Reklama

Reklama

Film Otcovia a dcéry zachytáva vzťah dieťaťa a rodiča, ktorí napriek starým krivdám, ktoré počas života utŕžili, sa snažia znovu k sebe nájsť cestu... Jack Davis (Russell Crowe) sa musí po tragickej smrti svojej manželky sám postarať o ich päťročnú dcérku Katie (Kylie Rogers). Jack je slávny spisovateľ, držiteľ Pulitzerovej ceny, ktorý po smrti manželky trpí depresiami a duševnou poruchou. Po smrti ženy zvádza boj nielen so zdravotnými problémami, ale aj s výchovou svojej dcéry, ktorú nadovšetko miluje. Keď však prepukne jeho choroba, musí Katie zveriť do výchovy príbuzným. O 25 rokov neskôr už dospelá Katie (Amanda Seyfried) žije promiskuitný život na Manhattane. Neustále sa konfrontuje s minulosťou, bojuje s vnútornými démonmi, ktorí ju prenasledujú od jej problematického detstva. Záchrannú ruku jej podá mladý muž Cameron (Aaron Paul)... (TV Markíza)

(viac)

Videá (25)

Trailer 1

Recenzie (194)

Ephemeris 

všetky recenzie používateľa

Primár Chocholoušek by mal radosť. A iste nielen on. Aj všetci muži by boli úplne nadšení. Ak by sa každá žena s citovou traumou z detstva správala ako posledná štetka, tak to by mohli profesionálne šlapky rovno zbaliť živnosť. Toľko voľnej lásky, ach! Druhý aspekt je Russell Crowe a jeho záchvaty. Všetky tie psychosomatické, trasľavé a k smrti vedúce stavy som videla toľkokrát, že už ma to k slzám neprivedie. Hlavne celá juhokórejská kinematografia je na podobných telesných deterioráciách asi aj fundamentálne založená. Menej ako tri hviezdy sa tomu ale udeliť každopádne nedá, pretože to nie je žiadny nudný a plytký film. Opakované sledovanie neprichádza do úvahy. ()

Stanislav_H 

všetky recenzie používateľa

Z chování té potřeštěné ženy musí být každému normálně smýšlejícímu jedinci poněkud nevolno. Taková by zasloužila přehnout přes koleno a dál už to znáte. P.S. Jak jsem očekával - "dospělá" verze bude buď lékařkou, nebo psycholožkou. Od Američanů se holt jeřábnice, prodavačky nebo soustružnice asi nikdy nedočkáme. ()

