Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Recenzie (6 533)

plagát

Niekto sa pozerá (1982) 

Sean S. Cunningham, kamarád Wese Cravena, kterému produkoval Poslední dům nalevo, chtěl zkusit něco dalšího. A vznikl jeden z nejvýraznějších kosičů mladého masa: Pátek třináctého. Než Cravenovi zrežíroval scénu roztékajících se schodů v kultovní Noční můře v Elm Street a pustil se do režie sympatického kousku Lunapark smrti, vrhl se do tohohle prostinkého thrilleru. Osmileté děvče vidělo, jak vrah v jejich domě znásilnil a následně kladivem ubil její matku. Zatímco o dva roky později čeká na trest smrti devatenáctiletý mladík, dívka je spolu s otcovou novou známostí (televizní reportérkou – jinak sličnou Kate Mulgrew) unesena neznámým mužem. Že by to celé bylo trochu jinak? Cunningham zvolil fajn lokace i solidní herce, ovšem mnohé scény jsou podstatně delší, než by měly být, nápady dojdou velmi brzy (skutečně tři scénáristé?) a samotné finále je, no, hodně úsměvné.

plagát

Filmy našeho dětství - Pátek třináctého (2021) (epizóda) 

Klasika slasheru, jejíž tvůrci si řekli, že když Halloween vydělal takový balík, oni úspěch zopakují. Holt 80. léta byla mimo jiné dekádou „krvetrysků“. I Pátek třináctého stál pakatel, Sean S. Cunningham, kamarád Wese Cravena, kterému produkoval Poslední dům nalevo (který si získal zvučné jméno), chtěl zkusit něco dalšího. Líbilo se mi, jak přiznal, že postupně docházely nápady na „vyplňovací“ scény, jak zmínil, že o filmařině z pozice režiséra věděl vlastně hrozně málo. Bylo mu jasné, že v rukou nemá žádné veledílo. Odevšad posbíral puberťáky, spolu s kolegy neuměli příběh, neuměli postavy, o technické stránce filmu moc mluvit nelze – šlo o napětí a o vraždy. Právě detailní návraty k jednotlivým mordům jsou fajn. Výsledkem je zrod jednoho z nejvýraznějších kosičů mladého masa a zlověstná atmosféra. Přitom nikdo z tvůrců horory zrovna nemusel.

plagát

Filmy našeho dětství - Halloween (2021) (epizóda) 

John Carpenter měl prostě tehdy koule. Jeho Halloween položil základní kámen slasheru, byl debutem hororové královny Jamie Lee Curtis, on je zároveň tvůrcem děsivého hudebního motivu, který máme všichni hluboko pod kůží. Celé to drželo pohromadě jen díky nadšení party známých, kteří za směšných 300 tisíc dolarů natočili hororový kus o hlídání dětí, které se šeredně zvrtne. Carpenter tehdy řešil trable se svým béčkem Přepadení 13. okrsku a jeho distribucí. Spolu s Debrou Hill (která se obzvlášť zajímala o role a příležitosti žen ve filmové tvorbě) vytvořil vraha, který má styl. Kromě hudebního motivu vsadil na ztvárnění bílé masky ďábelského Michaela Myerse a na kameru (za kterou taky značnou část rozpočtu obětoval), která často lpí na snímání z pohledu vraha. A pak už to šlo samo. Film dostala nahoru klasická šeptanda. Nikdo o něm dopředu moc nevěděl, ale zvěsti zařídily své. Zaslouženě.

plagát

Mravec Z (1998) 

Makat v mraveništi cynického Woodyho Allena zatraceně nebaví, často si stěžuje na gauči u psychiatra, v davu je bezvýznamný, ale přemýšlivý, a tak sbalí mravenčí princeznu a vydá se za velkou louži. A to díky kamarádovi s (moc fajn) hlasem Sylvestera Stallonea, se kterým si prohodí role, aby záhy zjistil, že se nachází uprostřed nebezpečného útoku proti krvežíznivým termitům. Přesto se brzy v přítomnosti princezny zase ocitne, o čemž se dozví i generál s hlasem Genea Hackmana, který ji chce za ženu. Výsledkem je nějaké to ponaučení, humor, dokonalá mimika hmyzu i fajn akce. Obrazové kompozice jsou moc povedené, davové scény zrovna tak. Svěží záležitost i po letech.

plagát

1883 (2021) (seriál) 

