířem. V roce 1991 se stal investorem řetězce restaurací Planet Hollywood po boku například Bruce Willise nebo Arnolda Schwarzeneggera.


V roce 1974 se oženil s americkou herečkou, režisérkou, fotografkou a spisovatelkou Sashou Czackovou. Pro "jeho" film Rocky pracovala jako fotografka. Později v roce 1982 se "mihla" v Rocky III jako dívka v tělocvičně. V roce 1976 se jim narodil syn Sage, který se nakonec stal taktéž hercem. S otcem si zahrál ve filmu Rocky V (1990) a nebo se objevil v Denní světlo (1996). V roce 2005 Sage režíroval dokumentární snímek Alan Yates, o jednom z nejkontroverznějším horroru všech dob - Cannibal Holocaust (1980). V roce 2012 zasáhla nejen Sylvestera velmi smutná zpráva. Sage se své matce nějakou dobu neozýval, a tak požádala hospodyni aby ho šla zkontrolovat. Nalezla ho mrtvého. Podle vyšetřování se ukázalo to, že Sage mohl být mrtvý už tři nebo čtyři dny. Vyšetřovatelé narazili na dva šuplíky plné všech možných léků. Začalo se i spekulovat o sebevraždě. Nakonec bylo uvedeno, že zemřel v důsledku aterosklerózy na infarkt. Sage se měl během pár následujících dní ženit v Las Vegas.


V roce 1979 se Sylvesterovi a Sashe narodil druhý syn Seargeoh. Když mu byly tři roky, tak mu byl diagnostikován autismus. V té době si jeho rodiče začali všímat jeho nedostatku komunikačních a socializačních dovedností. Byla to velmi znepokojivá záležitost a Stallone i Sasha podnikli veškerá opatření, aby našli lék pro svého syna. Vyhledali pomoc v Národní společnosti pro děti a dospělé s autismem, kde založili výzkumný fond. Navzdory usilovnému úsilí se Seargeoh nedokázal úplně zotavit. Uprostřed této "bitvy" se nakonec dne 14. února 1985 Sylvester a Sasha nechali rozvést. V tu dobu šlo o "rozvodový rekord", protože Sasha dostala od Stalloneho 12 milion dolarů. Byl to nejdražší rozvod v 80. letech. Ještě téhož roku si Stallone bere za svoji druhou manželku herečku dánského původu Brigitte Nielsenovou (Rudá Sonja, Kobra, Domino), se kterou se seznámil při natáčení Rockyho IV. Během této doby se o Seargeoha starala Sasha a procházela jeho prvními fázemi terapie, která trvala několik let a poté byl zapsán do školy pro poruchy učení v Pasadeně v Kalifornii.


„Věděla jsem, že se Sly kvůli své práci nemůže tolik angažovat“ - Sasha Stallone.


Později Sylvester trval na tom, aby Seargeoh zůstal s rodinou a zapojil se do domácího vzdělávání, které přineslo pozitivní výsledky, když mu bylo deset let. V tu dobu se jeho řeč a sociální dovednosti poměrně zlepšily. Na rozdíl od jeho otce a staršího bratra mu jeho stav nedovoloval se prosadit ve filmovém průmyslu. Avšak přece jen jsme ho mohli v jednom filmu vidět. A sice jako miminko Rockyho a Adriane ve filmu Rocky II.


Manželství Sylvestera a Brigitte vydrželo jen do roku 1987 a až v roce 1997 si Stallone bere za svoji třetí manželku podnikatelku a bývalou modelku Jennifer Flavinovou. Společně mají 3 dcery. Sophii Rose (26), Sistine (25) a Scarlet Rose (21). Sistine jsme mohli vidět ve filemch 47 metrů: Mimo klec a Po stopách vraha. Scarlet zase v seriálu Král Tulsy (v hlavní roli "tatínek" - viz výše) a dramatu Na dosah.


V současné době "Sláj" hraje v již zmíněném seriálu Král Tulsy a letos v září nás čeká Expend4bles: Postr4datelní. Je toho hodně, co by se dalo o této legendě napsat. Co se ještě týká jeho druhé manželky a herečky Brigitte Nielsenové, tak je vcelku zajímavostí, že ta slaví své narozeniny týden po Sylvesterovi.


Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:


Sbohem buď, lásko má aka Sbohem, má milovaná (1975) DAVAY
Death Race 2000 (1975) FVS
Rocky (1976) Warner Home Video, Bonton
Cesta k ráji (1978) ALFA Video
Rocky II (1979) Warner Home Video, Bonton
Vítězství aka Návrat k vítězství (1981) Warner Home Video
Noční jestřábi aka Noční dravci (1981) Fine Production
Rocky III (1982) Warner Home Video, Bonton
Rambo: První krev (1982) 2x Guild Home Video, Bonton
Rocky IV (1985) Warner Home Video, Bonton
Rambo II (1985) 2x Guild Home Video, Bonton
Kobra (1986) 2x Warner Home Video
Do útoku (1987) Warner Home Video
Rambo III (1988) 2x Guild Home Video, Bonton
Tango a Cash (1989) Warner Home Video
Kriminál (1989) Guild Home Video, Bonton
Rocky V (1990) Warner Home Video, Bonton
Gremlins 2 (1990) 2x Warner Home Video (na tzv. archivních záběrech)
Oscar (1991) H.C.E.
Stůj, nebo maminka vystřelí! (1992) H.C.E.
Demolition Man (1993) Warner Home Video
Cliffhanger (1993) Intersonic, Bonton
Specialista (1994) Warner Home Video
Soudce Dredd (1995) Intersonic
Nájemní vrazi (1995) Warner Home Video
Denní světlo (1996) H.C.E.
Země policajtů (1997) Bonton
Muži v černém (1997) 2x Bonton + balík filmů MIB
Jak dobýt Hollywood... (1997) Intersonic
Mravenec Z (1998) Bonton (anim. - dabuje)
Sejměte Cartera (2000) Magic Box
Formule! (2001) Magic Box
Ve jménu Angela (2002) Intersonic
D-Tox (2002) Bonton
Taxi 3 (2003) H.C.E.
Spy Kids 3D: Konec hry (2003) SPI International
Hráči (2003) Magic Box


Rocky Balboa (2006) to na VHS už bohužel "nestihl", protože premiéra filmu byla v druhé polovině roku 2006 a u nás byl uveden v kinech až v březnu 2007.
Nejsem si jistý druhým vydáním filmu Tango a Cash u Warnerů, a možná i nějaké další "bontoňácké pozdní" vydání "by se možná našli". Ale toto nemám ověřeno.


HB S. S. a (nejen) VHS čest .-)

Sylvester Stallone

Tom Cruise

Kdyby Tom Cruise nikdy nezažil zranění kolene, pravděpodobně by se z něj místo hollywoodského herce stal profesionální zápasník. Ať už to bylo požehnání v přestrojení, nebo ne, incident určitě posloužil jako zásadní zlom v jeho životě. Přimělo ho to podstoupit jinou cestu... A tak se stal jedním z nejslavnějších umělců na světě.


Narodil se 3. července 1962 v Syrakusách (město v okresu Onondaga County ve státě New York) a je třetím dítětem a zároveň jediným synem Thomase Cruise Maphotera III a Mary Lee Pfeiffer. Společně se svými třemi sestrami, Lee Anne, Marian a Cass Mapother, strávil svůj raný život na různých místech, částečně kvůli povolání svého otce, který byl elektroinženýrem. Rodina "putovala" například Ottawou, Kentucky, New Jersey, než se konečně usadili v Glen Ridge (město v okrese Essex County ve státě New Jersey). V té době se jeho rodiče rozvedli a Mary Lee se znovu provdala za muže jménem Joseph South.


