Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Sci-Fi
  • Dráma
  • Dobrodružný

Denníček (254)

Klaus Kinski

SPECIAL THEME / Klaus Kinski / zajímavosti / temnota osobnosti / CZ VHS.

"Přistál" mi včera do messengeru dotaz ohledně vydaných titulů s Klausem Kinským. A když už jsem nakonec vypracoval seznam, tak mi přišlo líto, nevytvořit celé téma. Dopředu, než začnu psát další řádky (a vy je číst), tak musím upozornit na to, že pokud jste tohoto herce měli (máte) rádi a nevíte o jistých záležitostech z jeho velmi, velmi, velmi temné strany, tak raději text ani nečtěte. Přejděte si třeba rovnou dolů až na seznam vydaných titulů. Mně samotnému se toto téma nebude psát snadno a "pohodovým způsobem". K svému psaní si nyní pustím soundtrack od německého hudebního seskupení Popol Vuh (původně projekt s elektronickou hudbou), a to do smyčky, protože si nemyslím, že bych stihl vše sepsat během jedné + - hodiny. Později to bude velmi, velmi temné. Stejně tak onen soundtrack již zmíněné "grupy" k filmu Wernera Herzoga - Nosferatu: Phantom der Nacht (1979)...

 Klaus Kinski se narodil jako Klaus Günter Karl Nakszynski 18. října 1926 v Zoppotu, svobodném městě Danzig (nyní Sopoty, Polsko). Jeho otec byl polského původu a matka německého. Bruno Nakszynski sloužil jako lékárník v německém námořnictvu během první světové války, zatímco matka, Susanne Lutze, pracovala jako zdravotní sestra. V době hospodářské krize se přestěhovali do Berlína, kde získali německé občanství.

 Jako dítě projevoval vzpurnou a výstřední povahu, která formovala jeho pozdější hereckou osobnost. Prožil bouřlivé dětství a často se střetával s autoritami, zažil vyloučení z několika škol. Otec nakonec rodinu opustil a Klaus si přivydělával jako čistič bot, poslíček, nebo omývač mrtvol. V roce 1943 narukoval, respektive byl odveden k výsadkářům. Do bojů se zapojil však jen během jednoho jediného dne na podzim 1944 v Holandsku. Později o sobě prohlásil, že úmyslně dezertoval na britskou stranu, ale původně měl být zraněn, a tak se dostat do zajateckého tábora. Konkrétně do Berechurch Hall poblíž Colchesteru v Essexu a CAMPu 186. V něm vojáci hráli divadlo, a Klaus nebyl výjimkou. Pokouší se tak o divadlo pro své spoluvězně, aby si vydělal na chleba a cigarety. Poprvé zde hraje 1.4.1945 v Goethově hře Faust roli Archanděla Gabriela a řemeslníka. Naposledy v táboře vystupuje dne 21.10.1945 a vrací se do válkou zdevastovaného Německa.

 Zde se z něho stal žebrající tulák, který se snažil dělat konkurzy v divadlech. V jednom z nich byl nakonec přijat, ale utekl jim i se zálohou a následovně se přidal ke kočujícímu divadlu, aby se tak dostal až do Berlína. Zde získává angažmá v Schloßpark-Theater a poprvé zde hraje 08.11.1946. V následujících letech účinkuje v několika dalších divadlech a 12.08.1949 se objevuje ve hře Jeana Cocteaua (životního partnera Jeana Maraise) La voix humaine. Klaus si zde roli pojal po svém, a objevil se v ženských šatech, načež hraní tohoto představení bylo zakázáno.

 Nebudu se nadále zabývat divadelní tvorbou, která poté pokračovala i při jeho herecké kariéře. "Skočím" do roku 1948 a k jeho prvnímu filmovému počinu s názvem Morituri. Šlo o německé válečné drama, ve kterém si zahrál Nizozemského vězně z koncentračního tábora. Do konce 50. let si zahrál v dalších 10 snímcích. Tím posledním bylo válečné romantické drama Čas žít, čas umírat, kde se objevil jako SS-Untersturmführer. Pro někoho více zajímavější zřejmě ale bude následující desetiletí. Mohli bychom to klidně nazvat: Kinski vs Wallace...

 Od roku 1959 do roku 1972 produkovala německá filmová společnost Rialto Film (původně dánská společnost založena Constantinem Philipsenem, a pro kterou byla ve Frankfurktu v roce 1950 synem zakladatele zřízena distribuce pod jménem Constantin Film) 32 kriminálních filmů, které byly založeny na románech Edgara Wallaceho. Koncept byl jednoduchý, ale úspěšný. Vhodné pro masy, cenově výhodná produkce a obsazení zahrnující oblíbence německé kinematografie: Joachima Fuchsbergera, Eddi Arenta a samozřejmě již i Klause Kinského.

 Scénáře často neměly s originály mnoho společného. Děj antikvárních románů byl zasazen do současnosti. Základní myšlenka však zůstala: závany mlhy v ulicích Londýna, detektivové, podvodníci, zabijáci, záhady a spiknutí. Jediné, co většinou zůstalo, byla jména postav. Série Edgara Wallace se stala nejúspěšnější a nejdéle vysílanou německou filmovou sérií.

 První byla "reinlovka" Der Frosch mit der Maske (The Fellowship of the Frog) z roku 1959. Kinski se poprvé v sérii objevil až ve filmu The Avenger (1960). Jeho schizofrenicko-psychopatická expresivita se brzy stala pojmem každého filmového diváka a Kinski se konečně dokázal prosadit i ve filmovém byznysu. Celkově v této "Wallace" sérii natočil 17 snímků. Tím posledním byl Das Gesicht im Dunkeln (Operazione hallicinante aka Double Face), který měl premiéru 4.7.1969.

 Teprve počátkem 70. let následovala nelehká, ale zřejmě proto tak plodná spolupráce s tehdy mladým režisérem Wernerem Herzogem. Kinského legendární interpretace Büchnerova Woyzecka je dodnes milníkem v německém filmu a herectví a dočkala se také velkého mezinárodního uznání. Jejich společným a nejznámějším dílem je však Nosferatu: Phantom der Nacht, který si dokonce našel fanoušky i mimo horrorový žánr. Klaus za svůj herecký výkon v tomto filmu získal dvě ocenění.

Rozebírat další snímky z jeho filmografie by vydalo na opravdu velmi dlouhou dobu, a tak si připomeneme jen několik dalších "kousků". Tady jsou:

Aguirre: The Wrath of God (1972)
Fitzcarraldo (1982)
Zelená kobra (1987)
Velké ticho (1968)
Pro pár dolarů navíc (1965)
Kulka pro generála (1967)
Dobrodruh z Istanbulu (1965)
Hrabě Dracula (1970)
Circus of Fear (1966)
Paroxismus (1969)
Marquis de Sade: Justine (1969)
Se incontri Sartana prega per la tua morte (1968)
Android (1982)
Ad ogni costo (1967)
Jed (1981)
Malá bubenice (1984)
E Dio disse a Caino (1970)
Die blaue Hand (1967)
Slaughter Hotel (1971)

 A tak bych mohl pokračovat a pokračovat. Klaus se za celý svůj život objevil ve více než 130 filmech, točil až 11 filmů za rok, daboval a psal také i scénáře. V roce 1988 si zahrál a podílel se na režii při volném pokračování hitu Nosferatu: Phantom der Nacht - Upíři v Benátkách. Vznik tohoto filmu provázeli obtíže z Kinskiho strany... ale tak to sním bylo skoro vždy a u všeho... Opustíme teď filmy a podíváme se na jeho temnou stranu...

 Už jako klukovi mi můj nebožtík otec v kině při mém prvním sledování Vinnetoua - Rudého gentlemana řekl: "Víš, kdo to je? To je Klaus Kinski..." A i později při sledování nějakého filmu doma, ať už u videa a nebo vysílání v televizi "padlo" ono ..."hmm, tam hraje Kinski..." Klaus nebyl jen padouchem ve filmovém světě, ale důvody, proč tak dokonale dokázal vyjádřit a zahrát své role bylo jednoduše tím, že defakto hrál "sám sebe".

 V roce 1950 se poprvé a ne naposledy dostal do psychiatrické léčebny, když šmíroval svého šéfa a nakonec ho začal škrtit. Lékaři u něj zjistili známky schizofrenie. Klaus se obratem dvakrát pokusil o sebevraždu. V roce 1952 se oženil se zpěvačkou Gislinde Kühbeckovou a krátce po svatbě se jim narodila dcera Pola. Po třech letech se jeho manželství rozpadlo, ale s dcerou se vídával i poté. V roce 2013 Pola vydala své paměti, ve kterých mimo jiné uvedla, že otec ji od svých 5 let sexuálně zneužíval. A celé to trvalo do završení jejího věku 19 let, kdy už poté Klause nikdy nespatřila.

„Roky jsem mlčela, protože mi zakázal o tom mluvit. Nejhorší na tom je, že mi jednou řekl, že je to naprosto přirozené, neboť otcové po celém světě tohle s dcerami dělají" - Pola Kinski

Jeho slavnější dcera Nastassja, kterou počal s herečkou Brigitte Ruth Tockiovou se vyjádřila slovy:

„Na Polu jsem hrdá. Přečetla jsem celou její knihu a moc jsem při tom brečela. Když jsem byla malá, tak se otec i mě tak zvláštně dotýkal. Instinktivně jsem cítila, že nejde o objetí milujícího otce, ale že to je něco víc. Ale vždy se mi podařilo se z jeho sevření dostat. Pak jsem se třásla, dokud tam byl". - Nastassja Kinski

„Nikdy jsme nevěděly, kdy znovu vybuchne vzteky. Někdy z nejasných důvodů házel proti zdi vše, co mu přišlo pod ruku. Nikdy se nás nezeptal, jak se máme, jestli je nám teplo nebo zima nebo jestli jsme šťastné." - Nastassja Kinski

 V roce 1971 se Klaus opět rozvádí, a za manželku si tentokráte vzal modelku původem z Vietnamu - Minhoi Geneviève Loanic, se kterou má syna Nikolaje. V roce 1975 však přišel šok. Herec vydává své první paměti, a jeho původní rukopis vydavatel musel seškrtat nevídaným způsobem. Ale i tak v knize zůstalo mnoho...

„Udělala bych vše, abych ho dostala za mříže. Jsem ráda, že už není mezi živými." - Nastassja Kinski na dotaz, jak by se zachovala, pokud by její otec ještě žil

 V knize mimo jiných "záležitostí" uvedl, že již zmíněnou dceru Polu vodil už jako tříletou do nevěstince, kde byla svědkem toho, jak si on užívá s prostitutkami. Také uvedl, že měl sex s třináctiletou fanynkou, která mu napsala svou adresu. Klaus se za ní rozjel a intimní styk měl nejen s ní, ale rovnou i s její sedmnáctiletou sestrou. Dále v knize uvedl i předlouhý seznam milenek a společnic, a někdy je charakterizoval jen tím, jak si je pamatoval. Kupříkladu: "Šestnáctiletá dívka v herecké škole", "Třináctiletá dívka v herecké škole", "Polská pinda", "Jeptiška", "Hubená čtyřiadvacítka se dvěma dětmi", "Pražské dívky", "Největší německá filmová hvězda"... a mnoho dalších. Byl by to opravdu dlouhý seznam. Údajně, dle jeho slov, se sexem započal v jeho 7 letech a měl více než na 4 tisíce žen.

"Rozdal by si to s vámi na hromadě mrtvol, ale nikdy by si s vámi nepotřásl rukou kvůli bakteriím". - Cintra Wilson (americká kritička) 

 V dalších řádcích ve své knize si postěžoval na to, že je vlastně nespravedlivé na světě to, že v některých zemích na světě je sex s mladými dívkami legální a že pedofílie je v Německu trestná. Zastal se ho samotný režisér Werner Herzog, a to i přes to, že nejen on sám byl s Klausem několikráte "na nože", i když v míře jejich "bouřlivého" přátelství. Werner uvedl, že si určité historky herec vymyslel. Moc dobře věděl, jakým životem Klaus žije. Že je větším konzumentem alkoholu, bere drogy, a také pochopitelně věděl o jeho stavu po psychické stránce.

„Nestárne vůbec dobře. Asi nejvíc by jemu i jeho kariéře prospělo, kdyby náhle zemřel". - pozdější prohlášení režiséra Wernera Herzoga

 Klaus byl nejen známý tím, že recitoval básně na stolech po barech bosý, což bylo i jeho jistým odrazovým můstkem do divadel, ale kromě divadelní práce také zkoušel být i výtvarným umělcem. Koncem 40. a začátkem 50. let často pobýval v Mnichově a dostal se do umělecké skupiny s názvem Zen 49. Z jeho tvorby výtvarného umělce se mnoho nedochovalo. S jeho mluveným slovem a záznamů z jeho různých vystoupení bylo také vydáno na desítky MC, CD, LP a singlů.

 Režisér dnes již několika kultovních snímků Jesús Franco s ním při natáčení snímku El conde Drácula (1970) s Christopherem Lee a Herbertem Lomem měl takovou "zkušenost", že pojídal skutečné mouchy.

 Měl výrazný fyzický vzhled, který přidal na jeho "přitažlivosti" na plátně. Měřil přibližně 175 cm, měl štíhlou postavu a v sobě atmosféru nepředvídatelnosti. Jeho pronikavé modré oči a ostré rysy umocnily jeho magnetickou přítomnost a dodaly jeho výkonům hloubku.

 V letech 1987–89 byl ženatý s italskou sexbombou Deborou Capriogliovou (Paprika), která byla o 42 let mladší.

 Kinski zemřel na infarkt v kalifornském Lagunitas 23. listopadu 1991. Jeho ostatky byly zpopelněny a rozptýleny ve vodách Tichého oceánu.

 Tímto bych svoje "speciální" téma zakončil. Ohledně Klause Kinského se "točí" ohromné množství látky, kterou zpracovat není vůbec lehké. Ale i tak jsem během psaní (přibližně v délce o 5 hodinách) chtěl zahrnout některé podstatnější věci.

 Na závěr přikládám onen mnou zpracovaný seznam titulů vydaných videokazet u nás na dotaz, který defakto zapříčinil to, že jsem se rozhodl sepsat tento článek.