Děvky, prodejci indiánských skalpů, nervózní pistolníci, výbuchy násilí. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že jde o prequel k uznávanému Yellowstoneu, aneb jak předci rančera Johna Duttona putují z Texasu do (nakonec) Montany, kdy na cestě čeká smrt za každým rohem. Drsný otec James (slavný countryový zpěvák Tim McGraw), nesmlouvavá manželka Margaret (rovněž zpěvačka Faith Hill, v reálném životě McGrawova manželka), dospívající blonďatá dcera Elsa a pětiletý John tehdy využili nabídky dvou veteránů z války, Shey (charismatický Sam Elliott) a Thomase, kteří doprovázejí skupinu evropských přistěhovalců za lepším příštím. Společně mají zvládnout přejít nehostinnou krajinou, a pokud přijde nebezpečí, tak si krýt záda. A uzmout kus země uprostřed ničeho. Zatím ovšem není žádné příští, žádná budoucnost, ale jen cesta. Okolo číhají zloději, kteří neznají slitování, i indiáni, kteří také nejsou zrovna krotcí. Koho nezabily neštovice nebo kulka, na toho si políčí velká bouře, která zničí další dílek naděje. Brzy pochopíme, že je to hlavně Elsin příběh, v dobrém i zlém. V lásce se ani nestihla zklamat a už o ni přišla. A nebylo to jediné. Pokud mi něco vadilo, tak právě podivný charakterový vývoj jedné z nejdůležitějších postav. A taky množství přestřelek, které je třeba brát s nadhledem. Když totiž poněkolikáté pár pistolníků zlikviduje trojnásobnou převahu ostřílených zlodějů… A od určité chvíle prostě sledujeme tak trochu to „samé“ pořád dokola. Navíc i trochu té dynamiky a víc syrovosti bych uvítal. Taylor Sheridan (pecky Wind River a Sicario už mu nikdo neodpáře) se každopádně naplno ponořil do žánru, v němž jsme ho všichni chtěli už dlouho vidět.

plagát

Last Seen Alive (2022) 

Stačilo zmínit „strážníku, omlouvám se za rychlou jízdu, ale jsem v kontaktu s detektivem Patersonem, na pumpě se totiž ztratila moje žena, zkouším ji hledat i sám, jsem ve stresu, tak asi proto jsem jel rychleji,“ než s bouchačkou za pasem a svázaným chlapem v kufru pláchnout do lesa. Jenže Gerard Butler se zhruba právě od poloviny začne chovat jako žáček čtvrté třídy, kupí jedno nelogické rozhodnutí za druhým a divák postupně ztrácí o cokoliv zájem. Jeho letité manželství má trhliny, partneři však o nich vědí a jsou připraveni je řešit, respektive ona si jede utřídit myšlenky do domu svých rodičů. Jenže plány se zvrtnou a hledající Butler nakonec skončí až v opuštěné feťácké varně (nejen) s jedním úsměvným digitálním výbuchem. Takže si k chatrnému scénáři můžeme přičíst ještě celkovou lacinost produkce. Celé to vypadá jak epizoda nějakého televizního seriálu, Butler, kterého si ještě nějaký ten pátek budeme se spokojeným úsměvem spojovat se sérií Pád Bílého domu (než nás úplně otráví), naštěstí tyhle obyčejné chlápky od vedle umí. Jenže je v tom celém tak nějak sám. Béčko, které si toho nepohlídalo docela dost, abych mu mohl šoupnout spokojené tři hvězdy.

plagát

Jitřní záře - Epizoda 2 (2022) (epizóda) 

„Musíte jí dát nějaký normální jméno!“ Přístup zdravotní sestry je otrávil, porod proběhne doma. Možná tam bude i teplo. A možná tam nebude plíseň. Je třeba vykácet stínící stromy za barákem. Samotěžba ale bude dalším svárem mezi mladým párem a zastupitelstvem obce. Nehodnotím kroky ústřední dvojice, hodnotím zpracování příběhu. Samozřejmě se ale nejde nevyhnout faktu, že my prostě stát budeme ždímat, ale ať nás jeho úřednický aparát nechá žít, jak my chceme. A to, že je prostě nutné dítě úředně zaregistrovat, by minimálně vystudovaná učitelka asi vědět měla. Ústřední herecké duo je neokoukané a fajn, nejedna vedlejší postava ale zoufale přehrává a vypouští z úst krapet šílené věty.

plagát

Jitřní záře - Epizoda 1 (2022) (epizóda) 