Tom, který navštěvoval tucet různých škol, se často potýkal s problémy čtením textu, a tak došel k poznání, že má poruchu učení zvanou dyslexie. Svou pozornost pak zaměřil na sport během studia na Glen Ridge High School. Právě v tomto období utrpěl zranění, které ho donutilo opustit školní zápasový tým. Navíc mu to bránilo věnovat se jakékoli sportovní kariéře. Když si to uvědomil, tak se začal poohlížet po jiném oboru, do kterého by mohl zapadnout. Zdálo se, že herectví je slušná volba, a tak se rozhodl porozhlédnout se dál a připojit se k divadelní produkci školy. Herectví zřejmě uspokojilo jeho potřebu soutěžit, získat si pozornost a zároveň mu pomohlo vyrovnat se s dyslexií. Poté, co si užil své účinkování ve studentském hudebním projektu, rozhodl se dát na profesionální hereckou kariéru.


Byl odhodlán splnit si svůj sen, a po maturitě v roce 1980 odjel do New Yorku. Tehdy si zkrátil své křestní jméno, Thomas Cruise Mapother IV, na stylovější - Tom Cruise. Aby se uživil, intenzivně pracoval jako autobusák, vrátný nebo uklízeč. Poté část peněz použil na výuku v dramatu na prestižní Neighborhood Playhouse, na které učili Sanford Meisner a Phil Gushee - pozoruhodní instruktoři herectví. Postupně rozvíjel své dovednosti, začal se účastnit různých konkurzů a nakonec se dostal až k roli v hudební hře s názvem Godspell. Jeho výkon zapůsobil na italského filmového režiséra Franca Zeffirelliho, který mu později nabídl malou roli ve filmu Endless Love (1981). Poté, co podepsal smlouvu s Paulou Wagner z Creative Artists Agency, pokračoval ve hraní vedlejších postav ve filmech Večerka (1981) a Ztracenci (1983). Hlavní role přišla s filmem Panictví po americku (1983). Avšak až Riskantní podnik (1983) způsobil, že jeho jméno začalo "znít" především pro jeho vynikající herecké výkony, atraktivní vzhled a vzbudilo zájmu lidí. Pokračoval ve skvělých výkonech v Správná hra (1983). Tisk ho začal označovat za jednoho z "Brat Pack", skupiny mladých herců ve věku kolem dvaceti, o nichž se předpovídalo, že budou vládnout filmovému průmyslu na začátku 80. let. V roce 1986 vyvolal senzaci svou rolí Pete "Mavericka" Mitchella ve filmu Tonyho Scotta - Top Gun. Film se stal kasovním trhákem, a Tomovi přinesl úspěch a celosvětovou popularitu.


Když získal to, o čem snil, snažil se udržet si kariéru pečlivým výběrem svých nadcházejících rolí, jak bylo vidět ve filmech Barva peněz (1986), Rain Man (1988) a Narozen 4. července (1989). Ten ho dokonce dovedl k zisku Zlatého glóbu v kategorii Nejlepší herecký výkon ve filmu - drama v roce 1990. Mezitím také získal nominaci na nejlepšího herce na cenách BAFTA a na Oscarech. Mírně klopýtl ve filmech Koktejl (1988), Bouřlivé dny (1990) a Navždy a daleko (1992), ale pokračoval dál a rychle se vzpamatoval hraním ve filmu Pár správných chlapů (1992), který se stal kasovním trhákem. Film mu navíc zajistil nominaci na Zlatý glóbus 1993, tentokrát v kategorii Nejlepší herecký výkon ve filmu – drama. Ve stejném roce spolupracoval s Wagnerem na vytvoření Cruise/Wagner Productions, čímž byl o krok napřed oproti mnoha jiným hercům jako filmový producent.


Poté, co si zahrál ve filmu Firma (1993), přijal roli upíra jménem Lestat v Interview s upírem (1994), což je adaptace bestselleru Anne Riceové. Jeho rozhodnutí připojit se k filmovému obsazení vyvolalo určité protesty ze strany autorky i knižních fanoušků kvůli jeho fyzickému vzhledu, který byl zcela odlišný od knižního Lestatova popisu. Tento problém byl vyřešen, když Riceová nakonec přijala obsazení poté, co byla svědkem Tomova výkonu. Rok 1996 znamenal jeho první filmovou produkci prostřednictvím filmu Mission: Impossible, ve kterém si také zahrál. Krátce poté se objevil ve filmu Jerry Maguire (1996) po boku Renée Zellweger a Cuby Gooding Jr.. Tom se stal prvním hercem v historii, který hrál ve filmech s velkým úspěchem pětkrát za sebou.


