Obrad

Takto nejako to môže dopadnúť, keď sa dajú dohromady dve choré hlavy. A ešte aj výborne zahrané. To záverečné vyvrcholenie, mi ale vzhľadom na predchádzajúce chovanie Sophie a Jeanne, neviem prečo, prišlo až moc. Úplný záver filmu bol super. Apropo, Sophie mala úžasnú ofinku, presne takú istú si prihotovila moja prvorodená, keď chodila do druhej triedy základnej školy .. pochválená za to veru nebola. (19.04.2017)

Upraveno v září 2020. Obřad je hraničním konfliktem nepřekonatelných třídních rozdílů, které žádná politická korektnost nevymýtí, neboť ta využívá silovou pozici diktátu a nezajímá se příliš o proces vzájemného porozumění. Knižní předloha britské spisovatelky Ruth Rendell je přímo stvořená pro Chabrolovo pojetí kriminálního thrilleru s tou nezdvořilostí černého humoru. Kritický útok není zaměřen jednosměrně, ale vychutnává si předsudky z obou stran stavovských barikád. Elita si udržuje své výsostné postavení snobismem i arogancí, a byť sebe samotnou prezentuje velkodušností, nepřijímá žádnou odchylku vlastního názoru. Spodina (sociální outsideři) je limitována vlastním duševním omezením a v třídních konfliktech přechází frustrace v až radikální zlobu a nenávist. Vina je na obou stranách neústupnosti, závěr svou zlomyslností je tedy důkazem nemožnosti konečného vítězství jednou, či druhou stranou. Hlavní postavou střetu zásadních třídních rozdílů je Sophie Bonhomme (pozoruhodná Sandrine Bonnaire), služka s pečlivě skrývanou negramotností. Nedostatek je utajován, odhalení je nutné pro troufalost potrestat, vždyť nenávist je podporována a osamělost není žádoucí. Vyrovnat se příkladné zlobě je prvořadým úkolem. Důležitou postavou je Jeanne Marchal (velmi zajímavá Isabelle Huppert), poštovní úřednice, cítící v nastaveném třídním rozdělení životní nespravedlnost. Ta musí být pošpiněna, haněna, nenáviděna a zloba se musí stát přenosně univerzální bojovou ideou. Hlavní mužskou postavou je Georges Lelièvre alias Gorgo (zajímavý Jean-Pierre Cassel), pán domu, hlava rodiny a úspěšný muž, který za každé, i nepřiměřené, situace vyžaduje preciznost výkonů práce služky. Pocit nadřazenosti se zajisté nehodlá vzdát svého očekávání. Výraznou postavou je Catherine Lelièvre (příjemná Jacqueline Bisset), Georgesova manželka a provozovatelka galerie, která má sice jisté rovnostářského povědomí, přesto ani ona není ochotna k překročení třídních bariér. K výraznějším postavám patří taktéž Mélinda Lelièvre (zajímavá Virginie Ledoyen), Goergesova dcera a vysokoškolská studentka. Má odpor ke stavovskému rozdělení, ale původ nejde tak lehce odstranit. Z dalších rolí: Catherinin citlivý synek Gilles Lelièvre (Valentin Merlet), s charitativní neurvalostí žen nespokojený farář Lelgouarc'h (Jean-François Perrier), či Mélindin milenec Jérémie (Julien Rochefort). Obřad je působivým kriminálním thrillerem na Chabrolův způsob černého humoru. Třídní úzkosti, traumata i předsudky, plamenné odhodlání i nelítostný boj omezenosti proti zpupnosti. Silný filmový zážitek! (26.12.2009)