Vinnetou - Rudý gentleman (1964) ÚPF, SPF, Lucernafilm Video/DAVAY, Lucernafilm Video , 2x DENSY
Doktor Živago (1965) Warner
Kulka pro generála (1967) FEX
Velké ticho (1968) FEX
Bez návratu (1970) DENSY
Krvavé ruce zákona (1973) Lucernafilm Video / Lucernafilm Video/DAVAY / Bonton
Smrt darebáka (1977) Lucernafilm Video
Madame Claude (1977) FVS
Nosferatu - Fantom noci (1979) Guild Home Video
Voják (1982) FVS
Malá bubenice (1984) Warner
Divoké kachny (1984) FVS
Kráska a zvíře (1984) FVS
Netvor (1985) Intersonic
Zelená kobra (1987) ÚPF, SPF, Lucernafilm Video/DAVAY, Lucernafilm Video
Pátrání v čase (1987) VIDEO-SPOJ
Upíři v Benátkách (1988) Lucernafilm Video

 Je mnoho titulů, u kterých je škoda, že u nás na VHS nevyšli. Vlastně by jich bylo desítky. V květnu 2005 měl Bonton vydat western Pro pár dolarů navíc (1965). Videokazetu jsem však nikdy neviděl.

Klaus Kinski

Lou Ferrigno

Lou Ferrigno je americký herec, kulturista v důchodu, osobní trenér a autor. Narodil se v Brooklynu, New York Citxy, v USA 9.11.1951.

 Jeho otcem byl policejní poručík Matt Ferrigno. Lou jako dítě trpěl na ušní infekci, která vyústila v trvalou, ale částečnou ztrátu sluchu. Jak později uvedl, ztráta sluchu téměř o 85% byla jeho hnací silou v životě a k dosažení úspěchu. Jeho otec byl velmi negativní ohledně jeho šancí prosadit se nejen v životě a Lou byl ve škole šikanován za své postižení.

 Činky začal poprvé zvedat ve 13 letech, inspirován svým idolem, kulturistou Stevem Reevesem, který byl známý hlavními rolemi z filmů Hércules (1958) a Hércules y la reina de Lidia (1959). Ve svých 15 letech pomáhal svému otci přes léto dehtovat střechu, aby si mohl vydělat dost peněz na nákup Weider Preacher Curl Bench a 100 liber závaží, aby mohl pravidelně trénovat.

 Navštěvoval St. Athanasius Grammar School v Brooklynu. Později se zapsal na Brooklyn Technical High School v Brooklynu, kterou absolvoval v roce 1969. Lou debutoval v profesionální kulturistice na soutěži NABBA Mr. Universe v roce 1972. Už v roce 1973 se objevil na Mr.America a zvítězil i na Mr. Universe. V roce 1974 pokračoval ve svém vítězném tažení na Mr. International a jako první si došel i pro obhajobu titulu Mr. Universe IFBB.

 Nebudu zde dále vypisovat sportovní úspěchy a neúspěchy "Hulka". Namísto toho si dáme pár zajímavostí a poté se podíváme na videokazety vydané u nás...

 Byl nucen pracovat za 10 dolarů na hodinu jako dělník v Brooklynu v New Yorku, protože kulturistika v té době nebyla lukrativní práce. Z tohoto zaměstnání odešel ze strachu poté, co si jeden z jeho přátel při práci uřízl ruku.

 Jeho hereckým mentorem byl Bill Bixby. Objevil se po jeho boku ve filmech s Hulkem. Po uvedení posledního televizního filmu s názvem The Death of the Incredible Hulk (1990) se plánovaly další filmy. Smrt Bixbyho 21.11.1993 na rakovinu ovšem tyto plány zmařila.

 O Hulka "bojoval" s Arnoldem Schwarzeneggerem, ale nakonec roli získal, protože byl vyšší a lépe odpovídal popisu postavy.

 Lou unikl jisté smrti díky šťastným okolnostem v říjnu 1981. Byl pozván, aby byl osobním hostem egyptského prezidenta. Jeho účast byla ale na poslední chvíli zrušena. Prezident byl později spolu s dalšími 12 lidmi zavražděn. Vrah poté prozradil, že vraždící řádění původně plánoval přesně na událost, které se měl Lou zúčastnit.

Objevil se ve videoklipu k písni Liberian Girl od Michaela Jacksona (1989).

 Byl osobním trenérem Michaela Jacksona a fyzicky ho připravoval na turné v letech 2008 a 2009. Bohužel jeho předčasná smrt oba jejich plány přerušila.

 V roce 2003 napsal autobiografii s názvem Můj neuvěřitelný život jako Hulk. Uvedl také, že neměl žádné zisky ze zboží (značky The Hulk), protože žádné takové obchody v té době ve smlouvách neexistovaly.

 V roce 2006 složil přísahu jako zástupce kalifornského šerifa v okrese Los Angeles na úrovni II, čímž ctil profesi svého otce.

 Sybil Danningová, která si s ním v roce 1983 zahrála v Herculesovi, byla v tu dobu do něho velmi zamilovaná.

 V roce 2012 oznámil, že po celoživotní závislosti na naslouchacím aparátu podstoupil revoluční operaci implantace speciálního zařízení pod kůži a vrátila se mu přirozená sluchová schopnost.

 Prezident Donald Trump jej v květnu 2018 jmenoval členem Rady Spojených států pro sport, fitness a výživu.


Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

Návrat neuvěřitelného Hulka (1988) LARS
Proces s neuvěřitelným Hulkem (1989) LARS
Boj o život aka Klec smrti (1989) VIDEO 2000
Neuvěřitelný Hulk (1990) Bonton
Absolutní peklo (1991) Bonton
Žabí město 2 (1992) Fine Production
Někdo to rád studené (1993) Vapet Production
Klec rychlé smrti (1994) Q FILM
Blbouni (1995) Intersonic
Kmotříček (1998) Butterfly
Frank McKlusky (2002) Warner Home Video
Hulk (2003) Universal

Rozhodně velká škoda u nás nevydaných titulů, ve kterých Lou ztvárnil Herkulese: Herkules (1983) a Herkulova dobrodružství (1985).

HB L. F. a (nejen) VHS čest .-)

Lou Ferrigno

Jack Scalia

Jack Scalia je herec a producent narozený 10. listopadu 1950 v Brooklynu, New York City, USA. Objevil se v mnoha televizních a filmových produkcích.

 Narodil se jako Giacomo Tomaso Tedesco. Je italského a irského původu; jeho příjmení bylo po rozvodu rodičů změněno na Scalia a jeho matka se znovu provdala. Navštěvoval střední školu Brentwood High School, kde intenzivně hrál baseball a nakonec byl draftován na Montreal Expos v roce 1971. Bohužel si kvůli zranění nikdy nezahrál v Major League (nejvyšší a plně profesionální baseballová liga v Severní Americe). Místo toho se díky svému pěknému vzhledu obrátil k modelingu a udělal sérii reklam pro Jordache a Eminence. U žen byl až tolika oblíbený a populární, že jeho plakáty na spodní prádlo pro Eminence začaly v tu dobu "záhadně" mizet z autobusových zastávek. Postupem času se objevil v téměř ve všech módních časopisech na světě.

 Bylo defakto nevyhnutelné, že muž, který nejen díky reklamám "proháněl" pulsy ženskému pohlaví se objeví v televizi jako herec. Byl objeven na hodině herectví v roce 1979 viceprezidentem pro talenty z NBC, Joelem Thurmem. V roce 1981 se poprvé objevil v TV snímku The Star Maker, ve kterém si zahrála i Melanie Griffithová.

 Následovali další role v televizních seriálech a brzy se připojil k obsazení Dallasu v roli Nicholase Pearce. Během 90. let hrál například ve filmech The Rift (1990), Dárce (1990), v minisérii Lady Boss (1992), Storybook - Pohádková země (1994) nebo Vražedná žárlivost (1995).

 Jedna z jeho nejznámějších rolí je ze seriálu All My Children; za tuto roli byl nominován na cenu Daytime Emmy v kategorii Nejlepší hlavní herec. Po skončení seriálů se objevil ve filmech, jako je thriller Red Eye (2005), The Genius Club (2006), ve kterém ztvárnil prezidenta Halstroma, a v akčním filmu End Game (2006).

 Hrál také v několika komediích a sci-fi thrillerech (a působil i jako producent) například u: Ach, ta láska (1993), Útočná síla T (1994), Temný druh (1996), Mlčenliví (1996).

 Ačkoli mnoho seriálů, ve kterých Jack hrál, mělo krátkého trvání, byl součástí pravidelného obsazování. Během natáčení filmu The Black Tulip v roce 2009 trávil svůj volný čas návštěvami vojáků a od té doby je řečníkem a hostitelem různých vojenských akcí. V roce 2016 se zúčastnil vzpomínkové přehlídky k 75. výročí Pearl Harboru a hostil oslavu 105. narozenin veterána druhé světové války Raye Chaveze.

 V roce 2005 si zahrál roli Charlese Keefeho v již zmíněném thrilleru mistra Wese Cravena - Noční let. Hlavní roli ztvárnili Cillian Murphy a Rachel McAdams, která mimochodem oslaví své narozeniny v tomto týdnu a vybral jsem si jí na zpracování jako bonus za tento týden.

 V roce 1986 se vrátil do světa sportu ve svém osmém triatlonu, který se konal během slavnostního výročí 100 let Sochy svobody. Vysilující událost byla nazvána Liberty to Liberty, a závod se táhl z New Yorku do Philadelphie's Liberty Bell, zahrnoval 1,5 míle plavání přes řeku Hudson, 100 mil cyklistického závodu do Philadelphie a 10 mil běhu k Liberty Bell (Zvon Svobody nebo také zvon Nezávislosti). Svoji sportovně orientovanou minulost jack využil naplno. Umístil se na impozantním 98. místě ze 480 profesionálních triatlonistů a na 125. místě z celkových 1400 přihlášených soutěžících.

 V roce 1996 se rozvedl s kanadskou Miss Universe 1982 a herečkou Karen Dianne Baldwinovou, ale zůstal hrdým otcem dvou krásných dívek. Jack je také zdatným golfistou. Soutěžil s profesionály a účastnil se mnoha turnajů.

Videokazety vydané u nás:

Strach v New Yorku (1984) Golden Crown
Dárce (1990) Guild Home Video
Šéfka (1992) DAVAY /2x VHS/
Zločinný záměr (1992) Mercury Praha
Msta (1992) Golden Crown
Ach, ta láska (1993) DAVAY
Špatná pověst (1994) FEX
Útočná síla T (1994) DAVAY
Suverén (1994) Warner Home Video
Storybook - Pohádková země (1994) FVS
Vražedná žárlivost (1995) H.C.E.
Temný druh (1996) Intersonic
Mlčenliví aka Mlčení (1996) Intersonic
Ďábelská hora (1998) Vapet Production
Sladké lži (1998) Intersonic
Mel (1998) DAVAY
Kritická situace (1998) Magic Box
Jdi za hlasem srdce (1998) DAVAY
Tichý predátor aka Chřestýši (1999) Butterfly
Pustina (2000) Magic Box
Noční let (2005) Bonton

Předpokládám, že už nic dalšího u nás na VHS nevyšlo.

Jack Scalia

Debbie Rochon

Debbie Ann Rochon se narodila 3. listopadu 1968 ve Vancouveru, v Britské Kolumbii. Je známá svými rolemi v nízkorozpočtových exploatačních a horrorových filmech.

 Když jí bylo deset let, její rodiče byli shledáni nezpůsobilými k její výchově a byla svěřena do pěstounské péče. Putovala tak z jednoho pěstounského domova do druhého a nakonec utekla do Vancouveru. Když jí bylo 14 let a byla bez domova, byla násilně okradena bezdomovcem, který ji napadl nožem a pořezal jí pravou horní část paže, po čemž jí zůstala velká svislá jizva.

 V roce 1981 byla upozorněna jiným mladým bezdomovcem na výzvu k účasti na castingu a byla obsazena jako komparzistka na rockovém koncertu ve filmu Dámy a pánové, punk žije! (1982). Ve snímku si zahrála v tu dobu patnáctiletá Laura Dernová. V sedmnácti letech si našetřila dost peněz, aby se mohla přestěhovat do New Yorku a začala spolupracovat s divadelními společnostmi. Poté se zaměřila na film.

 Joe Bob Briggs (americký filmový kritik, spisovatel, herec, a moderátor horrorů) ji v roce 1994 korunoval na druhé místo jako nejlepší herečku roku za její práci na filmu Abducted II: The Reunion (1994). V roce 1995 byla oceněna za roli zákeřné televizní producentky ve filmu Broadcast Bombshells (1995), za kterou získala cenu Barbarella Award.

 Hostovala v seriálu New York Undercover na stanici Fox. V roce 2002 byla na základě hlasování čtenářů časopisu Draculina vyhlášena jako Scream Queen of the Decade (1990–1999). Získala také cenu Best Psychette Award 2002 (nejlepší ženská psychopatka ve filmu) za film American Nightmare.

 Nejznámější je asi díky své práci pro společnost Troma Entertainment. Poprvé se objevila jako Edna Purlmutteová v satirickém filmu The Troma System (1993), poté hrála v Tromeo a Julie (1996), Terror Firmer (1999), Toxický mstitel 4: Masakr ve městě (2000) a epizodách seriálu Troma's Edge TV (2000). V listopadu 2006 vydala Troma dokumentárně životopisný snímek Debbie Rochon Confidential: My Years in Tromaville Exposed! s dosud nezveřejněnými záběry z let, kdy s touto společností spolupracovala.

 V roce 2003 se ji při práci na nezveřejněném filmu v Tennessee stala nehoda s mačetou, při níž si téměř usekla čtyři prsty pravé ruky. Po rozsáhlé operaci a fyzioterapii se jí podařilo ruku omezeně používat.

 V roce 2004 získala cenu Micro Cinema Festu Nejlepší komediální herečka za svůj výkon ve filmu Dr. Horror's Erotic House of Idiots (2003).

 V roce začala 2006 společně s Dee Sniderem (producent, dj a americký zpěvák Twisted Sister do roku 1987) začala vysílat na satelitním rádiu pro Fangoria Radio týdenní talk show o novinkách a recenzích horrorových filmů. Jejich pořad běžel od roku 2006 do roku 2010.

 Debbie se pravidelně objevuje na sjezdech Fangoria's Weekend of Horrors a pracuje například pro horrorový časopis The Phantom of the Movies' Videoscope (věnující se převážně exploatačním a žánrovým filmům).

 Jedním kritikou z nejoceňovanějších titulů je v Itálii natočený film podle povídky H.P. Lovecrafta - Colour from the Dark (2008), v němž hraje posedlou ženu farmáře z období války roku 1943.

