Autá

Poslední dobou, kdy pomalu každej třetí měsíc je na světě další "animáč" a občas i nevalné kvality se objevil zčistajasna film Auta. Další Pixarovský počin, který má to co většině novým animáčům chybí. Za 1) můžou na to koukat děti i jejich rodiče, za 2) je vidět, že si tvůrci dali na animacích záležit a celý film jsou v podstatě jedny velké počítačové orgie. A za 3) má film velmi příjemně ubíhající děj, který nenudí a svým humorem pobaví jakéhokoliv diváka. Pixar si ve světě udělal jméno a doufám, že s tím nemíní přestat. --- Koukej vypnout ten hipýsáckej kravál – dyť je to klasika néé? (29.08.2006)

Malinkaté zklamání, což je ale s ohledem na nepředstavitelné nadšení s kterým jsem Auta očekával pochopitelné. Silné stránky filmu - dokonalá animace, perfektní smysl pro detail a jemný dospělácký humor, dokonale se doplňující s tím dětským. To co animátoři prováděli s očima aut je vskutku něco nevídaného (mimochodem, Pixaaři si opět troufli na sousto, o které před nimi ještě nikdo nepokusil, vdechnout život strojům - ano, Příběh hraček také pracoval s "neživými" postavami/hračkami, ale jedna věc je oživit loutku kovboje a druhá neosobní auto). Pěkný soundtrack a milá rolička pro Paula Newmana. Největším záporem je pak ten nejprovařenější příběh, který bych s ohledem na vše ostatní odpustil komukoli, jen ne mistrům z Pixaru. Jinak je to fantazie, jděte do toho. 80% (21.08.2006)

Od začátku jsem byl proti Autům zaujatý a nehodlal jsem ustoupit ani o píď - a ještě po úvodním závodě jsem věřil, že dám maximálně dvě hvězdy, jelikož jsem tomu fáru s vyplazeným jazykem chtěl nějakým hrůzným způsobem ublížit. Pak se vše zlomilo. Může za to především veliká porce nostalgického patosu, jemuž jsem věřil a který byl nastaven přesně tak, aby nenudil děti a neurážel dospělého. Vyprávění o starých časech, kdy věci byly lepší a lidi (auta) se radši dívali, než bezhlavě spěchali, já můžu. Příběh je sice předvídatelný a na konci přijde nezbytné morální ponaučení (jinak bezvadně zapadající do kontextu vyprávění), nicméně nádherný vzpomínkový tón, s citem ztvárněné postavičky i prostředí, vymazlený vizuál... to všechno jsem si užil. Krásně vyvážená rodinná zábava, na níž si dal někdo záležet. Mimochodem, ve filmu je dost velká porce přímočarého dementního humoru, který mě bavil, stejně jako mě bavily různé kulturní a společenské narážky (zpomalená hipísácká dodávka s organickým benzínem jako parafráze zhuleného biožrouta - fakt!). Pro mě osobně docela velké překvapení. (09.01.2015)

Auta jsou hravá, vtipná, úžasně animovaná, laskavá, poučná, lehce moralizující, kouzelná a doporučuju je naprosto všem. I ten klasický, tolikrát viděný příběh (Doc Hollywooda mám fakt rád) je tady opodstatněný. Moc pěkné. A to k autům jinak žádný vztah nemám. P.S. A narážka na Válku světů je naprosto geniální! (25.07.2006)

Blesk McQueen pomalu startuje, Blesk McQueen se uprostřed závodu rozptyluje zbytečnými starostmi, Blesk McQueen sjíždí z dráhy a Blesk McQueen bourá, aby to všechno nakonec v posledním kole nějak zázračně dohnal. A tento film je jako Blesk McQueen. Většinu času balancuje na hranici mezi příjemnou poetičností a nežádoucí rozvláčností - je sice tlačen vpřed skvělou animací a kopou roztomile vtipných detailů, ale na vítězné projetí cílovou rovinkou to stále nevypadá. Zvrat nastane až v poslední půlhodině, kdy Lasseter konečně uvolní dosud zataženou ruční brzdu, nasadí smrtonostné tempo a naráz předhodí divákovi všechno, co od pixarovky očekává. Jenže zatímco při závodech je vítězství otázkou onoho projetí přes pruh se šachovnicovým vzorem, film to u mne vyhrává jen pokud mu jezdí na jedničku už od samého začátku. (09.05.2009)