Reklama

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

Emočně komplikovaný příběh, přesto ubíhá zcela přirozeně ... tak jako voda v řece ... tak jako vítr po planině. Odehrává se ve dvou časových rovinách, které se střídají stejně prostě jako noc a den - jako dva protipóly jednoho nebe a jednoho světa ... a všech jeho bolestí. Vypráví o tvrdých a nečekaných úderech pod pás s trvalými následky, s nimiž musíte žít, protože nemáte na výběr - protože osud na vás a na vaše traumata zvysoka kašle a žádnou alternativní realitu vám nenabídne. Berte - nebo nechte být. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Je propastný rozdíl mezi jednoduchým a banálním. Jendoduchost je geniálním vystižením podstaty třeba i složitých situací, je průzračná a zakládá empatii a možnost spoluprožití, třeba i něčeho originálního. Banálno je zjednodušením bez porozumění této podstatě. Eliminací na pouhá povrchní a tuctová konstatování. Která jsou nepřesvědčivá. A neumožňují konkrétní spoluprožití. Potíže a duševní hnutí všech postav ve filmu jsou nelogické, nespecifické, nekonkrétní a nijak se nepropojují ani nevyvíjejí s ohledem na rozdílné situace a životní fáze, jimiž postavy procházejí, ani s ohledem na to, co tvrdí, že k sobě cítí. Maniodepresivní pychotické záchvaty otce nemají žádný smysluplný spouštěč, nijak nelze porozumět tomu, co se v něm odehrává a proč. U černé holčičky vůbec není jasné, proč na Katie v parku nakonec promluví, po všech těch iritujících a trapných blábolech o kreslení a o kachnách, které na ni Katie vyplácá, navíc poté, co sama přiznává u vlastní terapeutky, že k nikomu nic necítí, by se dalo spíš čekat, že ta holčička se jen utvrdí v tom, že jí nikdo nerozumí a dospělí jsou nevnímaví užvanění pitomci. Přístup Katiiny nadřízené k dětské psychoterapii je vyloženě debilní (holka ještě nemluví, i když vás chytla za ruku, no tak to není žádný progres, předáme ji někomu zkušenému; později: totální a náhlé odstřihnutí od někoho, komu začala důvěřovat, je pro ni teď nejlepší a je to standardní postup etc.) a film to nijak zvlášť nerozporuje. Dalo by se pokračovat, jak se tam bez solidního podkladu jen kumuluje klišé na klišé a žádný příběh nenese punc osobitosti. Strýc a teta, kteří - opět bez srozumitelných, filmem konkrétně vybudovaných motivací - si chtějí Katie urvat pro sebe, se o to přestanou snažit, protože on ji podvede se sekretářkou, která otěhotní, a ona požádá o rozvod. Ehm. Existuje provařenější klišé? Ale jo, hned v dalším dramatickém zvratu (které lze čekat každou chvíli), jsme toho svědkem. Atd. Navíc i zvolený způsob vyprávění příběhu je příšerně polopatický: nejprve se ve zkratce podíváme, že byla hádka v autě, že se stala nehoda, že jedno tělo se přenáší v černém pytli, že holčička pláče v sanitce, že volá tatínka... A pak střih na dceru s tatínkem doma, na fotografii mrtvé maminky na stolku. A tak to pokračuje dál, jedna linie odkrývá, jak to bylo s tátou a výchovou dcery, druhá, jak se nevyrovnaná dcera stejěn klišovitě potýká s odmítáním být znovu někým milována. Co jednoduššího si lze pro červenou knihovnu vymyslet, že? Na filmu není ani jediný rys, kterým by se z klišé červených knihoven vymaňoval - není mi jasné, jak si tenhle režisér mohl najít cestu na filmové festivaly, ani proč s ním dál ztrácet čas. To není nic proti romantice. Kvalitní romantický film je třeba Cena za něžnost, nebo klidně i Láska nebeská, ale tohle rozhodně ne. Filmy s omluvnou větou "Jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo," po níž si hlavní hrdinové jako na povel šťastně padnou do náruče a je to, by měly mít na obalu důrazné varování, že snižují psychickou odolnost a poškozují mentální zdraví. *~ () (menej) (viac)

Cheeter 

všetky recenzie používateľa

Russell Crowe mě nezklamal snad v žádném filmu a ani tento nebyl výjimkou. A to jsem ho viděl v další typu role, snad prvně. Mile mě překvapila Amanda Seyfried, čímž se tento snímek stal takovým hereckým koncertem těchto dvou herců. A téma je samo o sobě silné, akorát v této rodině to byl trochu specifické, neboť šlo o rodinu spisovatel, přece jen trochu jinak zajištěnou, něž jiné rodiny. A taky bylo hezké prolínání se několika příběhových linek, byť hlavní jsou jen dvě, tak i ostatní stojí za sledování. ()

Galéria (146)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčalo sa od 15. marca do 9. mája 2014 v Pittsburgu. (Erik7595)
  • Russell Crowe má, kromě své závěrečné scény, po celou dobu filmu oblečené světlemodré džíny, tričko a košili, místy doplněné buď koženou bundou nebo kabátem. Jiný oděv na něm nevidíme. (funhouse)

Reklama

Reklama