 V roce 2009 se objevila v dokumentárním snímku Pretty Bloody: The Women of Horror a o rok později si zahrála roli Alice ve filmu Slime City Massacre, který navazuje na kultovní snímek Slime City z roku 1988.

 Debbie vystupuje v románu Bad Moon Rising od Jonathana Maberryho z roku 2008 (závěr oceňované ságy Pine Deep). Je v něm jednou z několika skutečných horrorových celebrit, které se nacházejí ve fiktivním městě Pine Deep, když na ně zaútočí monstra. Mezi dalšími celebritami v knize je i Tom Savini. V roce 2016 například vystoupila v dokumentu Tromy s názvem VHS Massacre: Cult Films and the Decline of Physical Media. V roce 2020 vzniklo jeho pokračování.

 V říjnu 2004 byla uvedena do Síně slávy béčkových filmů. Na B-Movie Awards 2005 získala cenu za nejlepší herečku ve vedlejší roli za roli v komediálním sci-fi snímku Screech of the Decapitated. V roce 2015 byla nominována na cenu Rondo Hatton Award za svůj sloupek v časopise Fangoria.

 V roce 2020 na filmovém festivalu Dracula v Rumunsku získala trofej a čestný titul "Countess Dracula", a stala se tak první ženou, které se takové pocty dostalo. Mezi těmi, kteří trofej získali již dříve, jsou například režisér Lamberto Bava, herec Armand Assante a mistr speciálních efektů Sergio Stivaletti.

 Celkem je držitelkou 39 ocenění a 20 nominací. Hrála ve více než 270 filmech, produkovala několik snímků a napsala i scénáře. Jako režisérka má na kontě 3 počiny a další 3 brzy přijdou. Debbie je totiž od roku 1982 až do dnešních dní stále velmi aktivní.

 Za celou dobu své kariéry se objevila na nesčetných obálkách a uvnitř časopisů. Například: Fangoria Magazine, Rue Morgue Magazine, The Phantom Of The Movies' Videoscope Magazine, Vamperotica Magazine, Vampirella Magazine, Draculina magazine, The Dark Side Magazine a nebo v Femme Fatales a Scream Queens Illustrated Magazine.

S videokazetami vydaných u nás bohužel moc "nepochodíme"... 

Cleo a Leo (1989) Linda Video
Smrtící systém (1995) Intersonic

Škoda, že Bonton nepřidal ke svým titulům Atomové gymnázium (1986) a Surfoví náckové musí zemřít (1987) na VHS alespoň Tromeo a Julie (1996) nebo Santa Claws (1996).

HB D. R. , (nejen) Tromě a VHS čest .-)

Debbie Rochon

František Fuka - Hluboká nad Vltavou

Na dnešní den příjemné setkání a popovídání si u jednoho stolu s legendou Františkem Fukou, nejen v rámci promítání filmu Vetřelec v prodloužené verzi v Hluboké nad Vltavou (KC Panorama).

František Fuka - Hluboká nad Vltavou

Richard Dreyfuss

Richard Dreyfuss (narozen jako Richard Stephen Dreyfuss v Brooklynu, 29. října 1947) je herec oceněný Oscarem, který se jako malé dítě přestěhoval do Evropy a poté do L.A. Začal hrát jako dítě a svůj televizní debut si odbyl když mu bylo pouhých 15 let. Později natočil mnoho malých televizních rolí v Bewitched, That Girl a The Big Valley. V 70. letech vystupoval na Broadwayi i mimo ni. Svůj debut na velkém plátně absolvoval ve filmu Absolvent. Jeho velký úspěch však nastal v roce 1973 v American Graffiti a po něm následovaly obrovské trháky - Čelisti a Blízká setkání třetího druhu. Zahrál si ve filmu Děvče pro zábavu a stal se nejmladším hercem, který získal Oscara. Později byl nominován na dalšího za roli ve filmu Opus pana Hollanda.

V 80. letech se oženil se scenáristkou, producentkou a herečkou Jeramie Rain, která si v roce 1972 zahrála roli Sadie ve snímku Wese Cravena - Poslední dům nalevo. Mají spolu tři děti a rozvedli se v roce 1995. O čtyři roky později se Richard oženil s Janelle Lacey. Po 6 letech se však opět rozvedl a v roce 2006 si za manželku vzal Světlanu Erokhinovou.

Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

Absolvent (1967) ÚPF / SPF
Dillinger (1973) Interama
Americké graffiti (1973) Bonton
Čelisti (1975) H.C.E. - Zlatá filmová klasika
Blízká setkání třetího druhu (1977) ÚPF, SPF, 2x Bonton - Zlaté hity a Cinema Club
Síla lásky (1984) Warner Home Video
Stůj při mně (1986) Bonton
Navždy (1989) Bonton
Pohlednice z Hollywoodu (1990) Bonton
Jednou dokola (1991) H.C.E.
Ztraceni navždy aka Ztraceni navěky (1993) Bonton
Sledování (1993) H.C.E.
Němý svědek (1994) Warner Home Video
Poslední slovo (1995) Intersonic
Opus pana Hollanda (1995) Intersonic
Americký prezident (1995) H.C.E.
"Mrtvý" boss (1996) Intersonic
Volání divočiny (1997) Five Stars
Oliver Twist (1997) H.C.E.
Krippendorfův kmen (1998) H.C.E.
Lansky (1999) Butterfly
Akce Pelikán (2000) Bonton
Zastřelte Reagana (2001) H.C.E.
Rudolf na ostrově hraček (2001) Magic Box / anim. - dabuje /
Kdo je Cletis Tout? (2001) Bonton

Nejsem si jistý titulem Victory at Entebbe (1976) a Poseidon (2006). Škoda, že u nás na VHS nevyšel například snímek Sentinel (1977).

Richard Dreyfuss

Sam Raimi

Samuel Marshall Raimi se narodil 23. října 1959 v Royal Oak, v Michiganu. Po svých studentských experimentech s krátkometrážními snímky se stal režisérem, producentem a scenáristou, který svými vynalézavými kamerovými postupy a svérázným humorem vdechl nový svěží život horrorovému žánru.

 Je synem obchodníků Celie Barbary a Leonarda Ronalda Raimiho. Jeho předkové byli židovští přistěhovalci z Ruska a Maďarska. Jeho mladší bratr Ted je herec, scenárista a producent, a jeho starší bratr Ivan hercem, scenáristou a lékařem. Jeho starší sestra Andrea Raimi Rubinová je soudní reportérkou. Jeho bratr Sander zemřel v 15 letech při utonutí. Byl to on, který Raimiho poprvé seznámil se Spider-Manem, což podnítilo jeho lásku ke komiksům.

 S filmovou tvorbou začal experimentovat již ve velmi raném věku. V jeho 13 letech mu jeho otec dal novou Bell and Howell Filmosonic Super 8. Jeho prvním počinem se stal Out West (1972). V roce 1975 natočil The Great Bogus Monkey Pignuts Swindle, ve kterém si Campbell zahrál několik rolí a v roce 1976 The James R. Hoffa Story, Part II aka Home Sweet Homicide společně se Scottem Spiegelem, který byl v tu dobu už o hodně zkušenější, měl za sebou několik krátkometrážních snímků.

 V době dospívání byl aktivním členem kroužku amatérských herců a režisérů v oblasti Detroitu. Do této skupiny patřili jeho bratr Ted a již zmíněný začínající herec Bruce Campbell. V roce 1977 se Raimi zapsal na Michiganskou státní univerzitu, kde natočil 8mm filmy The Happy Valley Kid (1977) a It's Murder (1977). The Happy Valley Kid byl příběhem studenta prvního ročníku vysoké školy, který se pod tlakem "utrhne" a v převlečení za kovboje začne vraždit. Toho si zahrál Rob Tapert, který byl Samův spolubydlící. Čtrnáct víkendů snímek hrál v kampusu a prodejem vstupenek se mu náklady vrátily. Dokonce přinesly i zisk 5 600 $. Rozpočet byl 700 $. It's Murder vypráví příběh rodiny, jejíž strýc je zavražděn. Syn zdědí vše, protože je uveden v závěti. Detektiv se snaží zjistit, kdo strýce zavraždil, a zároveň se vyhnout tomu, aby také neskončil mrtvý.

 Tyto skromné pokusy poskytly Raimimu a jeho spolupracovníkům cenné zkušenosti. Jejich další projekt, krátkometrážní film Within the Woods (1978), jim posloužil jako solidní základ pro pravděpodobně nejslavnější Samovo dílo - The Evil Dead (1981) s původním názvem Book of the Dead. Tvůrci si pronajali kino v Detroitu a 15. října 1981 film promítli. Diváci si ho okamžitě zamilovali. Americký producent a distributor Irvin Shapiro se domníval, že je název nudný, a tak jej Raimi nakonec přejmenoval na The Evil Dead. V původních návrzích se pracovalo i s názvy jako například: Blood Flood, A Hundred and One Percent Dead, These Bitches are Witches nebo The Evil Dead Men and the Evil Dead Women. Ačkoli byl film, jak jinak než nízkorozpočtový a míra gore v něm hraničila s karikaturou, stal se Evil Dead jedním z nejvlivnějších horrorů všech dob. Raimiho použití "roztřesené kamery" - techniky ruční kamery, která měla kopírovat pohled na danou postavu nebo objekt - bylo hojně napodobováno. První sestavený hrubý sestřih filmu měl 117 minut, dalšími střihy byl zkrácen na 91 minut a později 85 minut.

 Původní scénář počítal s mnoha scénami, které jsme neviděli a nebo nebyly natočeny. Největší rozdíl je asi v tom, že film byl původně zamýšlen pro třídenní dějovou linku, ve které v prvním dni - to jest před příjezdem na chatu, si parta studentů jede nejprve vyzvednout klíče od chaty. Auto řídí Ashly, nikoliv Scotty. Další z mnoha záležitostí bylo původně to, že parta postupně nalézá ve sklepě pozůstatky roztrhaného psa a Cheryl v lese hromadu zohavených lesních zvířat. Ale takových scén by bylo opravdu mnoho. Zmíním ještě například jednu ze závěrečných scén, kdy Ash měl původně spálit knihu mrtvých za pomoci Lindina stříbrného náhrdelníku s lupou, která by na knihu soustředila paprsky ze svítání slunce, a tím ji tak zapálil. Zajímavostí je to, že původní náhrdelník se během natáčení ztratil a musel být nahrazen. Týmu se ho však podařilo sehnat pouze v pozlacené barvě a tak ho museli natřít stříbrnou barvou. A jako poslední zajímavost (ať se posuneme dál) uvedu, že existuje sada devíti kazet VHS a BetaCamSP, které obsahují 3h 25m 41s nezpracovaného filmového materiálu "evilu". Není vůbec známo, kolik duplikátů těchto kazet existuje... Téma (nejen) prvního Evil Dead je "na knihu", takže pojďme dál...

 Raimiho další film, Vlna zločinu (1985), byl zbržděn, když vedení studia zásadně změnilo příběh střihovými škrty. Napsali jej Joel a Ethan Coenovi a započali tak spolupráci mezi Raimim a jeho bratry, která se ukázala jako oboustranně prospěšná.

 Stephen King byl jedním z prvních "evilovských" fanoušků ", a když zaslechl, že Raimi má potíže s hledáním sponzorů pro pokračování, zavolal svému příteli, hollywoodskému producentovi Dino De Laurentiisovi, který mu nakonec dal 3,6 milionu dolarů. S tolika penězi se stal Evil Dead II profesionálnějším narozdíl od originálu. Campbell se vrátil do hlavní role a obohatil vzorec původního filmu. A to excelentně.

 Evil Dead II se dočkal (stejně jako první díl) mnoha natočeného materiálů, různých verzí a scenáristických vizí. Takovým příkladem mohu uvést obnovenou scénu pro televizní verzi, která se do kin nedostala. Poté, co Ash předá Lindě náhrdelník, se oba líbají mnohem déle než v kino verzi, následují nové záběry, jak spolu tančí, až nakonec skončí ve vášnivém objetí na podlaze. Scéna pak pomine (obvykle "signál" pro reklamní přestávku v televizi), vrátí se zpět k venkovnímu záběru na chatu, který se následovně vrací k líbání a rozhovoru Ashe a Lindy. Další střihy pro "přístupnou" verzi, byly například záběry na strom v lese, pochopitelně byl také sestříhán záběr na stětí Lindiny hlavy. Ashův rychlý odjezd z chaty směrem k mostu byl doplněn scénou, kdy řídící Bruce během jízdy popadne krabici s cereáliemi, kterou popadne v autě a omylem spolkne hračku uvnitř krabice a začne se dusit. Jakmile "přijde k sobě", šlape na brzdu a před ním se most objeví. Dále byly zkráceny a nebo vystříhány scény útoku Henrietty a nahrazeny jinými záběry. Za to ale byly obnoveny záběry na Bobbie běžící lesem a nebo na liány, které ji táhnou na zemi po lese.

 Bylo by toho zkrátka hodně (nejen dalších scén a záběrů) i u Evil Dead II, o čem by se dalo psát. Ale pojďme dále.

 Mírný úspěch "pokračování" umožnil Raimimu napsat a režírovat Darkmana (s Liamem Neesonem v hlavní roli) s větším rozpočtem a následně třetí film trilogie Evil Dead - Armádu temnot. Jednou z největších fanynek "trojky" se stala herecká legenda Sharon Stoneová (!), a zasadila se o to, že Raimi byl nakonec vybrán, aby zrežíroval film, ve kterém měla společně s Genem Hackmanem a dalšími hereckými hvězdami ztvárnit roli. Jednalo se o western Rychlejší než smrt. Před Evil Dead III byl Sam ještě spoluautorem komedie bratří Coenů - Záskok (1994) a stál u zrodu televizního seriálu M.A.N.T.I.S. (1994-97).

 Pokud bych se měl pozastavit u Armády temnot, tak bych asi zmínil nikdy nezrealizovanou scénu s únosem Sheily na hradě okřídleným deaditem. Původně měli být dva. Jednoho útočícího měl Ash zasáhnout, zranit a když by se zřítil z zemi, tak lučištníci by se už postarali se svými šípy o jeho "dodělání". Druhým by poté následoval již zmíněný "únos". Vzhledem k nákladům tato scéna nikdy nevznikla a je to moc velká škoda. Takové stop-motion okřídleného deadita, jak je likvidován po dopadu na zem, by pro mě osobně byla pastva pro oči.