V roce 1997 získal další Zlatý glóbus za nejlepší herecký výkon ve filmu – komedii/muzikálu za roli v již zmíněném Jerry Maguire. Byl také zařazen jako jeden z nominovaných na nejlepšího herce v hlavní roli na Oscarech. Ještě jednou zopakoval stejný úspěch prostřednictvím snímku Magnolia (1999); tentokrát pouze v kategorii za vedlejší roli. 21. století bylo pro něho slavným obdobím, protože získal dvojnásobný úspěch jako herec a producent s filmy Mission: Impossible II (2000), Vanilkové nebe (2001) a Poslední samuraj (2003). Ten jej pak dovedl k nominaci za nejlepší herecký výkon ve filmu - drama na udílení cen Zlatý glóbus 2004. Poté, co hrál ve sci-fi filmu Stevena Spielberga s názvem Minority Report (2002), vyvolal jisté udivení, když se rozhodl vzít kontrastní roli nájemného vraha jménem Vincent ve filmu Collateral (2004).


"Nikdy předtím jsem takovou postavu nehrál. Vincent mě zaujal, protože je to taková asociální osobnost, která s sebou přináší zkázu a chaos, kamkoli jde. Je to přírodní síla." - Tom Cruise o své roli ve filmu Collateral.


Tom se znovu spojil se Spielbergem v letním filmovém trháku z roku 2005 - Válka světů. Do července tato akční sci-fi vybrala více než 190 milionů dolarů, což dokazuje, že byl stále hollywoodskou superstar, která neztratila svůj šarm a herecké kvality.


Při pohledu na jeho ztvárnění mnoha postav, které hraje, Tom zjevně vyvinul to, čemu se říká "obecná postava Toma Cruiseho". Někteří filmoví fanoušci a kritici si všimli, že na začátku je tento typ role sebestředným a povýšeným mužem, který se stará jen o sebe, ale nakonec se po radikální změně ukáže celková proměna. Tuto charakteristiku lze vidět ve většině jeho populárních filmů, jako jsou Rain Man, Jerry Maguire, Poslední samuraj a Válka světů. Po boji s mimozemšťany byl jeho dalším projektem Mission: Impossible 3 (2006). Ujal se i role producenta a stejný status uplatnil při filmech Elizabethtown (2005) a Zeptej se prachu (2006).


Kromě profesionální kariéry herce a producenta vytváří Tomův soukromý život stejnou senzaci jako jeho aktivity na poli herectví. Dříve chodil se známou herečkou televizního seriálu Little House on the Prairie (1974-1983), Melissou Gilbert, v letech 1983 až 1985 žil společně s pozoruhodnou herečkou jménem Rebecca De Mornay. 9. května 1987 se konečně oženil s Mimi Rogersovou, se kterou se poprvé setkal na Road Racing Classic Show Paula Newmana v Georgii. Po třech letech soužití se tento pár rozhodl ukončit své manželství (v únoru 1990). Netrvalo dlouho a našel novou lásku v Nicole Kidman, při filmu Bouřlivé dny (1990). Ještě téhož roku se stali manželi. Tento krásný pár pak společně hrál v dalších filmech Navždy a daleko (1992) a Spalující touha (1999). V lednu 1993 adoptovali holčičku, kterou pojmenovali Isabella Jane Kidman Cruise. O dva roky později následovala adopce Connora Anthonyho Kidmana Cruise.


