Nevinné ťahy: Pátranie po Bobbym Fischerovi

Velmi příjemný film o geniálním sedmiletém šachistovi svým tématem možná trochu připomene Človíčka Tatea - i poselství je podobné: Nezapomenout pro výjimečný talent užívat života. Malého Joshe skvěle zahrál kluk s opravdu kouzelným jménem: Max Pomeranc. Dobří jsou i dospělí herci, nejvíce mě zaujal Ben Kingsley. Skvěle vygradované jsou scény ze šachového zápasu - spíše než to, co se odehrává na šachovnici, zajímá autory, co se děje mezi protihráči. Proto je to zážitek i pro ty, kteří o šachách neví vůbec nic. Příjemná hudba je od Jamese Hornera - jako obvykle ale připomíná jeho jiná díla. Film byl nominován na Oscara za kameru. Skutečný šachista Bruce Pandolfini (hrál ho Kingsley) spolupracoval na filmu jako odborný poradce. (01.09.2003)

Tie šachové filmy majú väčšinou taký špecifický náboj, že to človeka proste úplne vtiahne do tejto úžasnej taktickej hry. Šachy sú fascinujúce, tiež som ich kedysi hral, ale len ako záľubu. Takéto súťažné tempo musí byť nesmiernou psychickou záťažou, obzvlášť pre deti, ktorých jemná psychika je ešte len vo vývoji a každý neúspech môže u nich spôsobiť traumu na celý život. Pekne tu bolo ukázané aké veľké požiadavky sa kladú na deti, najmä od rodičov (samozrejme, to nie je len v šachu, ale v ktorejkoľvek oblasti, kde by chceli, aby sa ich dieťa presadilo). Psychologický rozmer filmu teda príbehu dodal ešte väčšiu kvalitu. Akurát by som ešte viac rozvinul to zázemie (rodinné, sociálne, školské) okolo Josha - toho tam bolo máličko. Takže tesne pod 5*. (01.11.2017)

"Jezdec na E7!". "Cože? Vole hrajeme Člověče, nezlob se!". "Aha, kruci včera na mě zase řvali kámoši v knajpě, že nejde v pokeru udělat Královský gambit....já věděl, že se na ten film nemám dívat!" Sedmileté dítě, které je analytickým géniem, je noční můrou každého rodiče. Malý pomeranč je ale výjimkou, potvrzující pravidlo. I přes své superlativní nadání zůstává roztomile dětským s typicky nevinnou bezelstností. Hluboce lidsky laděný příběh z prostředí černobílých bitev, zářící atmosférou a skvělou kamerou. Nevinné tahy rozhodně neurazí žádného diváka v žádné denní době, přihlédneme-li k tomu, že Zaillian v životě hrál tak maximálně piškvorky, a tak musí dodnes přijímat výhružné dopisy od Garry Kasparova a na rohožku našlapovat opatrně, nedal-li mu pod ni minu. (27.07.2013)

Pohodový životopis malého šachového talentu se více než na komplexnost hry (a zbytečnou efektnost bleskových tahů figurek či ryčného přepínání hodin) zaměřuje na jeho (a její) okolí, protože takovýto dar se stejně dobře může proměnit v prokletí a pokřivit nejenom dětství a rodinu, ale i duši, mysl, budoucnost. Podobně jako u Bobbyho Fischera, génia a velmistra, jehož prostříhávané dokumentární úspěchy (a excesy) slouží spíš jako varovná paralela. (01.09.2021)

Za mě klasický film z 90tých let, který lákal na "velkolepost", na snahu zaujmout, ukázat americké domácí prostředí a celé je to hlavně založené na takových těch dialozích a výrazech ve tvářích, které mám opravdu z devadesátek, zafixované. Mě to přišlo jako totální fraška. A hlavní hrdina mi přišel jako namistrovanej malej kluk, který tam jen sem tam pobíhal, hýbal šachovýma figurkama a naučil se koukat tak, že všechny zaujal. Tenhle film není pro mě - asi jako Armaggedon. Ale věřím tomu, že kdybych ho viděla ještě v době vzniku - tak by mě to třeba ohromila - asi jako Armaggedon :D :D Ale s odstupem 20ti let je to pro mě sračka :D :D (09.04.2017)