Da Vinciho kód

Četl jsem knihu a i přesto jsem se bavil. Kniha samotná se mi zdá jako více fikce než fakta, ale tento příběh se snaží více zaobírat fakty a zvyšuje onu kvalitu do pověstných výšin. Mnohokrát jsem četl, že duo Hanks + Tautou se k sobě nehodí. Jako herečka je Audrey opravdu pěkná, což potvrdila i v Amélii, ale poslouchat francouzskou angličtinu bych taky asi déle jak týden nevydržel. Pokud věříte v to, že Bibli napsal pohanský král Konstantin ve 3. století nebo, že Ježíš měl dítě s Máří Magdalenou , tak se budete bavit. Já tomu věřil a solidně se bavil. Když se to tak vezme tak proč by to tak nemohlo být. Mimo to film nadnáší nádherná hudba od Hanse Zimmera, který prakticky zklamat nemohl a díky ní film výborně atmosfericky burcuje. --- Jestli nás chcete zastavit, musíte nás zastřelit. (koukne na sluhu) A začněte s ním (08.01.2007)

Váhal jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami, nakonec dávám 4, i když si jimi nejsem úplně jist. Knihu jsem četl a co se týče čtivosti, nemá chybu. O filmu se ale totéž prohlásit nedá. Oproti knize jsem si nedokázal vypracovat žádné sym- či anti-patie k některé z postav - prostě mi tak nějak byly všechny lhostejné. Také se mi zdálo, že všichni (kromě Hankse a Tautou) filmem víceméně jen "proběhli", v knize je každé postavě věnován větší prostor. Abych ale jen nezatracoval, film má i spoustu kladů. Vynikající byla hudba, to bezesporu, ale to samo na dokonalý film nestačí. Povedla se i vizuální stránka, i když se na ní dalo ještě leccos vylepšit. Film sice postrádá napětí "od začátku do konce", ale jsou v něm zajímavé momenty a herci sice nezáří, ale hrají dobře. Je to zkrátka asi na těch 70%, jak naznačuji v úvodu. (07.12.2006)

Bublina splaskla. Nebo ne? Já jsem to udělal chytře: začal jsem číst knihu těsně předtím, než jsem měl jít na film. Za čtyři dny jsem se dostal do poloviny (čte se to rychle) a právě proto mě první půle filmu nudila. S druhou půlkou už to bylo lepší, ale také žádná sláva, navíc scénář (debilní dějové zvraty, zbytečná doslovnost) sráží skoro úplně všechno, což nemohu říct o režii, která mi tak strašlivá nepřipadla. Nejpodstatnější je ovšem fakt, že ten snímek je neuvěřitelná blbost (třeba umělecká licence, obraz, se bere jako vodítko k historii, po čemž se ovšem nesmíme divit Brownovi), ale to tady bylo řečeno již mockrát, takže nebudu zbytečně rozebírat už proprané, snad jen, že i některé věci v knize lze (i bez znalostí symolololololologie) odhadnout a nejlepší, nejněžnější, velice smířlivý a vlastně jediný okamžik, který se mi na filmu líbil, byl ten, kdy Langdon poklekne. 50%. No a to už by snad, Ježíši (ale ten je v tom ještě víc nevinně spíš by se slušelo zvolat "Browne!"), mohlo stačit, ne? (12.06.2006)

Knížka Dana Browna mě celkem zklamala - mám ráda tajemno, mám ráda odkrývání záhad a luštění hádanek, navíc poprask, který po celém světě vyvolala, sliboval nevšední zážitek. Bohužel, přestože byla vcelku čtivá a děj dobře ubýhal, nemohla jsem se z ní zbavit pocitu velké vykonstruovanosti, na spoustu tajemných hádanek jsem přišla sama mnohem dřív, než nám řešení autor sám odhalil, moc se mi ani nedařilo ztotožnit se s nějakou postavou a závěrečné "velké" odhalení bylo jasné snad půl knihy dopředu (a že ta kniha nebyla z nejtenčích). Scénář filmu Rona Howarda velmi věrně kopíruje knihu, pouze s tím rozdílem, že máme ještě mnohem míň času seznámit se s jednotlivými postavami, takže kdybych nečetla knihu dřív, byly by mi ještě víc lhostejné. Takže film se dá v podstatě ohodnotit úplně stejně, jako kniha - zábavný, místy i napínavý, ale také ukecaný, nepřekvapivý a navíc na to množství děje, které se v něm odehrává má poměrně i krátkou stopáž (věřím, že rozšířená verze bude o něco lepší, ovšem mně jedno přečtení knihy a jedno shlédnutí "normální" verze bohatě stačilo). Abych ovšem nezapomněla - nachází se v něm výborná hudba Hanse Zimmera - jedna z jeho nejlepších za posledních pár let. (23.12.2008)

Napínavý a dostatečně propletený kousek, který bylo svého času nebezpečně módní kritizovat. Tradičně výborný Hanks, krásná Audrey a ďábelský Bettany v příběhu atraktivním, jak po historické, tak po současné, i vztahové či náboženské stránce. Na první zhlédnutí bez znalosti předlohy je ale na pozornost diváka náročný až příliš a až při tom druhém si lze v poklidu doplnit souvislosti. (28.07.2006)