Tom, šťastně ženatý deset let, náhle učinil šokující rozhodnutí, že se 8. srpna 2001 legálně s Nicole rozvede. Poté chodil s Penélope Cruz, z Vanilkového nebe (2001), ale vztah trval jen 3 roky. V dubnu 2005 byl spatřen společně s Katie Holmes, které v té době nebylo ještě ani 26 let. Tisk a veřejnost měla podezření, že to posloužilo pouze jako nástroj ke zvýšení jejich publicity, ale pár se důrazně postavil proti spekulacím. 17. června téhož roku pár šokovaně oznámil zasnoubení, po kterém následovalo potvrzení, že Katie je těhotná. Pár pak radostně přivítal narození svého dítěte, dcery Suri Cruise, 18. dubna 2006. Protože však o miminku nebylo poté dalších informací, lidé začali mít podezření, že ve skutečnosti neexistuje. Všechny spekulace byly nakonec vyvráceny zveřejněním Suriných snímků pořízených renomovanou fotografkou Annie Leibowitzovou 5. září 2006.


Jako jeden z nejpopulárnějších hollywoodských herců, byl už několikráte (jak můžete "vidět") předmětem k pozornosti. Nebylo proto divu, že se často potýkal s problémy, většinou s fámami o jeho homosexualitě. Během svého manželského života s Nicole žaloval dva bulvární deníky The Star a London's Express za zveřejnění falešných zpráv o jejich manželství. Tom spolu s Nicole vyhráli oba případy, ale zřejmě to byl jen začátek řady dalších sporů. V roce 2001 podal žalobu na vydavatele Bold Magazine Michaela Davise, který tvrdil, že získal videokazetu Toma v homosexuálním vztahu. Později však od případu upustil, protože časopis stáhl Davisovo prohlášení, zatímco Davis slíbil, že taková obvinění v budoucnu už nikdy neučiní. Krátce nato pornoherec jménem Chad Slater (aka Kyle Bradford) během rozhovoru pro Actustar Magazine prohlásil, že měl poměr s touto renomovanou filmovou hvězdou. Tom rychle podal na Bradforda žalobu pro pomluvu, a právní bitvu vyhrál. Nicméně i přes podání žaloby ve výši 100 milionů dolarů získal pouze 10 milionů dolarů. Peníze, které obdržel ze soudního sporu údajně věnoval na charitu.


Dalším faktem o Tomovi, který také vyšel na povrch, byla jeho víra ve scientologii. Tom konvertoval k tomuto náboženství krátce po uvedení filmu Top Gun v roce 1986. Jako člen představenstva Hubbard's Hollywood Education & Literary Problem (HELP) prohlásil, že to byla scientologie, která mu pomohla vyléčit jeho dyslexii. To vyvolalo různé reakce, včetně reakce Mezinárodní asociace dyslexie, která považovala jeho prohlášení za nevědecké. V době uvedení již zmíněného Spielbergova filmu Válka světů - v červnu 2005 vyvolal kontroverzi, když kritizoval Brooke Shieldsovou za propagaci antidepresiv. Bylo to proto, že plně podporoval myšlenku scientologie, která odmítala použití tohoto druhu léků.


"Tom Cruise by se měl držet boje s mimozemšťany." - Brooke Shieldsová v reakci na Toma Cruiseho.


Koneckonců, navzdory všem konfliktům, které se v jeho životě staly, si ho lidé nepochybně budou vždy pamatovat jako jednoho z nejmimořádnějších, nejkrásnějších a nejvýznamnějších herců, jaké kdy svět měl (a stále má). U mě osobně není vyloženě "miláčkem", nicméně hrát umí a to se musí nechat. Ba co víc. Umí se i omluvit. V září 2006 navštívil Brooke Shieldsovou osobně a omluvil se jí za to, že ji rok před tím kritizoval za užívání léků na předpis k překonání (nejen) poporodní deprese. Brooke dojatá gestem přijala jeho omluvu.


Tom vždy trvá na vlastních kaskadérských kouscích ve svých filmech, jako například lezení po mrakodrapu Burdž Chalífa v Dubaji (nejvyšší budovy na světě), během natáčení Mission: Impossible – Ghost Protocol (2011). Ocitl se tak 829 metrů nad zemí visící na laně. Nebo například při řízení během automobilových honiček v Jack Reacher: Poslední výstřel (2012).


Dne 29. června 2012 podala Katie Holmes žádost o rozvod z osobních a soukromých důvodů. Později se společně dohodli i na samotných podmínkách rozvodového řízení.