 Abych nepsal román (a času také není až tolika), tak se už jen pozastavím u konce "armády", která,  jak jistě někteří z Vás ví, má různé konce. Když Ash opouští Sheilu a vyráží s koněm na cestu, tak pak dorazí do nedaleké jeskyně. Ta mimochodem posloužila filmovým tvůrcům v 60. letech jako "Batcave" do TV seriálu Batman (1966–1968). Ash zde polkne kapky lektvaru, který dostal od mágů. Ti ho tímto měli uspat na celá staletí a "dostat" ho zpět do naší doby. Díky nepozornosti však Ash spolyká kapek sedm namísto šesti doporučených, poté se probouzí, a po opuštění jeskyně se ocitá v postapokalyptické budoucnosti. Ačkoliv Raimi společně s Campbellem si tento konec u studia obhajovali, tak nakonec po testovacím promítání Universal požadoval natočení nového "optimističtějšího" konce. Tak se nakonec i stalo a byla narychlo dotočena další verze v obchodě s řezivem v Malibu. Vznikly tak scény "dobrého" konce, ve kterém se Ash dostane do současnosti, svého zaměstnání prodavače v marketu. Vypráví zde svojí story, a po vypořádání se s Deaditem, který se v obchodě objeví, bere dívku do náručí a pronese dnes již jednu z kultovních hlášek - Hail To the King Baby. Možná ale už méně lidí ví, že tato hláška nebyla stvořena ani Brucem, Samem, nebo někým ze štábu, ale byla převzata. Tuto větu totiž původně pronesl Duke Nukem ve videohrách. V tomto závěru se "mihnou" (nejen) režiséři William Lustig (Maniac Cop) a Bernard Rose (Candyman).

 Opět by bylo mraky materiálu, o kterém by se dalo psát. O dalších záležitostech (nejen) okolo "evilu" jsem napsal již dříve. Viz. příspěvky: Ted Raimi, nebo například Bruce Campbell. O legendárním autu Delta 88 Oldsmobile, kterého režisér "obsadil" do všech svých snímků, vyjma filmu Hra snů s Kevinem Costnerem (bylo ale také v plánu) jsem psal na svém FB.

 Po roce 2000 a mysteriózním thrilleru s Cate Blanchett a Keanu Reevesem Raimi zažil svůj největší kasovní úspěch s trojicí filmů, které znamenaly novou vlnu zájmu Hollywoodu o komiksové adaptace. Spider-Man (2002) se stal komerčním trhákem. Následně zrodil dvojici pokračování Spider-Man 2 (2004) a Spider-Man 3 (2007) a trilogie celosvětově vydělala zhruba 2,5 miliardy dolarů. K horrorovému žánru se vrátil při filmu Stáhni mě do pekla (2009) a režíroval také velkorozpočtový rodinný dobrodružný film Mocný vládce Oz (2013). Ve stejném roce produkoval (a stál za původním scénářem) remake Evil Dead (ano i zde oldsmobil na scéně nesměl chybět), který nahradil absurdní krveprolití z původního filmu brutálně vykresleným násilím typičtějším pro horrorové zpracování 21. století. V minulém roce režíroval Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství, což znamenalo jeho návrat do světa superhrdinů.

 Raimi také vytvořil (se svým bratrem Ivanem Raimim a Tomem Spezialym) akční komediální horrorový seriál Ash vs Evil Dead, který se vysílal v letech 2015 až 2018. První epizodu si zrežíroval sám. Kdo ještě neviděl tento počin o třech sériích, tak nemohu jinak, než jen doporučit. A kdo neviděl ani filmy Evil Dead, tak nechť to "vezme" nejdříve od nich.

 Zatímco si udělal jméno jako režisér, jeho Renaissance Pictures si také udělala své jméno. Většinou pod taktovkou jeho dlouholetého přítele (a mnou již zmíněného) Roba Taperta vytvořila společnost syndikovaný seriál Hercules a ještě o něco více populárnější a vedlejší produkt Xena: Warrior Princess. Tapert si nakonec v roce 1998 vzal za manželku představitelku Xeny - Lucy Lawless. Ale to už by byl "jiný příběh". Rob má narozeniny v květnu, a pokud nepozapomenu, vyberu si ho sám na zpracování, i když bych pochopitelně opět psal o Evil Dead.

 Raimi stál také za scénářem (mimo svých filmů) pro snímky Záskok (1994 - s bratry Coenovými - viz výše), Vlčí doupě (1989) nebo Nejbláznivější z bláznů (1992). Jako herec se objevil v různých cameo a ve snímcích svých přátel. Například u Lustiga a jeho Maniac Copovi 1 a 2. Pochopitelně by toho bylo ale více.

 Než přejdeme k videokazetám, musím opět (a stále dokola) bědovat nad tím, že jeho nejlegendárnější počin - to jest původní Evil Dead z roku 1981 u nás nikdy na VHS nevyšel. Oplakávám stále... oplakávám nyní...

Videokazety vydané u nás (pokud figuruje například jako režisér, ale i v daném snímku hraje - uvádím v seznamu jen pouze jednou, a to u režie):

Evil Dead II (1987) FVS, Bonton
Darkman (1990) H.C.E.
Armáda temnot (1992) Falcon Home Video
Rychlejší než smrt (1995) Bonton
Jednoduchý plán (1998) Intersonic
Hra snů (1999) Bonton
Téměř dokonalý zločin (2000) Bonton
Spider-Man (2002) 3x Bonton / klasické vydání, vydání s 3D kartičkou, trojbalení společně s druhým dílem + anim.
Spider-Man 2 (2004) 2x Bonton / klasické vydání, trojbalení společně s prvním dílem + anim.

Spider-Man 3 (2007) to už bohužel cca o rok na VHS "nestihl".

jako producent:

Nenávist (2004) Magic Box

jako herec:

Špióni jako my (1985) Warner Home Video
Maniac Cop (1988) Intersonic
Narušitel (1989) H.C.E.
Millerova křižovatka (1990) Guild Home Video
Maniac Cop 2 (1990) 2x Guild Home video
Krev nevinných aka Nevinná krev (1992) Warner Home Video
Body Bags: Historky z márnice (1993) Lucernafilm Video
Záskok (1994) Warner Home Video
Flintstoneovi (1994) H.C.E. a Bonton
Smrtící mise (1995) Five Stars
Osvícení (1997) Warner Home Video / na 2x VHS /

HB S. R. a (nejen) Evil Dead čest .-)

Sam Raimi

Catherine Deneuve

Francouzská herečka, zpěvačka, modelka a producentka Catherine Fabienne Dorleac se narodila 22. října 1943 v Paříži ve Francii. Její rodiče, Maurice Dorleac a Renee Simonot byli francouzští divadelní herci a má dvě sestry a jednu nevlastní sestru. Catherine se rozhodla použít rodné jméno své matky jako umělecké jméno, aby se odlišila od svých sester. Navštěvovala různé katolické školy a svůj debut začala v roce 1957 ve věku 13 let filmem Les Collegiennes.

Ve filmech pokračovala během svého dospívání. Poté, co se v roce 1960 objevila ve filmu L’Homme a femme, přišla do očí Jacquese Demyho, který ji poté obsadil do Les Parapluies de Cherbourg. Tohle byl film, který ji vynesl mezi hvězdy. Začala spolupracovat s režisérem Romanem Polanskim na několika filmech a díky své chladné, ale erotické povaze se jí přezdívalo ledová panna. Je také podnikatelka, uvedla na trh svou značku parfémů Deneuve a je také návrhářkou bot, brýlí, blahopřání a šperků. Vybudovala si reputaci jako jedna z největších evropských hereček, často ztvárňující rezervované a tajemné role ve filmech 60. let jako Repulsion.

V roce 1965 se provdala za fotografa Davida Baileyho. Pár se rozvedl v roce 1972, i když byli odloučeni v roce 1967. Chodila s řadou herců, včetně Samiho Freye, Burta Reynoldse, Clinta Eastwooda a Johna Travolty. Ze vztahu s Marcellem Mastroiannim má dceru Chiaru Mastroianni. Má syna s Rogerem Vadimem - Christiana Vadima.

Je proslulá svými blond vlasy a všudypřítomnou cigaretou v ruce. Magazín Empire ji vybral mezi 100 nejsvůdnějších hvězd filmové historie. Kvůli svému jevištnímu strachu nikdy nevystupovala na jevišti. Je multitalentovaná a mluví plynně francouzsky, italsky a anglicky, stejně jako částečně plynně španělsky a německy. Měla různé koníčky, včetně zahradničení, kreslení, čtení, hudby, kina, módy, starožitností a dekorace.

Je držitelkou mnoha ocenění, včetně Volpi Cupu pro nejlepší herečku. Zapojila se do různých charitativních programů v boji proti AIDS a rakovině.

Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

Policajt (1972) Lucernafilm Video
Liza (1972) ÚPF
Agrese (1975) Lucernafilm Video
Pochoduj nebo zemři (1977) Davay Home Video
Hlad (1983) Warner Home Video / MGM/UA
Místo zločinu (1986) ÚPF
Jen aby to byla holčička (1986) distributor?
Place Vendôme - Svět diamantů (1998) H.C.E.
Východ-Západ (1999) H.C.E.
Tanec v temnotách (2000) H.C.E.
Mušketýr (2001) H.C.E.
8 žen (2002) SPI International

Nicméně Catherine se stala díky většímu počtu (a některých i klasických děl) snímků u nás neuvedených na videokazetách, herečkou, kterou naše CZ/SK VHS éra nejvíce "potopila". Bohužel.

Catherine Deneuve

Claudia Black

Australská herečka Claudia Lee Black se narodila 11. října 1972 v Sydney, kde vystudovala střední školu. Herectví se začala věnovat poměrně brzy - v 18 letech. Poté již hrála na divadelních prknech a byla členkou slavného australského souboru Belvoir Street Theater, zhruba od stejné doby hraje ve filmech. Vyrůstala v židovské rodině v Sydney v Novém Jižním Walesu. Studovala na anglikánské škole Kambala v Sydney. Žila v Austrálii, Novém Zélandu, Španělsku, Spojeném království, Kanadě a Spojených státech. Její rodiče jsou akademici medicíny se sídlem v Austrálii, Jules a Judy Black.

Je nejvíce známá jako Aeryn Sun ve Farscape, Vala Mal Doran ve Stargate SG-1 a Sharon „Shazza“ Montgomery ve filmu Černočerná tma. Má významné role ve videohrách, jako je Chloe Frazer v Uncharted, Morrigan v Dragon Age, Admirál Daro'Xen a Matriarch Aethyta v Mass Effect a Tess Everis v Destiny a Samantha Byrne v Gears of War 3, Gears of War 4 a 5. Měla také periodickou roli jako Dahlia v The Originals a hrála jako Dr. Sabine Lommers v Containment.

V australském televizním seriálu Good Guys, Bad Guys ztvárnila transgender ženu jménem Jill Mayhew. Měla hlavní roli v novozélandské telenovele City Life v roli řecké právničky Angely Kostapas.

Získala mezinárodní uznání za svou roli ve Farscape a byla nominována na cenu Saturn v kategorii nejlepší herečka v letech 2001, 2002 a 2005, kde vyhrála. Objevila se v celovečerních filmech Královna prokletých a Černočerná tma. Poté, co Farscape skončil, objevila se jako Vala Mal Doran v epizodě Stargate SG-1Prometheus Unbound“; její výkon byl dobře přijat a byla pozvána, aby si zopakovala svou roli v deváté sezóně, kdy pravidelná seriálová Amanda Tapping odešla na mateřskou dovolenou. Black se vrátila do série jako pravidelný člen obsazení pro desátou a poslední sezónu a také hrála ve filmech Stargate: The Ark of Truth a Stargate: Continuum, které uzavřely dějové linie série. Hrála společně s Benem Browderem v obou sériích.

Je populární na konferencích sci-fi, ukázala svůj talent ve zpěvu a hře na kytaru a v roce 2007 zpívala na debutovém albu hudebníka a kolegy z Farscape Paula Goddarda.

Od roku 2007 je plodnou videoherní dabérkou / herečkou. Zvláštní pozornost si získala svou prací na sériích Dragon Age a Mass Effect od BioWare. Její syn Odin Black namluvil syna její postavy Dragon Age v Dragon Age: Inquisition. Hrála také Chloe Frazer v sérii Uncharted. V roce 2008 namluvila audioknihu „Swallowing Darkness“ od Laurell K. Hamiltonové. V roce 2014 měla hlasovou roli v Rick and Morty jako Ma-Sha v epizodě „Raising Gazorpazorp“. V roce 2016 se objevila v Call of Duty: Infinite Warfare jako inženýrka Audrey "Mac" MaCallum.

Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

Černočerná tma (2000) 2x VHS: Bonton, Universal - Speciální vydání
Královna prokletých (2002) Warner Home Video

Nicméně je velká škoda nevydaných filmů ze světa SG.

HB C. B. a (nejen) SG čest .-)

Claudia Black

Tony Shalhoub

Tony Shalhoub (* 9. října 1953, Green Bay, Wisconsin, USA), celým jménem Anthony Marcus Shalhoub je americký herec, který se proslavil rolí Adriana Monka v seriálu Můj přítel Monk. Mimo to si zahrál také v sitcomu Křídla a komediálním seriálu Úžasná paní Maiselová (2017–2023). Za svoji hereckou kariéru obdržel cenu Zlatý glóbus v kategorii nejlepší mužský herecký výkon (muzikál/komedie), šest Cen Sdružení filmových a televizních herců a čtyři cen Emmy. Za svoji divadelní kariéru získal čtyři nominace na cenu Tony, z toho jednu získal v roce 2018 za výkon v muzikálu The Band's Visit.

Mimo divadelní a televizní tvorbu se také věnuje tvorbě filmové. Zahrál si ve filmech jako Rychlá změna (1990), Barton Fink (1991), Addamsova rodina 2 (1993), Žranice (1996), Muži v černém (1997), Galaxy Quest (1999), Spy Kids: Špioni v akci (2001), 13 duchů (2001), Muž, který nebyl (2001) a Pokoj 1408 (2007). Svůj hlas propůjčil do filmové sérii Auta (2006-2017) a do filmů Želvy Ninja (2014) a Želvy Ninja 2 (2016).

Narodil se a vyrostl ve městě Green Bay. Jeho otec, Joe Shalhoub, Maronit z Libanonu, emigroval do Spojených států jako sirotek ve věku 10 let. Oženil se s Shalhoubovou matkou Helena založil rodinný potravinový řetězec počínaje obchodem v centru Green Bay. Shalhoub je druhým nejmladším z 10 sourozenců. V roce 1992 se oženil s herečkou Brooke Adamsovou (Mrtvá zóna, Pěna zabiják, Nenarozený). Hráli spolu v několika filmech, v jedné epizodě seriálu Křídla a Adamsová se jako hostující hvězda objevila v pěti dílech seriálu Můj přítel Monk, přičemž zde v každém z pěti dílů ztvárnila jinou vedlejší postavu. V době jejich svatby již měla Adamsová adoptovanou dceru Josie Lynn (narozena 1989), kterou Shalhoub taktéž adoptoval. V roce 1994 společně adoptovali dceru Sophii (narozena 1994). Rodina žije v Los Angeles a v Green Bay ve Wisconsinu.

