Obsahy(1)
Štyri poviedky režírované Michelangelom Antonionim (Kronika lásky, ktorá nikdy neexistovala, Dievča, zločin, Nehľadaj ma, Toto nečisté telo) - odohrávajúce sa v mestách Ferrara, Portofino, Aix en Provence a Paríž - o rôznych podobách lásky, spojené postavou rozprávača-pozorovateľa. Tieto spájajúce scény medzi jednotlivými epizódami, ktoré rámcujú dej režíroval Wim Wenders. Postavu pozorovateľa (hrá ho John Malkovich) poňal Wenders rovnako ako ostatné postavy filmu - i on je citovo vyprahnutý, neschopný porozumieť, neschopný lásku prijímať a dávať. Tento formálne dokonalý film bol kritikmi vyzdvihovaný najmä ako pamätihodný príklad profesionálnej kolegiality. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (59)
Docela rád bych věděl, kolik na tom má podíl Wenders a kolik Antonioni. Zatímco jednoho režiséra zbožňuju, k tomu druhému jsem si zatím nenašel cestu. A soudě dle Za mraky mám pocit, že tu má větší podíl právě Antonioni. Čtyři příběhy, z čehož ani jeden není nějak zajímavý. Hloubku to sice má a obsahuje to nejednu chytrou myšlenku, ale co s tím, když postavy sice ta moudra říkají, ale dialogy mezi nimi působí neživotně a nereálně? Navíc všechny čtyři příběhy jsou romantické a ani v jedné pořádně nefunguje chemie mezi zamilovaným párem. Taky to sice má dobrou kameru, ale jinak je to celé dost nudné. Byl jsem zvědavý na spolupráci těchto dvou režisérů, bohužel to jaksi nevyšlo. Škoda. 2* ()
...to nevedeli vybrať inú vizáž ako toho nesympatického Malkovicha? ááále to nebol hlavný problém-problém bol,že to bolo nudné,ťahavé a skoro o ničom....niekoľko erotických poviedok medzi mužom a ženou ,kvalitou skôr nižšou ako vyššou a asi nutnou ženskou nahotou /kompletnou :) / čo bolo asi nutné,aby to divák ako tak "strovil",bo filmová ťažobáááá...... ()
Pokud se divák dokáže povznést nad nereálnost jednotlivých příběhů a neskučné filozofování, tak si určitě prožije překrásný romantický láskyplný zážitek ještě zvýrazněný vynikající hudbou. Já jsem to nedokázal, jen jsem sledoval dialogy, které postavám diktuje scénář a přemýšlel nad tím, co bych dělal, kdyby takovým způsobem se mnou hovořila tak pěkná slečna jako Inés Sastre. Asi bych opravdu uvažoval o tom, kde jsem si založil vizitku od psychiatra. ()
Zdařilý film nadprůměrně zvládající volnější skladbu čtyř milostných povídek, čtyř různých pohledů na lásku, to všechno v rámci jednoho melancholického účtování s lidským životem. Oproštěnost až protikladnost od leckdy samoúčelného akčního kvapíku devadesátých let filmu očividně prospívá. Krásná krajinná kamera, jedno z posledních setkání velikánů - Mastroianniho a Moreauové - jsou dalším pohlazením filmového diváka. Uvážíme-li, že takto zdařilý film natočil umělec v pokročilém věku - 80 let - po předcházející mrtvičné příhodě, naše uznání se nemůže nezměnit v obdiv. V obdiv k životu, který s vervou a na takové bojuje - doslovně se rve - o své přežití nejen lidské, ale i umělecké, tvůrčí. ()
3,5* Rozhodně si tenhle film nepouštějte s českým dabingem. Je tak špatný, že neuvěříte hlavním hrdinům ani slovo. V originále jsou sice dialogy poměrně filozofické, ale jsou uvěřitelné. Chvíli mi trvalo, než jsem přivyknul na pomalé tempo vyprávění, ale nakonec mi pomohla výtečná hudba Van Morissona a "Passengers" neboli U2 spolu s nádhernou kamerou, postavenou na dlouhých záběrech. Kombinace těchto dvou složek vytvářela až hypnoticky působivé obrazy, které celý film prostupovaly. Výtvarná nádhera! Co mi na filmu trochu neštimovalo, byla jistá nerealističnost jednotlivých epizod. Občas mi bylo opravdu zatěžko uvěřit, že takhle jednoduché je seznámit se s někým, a že jeden pohled očí z vás odvalí kámen mlčení a vy se otevřete úplně neznámému člověku. Oba režiséři odvedli výtečnou práci, jediný kdo tomuto tandemu nestačil, byl pan scénárista a to je škoda. Jinak by to byl opravdu nádherný, citlivý, výtvarný film. ()
Galéria (11)
Fotka © Vapet Production
Reklama