V roce 2013 jsme mohli Toma vidět ve sci-fi Oblivion (Nevědomí) a o rok později v dalším akčním sci-fi - Na hraně zítřka (Edge of Tomorrow), který se stal okamžitým hitem. Rozhodně jsem nechtěl popisovat a nebo mapovat všechny Cruisovo role, ale co byl opravdu průšvih, tak byla "remaková novo-vize" Mumie v roce 2017. Snímek způsobil i to, že absolutně pozastavil veškeré plány Universalu ohledně dalších připravovaných filmů (remaků). Tom získal v roce 2017 Zlatou malinu za Nejhoršího herce. Mimo dalšího Mission: Impossible v roce 2018 se nám minulý rok v kinech objevil Top Gun: Maverick.


Dne 3. dubna 2013 obdržel od irské vlády v irském Dublinu Certifikát irského dědictví. Jeho irské kořeny lze vysledovat 840 let zpět do příchodu normanského lorda Strongbow do Irska. Rytíři v Tomově rodině byli mezi první vlnou Anglo-Normanů, kteří vtrhli do Irska v letech 1169 až 1176. Protože rodinná půda přímo patřila králi, byli královskými nájemníky a na počátku 13. století byla de Cruise rodina barony v Irsku. Sir Maurice Cruys, rytíř, který zemřel v roce 1216, je přímým předkem Tomovy rodiny.


V říjnu 2021 měl odletět na Mezinárodní vesmírnou stanici jako vesmírný turista v misi SpaceX Axiom Space-1 a tam se několik dní věnovat natáčení svého nového snímku. Tato akce ale byla odložena.


Tento čtvrtek (13. července) nás čeká premiéra Mission: Impossible 7 (Odplata - První část) na jehož pokračování si budeme muset rok počkat. A copak, pokračování Edge of Tomorrow (Na hraně zítřka)? To bych si moc přál, ale hlavně to, aby to "mělo hlavu, patu". A jak to prozatím vypadá, tak ještě zdaleka nemají tvůrci dokončený ani scénář. Navíc na začátku minulého roku se objevili informace, že by Warner Bros namísto filmu chtěli natočit seriál.


Dne 16. října 1986 mu byla udělena hvězda na hollywoodském chodníku slávy na 6912 Hollywood Boulevard v Hollywoodu v Kalifornii.


Díky přátelství s Davidem Beckhamem se stal příznivcem španělského fotbalového klubu Real Madrid.


Byl zvažován pro hlavní roli do filmu Konec světa (1999), kterou získal Arnold Schwarzenegger.


Bylo by toho ještě hodně a bylo by o čem psát. Nicméně už to zakončím a podíváme se na videokazety vydané u nás:


Správná hra (1983) Fine Production
Riskantní podnik (1983) Warner Home Video
Panictví po americku (1983) Golden Crown
Legenda (1985) ÚPF, SPF, Golden Crown, 3x Lucernafilm Video/DAVAY
Top Gun (1986) H.C.E.
Barva peněz (1986) H.C.E.
Rain Man (1988) Warner Home Video
Mladé pušky (1988) Intersonic
Narozen 4. července (1989) H.C.E.
Bouřlivé dny (1990) H.C.E.
Pár správných chlapů (1992) Bonton
Navždy a daleko (1992) H.C.E.
Firma (1993) H.C.E.
Interview s upírem (1994) Warner Home Video
Mission: Impossible (1996) H.C.E.
Jerry Maguire (1996) Bonton
Eyes Wide Shut aka Spalující touha (1999) Warner Home Video
Magnolia (1999) Magic Box
Mission: Impossible II (2000) H.C.E.
Vanilkové nebe (2001) H.C.E.
Minority Report (2002) Bonton
Austin Powers - Goldmember (2002) Warner Home Video
Poslední samuraj (2003) Warner Home Video
Collateral (2004) H.C.E.
Válka světů (2005) Magic Box

Nejsem si jistý druhým vydáním u snímku Interview s upírem (1994).
 
HB T. C. a (nejen) VHS čest .-)

Tom Cruise