/text je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0/

Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

Rychlá změna (1990) Warner Home Video
Barton Fink (1991) Lucernafilm Video
Líbánky v Las Vegas (1992) Intersonic
Nevinné tahy (1993) H.C.E.
Gypsy (1993) Intersonic
Addamsova rodina 2 (1993) H.C.E.
I.Q. (1994) H.C.E.
Žranice (1996) Bonton
Muži v černém (1997) 2x Bonton + v trojbalení 3 filmů (Cinema Club) - Ochránci Země + balení Muži v černém 1 a 2
Gattaca (1997) Bonton
Extra život (1997) Bonton
Žaloba (1998) H.C.E.
Stav obležení (1998) Bonton
Podvodníci (1998) Bonton
Papoušek Paulie (1998) Bonton
Barvy moci (1998) Intersonic
Galaxy Quest (1999) Bonton
Spy Kids: Špioni v akci (2001) SPI International
Muž, který nebyl (2001) H.C.E.
Impostor: Živá zbraň (2001) SPI International
13 duchů (2001) Bonton
Život nebo něco takového (2002) Bonton
Spy Kids 2: Ostrov ztracených snů (2002) SPI International
Muži v černém 2 (2002) Bonton + balení Muži v černém 1 a 2
Spy Kids 3-D: Game Over (2003) SPI International
Ring volný (2004) H.C.E.
Poslední výstřel (2004) Warner Home Video

Tony Shalhoub

R.I.P. Anthony Hickox

R.I.P. Anthony Hickox. Smutná zpráva. Ve věku 64 let odešel na věčnost další z režisérů, scénáristů a herců (nejen) horrorových filmů. Policie ho našla mrtvého v jeho domě v Bukurešti. Tak už odešel za Warlockem... Velká čest a díky moc za skvělé snímky.

R.I.P. Anthony Hickox

39. týden: 25.9. - 1. 10. - "birthday theme" / text pro FB skupinu VHS kazety z české provenience /

Vybrané osobnosti pro tento 39. týden: 25. 9. - 1. 10. A nezbývá mi nic jiného, než konstatovat, že ačkoliv jsem se snažil být "vyváženým" a vybírat osobnosti pečlivě, tak v tomto týdnu převládají ženy - v seznamu níže se přesvědčte sami. Jinak narozeniny mimo jiných například oslaví: Michael Douglas, Mark Hamill, Will Smith, Linda Hamilton, Gwyneth Paltrow nebo Brigitte Bardot. Čekujte seznam níže, a vyberte si svého favorita / favoritku... Pro můj bonus bylo těžké rozhodování, nicméně jako "základní" zpracuji Monicu Bellucci. Něco mi ale říká, že pokud bude dostatek času, tak "sáhnu" minimálně ještě po jedné ženské osobnosti. Uvidíme, jak dopadne Vaše hlasování.


→ 25. 9. :

Michael Douglas (V kómatu, Honba za diamantem, Honba za klenotem Nilu, Válka Roseových, Volný pád)

Pedro Almodóvar (Labyrint vášní, Černá roucha, Zákon touhy, Špatná výchova)

Mark Hamill (role Luka Skywalkera - SW, Wizards, Nemocnice Britania, Žena černé magie, Ukryt v čase)

Michael Madsen (Thelma a Louise, The Doors, Wyatt Earp, Mutant 1995, Krycí jméno Donnie Brasco)

Heather Locklear (Ohnivé oči, Waynův svět 2, Holky z lepší společnosti, Scary Movie 5)

Will Smith (Mizerové 1 a 2, Mizerové navždy, Den nezávislosti, Já, robot, Já, legenda)

Catherine Zeta-Jones (Šeherezáda a gentleman, Zorro: Tajemná tvář, Zámek hrůzy, Terminál)

Bridgette Wilson (Mortal Kombat - Boj na život a na smrt, Tajemství loňského léta, Dům hrůzy)

Clea DuVall (Fakulta, Narušení, Duchové Marsu, Identita, 21 gramů, Nenávist 2004)


→ 26. 9. :

Martine Beswick (Dr. No, Srdečné pozdravy z Ruska, Thunderball, Milion let před Kristem, Kulka pro generála, Cyklón, Trancers II, Critters 4)

Linda Hamilton (role Sarah Connor - filmy Terminátor, Kukuřičné děti, King Kong žije, Němý svědek)

Lysette Anthony (Planeta Krull, Jack Rozparovač 1988, Proměna 1991, Krutá pravda, Smrtící chlad)


→ 27. 9. :

Denis Lawson (role Wedgeho Antillese - SW, Kupec benátský, Holocaust 2000, Dokonalý smysl)

Patrick Muldoon (Hněv a čest II: Nepřátelské převzetí, Hvězdná pěchota, Smrtící hrozba)

Gwyneth Paltrow (role Pepper Pottsové - Marvel filmy, Sedm, Zamilovaný Shakespeare, Talentovaný pan Ripley)

Zita Görög (role Amélie - filmy Underworld a Underworld: Evolution, Lví doupě, 8MM 2)


→ 28. 9. :

Brigitte Bardot (Velké manévry, Pařížanka, Pohrdání, Shalako, Novicky)

Marshall Bell (Noční můra v Elm Street 2: Freddyho pomsta, Stůj při mně, Cherry 2000, Total Recall 1990, Nevinná krev)

Jeffrey Jones (Voják 1982, Kačer Howard, Beetlejuice, Ďáblův advokát, Ospalá díra, Dravci)

Mira Sorvino (Mocná Afrodíté, Mimic, Gatsby 2000, Final Cut)

Naomi Watts (Pancéřová holka, Kukuříčné děti 4, Mulholland Drive, Kruh 2002 a Kruh 2 2005, King Kong 2005, Funny Games USA, Nic nás nerozdělí)


→ 29. 9. :

Ian McShane (role Winstona - filmy John Wick, Bitva o Británii, Železná maska, Vraždy v ulici Morgue 1986)

Cindy Morgan (Caddyshack, Tron 1982, The Midnight Hour 1985, Smrtící mise)

Erika Eleniak (role Shauni McClain - ser. Pobřežní hlídka, E.T. - Mimozemšťan, Sliz 1988, Přepadení v Pacifiku, Povídky ze záhrobí: Upíří nevěstinec)

Reggie Bannister (role Reggieho - filmy Phantasm, Ďábelský kruh, The Demolitionist, Bubba Ho-tep)

Natasha Gregson Wagner (Zkažená krev, Požírač mozků, Bláznivá škola, Temná legenda)


→ 30. 9. :

Victoria Tennant (Sfinga 1981, Inseminoid, Květiny v podkroví, Příběh služebnice 1990)

Eric Stoltz (Lunapark smrti, Moucha II, Memphiská kráska, Pulp Fiction: Historky z podsvětí)

Monica Bellucci (role Persephony - Matrix Revolutions a Matrix Reloaded, Dracula 1992, Byt 1996, Maléna, Slzy slunce)

Marion Cotillard (Taxi 1 - 3, Velká ryba, Edith Piaf, Počátek, Temný rytíř povstal, Spojenci)


→ 1. 10. :

Julie Andrews (Cinderella 1957, Správná dívka, Růžový panter znovu zasahuje, Aquaman)

Stella Stevens (Dobrodružství Poseidonu 1972, Bijásek, The Manitou, Příšera z šatníku)

Stephen Collins (role Deckera - Star Trek: Film 1979, Temné zrcadlo, Jumpin' Jack Flash)

Randy Quaid (role Eddieho - Bláznivá dovolená, Vánoční prázdniny atd., Zastavení na Missouri, Černý přízrak, Caddyshack II, Frankenstein 1992)

Michelle Bauer (Nightdreams, Vykradač hrobů, Ženská věznice, Terror Night, Říše hrůzy, Kočky z internátu, Ostrov amazonek)

Jay Underwood (Chlapec, který uměl létat, Strýček Buck, Fantastická čtyřka 1994)

Zach Galifianakis (role Alana - filmy Pařba ve..., Bubliňák, Hlubina 2002, Blbec k večeři 2010)

Jurnee Smollett-Bell (role Leti Lewisové - ser. Lovecraftova země, Mrcha, Síla slova)

Brie Larson (role Carol Danvers - Marvel filmy, Přes noc třicítkou, Kong: Ostrov lebek, Rychle a zběsile 10)

Narozeniny v tomto týdnu také mimo jiných dalších oslaví Jenna Ortega (Insidious 2, Vřískot 2022). Té se ale rozhodně VHSková éra netýká.

39. týden: 25.9. - 1. 10. - "birthday theme" / text pro FB skupinu VHS kazety z české provenience /

Asia Argento & (nejen) snímek La chiesa

Herečka, režisérka, modelka, spisovatelka, novinářka, DJ a hudebnice Aria Asia Maria Vittoria Rossa Argento se narodila 20. září 1975, v Římě, v Itálii. Je dcerou slavného italského režiséra Daria Argenta a herečky Darie Nicolodi. Její pradědeček z matčiny strany byl Alfredo Casella, italský pianista, skladatel a dirigent. Vyrůstala po boku své nevlastní sestry Anny Ceroli. K hudbě se dostala až později v roce 2002. Ale pojďme to vzít pěkně popořádku...


Když se narodila v Římě, tak městský matriční úřad odmítl uznat Asii jako vhodné jméno a místo toho ji oficiálně zapsal jako Aria (jméno akceptované městským registrem). Vždy však vystupovala pod jménem Asia, které později začala profesionálně používat. Sama několikráte uvedla, že jako dítě byla osamělá a depresivní, částečně kvůli práci svých rodičů. Její otec jí četl své scénáře jako pohádky na dobrou noc. V osmi letech vydala knihu básní a ve 14 letech utekla z domova. Chodila na místní střední školu, aby dokončila imatrikulaci. Poté odešla na univerzitu v rodném městě, odkud získala bakalářský titul. Byla introvertkou, hodně četla, a tím si tak vynahrazovala to, že neměla v toto období žádné přátele.


Začala hrát v devíti letech, kdy se objevila v komediálním fantasy seriálu režiséra Sergia Cittiho. V něm si zahrála například po boku Paola Villaggia (Maléry pana účetního, Bonnie a Clyde po italsku). Měla také malou roli ve filmu Démoni 2 z roku 1986, který napsal a produkoval její otec, když jí bylo 10 let, v jeho neoficiálním pokračování La Chiesa (1989 - ještě se o něm zmíním později), když jí bylo 14 let, a Trauma (1993), když jí bylo 18. V roce 1994 obdržela cenu David di Donatello (italská verze Oscara) za nejlepší herečku za svůj výkon ve filmu Perdiamoci di vista! a opět v roce 1996 za Compagna di viaggio. V roce 1998 se začala objevovat v anglicky mluvených filmech, jako je B. Monkey a New Rose Hotel aka Lovci mozků. V něm si zahrála po boku Christophera Walkena a Willema Dafoea. Prokázala svou schopnost pracovat ve vícero jazycích a přidala k tomu francouzštinu s rolí Charlotte de Sauve ve filmu Královna Margot z roku 1994 s Isabellou Adjani a Danielem Auteuilem v hlavních rolích. Téhož roku udělala svůj první vpád do režie s krátkými filmy Prospettive a A ritroso. V roce 1996 si zahrála roli detektiva Anny Maniové, která trpí hyperkulturémií. Film napsal a natočil nikdo jiný, než Dario Argento. Za zvuku hudby mistra Ennia Morriconeho pátrá po sériovém vrahovi. V roce 1998 Asia natočila dokument Abel/Asia o Abelu Ferrarovi, který jí vynesl Cenu filmového festivalu v Římě.


V roce 2000 režírovala a napsala svůj první film Osamělá kočka (2000), který její otec koprodukoval. Snímek je jakýmsi jejím ne zcela autobiografickým počinem. V roce 2002 ztvárnila ruskou tajnou špionku Yelenu v akčním filmu xXx po boku Vin Diesela. V roce 2004 režírovala svůj druhý film Srdce je zrádná děvka, natočený podle knihy JT LeRoye (Laura Victoria Albert - americká spisovatelka pod psyudonymem), tentokráte ve Spojených státech.


Kromě svých filmových úspěchů napsala řadu příběhů pro časopisy jako Dynamo a L'Espresso, zatímco její první román s názvem I Love You Kirk vyšel v Itálii v roce 1999.


Je velkým fanouškem tetování a na svém těle jich má několik, společně s piercingem.


V roce 2001 porodila své první dítě Annu, a pojmenovala ji po své nevlastní sestře Anně Ceroli, která zemřela při nehodě na motorce. Otcem je Macro Castoldi - italský hudebník.


27. srpna 2008 se v Arezzu provdala za filmového režiséra Michele Civettu. Navíc oba přivítali syna jménem Nicola Giovanni v Římě. V roce 2013 se rozešli.


V letech 2017 až 2018 žila se slavným americkým kuchařem, novinářem a spisovatelem Anthonym Bourdainem. A to až do jeho smrti, než ve Francii spáchal sebevraždu.


Je zarytou fanynkou herce Johnnyho Deppa a herečky Jennifer Aniston. Ráda jí mořské plody a její oblíbenou prázdninovou destinací je Londýn.


