Uznávaný režisér Martin Scorsese v předešlých dnech oslavil poměrně silný úspěch na festivalu v Cannes se svým nejnovějším snímkem Killers of the Flower Moon. 206 minut dlouhé epické dílo o tajemných vraždách indiánů z kmene Osedžů patří mezi kriticky nejlépe přijaté filmy letošního Cannes a řada světových fanoušků je tedy na něj řádně natěšena (do širší kinodistribuce se film dostane až v druhé půli října). Scorsese je v těchto dnech na návštěvě Itálie, kde chystá projekce několika svých filmů na akademické půdě a kde ho mimo jiné o víkendu čekalo i krátké setkání s papežem Františkem při příležitosti církevní konference ve Vatikánu.   A právě na tiskové konferenci k této události v sobotu Martin Scorsese oznámil, že má v hlavě plány na natočení dalšího snímku o Ježíši Kristovi a hodlá jej i brzy realizovat. Co to v tuto chvíli přesně znamená a v jakém pojetí by se dílo mělo nést, nelze zatím říct. Legendární režisér se nicméně „největším příběhem všech dob“ zabýval už ve svém filmu Poslední pokušení Krista z roku 1988, snímku, který vyvolal značné kontroverze mezi ortodoxními katolíky kvůli vyobrazení pochyb a pokušení Ježíše. Scorsese dodal, že je také velkým fanouškem filmu Evangelium sv. Matouše od režiséra Piera Paola Pasoliniho.   Otázky náboženství a víry jsou nicméně propletené celou tvorbou Martina Scorseseho - nejvýrazněji naposledy například ve snímku Mlčení z roku 2016. Dvouapůlhodinový film pojednával o brutálních persekucích jezuitských křesťanů v Japonsku 17. století a dočkal se mimo jiné projekce přímo ve Vatikánu, kde mu pozornost věnoval právě papež František, jenž se stal jako vůbec první Jezuita hlavou římskokatolické církve a navíc se k řádu před desetiletími připojil právě s plány stát se misionářem v Japonsku. Je však nutno dodat, že informace o záměru režiséra ohledně tohoto filmu je potřeba brát s velikou rezervou. Martin Scorsese totiž v posledních letech patří mezi tvůrce, kteří rádi do médií oznamují své plánované projekty, z nichž ale nakonec diváci po letech neuvidí víc než ten popisek v médiích. Mnozí si jistě vybaví informace, že Scorsese plánoval natočit například životopisné snímky o Franku Sinatrovi, kapele The Ramones, Miku Tysonovi, Franklinu D. Rooseveltovi a v neposlední řadě temné krimi The Devil in White City, které šlo k ledu poměrně nedávno. Uvidíme tedy, jak se to bude vyvíjet se současně oznámeným dílem, či zda si populární režisér nakonec opět vyhlídne úplně jiný projekt. (viac)

Továrna na sny, jak se Hollywoodu přezdívá, v posledních týdnech naplno pociťuje onen aspekt továrny, když scenáristé nespokojení s pracovními podmínkami stávkují. Zastavily se kvůli tomu práce na celé řadě projektů a studia přicházejí o stovky milionů dolarů. A zatímco je dohoda mezi scenáristy a produkčními společnostmi stále v nedohlednu, blíží se další stěžejní termín. 30. června vyprší současná smlouva mezi studii a herci. Vyjednávání mezi hereckými odbory, SAG-AFTRA, a zástupci studií, AMPTP, ohledně podmínek pro novou smlouvu má začít 7 června. Prezidentka odborů Fran Drescher teď členy SAG-AFTRA, kam vedle většiny hollywoodských herců patří i lidí z rozhlasu, hudebníci a další mediální profesionálové, vyzvala k předběžnému schválení stávky. Dodala, že ani po schválení většinou členů není vůbec jisté, že by stávka skutečně proběhla, samotná možnost ale odborům dá do ruky silnou kartu pro vyjednávání se studii. „V sázce jsou herecké kariéry,“ řekla podle serveru Deadline Drescher s poznámkou, že devalvování práce herců v Hollywoodu se musí zastavit. Některé z problémů jsou přitom stejné, jakým čelí scenáristé - jelikož streamovací služby zveřejňují jen minimální (nebo žádná) data o úspěšnosti jednotlivých titulů, lidé, co na nich pracují, pak popularitu nemohou využít pro vyjednání vyššího honoráře. V éře streamování se také prakticky vytratily tzv. residuals, bonusy standardně vyplácené za opakované uvedení titulu v kinech, televizi atd. (ve spolupráci s CzechCrunch) (viac)

76. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Cannes se uchýlil ke svému závěru a nastal tedy čas, aby byly rozdány Zlaté palmy. Hlavní ocenění prestižního festivalu díky rozhodnutí poroty, jíž letos předsedal loňský vítěz hlavní kateogrie, režisér Ruben Östlund, získalo francouzské drama režisérky Justine Triet pod názvem Anatomie d'une chute (Anatomy of a Fall). Snímek pojednává o vyšetřování podezřelého úmrtí otce od rodiny, z jehož smrti je obviněna manželka. Následný soudní proces dává až nepříjemně hluboko nahlédnout do temných zákoutí vztahu mezi oběma jedinci.   Velkou cenou byl letos v Cannes oceněn režisér Jonathan Glazer (Pod kůží, Sexy bestie) za svůj válečný snímek The Zone of Interest, pojednávající o dění v koncentračním táboře v Osvětimi na jiné straně ostnatého drátu, než jsme ve filmech byli dosud zvyklí. Cenou pro nejlepší režii byl oceněn Anh Hung Tran za svůj film La Passion de Dodin Bouffant (The Pot au Feu) a za scénář ke snímku Hirokazu Kore'edy Kaibutsu (Monster) získal Zlatou palmu tvůrce Júdži Sakamoto. Nejlepším hercem se stal Kódži Jakušo v komediálním dramatu Wima Wenderse Perfect Days a jako nejlepší herečka byla porotou festivalu v Cannes zvolena Merve Dizdar v tureckém dramatu Kuru Otlar Üstüne (About Dry Grasses).   Cenu poroty letos získal finský režisér Aki Kaurismäki za svůj nejnovější film Kuolleet lehdet (Fallen Leaves) a hlavní ocenění v sekci Un certain regard obdržel snímek How to Have Sex režisérky Molly Manning Walker. Již v předchozích dnech na festivalu získal dříve avizované čestné ocenění i legendární hollywoodský herec a producent Michael Douglas. Při příležitosti světové premiéry kritikou rozporuplně přijatého blockbusteru Indiana Jones a nástroj osudu byl navíc oceněn čestnou Zlatou palmou také herec Harrison Ford. Celkový přehled všech dalších oceněných filmů a tvůrců na letošním festivalu v Cannes si můžete prohlédnout v naší sekci Ocenění, anebo rovnou kliknutím na tento odkaz. (viac)