Resident Evil 5: Odveta

Paule, prosím tě, udělej to hodně barevné, prostě aby se na to dobře koukalo. Jo a šoupni tam nějakou roztomilou holčičku, jak jí Mila zachraňuje a tak, jako ve Vetřelcích. Taky Matrix se lidem líbil, tak klidně i kapku toho. Chceš tam nějaké postavy z předchozích dílů? Proč ne, jen ať si v sérii zase zahrajou. Ale prosím tě, ať se tam hodně střílí, jo .. fakt hodně. Vlastně, stačí když se tam bude jenom střílet. Tvůj producent. (08.12.2012)

Guilty pleasure efekt pomaly vyprcháva a Milla starne. Vidím to ešte na také 2-3 kúsky než jej bude 40 a potom už sa Paul hádam ukludní a nechaú ju odpočívať, aj z celou sériu (ktorá už aj tak na konci jedničky nemala čo povedať). 5-ka je festovalom besnej artdirekcie, záberov na jeden krát a zombie hereckých výkonov. Na place to musel byť čistý punk. 40% (09.12.2012)

To, že si v Maximu přečtete dvoustránkovej článek o tom, jak pořádně uspokojit ženskou, z vás ještě odborníka neudělá, stejně si jí budete muset nejdřív pořádně osahat. Pan Anderson si ale evidentně věří a tak místo osahávání gamepadu zjevně věnoval své nadšení spíš Mille (vždyť já se mu vlastně ani nedivím) a nastudování Resiho v nedostatkovém čase sfoukl jen nějakým tím článkem z PS magazínu a videem z youtubka. A tak tu máme díl, který už není ani Resident Evil, ani akční survival, ale prostě jen tupé scifíčko se zombíky, které potvrzuje, že Afterlife byla jak ve filmografii mistra Andersona tak v celé filmové sérii opravdu jen obrovská náhoda. Afterlife mě konečně navnadil, abych se taky jednou na další díl těšila, načež přišla opravdická odveta mé naivitě v podobě dílu, kterému by víc slušel název Resident Evil: Úpadek. Přesně tím totiž je, ze všech dílů právě v tomhle nejvíc selhává děj, jakákoliv kvalita, i fakt, že se v tomhle Residentovi nachází valná většina zásadních (mých nejoblíbenějších) postav herní série. Ani 3D: *** není tentokrát takové jako ve starším bratříčkovi. Sem tam se nějaký pěkný efekt sice objeví a pořád nabízí více, než hromada jinejch filmů, ale rozhodně nemáte pocit, že vám z televize vylítala pěkná hromada svinsta, který bude potřeba uklidit (jak důvěryhodně to působí), jako tomu bylo v předchozím případě. Jediný, co tenhle film, jednoznačně nejhorší díl celé filmové série, dělí od odpadu, je hudba (která je beztak zkopírovaná z Afterlife) a fakt, že Ada Wong je vzhledově i povahově nejpodobnější svému předobrazu (a je ze všech na plátno převedených postav pomalu i jediná), ačkoli asiatku z ní taky dělat nemuseli. PS: Vím, že konkrétně za tohle může už hra, ale filmy mě jen utvrdily v tom, jak evidentní je v Executionerovi snaha o Residentovského Pyramid heada. PS2: Přijde jenom mně, že v porovnání se svými herními předobrazy jsou všichni chlapíci v nerozpixelované podobě o dost ošklivější? PS3: Milla v tom hábitu vypadá jako Koopa ze Super Mario Bross :D (08.05.2014)

Děj jsem u téhle série nikdy moc neřešil. Při sledování jsem vždycky buď nikdy nebyl nijak zvlášť pozorný, nebo ho jednoduše „nechápal“ (pokud teda bylo co chápat). Je potřeba si hned z úvodu uvědomit, že tvůrci tímhle nechtěli pranic říct. Prostě Milla v těsném kostýmu se tu zas a znovu musí zpomaleně (zpomaluje se opravdu všechno) prostřílet masami zombíků, u toho si zahrát na hodnou maminku a mezi výměnou zásobníků občas pronést něco, co má děj posunout někam dál. Při štrece z bodu X do bodu (třeba) M prostě dostane kulku do hlavy každý, kdo se jí postaví do cesty. Tvůrci jakoby si odškrtávali položku po položce v seznamu a bylo jim úplně jedno, jak to na diváky bude působit. Paul W. S. Anderson má pro někoho hodně lákavý vizuální styl, scénáristé znovu předkládají masivní útok na divákovu inteligenci, Milla stále kosí nejrůznější havěť „nádherně“, otázkou však zůstává, zda to chce divák zažít i pošesté, posedmé.. (21.10.2012)

Videohernost látky je evidentní, dějové šmodrchanice baví o to víc, o co nedávají smysl a celkově nabírá imbecilita série netušené rozměry. Faktem ale přitom je, že akce je odvedená více než solidně (samozřejmě stále využívající videoherních principů, postupů a estetiky) a také děj, postrádající prakticky jakýkoliv dramatický oblouk, nicméně jasně kopírující herní levelové a bossové schéma je v zásadě vlastně odveden funkčně a tedy správně... Nikoliv nějak extra zábavně, to je další věc. Stejně jako u Afterlife ale platí, že "film" se tomu dá říkat jen stěží.. Úvodní titulková sekvence a honička v "Moskvě" dalece přesahují prakticky cokoliv po zbytek filmu, ani jedno už ale nemá se Zombies prakticky vůbec nic společného... (29.11.2012)