Byla mezi prvními ženami ve filmovém průmyslu, které veřejně obvinily producenta Harveyho Weinsteina ze sexuálního napadení. Stala se vůdčí osobností hnutí #MeToo. Ale v měsících, které následovaly po jejím odhalení o Weinsteinovi, se v tichosti dohodla, že zaplatí 380 000 dolarů svému vlastnímu žalobci: Jimmymu Bennettovi, mladému herci a rockovému hudebníkovi, který řekl, že ho sexuálně napadla v kalifornském hotelovém pokoji, když mu byly pouhé dva měsíce po svých 17. narozeninách. Asii v tu dobu bylo 37 let. V Kalifornii je zákonná věková hranice pro sex 18 let. Následná ujednání o platbách byly uvedeny v dokumentech mezi právníky Argentové a Bennetta, bývalého dětského herce, který kdysi hrál jejího syna ve filmu. V ono období získal The New York Times prostřednictvím zašifrovaného e-mailu neznámou stranou materiály, které zahrnovali selfie z 9. května 2013 dvou ležících na posteli (což samozřejmě ještě nemusí nic znamenat). Na to byly "dokumenty" potvrzeny samotnými "účastníky" že jsou autentickými. Bennett později požadoval odškodné 3,5 milionu dolarů za úmyslné způsobení emocionálního utrpení, ušlou mzdu (prý se mu špatně hrálo), napadení a ublížení na zdraví. V prohlášení herečka uvedla, že s ním měla přátelský vztah (sex s mladíkem ale popřela) až do doby, než vystoupila proti Weinsteinovi. Měsíc předtím, než herec podal žádost o odškodné (že by tady něco "zasmrádlo?), tak The New Yorker publikoval článek, který zahrnul Asii mezi ženy, které obvinily Weinsteina z obtěžování a znásilnění. Na filmovém festivalu v Cannes měla strhující projev, ve kterém samotný festival nazvala „lovištěm pana Weinsteina“. Řekla, že ji na festivalu v roce 1997 znásilnil, když jí bylo 21.


Ještě než se podíváme na videokazety vydané u nás, nakoukneme pod "pokličku" - respektive "zámek" jednoho kostela - svatyně...


Italský gotický horror The Church (La Chiesa) od Soaviho z roku 1989, známý také pod názvem Cathedral of Demons, je široce považován za pokračování horroru Démoni 2 (1986 - rež. Lamberto Bava). Původně tak byl totiž koncipován, ale Soavi prosadil to, že Svatyně bude samostatným filmem. Od dob démonů sice už několik let uplynulo, ale i přes tento fakt se tady povedlo navodit tu nejlepší atmosféru starých, klasických (nejen) italských horrorů.


Ve středověku je jedna vesnice obviněna z čarodějnictví a napadena tlupou rytířů, když je na noze mladé dívky objeveno stigma ve tvaru kříže. Vesničané jsou jeden po druhém pozabíjeni; jejich bezvládná těla vhozena do hromadného hrobu, který je označen velkým černým křížem. Nad hrobem mrtvých kacířů je postaven kostel...


Současnost. Evan (Tomas AranaSekta) je přijat jako knihovník a archeoložka Lisa (Barbara CupistiHrůza na jevišti aka Jeviště děsu) objeví hluboko v katakombách kostela ve zdech krypty roztrhaný pergamen, který s Evanem sdílí. Toho zvědavost nakonec zavede do krypty samotné. Obrys velkého kříže je zasazen do kamenné podlahy; kamenná pečeť se sedmi očima upřenými uprostřed. Evan prolomí pečeť krypty a nevědomky uvolní zlo, které pod ní přebývalo stovky let. Současně se v kostele spustí automatický mechanismus, který způsobí, že se dveře uzavřou a všechny uvnitř uvězní…


Soavi do vyprávění vetkává nepřeberné množství gotických horrorových scén, často měnící žánrové konvence. Gore je tady zdrženlivý, ale účinný a s momenty lesku, které často napodobují náboženskou ikonografii a umění. Jednu scénu můžeme ve snímku rozhodně naprosto ztotožnit s obrazem Vampire’s Kiss od (nejen) fantasy malíře a umělce Borise Valleja z roku 1979. Ten zobrazuje vampýra (často je mylně považován za ďábla), který objímá nahou dívku.


Na filmu původně pracoval již zmíněný Lamberto Bava, ale po neshodách s producentem Dario Argentem projekt opustil. Soavi poté přepracoval scénář a z filmu odstranil přímé odkazy na mytologii démonů. Kostelníkovu dceru si zde zahrála (jak už správně asi tušíte) "naše" Asia Argento.


Pro mě je tento film jistým masterpiecem v tom směru, že tvůrci dokázali navodit neskutečnou atmosféru. Společně s fešným soundtrackem, na kterém se podílela skupina Goblin, kterou představovat fandům horrorů by bylo asi jako "nošení" démonů do kina. A když tedy to kino... První film s démony se odehrával v kině, druhý v mrakodrapu... a třetí měl být v kostele. I když se tak nestalo, tak nejen díky samotnému závěru je Svatyně (za mě rozhodně) luxusním počinem. A já jsem moc rád za to, že v roce 2000 ho u nás na videokazetách vydal Vapet Production.


O dalších italských horrorech snad zase někdy jindy a u jiného "tématu"... Pojďme se tedy na závěr podívat na videokazety vydané u nás:

Svatyně (1989) Vapet Production
Trauma (1993) Vapet Production
Královna Margot (1994) Q FILM a Intersonic
Lovci mozků (1998) SPI International
Fantom opery (1998) DAVAY
B. Monkey (1998) Bonton
Červená siréna (2002) Intersonic
xXx (2002) Bonton
Ginostra - mafie nespí, mlčí (2002) SPI International
Srdce je zrádná děvka (2004) Intersonic
Země mrtvých (2005) Bonton


HB A. A. a (nejen) VHS čest .-)

Asia Argento & (nejen) snímek La chiesa

Kevin Sorbo

Kevin David Sorbo se narodil v Moundu, v Minnesotě, 24 září 1958. Navštěvoval střední školu Mound Westonka. Je synem zdravotní sestry Ardis a Lynn Sorbo, učitelky matematiky a biologie na střední škole. Jeho otec je norského původu, zatímco jeho matka má anglické, německé a skotské předky. Vyrůstal v luteránské rodině. Navštěvoval Minnesota State University Moorhead, kde se dvakrát specializoval na marketing a reklamu. Na školné si přivydělával jako model pro tiskovou a televizní reklamu. Hrál hokej a zahrál si v několika divadelních hrách.


Do roku 1993 pracoval na více než 150 reklamách. Jeho herecká kariéra začala hostováním v několika televizních seriálech, jako jsou Santa Barbara, 1st & Ten, To je vražda, napsala a The Commish. Byl zvažován pro roli Supermana do seriálu Lois & Clark: The New Adventures of Superman (1993-1997) a byl uchazečem na roli agenta Muldera v Akta X, kterou nakonec získal David Duchovny. Objevil se v sérii mezinárodních televizních reklam na bourbon whisky Jim Beam.


V roce 1994 získal průlomovou hlavní roli Herkula v televizním filmu Herkules a Amazonky, který měl premiéru 25. dubna 1994. Toto byl první ze série televizních filmů, které se vysílaly v průběhu roku a po něm následoval úspěšný seriál Hercules: The Legendary Journeys, který běžel od ledna 1995 do listopadu 1999 a měl 111 epizod. Sorbo také dvě epizody režíroval. Úspěch zplodil populární spin-off seriál Xena: Warrior Princess, ve kterém Sorbo také hostoval. V roce 1998 namluvil Herkula v animovaném filmu Herkules a Xena: Bitva o Olymp.


Mezi lety, kdy hrál Herkula, ztvárnil svou první hlavní filmovou roli ve filmu Kull dobyvatel (1997). Poté, co Hercules skončil, hrál hlavní roli kapitána Dylana Hunta ve sci-fi seriálu Andromeda v letech 2000 až 2005. V roce 2006 hrál opakující se roli v poslední sezóně The O.C. a hostoval v Dva a půl chlapa. V roce 2007 si zahrál ve filmu Kráčející skála 2: Odplata, který byl natočen přímo pro video, což bylo pokračování filmu z roku 2004. Svou roli si zopakoval ve druhém pokračování Kráčející skála 3: Spravedlnost. Hrál také ve filmu Lifetime Channelu Pronásledovaná, ve filmu Hallmark Channelu Anděl spravedlnosti, ve kterém hrála jeho skutečná žena Sam Jenkins. V roce 2008 se objevil ve spoof filmu Tohle je Sparta!, který byl vcelku úspěšný, přestože byl kritiky všeobecně negativně hodnocen. Hrál ve sci-fi upírském filmu režiséra Alberta Pyuna Příběhy ze starých časů.


V roce 2012 byl jako výkonný producent a hvězda filmu Abel's Field. Objevil se v epizodě Celebrity Ghost Stories, aby vyprávěl o zážitku, který zažil v Minnesotě krátce poté, co dokončil vysokou školu. On a jeho přítelkyně tvrdili, že viděli ducha „Nevěsty z White Rock Lake“ – ženy, která údajně zemřela v den svatby, protože byla zavražděná bývalým milencem.


Namluvil jednoho z hlavních protagonistů, Promethea, ve videohře pro Wii - The Conduit. Do role Herkula se vrátil ve zlověstnějším ztvárnění, ve videohře God of War III, která vyšla pro PlayStation 3 v březnu 2010.


V červenci 2013 společně se svou ženou Sam poskytl hlas pro postavy do videohry Cloudberry Kingdom. V roce 2014 si zahrál v křesťanském filmu God's Not Dead, ve kterém ztvárnil ateistického univerzitního profesora, který od svých studentů vyžaduje, aby se v prvním dni jeho vyučování zřekli svého náboženství.


Koncem roku 1997, když byl na propagačním turné pro snímek Kull dobyvatel (původně připravovaný pro A. Schwarzeneggera jako třetí Conan - viz moje dřívější téma u Arnieho) mezi čtvrtou a pátou sezónou Herkula, měl nově zasnoubený Sorbo aneuryzma v rameni, které mu způsobilo čtyři mrtvice. V důsledku toho byl několik dalších let zesláblý, tento stav byl před veřejností tajen, a on se zatím zotavoval. Během posledních dvou sezón Herkulese (páté a šesté, které se vysílali v letech 1998 a 1999), měl omezený natáčecí plán, aby se přizpůsobil jeho stavu, a v seriálu se tak objevilo více hostujících hvězd, aby se snížilo jeho vystupování. Chiropraktická manipulace s jeho ramenem uvolnila krevní sraženiny z aneuryzmatu, a to se podepsalo tak, že Kevin měl 10 procentní ztrátu zraku, slabost, zhoršenou rovnováhu a migrény. Ve své autobiografii True Strength z roku 2011 odhalil podrobnosti o svém zdraví a o tom, jak mu jeho žena Sam pomohla zotavit se.


Má tři děti, je mluvčím a předsedou AWFFK! - neziskové organizace, která školí teenagery a budoucí mentory pro mladší děti.


V roce 2001 účinkoval v soutěži Chcete být milionářem?, ve které vyhrál 32 000 dolarů poté, co špatně odpověděl na otázku za 125 000 dolarů.


Je křesťanem a věří, že jeho náboženské názory způsobily to, že Hollywood omezil jeho kariéru. Zatímco byl vychován v luteránské církvi, později se rozhodl navštěvovat evangelickou nedenominační církev. Později začal své názory psát po sociálních sítích a nejen tyto skutečnosti vedli k tomu, že mu byl zrušen například účet na Linkedln, nebo dostával bany na facebooku za vyjádření o očkování, koronaviru nebo za témata o cancel culture. Měl rozepři s herečkou Lucy Lawless (Xena) poté, co po útoku na kapitol podporoval Donalda Trumpa.


Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:

Archa neviňátek (1993) Intersonic
Herkules a ztracené království (1994) H.C.E.
Herkules a ohnivý kruh (1994) H.C.E.
Herkules a Minotaurovo bludiště (1994) H.C.E.
Hercules v podsvětí (1994) H.C.E.
Hercules a Amazonky (1994) H.C.E.
Kull dobyvatel (1997) H.C.E.

Kevin Sorbo

Udělal jsem si radost k svátku...

Člověk si zkrátka nějaký ten úlovek ke svému zítřejšímu svátku dát musí. Mega radost za naprosté "voňavky". Pásky jako nové. Takové jsem už dlouho u takovýchto titulů neviděl. Konečně tedy došlo i na moje záložní "full" VHS kopie, které teď mohu nahradit originály + do regálů ještě hrdě zasunout třešničku na "dortu" - moc pěknou raritku od LINDA VIDEO v podobě snímku Document of the Dead, pojednávající o natáčení (a všeho okolo) snímků mistra Romera - Úsvit mrtvých a Vražedná opice a nejen těchto. Pro mě naprostá extáze. Na první pohled odhaduji, (a to i díky stavu a návinu pásku na začátku), že tato videokazeta ani nikdy nebyla přehrávána. No, s tím se člověk musí pomazlit... Postupně budu (jako vždy) covery přidávat sem na ČSFD.

Dokument smrti (1989) / distributor: LINDA VIDEO - kat. č. 11/92 / rok vydání: 1992

Maniak (1980) / distributor: FVS - kat. č. 17 / rok vydání: 1991

Svět budoucnosti (1976) / distributor: INTERAMA - kat. č. 11/3 / rok vydání: 1991

Pekelná noc (1981) / distributor: H.C.E. - kat. č. 922016 / rok vydání: 1992

Udělal jsem si radost k svátku...

38. týden: 18. - 24. 9. - "birthday theme"

Už se těším, až budu zpracovávat látku, která mi je nejbližší... A to filmové horrory. K nim bezesporu patří i dcera legendárního režiséra Daria Argenta - Asia Argento. Dnes má 48 narozeniny. Však já se už brzy mrknu "pod zámek svatyně"...

Nicméně moje "sestava" osobností na tento týden pro FB skupinu VHS kazety z české provenience je následující:


→ 18. 9. :

Jada Pinkett Smith (Hrozba společnosti, Povídky ze záhrobí: Rytíř Démon, Matrix Revolutions a Reloaded)

James Marsden (role Scotta Summerse / Cyclopse - filmy X-Men, Podezřelé chování, Interstate 60)

Alison Lohman (Třinácté patro, Bílý oleandr, Stáhni mě do pekla)


→ 19. 9. :

Jeremy Irons  (Francouzova milenka, Mise, Příliš dokonalá podoba, Smrtonosná past 3)

Alessandra Martines (role princezny Fantaghirò, Sindibád sedmi moří, Kroky lásky)

Alexandra Vandernoot (Maškara, Jaguár, Blbec k večeři 1998, KOndoMEDIE)

Sanaa Lathan (Blade, Vetřelec vs. Predátor, Americký zabiják)

Victoria Silvstedt (Nezávislý, Šílenci na prknech, Plnou parou vzad!)

