James Bond: Casino Royale

Už od prvních titulků musí být každému jasné, že Casino Royale je v mnohém přelomový snímek v Bondovské sérii (ostatně, to se omílá už od té chvíle, co byla Danielu Craigovi přiklepnuta role hlavního hrdiny). Tak třeba filtrovaná kamera předtitulkové scény - vizuálně vytříbená chuťovka. Pop-artové titulky, za které by se nemusel stydět ani Andy Warhol. A pokud se jedná o Bondova představitele - od začátku jsem Craigovi držela palce, aby zatl tipec všem svým odpůrcům (tohoto Brita mám totiž ráda už od dob filmu "Po krk v extázi") a jsem proto víc než mile potěšena jeho výkonem - v jeho podání je Bond skutečně tím požadovaným neotesancem, hrubým kamenem, ze kterého se David teprve stane. Ale co by byl Bond bez svých ženských doplňků - ačkoli tentokrát není Eva Green jen pouhým doplňkem, její postava je v příběhu dostatečně nosným prvkem; a zmiňovat tradičně úchvatnou Judi Dench, to už je snad nošením dříví do lesa :-) Vtipnou dohru, troufám si tipnout, bude mít i bombastická akční hříčka na stavbě - sázím krk na to, že v budoucí videohře s Bondovskou tématikou jí budě věnováno hodně prostoru, protože už ve filmu zpracováním samotným připomíná eskapády videoherních hrdinů. Jediné, co bych Bondovi vytkla, je snad až příliš kýčovité zneužití notoricky známých exteriérů Karlových Varů a Benátek, některé záběry jako by vypadly z těch nejtěžších melodramat, což vůbec nekoresponduje s dynamikou dnešního Bonda. Ale jinak 100 % spokojenost. Už se těším na pokračování... (09.12.2006)

Byla to tehdy hrozná rána. Po čtyřech dobrodružstvích s elegánem Brosnanem přišel drsňák Craig, nekompromisní ostrostřelec, krvácející rváč, mučený jízlivec a neotesaná hora agentského potenciálu. Před jeho charizmatem jsem z respektu málem zalezl pod sedadlo, ale k dosavadnímu vnímání bondovské značky mi neseděl. Suché hlášky zůstaly, technické hračky ustoupily špinavé akci a já až dlouhých čtrnáct let po premiéře v rámci revize konkrétní "regenerace" prohlédl, jak dokonale vyvážená nakonec černohorská karetní podívaná je. Od černobílého úvodu až po italskou střelu. (05.12.2006)

Daniel Craig síce ani zďaleka nepripomína agenta 007 akého poznáme z predošlých filmov a nemá ani tú eleganciu, či šarm, no inak len ťažko jeho stvárneniu niečo vytknúť. Casino Royale nie je bondovka ako ju poznáme, skôr akčný thriller vezúci sa na sláve série a s občasným pomrknutím na staré časy. Ide však o výborný thriller, ktorému neprekáža ani nevyvážené tempo, keďže Campbell servíruje jednu lahôdkovú akčnú scénu za druhou a nezlyháva ani po stránke postáv a emócií. Prerod k realistickejšiemu štýlu sa dal len ťažko zvládnuť lepšie. (20.11.2006)

Po roce a půl otáčím hodnocení. Možná proto, že mě začal bavit poker, proto, že více bombastické akce, jako tak úvodní na Madagaskaru, by tomu jen uškodilo, a hlavně asi proto, že jsem konečně ochoten oddělit pojmy ‚Bond‘ a ‚Bourne‘, přičemž beru na vědomí, že podobný koncept neznamená plagiát. Místo toho jsem si užil dvě a půl hodiny napínavého dobrodružství, kterým vás Daniel Craig milerád protáhne s sebou. To vše s takovou razancí, že ty rány pěstí budete dostávat taky a když vám Eva Green zašeptá do ucha cukrkandlová slůvka, budete roztávat. Pár hodin po projekci jsem v nesnesitelném pokušení roztočit placku v DVD přehrávači znovu. Může mít film lepší vizitku? (09.11.2008)

Jako člověk od dětství stižených láskou k fenoménu superagenta v tajných službách jejího veličenstva (provází mě tuším od roku 1984, kdy jsem viděl první moorovku), který má veškeré bondovky nakoukané, říkám: „Casino Royale“ je bondovka staré školy, která mi chyběla od dob „Goldfingera“. Daniel Craig je Bondem v nejlepší conneryovské tradici, přitom novým, neokoukaným, takřka zlidovělým. Vrací legendě její lesk a náboj. Martin Campbell výborně prostřídal napínavé akční jízdy ve staromilském kabátě s klidnou (ale vnitřně elektrizující) partií pokeru, v níž se zrcadlí gentlemanský styl Guye Hamiltona a Terence Younga. Možná dnešního diváka tahle konzervativní špionská rovina nezaume, ale já jsem byl zcela uhranut. Není pochyb, staré dobré časy vrací a přehnaná CGI akční éra Pierce Brosnana nám dává sbohem. Nebudu na ní vzpomínat ve zlém, ale teprve Daniel Craig je Bondem mého srdce, pěkně ruku v ruce se sirem Connerym. Bondovo lidství, egoismus, zranitelnost, křehkost, to vše Craig podává s neobyčejnou uvěřitelností a samozřejmostí. Ruku v ruce s tím kráčí fantastický padouch Cifra (Auricu Gildfingere, tu máš konečně rovného!), nejkouzelnější Bond-girl (krásná Ursulo, odpusť, ale Eva Green dala Vesper duši, nejen tělo) a stále šaramantnější M Judi Dench. Martin Campbell odvádí víc než jen akční rutinu, filmu drží báječně pohromadě a chemie postav šlape jako Aston Martin. Ačkoli „Casino Royale“ není zdaleka prosté problémů, nevyhne se logickým lapsům, naivitě, plonkovějším pasážím, nedořečenostem a nedomyšlenostem, prostě všemu, co k sérii neodmyslitelně patří, přesto je to rozhodně nejlepší bondovka od šedesátých let. (16.11.2006)