Opravdu velmi silný příběh se skvělým hereckým obsazením, přitom začíná tak celkem obyčejně a rozhodně nevěstí nic z toho, co tragického se v závěru odehraje, film má výborně vystavěný děj, kdy divák sice tak nějak tuší nachystanou zápletku, nějaký neodvratitelný konflikt, domýšlí si nějakou eskalující událost, ale rozhodně ne něco tak brutálního, myslím však, že bohužel velmi uvěřitelného, po shlédnutí celého filmu jsem si uvědomil, jakou že jsem to vlastně viděl propracovanou studii kořenů vražedného násilí, kdy dlouho mokvající zášť dvou narušených a životní situací frustrovaných žen náhle pukne a krvavá hra nabere nevratný směr, kdy náhle nabytá moc a vábení ke kruté pomstě je mění ve vraždící monstra, odhodlání vykonat akt zvrhlé spravedlnosti vítězí, smutné, šokující, ale nepřehlédnutelně vynikají filmové dílo. Zajímavý komentář : Fridecka (25.07.2012)

Surový, temný a mimoriadne depresívny, francúzsky psycho-thriller, ktorý na to ani zďaleka nevypadá, čo sa z neho o chvíľu vykľuje, kde síce už pomaličky začíname niečo “TO” tušiť, že so slúžkou Sophie la bonne vo veľkej rezidencii nebude úplne všetko v naprostom poriadku, ale pekne poporiadku, k tomu sa ešte neskôr dostaneme. Totiž, najprv ju vidím, ako si to rezko vykračuje na pohovor, smerom do kaviarne, kde ju už netrpezlivo očakáva sympatická pani Catherine Lelievre. Našťastie uspeje, má novú prácu, a tak neostáva teda už nič iné, než sa poriadne Zadaptovať do neznámeho prostredia, kde jednak spoznáva čerstvých ľudkov, t. j. rodinu okolo Catherine, čiže manžela, synátora (pubertiaka), aj nevlastnú, čochvíľa i gravidnú dcéru Melindu, ktorá ešte extra zamieša kartami, vďaka čomu udalosti naberú extrémne prudký spád, ktoré sú už tak nevyhnutné, že aj atmosféra vo famílii by sa dala normálne krájať na malinké franforčeky, ale už som to vravel, že neumýselne prilieva svojim konaním benzín do ohňa... Psychopatická poštárka Jeanne sa vehementne skamaráti so Sophiou, ktorá skrýva veľké tajomstvo/á, za ktoré sa hanbí, keď sa vonkoncom nedá povedať, že by bola Jeanne obyčajné neviniatko, lebo obidve „kamarátky” taktiež spája strašný hriech z minulosti. Všetko je nastavené podľa čo najmenších detailov, kedy vám neostáva nič iné, než sa vrhnúť na Chabrolov univerzálny thriller, ktorý ma brutálne zrazil do kolien, čo si už dlho nepamätám, že by som mal taký intenzívny, filmový zážitok, pretože to, čo sa skrývalo v Isabelle Huppert po hereckej stránke, ma vydesilo na smrť ! Klobúk dolu taktiež pred strhujúcou Sandrine Bonnaire, keď vás radšej na záver povarujem, že film je iba pre naozajstne silné žalúdky !!! Majstrovská réžia, kamera a strih=parádička z parád. (06.12.2019)

Jak temný mrak pomalu přicházející z velké dálky plyne i tenhle příběh, který je o dvou ženách, z nichž jedna je handicapovaná služebná Sophie ve velmi dobře finančně zajištěné rodině a jedné poštovní úřednici Jeanne z nedalekého města, které spoje bolestě podobná minulost a vyvine se tak mezi nimi silně znepokojující přátelství. Žádný moment není zbytečný a celý film je jak časovaná bomba, kde se ve finále spojí mix zášti, studu, žárlivosti na sociální kontrasty a vše vyvrcholí pro někoho možná až příliš vyhroceně. Ale když jsem o tom konci přemýšlela, tak jsem došla ke stejnému závěru jako uživatelka Fridecka, protože se přece s podobnými zprávami setkáváme i v reálu, tak proč ne ve filmovém zpracování. A Isabelle Huppert a Sandrine Bonnaire tomu bezesporu napomohly svými brilantními a naprosto uvěřitelnými hereckými výkony. (03.07.2013)