Kevin Zegers (Šílenství 1994, Ostrov pokladů 1999, Úsvit mrtvých 2004)


→ 20. 9. :

Sophia Loren (Horalka, Cid, Nůž v ráně, Přejezd Kassandra, Mezi cizinci)

Gary Cole (Lucas, S nasazením života, Zóna soumraku 1994, Jednoduchý plán, Téměř dokonalý zločin)

Robert Rusler (Noční můra v Elm Street 2: Freddyho pomsta, Vamp, Jednou se vrátí, Amityville: Image zla)

Asia Argento (Démoni 2, The Church, Trauma, Lovci mozků, Fantom opery 1998, Země mrtvých, Armáda démonů: Matka slz)


→ 21. 9. :

Jerry Bruckheimer (prod.: Pochoduj nebo zemři, Policajt v Beverly Hills I a II, Top Gun, Skála, filmy Piráti z Karibiku)

Bill Murray (role Dr. Venkmana - filmy Krotitelé duchů, Caddyshack, Tootsie, Na Hromnice o den více)

David James Elliott (role kadeta Baxtera - Policejní akademie 3, Flákačky, Teror v motelu)

Nancy Travis (Tři muži a nemluvně, Air America, Záhadné zmizení, Psí život)

Angus Macfadyen (Statečné srdce, Equilibrium, SAW 3 - 5, Impuls 2008)

Ricki Lake (Skinner, Vzala jsem si mrtvého muže, Gemini 2017)

Luke Wilson (Modrý blesk, Pravá blondýnka 1 a 2, Duše mrtvých, Motel smrti)

Maggie Grace (role Shannon - ser. Ztraceni, Vražda v Greenwich, Mlha 2005, 96 hodin)


→ 22. 9. :
▼ 

Paul Le Mat (Americké graffiti, UFO - tajemní návštěvníci, Mistr loutkář)

Shari Belafonte Harper (Time Walker, The Midnight Hour 1985, Oheň, led a dynamit, Babylon 5: Třetí prostor)

Catherine Oxenberg (Doupě bílého červa, K-9000, Sexuální ozvěna, Hvězdná pěchota 3: Skrytý nepřítel)


→ 23. 9. :
▼ 

Jason Alexander (Pobřeží moskytů, Pretty Woman, Šišouni v New Yorku, V dobrém i zlém

Keri Lynn Pratt (Velmi nebezpečné známosti 2, Primadona v ohrožení)


→ 24. 9. :
▼ 

Kristina Wayborn (Chobotnička, Malý duch, The Frankenstein Syndrome)

Kevin Sorbo (role Herculese - ser. + filmy, Archa neviňátek, Santův převlek)

Megan Ward (Zničit a spálit, Trancers II a III, Amityville 1992, Arkáda

Spencer Treat Clark (Miluj bližního svého, Vyvolený, Poslední dům nalevo 2009, Skleněný)

38. týden: 18. - 24. 9. - "birthday theme"

Jacqueline Bisset

Jacqueline Bissetová se narodila jako Winifired Jacqueline Fraser Bissetová 13. září 1944 v Surrey v Anglii. Má skotský, anglický a francouzský původ. Je dcerou Maxe Frasera Bisseta (zemřel v roce 1982 na nádor na mozku) a Arlette Alexanderové (zemřela v roce 1999). Její otec byl praktický lékař a matka právnička, která později zůstala v domácnosti. Během druhé světové války její matka nastoupila do britského transportu, aby utekla před Němci a usadila se v Anglii. Její rodiče se rozvedli v roce 1969 poté, co spolu žili 28 let.


Přestože se narodila ve Weybridge, Hrabství Surrey, byla vychována v Readingu v Berkshire se svým bratrem Maxem Bissetem. Vystudovala vysokou školu LycéeFrançois Charles de Gaulles se sídlem v Londýně. Jejím prvním zaměstnáním byla servírka v čínské restauraci. Její matka ji v raném věku naučila mluvit francouzsky, chodila na hodiny baletu. Začala s modelingem, aby si vydělala dost peněz na lekce herectví, a rychle se posunula od komparzistky do svého prvního filmu. Jako modelka se poprvé objevila v roce 1965. ve stejný rok se "mihla" ve snímku režiséra Richard Lestera (Ohrožení Britannicu, Superman II a III). Svoji první roli dostala o rok později ve filmu Romana Polańskiho - Ve slepé uličce. Ještě ve stejném roce se opět "mihla" v kriminální komedii Drop Dead Darling.


V roce 1967 si zahrála ve snímku Dva na cestě, ve kterém hlavní roli ztvárnila dvojice Hepburn / Finney, nebo ve filmu Casino Royale, kde exceloval Peter Sellers s Ursulou Andressovou. O rok později se setkává se Stevem McQueenem a Robertem Vaughnem při akční kriminálce Bullittův případ od režiséra fantasy s názvem Krull - Petera Yatese (ten s ní později natáčí film Hlubina).


Nebudu zde popisovat všechny role, nicméně za vypíchnutí rozhodně stojí tyto snímky:

The Grasshopper (1970), Letiště (1970), Muž z Acapulca (1973), Americká noc (1973), Vražda v Orient expresu (1974), Hlubina (1977), Ve stínu vulkánu (1984), Anna Karenina (1985), Smyslná orchidej (1989), Slavnost (1995), Nebezpečná krása (1998), Johanka z Arku (1999) nebo Už teď mi chybíš (2015).


Naposledy jsme ji mohli vidět ve snímku Loren & Rose (2022). Za celou dobu své kariéry se i objevila v několika seriálech, například v Ally McBealová nebo Plastická chirurgie s. r. o.


Nikdy nebyla vdaná, ale v minulosti měla řadu afér. Chodila s několika muži, včetně Michaela Sarrazina, Victora Draie, Alexandra Godunova, Vincenta Pereze a Emina Boztepeho. S mnoha muži měla dlouhodobý vztah.


"Byla jsem v sedmiletém vztahu třikrát a v jednom 14letém vztahu. Jednou jsem způsobila skandál tím, když jsem řekla, že jsem žila se dvěma muži. Nemyslela jsem to v sexuálním smyslu. Byli jsme jen lidé sdílející byt". - Jacqueline Bisset o svých vztazích


Jacqueline je kmotrou herečky Angeliny Jolie a její čisté jmění se odhaduje zhruba na 10 milionů dolarů.


Byla nominována na řadu prestižních cen a některé z nich také vyhrála. V roce 2015 byla nominována na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě za mimořádný úspěch v kariéře herectví. Ve stejnou dobu získala toto ocenění. O rok dříve získala Zlatý glóbus za nejlepší herečku ve vedlejší roli v minisérii nebo TV filmu. Celkem je držitelkou 22 ocenění a 23 nominací.


Její míry jsou 93-60-36.

Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:

Casino Royale (1967) 2x Bonton
Bullittův případ (1968) Bonton
Muž z Acapulca (1973) ÚPF
Americká noc (1973) distributor?
Vražda v Orient expresu (1974) ÚPF / SPF
Nedokončená novela (1976) Warner Home Video
Hlubina (1977) ÚPF, Lucernafilm Video, Lucernafilm Video Davay, Bonton - Zlaté hity
Když se čas naplnil... (1980) Warner Home Video
Třída (1983) Interama, Interama / Davay
Smyslná orchidej (1989) Intersonic
Nebezpečná krása (1998) Vapet Production
Johanka z Arku (1999) Butterfly
Hon na čarodějnice (1999) Bonton
Britannic (2000) Intersonic


Nejsem si jistý snímkem Fortel, a jak ho získat (1965). Pokud u nás na videokazetách vyšel, tak bych předpokládal ÚPF, nebo Lucernafilm Video.


Velké HB J.B. a (nejen) VHS čest .-)

Jacqueline Bisset

Jennifer Tilly

Celé jméno Jennifer Tilly je Jennifer Ellen Chan. Narodila se 16. září 1958 v Harbour City, v Los Angeles, Kalifornii. Jenniferin otec byl prodavač aut a její matka byla divadelní herečkou, poté se stala učitelkou.


Její rodiče se rozešli v jejích pěti letech. Matka se znovu provdala a přesunuli se na ostrov Texada v Britské Kolumbii. Jennifer chodila na střední školu Belmont, zapsala se na Stephens College v Missouri a získala bakalářský titul v oboru divadlo.


Svou kariéru započala menšími rolemi v televizních seriálech Oh Madelina, Boone a filmy Žádná maličkost a Imps*. Vypíchnu některé z dalších filmů: Johnny, buď hodný (1988), Dům veselých duchů (1988), Báječní Bakerovi hoši (1989), Made in America (1993), Výstřely na Broadwayi (1994), V objetí upíra (1995), Lhář, lhář (1997), Chuckyho nevěsta (1998), Chuckyho sémě (2004) a Chuckyho kletba (2013).


Byla nominována na Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Výstřely na Broadwayi a objevila se v Útěk do Mexika (1994) s Alecem Baldwinem a Kim Basinger v hlavních rolích.


Kromě toho získala ocenění American Comedy Award, GLAAD Media Award, Achievement in Acting Award, The WIFTS Foundation International Visionary Award, The Barbara Tipple Award a mnoho dalších.


Byla ve vztahu s herečkou Ginou Gershon (Rudé horko, Tváří v tvář), se kterou si v roce 1996 zahrála ve snímku Past. V letech 1984 až 1991 byla vdaná za režiséra Sama Simona, který byl spoluautorem Simpsonových (zemřel v roce 2015 - pozn.), ale v roce 1991 se pár rozvedl. Žila se svým partnerem Philem Laakem, profesionálním pokerovým hráčem. V roce 1990 až 1994 byla ve vztahu s Lou Diamondem Phillipsem.


Byla také hazardní hráčkou a nejlepší pokerovou hráčkou. Učila se od svého otce a dostala svou videohru World Series of Poker. Do World Series of Poker vstoupila v roce 2015, vyhrála oproti 600 hráčkám.


Vyhrála turnaj World Poker Tour Ladies Invitational v kasinu Bicycle v Bell Gardens. Poté hrála v GSN Poker Royale Showdown. Stala se součástí videohry World Poker Tournament of Champions Edition, která vyšla v roce 2007.


Kritiku sklidila kvůli svému stylu oblékání, nízkým topům a push-upkám, které odhalovaly její dekolt.


Byla nominována na cenu Spirit of Poker Living Legend Award od Poker Listing. Její celkové turnajové výhry jsou 992 000 $.


Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

Žádná maličkost (1984) Bonton
Dopravní přestupky (1985) Bonton
On je má dívka (1987) Video-Spoj
Johnny, buď hodný aka Slušňák Johnny (1988) Interama
Dům veselých duchů (1988) Intersonic
Báječní Bakerovi hoši (1989) Lucernafilm Video, Bonton
The Doors (1991) Guild Home Video
Stín vlka (1992) Attack Film Video
Made in America (1993) Warner Home Video
Útěk do Mexika (1994) Intersonic
Výstřely na Broadwayi (1994) Bonton
V síti upíra aka V objetí upíra (1995) Intersonic
Profík (1995) Intersonic
Past (1996) Intersonic
Domácí vězení (1996) Bonton
Něžná mafie (1997) Butterfly
Lhář, lhář (1997) H.C.E., Bonton
Mafiánský synek (1998) distributor?
Chuckyho nevěsta (1998) Bonton
Němý svědek (1999) Intersonic
Múza (1999) Bonton
Myšák Stuart Little (1999) Bonton
Boxeři (1999) Magic Box
Bartok (1999) Warner Home Video / anim. - dabuje
Tanec v Modrém pokušení aka Tanečnice od Modrého leguána (2000) H.C.E.
Dech smrti (2000) Intersonic
Akce Pelikán (2000) Bonton
Příšerky s.r.o. (2001) Warner Home Video / anim. - dabuje
Na plný pecky (2001) H.C.E.
Strašidelný dům (2003) Warner Home Video
U nás na farmě (2004) Warner Home Video / anim. - dabuje
Chuckyho sémě (2004) H.C.E.

Jennifer Tilly

Jeffrey Combs

Jeffrey Alan Combs se narodil 9. září 1954 v Oxnardu, v Kalifornii a vyrůstal v Lompocu v Kalifornii. Vystudoval místní střední školu v roce 1972. Poté zdokonalil svůj herecký talent na Pacifické konzervatoři múzických umění v Santa Marii v Kalifornii při Professional Actor's Training Programu na University of Washington v Seattlu, Washingtonu.

V roce 1980, poté, co strávil čtyři roky hraním pro regionální divadlo, se přestěhoval do Los Angeles, kde získal role ve filmech Čí je to vlastně život a Dálnice do Zapadákova (oba 1981).

Je široce uznáván jako herec sci-fi a horrorových filmů. Jeho první zkušenost s oběma žánry přišla v roce 1983, kdy se objevil ve sci-fi komedii Muž se dvěma mozky. O několik měsíců později se objevil v horroru Frightmare, ve kterém si zahrál i Scott Thomson, kterého můžeme znát například z Policejní akademie (role Chada Copelanda) nebo ze sci-fi horroru Parazit z roku 1982 s mlaďoučkou Demi Moore v hlavní roli.

Jeffrey od té doby hrál v mnoha filmech ze žánru horroru a science fiction, konkrétně v těch založených na dílech spisovatele H.P. Lovecrafta. Jeho nejznámější lovecraftovská role (a vlastně i jeho nejslavnější role obecně) je role Dr. Herberta Westa v klasice Re-Animator z roku 1985. Tuto roli si zopakoval v dalších dvou filmech - Nevěsta Re-Animatora v roce 1990 a Návrat Re-Animátora v roce 2003.

Mezi další lovecraftovské filmy s Combsem v hlavní roli patří Ze záhrobí (1986) a Hrůzy pod zemí (1994). Ještě větší jeho spojení s Lovecraftem přišlo v roce 1993, kdy si zahrál samotného H.P. v horrorové antologii Necronomicon. Jeho dalším "lovecraftovským" snímkem byl televizní horrorový thriller The Dunwich Horror (Nejtemnější zlo) v roce 2009. Marně se režisér Leigh Scott (některé jeho "céčkové" filmy u nás na VHSkách vydal JMP Films - pozn.) zřejmě snažil o "remake" stejnojmenné klasiky z roku 1970. V obou zmíněných filmech si zahrál Dean Stockwell (Duna 1984, Modrý samet).

Jeffrey dále nadaboval krále Abdula v animovaném filmu Howard Lovecraft & the Undersea Kingdom (2017) a Lovecrafta v pokračování Howard Lovecraft and the Kingdom of Madness (2018).

Mimo lovecraftovský vesmír ztvárnil například duchovního ve filmu Jáma a kyvadlo z roku 1991. Pozoruhodná role přišla v Doktor Mordrid v roce 1992, který byl původně zamýšlen jako snímek o Dr. Strangeovi. Další pozoruhodnou rolí je role šíleného agenta FBI Miltona Dammerse v horrorovém filmu Přízraky z roku 1996 od mistra Petera Jacksona.

