České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel potýkal s vážnými zdravotními problémy a odešel necelý rok po úmrtí své manželky, milované herečky Libuše Šafránkové. Na svém kontě má Josef Abrhám k dnešnímu dni na dvě stovky filmových a televizních rolí, ty divadelní ani nepočítaje.   Narodil se v roce 1939 ve Zlíně. V roce 1962 absolvoval na pražské DAMU a v budoucích letech hrál například na prknech Divadla na Vinohradech, Činoherního klubu i Národního divadla. Jeho filmová kariéra začala už na úplném začátku šedesátých let. Na velkém plátně debutoval v absolventském snímku Věry Chytilové Strop. V následujících letech se objevil například ve filmu Jaromila Jireše Křik, komedii Oldřicha Lipského Happy end či kriminálce Jiřího Sequense st. Partie krásného dragouna.   Nejvíce diváků si ho zřejmě vybaví z řady snímků autorského dua Smoljak-Svěrák, jako jsou komedie „Marečku, podejte mi pero!“, Kulový blesk, Vrchní, prchni! a Jára Cimrman ležící, spící. Z jeho spolupráce s legendárním režisérem Jiřím Menzelem můžeme zmínit například díla Konec starých časů, Žebrácká opera a Obsluhoval jsem anglického krále. Z posledních let si možná někteří diváci vzpomenou i na jeho role ve snímcích jako Přijde letos Ježíšek?, Korunní princ a Jak básníci čekají na zázrak.   Josef Abrhám také ztvárnil hlavní roli v jediném celovečerním filmu našeho prvního polistopadového prezidenta Václava Havla Odcházení. Za svou kariéru si vysloužil tři nominace na Českého lva a prestižní sošku v roce 1993 i získal za svou roli v komedii Jana Hřebejka Šakalí léta. Na velkém plátně ho diváci naposledy měli šanci vidět v roce 2016 díky malé roli v pohádce Jiřího Stracha Anděl Páně 2, na televizních obrazovkách se objevil ještě v roce 2017 v minisérii České televize Trpaslík.

Streamovací služby mezi sebou v současnosti válčí o nový obsah i nové diváky stejně nelítostně, jako tomu kdysi bylo u kabelových kanálů. Ještě donedávna byl přitom král jasný. Streamovacím válkám díky velkému předstihu vládl Netflix a všichni ostatní se mu musely klanět. Jenže s příchodem Amazonu, Applu a především Disney+ se karty začaly pro Netflix pomalu obracet, a dnes už můžeme s jistotou říct, že korunku po slavném „eNku“ brzy převezme právě ten poslední zmiňovaný. Má to ale jeden háček. V tuto chvíli totiž Disney+ stále ještě přichází o peníze.   Během předchozích tří měsíců letošního roku vykázala streamovací sféra společnosti Disney – která zahrnuje Disney+, ESPN+ a Hulu – provozní ztrátu 900 milionů dolarů. Má to ale světlou stránku. Disney+ totiž přidalo na svou streamovací platformu téměř 8 milionů nových předplatitelů – více, než se očekávalo – což znamená, že po celém světě má momentálně 87,6 milionů předplatitelů, nepočítaje dalších 50,1 milionů, co si předplácí její mezinárodní služby. A co je ještě pozitivnější je průměrný příjem na předplatitele, který dosáhl v přepočtu 149 korun měsíčně.   Sečteno podtrženo s čísly služeb Hulu a ESPN+ má momentálně Disney dohromady více než 206 milionů předplatitelů a výnosy mu dříve nebo později začnou stoupat. Proč tedy tak obří ztráty? Odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Disney zaplatil 1 miliardu dolarů v pokutách za to, aby se vyplatil ze smluv a licenčních podmínek, a mohl svůj obsah (jako například seriály Daredevil a spol.) přetáhnout na vlastní streamovací služby. Ve srovnání s konkurencí je to ale prakticky bezcenná kapka v moři – ostatně HBO Max, který v současnosti vytváří vedle Netflixu nejvíc nového obsahu, přidal za poslední čtvrtletí jen 3 miliony nových předplatitelů. Amazon je na tom podobně. Netflix dokonce ztratil 200 tisíc předplatitelů. A na start a následný rychlý zánik ambiciózní CNN+ už si nikdo ani nevzpomene.   Spolu s tím, jak bude Disney stupňovat kvantitu své tvorby (při startu byl dostupný z vlajkových lodí jen seriál The Mandalorian, letos to bude hned několik marvelovek a tři Star Wars seriály) ale porostou i náklady, a tak už zástupci společnosti naznačili, že v budoucnu možná vznikne také model levnější model s reklamou. A jestli někdy v budoucnu Disney narazí podobně jako teď Netflix, bude to nejspíš až za hodně dlouhou dobu, v tuto chvíli totiž služba na první pohled ani trochu nezpomaluje, spíš naopak. I proto můžeme směle říct, že ve streamovacích válkách začíná Myšák jednoznačně vítězit.

Netflix prochází těžkým obdobím, jelikož ztrácí předplatitele a jeho hodnota na akciovém trhu se za posledního půl roku propadla o více než tři čtvrtiny. Firma, v zábavním průmyslu známá specifickou kulturou detailně popsanou ve veřejně dostupné prezentaci „culture deck“, proto mění svoje myšlení. V sekci zaměřené na úsudek přibyl nový bod, říkající: „Peníze našich uživatelů utrácíte moudře.“ Vedení Netflixu už dříve řeklo, že chce začít mnohem více přemýšlet nad tím, do čeho investovat a v jaké míře. Je otázkou, jestli to bude znamenat snížení celkových výdajů firmy na produkci, které mají letos dosáhnout 20 miliard dolarů (475,7 miliard korun). Podle insiderů se každopádně streamovací služba chce více zaměřovat na kvalitu, spíš než kvantitu. Snahou přitom bude vytvářet tituly, které si více lidí zamiluje a Netflix posílí svoji značku. Se získáváním nových (a přitahováním někdejších) předplatitelů má ale pomoci také levnější předplatné obsahující reklamy. To by mohlo přijít koncem letošního roku. (ve spolupráci s CzechCrunch)