Tahle ruina, tedy tohle půvabné místo si je našlo samo. Magistra, která nehodlá do školáčků nic natloukat a která kuchtí karbanátky z lebedy, a zemědělec, který nehodlá přihlížet, jak jeho kolega řeže krávy. Nechtějí chodit do práce, protože věří, že si vše sami vypěstují (ale pro státní dávky ruku natáhnou). Žádný spěch, žádná chemie, technologie či permanentní tlak na výkon. Prostě žít po svém a mimo zavedené společenské struktury. A otěhotnět na čerstvém vzduchu a bez pesticidů tady prostě půjde snáz. Jenže všechno to začne problémem se studnou a nočními rituály u ohně. Ústřední herecké duo je neokoukané a fajn, nejedna vedlejší postava ale zoufale přehrává a vypouští z úst krapet šílené věty. Rozjezd průměrný, uvidíme.

plagát

1883 - Season 1 (2021) (séria) 

Známe umanutého Kevina Costnera, známe už i jeho zatvrzelé předky. Děvky, prodejci indiánských skalpů, nervózní pistolníci, výbuchy násilí. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že jde o prequel k uznávanému Yellowstoneu, aneb jak předci rančera Johna Duttona putují z Texasu do (nakonec) Montany, kdy na cestě čeká smrt za každým rohem. Drsný otec James (slavný countryový zpěvák Tim McGraw), nesmlouvavá manželka Margaret (rovněž zpěvačka Faith Hill, v reálném životě McGrawova manželka), dospívající blonďatá dcera Elsa a pětiletý John tehdy využili nabídky dvou veteránů z války, Shey (charismatický Sam Elliott) a Thomase, kteří doprovázejí skupinu evropských přistěhovalců za lepším příštím. Společně mají zvládnout přejít nehostinnou krajinou, a pokud přijde nebezpečí, tak si krýt záda. A uzmout kus země uprostřed ničeho. Zatím ovšem není žádné příští, žádná budoucnost, ale jen cesta. Okolo číhají zloději, kteří neznají slitování, i indiáni, kteří také nejsou zrovna krotcí. Koho nezabily neštovice nebo kulka, na toho si políčí velká bouře, která zničí další dílek naděje. Brzy pochopíme, že je to hlavně Elsin příběh, v dobrém i zlém. V lásce se ani nestihla zklamat a už o ni přišla. A nebylo to jediné. Pokud mi něco vadilo, tak právě podivný charakterový vývoj jedné z nejdůležitějších postav. A taky množství přestřelek, které je třeba brát s nadhledem. Když totiž poněkolikáté pár pistolníků zlikviduje trojnásobnou převahu ostřílených zlodějů… A od určité chvíle prostě sledujeme tak trochu to „samé“ pořád dokola. Navíc i trochu té dynamiky a víc syrovosti bych uvítal. Taylor Sheridan (pecky Wind River a Sicario už mu nikdo neodpáře) se každopádně naplno ponořil do žánru, v němž jsme ho všichni chtěli už dlouho vidět.

plagát

Filmy našeho dětství - Série 3 (2021) (séria) 

Notoricky známé kousky a moc milé vzpomínání. Začneme komediálním fenoménem své doby o časových paradoxech, pokračujeme synonymem milostné romance v příběhu o bohatém podnikateli, který se zamiluje do prostitutky, neopomeneme popcornový triumf, který vyvolal globální dinosauří mánii, abychom to celé završili kronikou Spojených států s postavou naivního a dokonale bezelstného človíčka. Kolikrát sice chybí klíčoví herci či stěžejní tvůrci, přesto se k nám dostává množství zajímavých informací. U (nakonec trilogie) Návratu do budoucnosti to ovšem vypadalo, že vůbec nevznikne: už jenom to, že Michael J. Fox po nějakých pěti týdnech nahradil hlavního herce. U Pretty Woman se zase výsledná podoba upravovala, přepisovalo se i během natáčení. Navíc se počítalo s podstatně chmurnější verzí plnou dealerů, šlapek a nesplněných snů. Jurskému parku hodně lidí nedůvěřovalo, skepsi navíc nahrál i hurikán, který v půlce natáčení pustošil Havaj. Některé záběry jsou přitom paradoxně autentické. No a válečnému hrdinovi, mistru světa v ping-pongu či podílníkovi krevetářské společnosti chtělo studio uzmout z rozpočtu 10 milionů. Zasáhl Zemeckis s Hanksem, kteří projektu jednoduše věřili. Díky (nejen) jim za to.

Ovládací panel
162. naj užívateľ Česko
127 bodov

Reklama

Reklama