Mezi další Combsovy "nelovecraftovské" sci-fi a horrory patří například: Cyklón (1987), Smrtící přízrak (1988), Robot Jox (1989), Mutronics (1991), Trancers II (1991), Fortress: Pevnost strachu (1992), Cyberstalker (1996), Tajemství loňského léta 2: Rok poté (1998), Dům hrůzy (1999) a Pandemie (2002). Mezi "novější" horrory můžeme zařadit například: Abominable (2006), remake filmu The Wizard of Gore z roku 1970 - The Wizard of Gore (2007), Dark House (2009) nebo Would You Rather (2012).

Jeffrey ale "zabruslil" i do jiných žánrů, než fantastického. V roce 1994 si například zahrál v thrilleru Láska a pětačtyřicítka a objevil se jako Gilroy v gangsterském snímku Dillinger a Capone (1995). Byl také k vidění v kriminálním dramatu Caught Up (1998) a thrilleru Portrét šílenství (2005). V Návratu do domu hrůzy (2007) si zopakoval svoji roli Dr. Vannacutta. Kromě toho se v roce 1997 objevil v dramatu Snide and Prejudice od režiséra Kvílení vlkodlaků II (1985) a III (1987).

Mezi jeho další filmové práce patří například akční film Naléhavý případ (2010), fantasy film Dorothy and the Witches of Oz (2012), ve kterém si zahrál i Christopher Lloyd s Lancem Henriksenem, horror Night of the Living Dead 3D: Re-Animation (2012), rodinná komedie Elf-Man (2012), povídkový horror The Penny Dreadful Picture Show (2013), nebo horrorová komedie Suburban Gothic (2014).

Jeffrey je držitelem šesti ocenění, včetně zařazení v roce 1991 do Hall of Fame (Fangoria).

V roce 1994 si zahrál i v jedné epizodě sci-fi serálu Babylon 5 (S01E16).

Zkoušel roli velitele Rikera do seriálu Star Trek: Nová generace (1987). Přestože ji nakonec nezískal, tak Jonathan Frakes (který roli dostal), si na něho vzpomněl při svém režírování epizody Star Trek: Hluboký vesmír devět (S03E08) a obsadil ho. Producentům se jeho výkon natolik líbil, že byl později v seriálu obsazen do dvou různých opakujících se rolí. Celkem si v tomto seriálu zahrál v 32 epizodách. V roce 2000 se objevil v jedné epizodě seriálu Star Trek: Voyager a v letech 2001 až 2005 v seriálu Star Trek: Enterprise (11 epizod).

Nadaboval komandéra Suldoka do videohry Star Trek: Elite Force II (2003), Scarecrowa / Dr.Jonathana Craneho do hry Batman: Rise of Sin Tzu (2003), Thy'kira Shrana do Star Trek Online (verze 2018). Dále daboval do her The Secret World (2012), Transformers Prime: The Game (2012), Lego Marvel Super Heroes (2013), Injustice 2 (2017) a Lego DC Super-Villains (2018).

Nadšení fanoušků přišlo v roce 2004, kdy byla oznámena nová trilogie filmů o Re-Animátorovi. Prvním (čtvrtým v pořadí) měl být House of Re-Animator, a měl se v něm "oživovat" (v tu dobu v úřadu) prezident USA - George Bush. Původní štáb předchozích filmů se měl vrátit, včetně producenta Briana Yuzny (Nevěsta Re-Animatora, Návrat živé smrti 3, Necronomicon, Návrat Re-Animátora) a scenáristy Dennise Paoliho (Ze záhrobí, Ghoulies II, Jáma a kyvadlo, Dagon). Ačkoliv vznikla i jiná verze scénáře (bez původně zamýšlené politické satiry), tak údajně díky financování se tento projekt dostal "k ledu". Yuzna poté začíná připravovat svůj mysteriózní horrorový thriller Zlo přichází z hlubin.

„Nevím, proč se film nakonec nevyrobil. Ale pokud bych měl hádat – tak proto, že nesehnali peníze“. - Jeffrey Combs o neuskutečněném čtvrtém projektu Re-Animator.

Je dost možné, že se dalšího "re-ani" už nedočkáme. K následujícím projektům se počítalo i s tím, že se za režii vrátí tvůrce prvního snímku - Stuart Gordon. Ten zemřel ve věku 72 let v roce 2020. Jeho manželka a herečka Carolyn Purdy-Gordonová, která se objevila v mnoha jeho filmech (např. Ze záhrobí, Panenky 1987), uvedla že příčinou jeho smrti bylo selhání více orgánů způsobené onemocněním ledvin.

Má dceru Catherine (která je herečkou) a jeho manželkou je (taktéž herečka) Alice Cadogan (After MASH, Noc husí kůže).

V roce 2001 po útocích na WTC 11. září, se začala šířit fake informace o tom, že se jeho tělo našlo v troskách. Následně na to udělal prohlášení, ve kterém uvedl, že soucítí s rodinami obětí a že se žádnou obětí útoku nestal.

Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:

Bláznivá dálnice aka Dálnice do Zapadákova (1981) Lucernafilm Video
Muž se dvěma mozky (1983) Warner Home Video
Ze záhrobí (1986) Intersonic
Cyklón (1987) Guild Home Video
Zero Men (1988) FVS
Robot Jox - Zápas robotů (1989) Intersonic
Nevěsta Re-Animatora (1990) ATTACK FILM VIDEO
Mutronics (1991) Intersonic
Jáma a kyvadlo (1991) H.C.E.
Fortress: Pevnost strachu (1992) 2x Golden Crown
Doktor Mordrid (1992) H.C.E.
Těžký zločin (1994) VIDCOM
Láska a pětačtyřicítka (1994) Vapet Production
Hrůzy pod zemí (1994) H.C.E.
Přízraky (1996) H.C.E.
Norma Jean a Marilyn (1996) Bonton
Tajemství loňského léta 2: Rok poté (1998) Bonton
Dům hrůzy (1999) Intersonic
Faust: Smlouva s ďáblem (2000) H.C.E.
Strach.com (2002) Bonton
Pandemie (2002) Intersonic
Návrat Re-Animátora (2003) H.C.E.

Škoda, že u nás na videokazetách nevyšli například tyto tituly: Frightmare (1983), Re-Animator (1985), The Phantom Empire (1988), Smrtící přízrak (1988), Trancers II (1991), Necronomicon (1993), Zámecká zrůda (1995) nebo The Attic Expeditions (2001).


Velké HB J. C. a (nejen) VHS čest .-)

Jeffrey Combs

Mario Adorf

Herec, scénárista, režisér a zpěvák Mario Adorf se narodil v Curychu ve Švýcarsku 08. 9. 1930 jako nemanželské dítě Mattea Mennitiho, italského chirurga a Alice Adorfové. Vyrůstal v rodném městě svého dědečka z matčiny strany, Mayenu, kde byl vychován jeho neprovdanou matkou. V letech 1953 až 1955 studoval drama na slavné škole Otto Falkenberga v Mnichově. Ještě při tomto studiu získal (v roce 1954) svoji první roli v německé dobrodružné válečné trilogii Jednotka 08/15 (1954-1955). Objevil se v mezinárodních filmech a v Itálii si také zahrál v řadě filmů. Spolupracoval například s takovými režisérskými jmény jako: Sergio Corbucci, Dario Argento, Aldo Lado, Fernando Di Leo nebo Massimo Dallamano

Jeho role v Zápodoněmeckém snímku Noc, ve které přišel ďábel z roku 1957 pro něho o rok později znamenalo ocenění na German Film Critics Award za nejlepšího mladého herce. Film natočil Robert Siodmak, který "přivedl na svět" takové snímky jako například Draculův syn (1943), The Dark Mirror (1946), Žut (1964), Pyramida boha slunce (1965) nebo Poklad Aztéků (1965). Poté se Mariova kariéra změnila na mezinárodní. Jeho středomořský vzhled, drsná tvář, tmavé mastné kudrnaté vlasy a jeho prostořekost z něj udělaly ideálního padoucha v evropských westernech, špionážních nebo mafiánských filmech.

V roce 1963 byl obsazen do jedné ze svých nejikoničtějších rolí - Fredericka Santera. Na rozdíl od knih Karla Maye se jeho záporák a vůdce bandy objevil v té době jen pouze v jediném filmu - Vinnetou. Klasiku natočil v tu dobu již zkušený Harald Reinl, který měl za s sebou již mega úspěšnou "vinetuovku" Poklad na Stříbrném jezeře (1962) nebo Návrat doktora Mabuse, taktéž s Lexem Barkerem v jedné z hlavních rolí. Zde si zahrála například i herečka a zpěvačka Daliah Lavi (Démon 1963), která pak v Old Shatterhandovi ztvárnila Bílou holubici. Ve scéně, kdy je nahá na vodopádech, tak měla (bohužel) za sebe dublérku, kterou byla jedna mladá chorvatská modelka. Daliah nazpívala v roce 1995 duet s Karlem Gottem - Ich bin da, um Dich zu lieben a oba spolu v tu dobu vystupovali na německých stanicích. Zemřela v roce 2017 ve svých 74 letech a Karel o dva roky později. Bylo mu 80 let.

Mario si roli Santera o několik let později (2016) zopakoval v závěrečné epizodě televizního "remake" v minisérii Winnetou (aka Brotherhood - The Legend of Winnetou returns).

Napsal několik bestsellerů jako Der Mäusetöter (Zabiják myší, 1992) nebo Der Dieb von Trastevere (Zloděj z Trastevere, 1995). V roce 2005 vydal knihu Mit Einer Nadel Bloß (Jen jednou jehlou), která se zaměřuje na život jeho matky.

V 60. letech se oženil s herečkou Lis Verhoeven. Před rozvodem se jim narodila dcera Stella.

Odmítl role ve filmu Francise Forda Coppoly - Kmotr (1972) a Billyho Wildera - Raz, dva, tři (1961). Odmítl také zahrát generála Mapache ve filmu Sama Peckinpaha - Divoká banda (1969), protože měl pocit, že jeho postava je příliš násilná.

Postupem času si získal jméno i jako zpěvák šansonů a v roce 1985 se oženil s Monique Faye, se kterou se poprvé setkal už v roce 1968 při natáčení ve Španělsku, kterou mu představila Brigitte Bardot.

„Ne, měl jsem oči jen pro Bardot. Ale jakmile byla pryč, uvědomil jsem si, jakým úžasným člověkem je Monique“. - Mario Adorf na otázku, zda-li s Faye to byla láska na první pohled

„Budoucnost řeším s mírou, protože mi zbyla jen velmi omezená – i když neurčitá. Jsem si vědom toho, že času je každým dnem méně a méně. Musíte toho využít a užít si to“. - Mario Adorf

V roce 1982 si zahrál roli Giovanniho v historickém dobrodružném seriálu Marco Polo, který byl u nás poprvé uveden na televizních obrazovkách v roce 1985 a byl natočen v koprodukci Itálie, USA, Japonska a Číny. V něm si taktéž zahráli například Burt Lancaster (Vera Cruz, Norimberský proces, Ulzanův nájezd) nebo Leonard "Spock" Nimoy (Invaze zlodějů těl 1978, Vládce knih). V roce 1989 se přidal svojí rolí Salvatora Frola do čtvrté série neméně úspěšného seriálu Chobotnice s Michelem Placidem (Sicilská spojka, Neznámá) v hlavní roli.

Za svoji hereckou kariéru ztvárnil přes 200 rolí a ve filmu se naposledy objevil v dramatu z roku 2021 s názvem Real Fight. Je držitelem 23 ocenění a 4 nominací.

V listopadu roku 2006 byl v pořadu Unsere Besten (vycházející z britského pořadu BBC - 100 Greatest Britons a vysílaný na ZDF v letech 2003-2008) umístěn na druhé místo v žebříčku Největší německy mluvící filmové hvězdy. Překonal tak například i Romy Schneider, která se umístila těsně za ním jako třetí. V roce 2014 se obejvilo pokračování pořadu s názvem Deutschlands Beste! Ještě téhož roku ale vyšlo najevo, že s hodnocením byly prováděny závažné manipulace, pořad byl odstraněn z programu a vedoucí zábavných programů (i když za to nebyl odpovědný) nabídl svoji rezignaci.


Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

Vinnetou (1963) ÚPF, Lucernafilm Video, 2x Densy Home Video
Momo (1986) ÚPF (na Lucernafilmu nepotvrzeno)
Šance pro všechny aka Zkuste tuhle velikost (1989) D-ALVIM VIDEO
Francesco (1989) DAVAY
Víra v násilí (1990) D-ALVIM VIDEO
Tiché dny v Clichy (1990) Lucernafilm Video, Bonton
Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže (1991) Urania, FEX
Princezna Fantaghiró 2 (1992) FEX (že by vyšel další titul z této série u Urania, nemám potvrzeno a nikdy jsem se s dalším dílem od nich nesetkal)
Čtyři nebojsové (1997) Warner Home Video / dabuje - anim.
Stopy ve sněhu (1997) Intersonic

Když porovnáme, kolik filmů Mario od počátku do konce éry VHS natočil, tak ho můžeme (bohužel) zařadit mezi takové herce, u kterých, oproti množství snímků, vyšlo u nás na videokazetách opravdu málo.

U klasiky Vinnetou z roku 1963, si nejsem jistý kolikráte bylo na videokazetách vydáno u Lucernafilmu (nemám na mysli původní ÚPF). S jistotu ale mohu napsat, že vyšel na "lucerně" v podobě "spirály". Nemám tak potvrzeno: Lucernafilm "blesky" nebo další.

Nejsem si jistý snímkem Ženich na inzerát, zda-li nevyšel na videokazetách ÚPF. Dále nemám ověřeno, a dle mého je malá šance, že u nás na ÚPF vyšli : dobrodružný western Zlatokopové z Arkansasu (1964), Znal jsem ji dobře (1965), Vojandy (1965), Dobrodruh z Istanbulu (1965), Deset malých černoušků (1965), Růže pro všechny (1967), Červený stan (1969), Panáček ze dřeva (1972), Štěstí nepadá z nebe (1977), Mám strach (1977), Fedora (1978), Plechový bubínek (1979), Stopa gigantů (1980).


Dále je škoda, že u nás nevyšli tyto westerny: Der letzte Ritt nach Santa Cruz (1964), Tierra de fuego (1965), nebo například Specialista od Corbucciho (1969). Další obří škoda u nás na VHS nevydaných snímků: Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru (1970) od Daria Argenta a Krátká noc skleněných panenek (1971).


Velké HB M. A. a (nejen) VHS čest .-)

Mario Adorf