Klub bitkárov

Naprosto neskutečný a hodně těžko uchopitelný film... Až teď, po asi třetím zhlédnutí, jsem schopen něco napsat. Že to nebude nic světoborného či originálního, je jasné podle hodnocení:). Jen chci upozornit na jednu věc - když tenhle film vidíte víckrát, nejenže samozřejmě mnohem lépe doceníte spoustu drobných narážek kolem, ale také objevíte nějakou tu logickou chybu, nějakou tu nedokonalost v jinak perfektním scénáři. Přesto si ale jistě, stejně jako já, nedovolíte s hodnocením klesnout, protože se skutečně jedná o jeden z nejoriginálnějších filmů svojí doby a (společně s American Beauty) můj favorit ročníku '99. Dobrá práce, pánové. (26.06.2006)

Asi nejlepší filmová metafora o vyhořelosti tohohle (západního) světa a jeho odtržení od kořenů (lidské ztráty našich zvířecích pudů a přírodního v nás) a o krizi role současného muže v západní společnosti. Na podkladě - Pozor spoiler ! - schizofrenického rozdvojení osobnosti (která umožňuje Fincherovi tak efektní pointu) brilantně rozehrává příběh o moderním městském člověku, jenž si v sobě nese tisíciletou zkušenost předků, kteří uspokojovali své zvířecí pudy a adrenalin si do krve vháněli lovem, bojem a dennodenním zápasem o vlastní přežití, z čehož ovšem západnímu měšťákovi (muži) zbylo pouze sezení u ,,adrenalinových" sportovních pořadů a ,,vzrušující" popíjení piva... Přebytek nevybitosti a nespokojenost s takovýmhle světem řeší hlavní hrdina tím, že za asistence svého archetypálního alter ega začne vyhledávat adrenalinové aktivity, zejména všeliké bitky a souboje, z čehož nakonec pramení jeho úsilí o ustanovení pravidelné sešlosti podobně postižených mladých mužů a ustavení ,,klubu rváčů". Nedílnou součástí řešení této neudržitelné situace je vznikání podprahové zóny odporu a utváření drobných ohnisek ,,občanské neposlušnosti". Ve své podstatě velmi levicový až anarchistický film, který ale přesně popisuje problém mladých městských ,,jupíků". Chyba je totiž v systému. Bravurní a velmi efektní režie, skvělí herci, geniálně postižené podpovrchové téma této doby a tohoto světa. Rána do černého...ta podpovrchová vyprahlost civilizace, jejíž příslušníci již dosáhli všeho, mi silně narušila integritu spokojené životní sebereflexe... Vynikající adaptace kultovního románu Chucka Palahniuka, podvraceče systému... (30.01.2007)

tak ted fakt nevim (ale ted opravdu ne) co napsat.. tenhle snimek je tak spletity, nadzanrovy, naddejovy, ze popisovat ho konkretne snad ani nejde.. Po technicke strance uplne brilantni, po strance kniznich adaptaci velmi, velmi zdarile dilo.. fakt nevim, do jakeho zanru bych ho dal... Fincher skvele kombinuje romantiku, anarchii (ano, to je klisovite, ale presto sem to musel napsat), akci, myslenkove pochody - to vse pod taktovkou skveleho Nortona.. A lepsi pointu by clovek tezko hledal, velice neklasicke pojeti dvou hlavnich postav, hlavne postava Brada Pitta, no nevim jak to napsat, aniz bych neco vyzradil, takze proste zustanu u toho, ze me film absolutne dostal... Fincher neustale skoruje (20.05.2009)

Geniálně dokonalá a dokonale geniální Fincherovská mystifikace. "Rváčská" atmosféra, nápaditý a originální scénář, který je natřískaný mistrovskými dialogy, myšlenkami a proslovy. Klub rváčů je generační zpověď. Realistický portrét celé hierarchie společnosti je zde znázorněn přesně tak, jak spolehlivě funguje už po celé generace. Konzum společnosti, anarchie, vzpoura proti konvencím a systému. Co vše dokáže člověk vytvořit, a čeho je schopen, když se setká s osobou, jako je Tyler Durden. Ten člověku, jako je Jack, ukáže netušené možnosti vlastního já, a tím ho tak pomalu začne přetvářet k obrazu svému. A to, co v závěru tento obraz odhalí, je zcela nečekané. Zároveň to ještě více podpírá hlavní myšlenku filmu. Chvíle strávené ve společnosti Jacka a Tylera a v Klubu rváčů patří mezi mimořádné filmové zážitky. Jedna z nejlepších rolí Edwarda Nortona i Brada Pitta (He is here just like sexy beast:) A Helena Bonham Carter zde právě rolí "Marly, the big tourist" započala svou éru temných, podivných a bizarních postav. Zde jsem ji prvně poznala a hned jsem si ji zamilovala. Člověk se musí na Klub rváčů podívat několikrát, aby si postupně všímal a odhaloval všechny ukryté detaily, vodítka a náznaky, které při prvním zhlédnutí vůbec nezaregistroval. To je jedna z věcí, které dokazují, že Fincher je filmový machr nejvyššího stupně. Fenomenální soundtrack povyšuje už tak dokonale vybroušený anarchistický klenot do kultovního statusu. Že bych radši hned začala pracovat na tom, čím se chci opravdu stát? Než si mě někde Tyler odchytne, promluví mi do duše a sebere mi řidičák? Proč někdy, když máme na něco talent a umíme v něčem víc, než ti ostatní, se bojíme nebo jsme líní, jít za svým cílem? Jeden z filmů, které odmítám zhlédnout s dabingem. "I want you to hit me as hard as you can.", "If I could wake up in a different place, at a different time, could I wake up as a different person?", "You are not special. You are not a beautiful or unique snowflake.", "The things you own end up owning you." (16.04.2007)

Šialenosť a psycharčinu najväčšieho rangu nám naservíroval môj obľúbený Fincher a musím povedať, že tento film bol u mňa prvýkrát veľmi ťažko stráviteľný a vôbec, celkovú podstatu som pochopil až na druhý krát. Ono mi to najprv trochu svojim smerom pripomínalo Lyncha a spolu so záverom sa to aj potvrdilo. Na svoje si v tomto filme preto prídu uznávači azda všetkých žánrov. Pitt sa prekonal, Norton mu počas celého filmu nasadzoval latku a páni potvrdili svoje kvality. Ale kto ma veľmi prekvapil, bol Meat Loaf. 90%. (06.08.2006)