Purpurové rieky

Kdo by to řekl, že za tím stojí „frantíci“ aneb exkurze do kuchyně genetikovy. Onen už zlidovělý duch ponurého thrilleru, který opustil tělo s názvem Sedm a poté se převtělil do totožných, nebo mnohem horších podob filmových, je cítit na pozadí celého tohohle temného tetelení. Dvě osy příběhu vedené ve zdánlivě nesouvisejících rovinách, na jedné straně charismaticky prďácký Jean Reno, na straně druhé úleťácký hláškař Vincent Cassel. Hned na úvod krom sněhu zamrazí přímočaré zobrazení mrtvol, znepokojivá hudba skladatele Bruna Coulaise a typicky evropsky syrová kamera. Taky pan zvukař se náležitě činil, aby ve spleti morbidních prostředí nezůstal napětí nic dlužen. Lidi od rekvizit zase nafasovali víc než nutné množství krve a tak se v zájmu uvěřitelnosti rozhodli s tímhle artefaktem nešetřit (nutno konstatovat „jen houšť“). Každá s postav si pohrává s podivně vtíravou bizarditou, jako by vyrazily figuríny z nějakého panoptika na protestní průvod francouzským podhůřím. Proto si až člověk říká, co ten úlet s vložkou ve stylu kung-fu? Není to tak trochu navíc? Přesto je tenhle mix thrilleru, kriminálky a instruktážního videa pro začínající genetiky na evropské poměry něčím dejme tomu více než neobvyklým. Hlavně co se atmosféry a takového toho hltání každého následujícího momentu týče. Samozřejmě, že přehnaná snaha o co nejvíc šokující závěr stylu "kopirajd" může působit uměle a neoriginálně, jenže vzpomeňte řady laciných televizních bubákovin, co se o to snaží ještě mnohem okatěji. Prvně, není to na plný počet. Znáte to: „Stěrače stírají, klakson troubí, ale nějakej zapamatovatelnej moment nebo šok co by vám vydržel ještě tejden na to, ten tu chybí.“ Jenže ta hudba, přesné herecké výkony a nad očekávání předvedené ztvárnění mě zas utvrzují, že do úplného průměru Purpurové řeky taky nepatří. Takže dávám za 4. (06.03.2005)

z počátku jsem si myslel že to bude něco jako Sedm a měl jsem trochu pravdu neni to úplně stejný, ale trošku se to tomu podobá. 3/4 filmu jsou velice dobré a občas i napínavé, ale ten konec, to je zase tragédie.Člověk čeká nějakýho pořádnýho masovýho vraha, ale nedočká se. konec filmu rozhodně neni hoden toho předchozího celkem slušnýho děje. Jean Reno a jeho klega Vincent Cassel nepředvádí žádný skvělý výkony(hlavně Cessel), ale stejně si to zaslouží 4* i s tim blbým koncem (02.03.2005)

Začátek mne usadil s otevřenou pusou. Během běžícíh úvodních titulků pomalu zabíraná mrtvola kdesi v lese, po jejíž bledé kůži leze hmyz a všeliká havěť.... Do toho úžasná hudba... bylo mi jasné, že film bude zážitkem. A taky byl. Moderní francouský thriller s duem Cassel - Reno svižně odsypával. Celou dobu jsem měl ale dojem, že už to tu někdy bylo..... Nebýt toho konce, bylo by to minimálně na 4 hvězdy. * * * (01.08.2012)

„To jsem jí jako měl jednu fláknout? Je to přece jeptiška!“ Temný triler s hororovou atmosférou, tajomným scenárom, jemne béčkarským finálnym horským twistom (no a čo, mne sa ale páčil), atraktívnou horsko-univerzitnou výpravou a vynikajúcim kastingom. Skúsený Reno ako chladnokrvný, rozumný a rozvážny policajt, ktorý videl veľa zla. Ak mu ale raz za čas prasknú nervy, je lepšie pratať sa mu z cesty rýchlosťou blesku. Po jeho boku mladý Vincent Cassel: divoký, nespútaný, nie však trápne namachrovaný. Dole klobúk za to, že je to natočené tak, že vám až pri šiestej repríze napadne, ako je možné, že náckovia s IQ húpacieho koníka (ale čo iné čakať od náckov) v autoservise vo francúzskych Alpách ovládajú capoeru. Navzájom sa Reno a Cassel výborne dopĺňajú, iskrí to medzi nimi, sú vtipní, ale zároveň im veríte každé slovo, každé gesto, úsmev, zvýšené slovo. Majú lepšiu chémiu, ako mnohé slávne filmové romantické páry. Purpurové rieky celý čas držia vašu pozornosť na nohách, mŕtvol pribúda a celý prípad je intenzívny, zamotaný, mrazivý a záhadný. Grangého román je tiež dobrý, ale pravdupovediac filmové spracovanie lepšie. Možno aj vďaka Casselovi, ktorého postava v knihe mimochodom nebola, síce tam bola iná, podobná, ale volala sa Max Kerkerian a celkovo bola charajterovo posunutá úplne iným smeorm, než Casselova. Kino Považan NMnV 2001 (04.01.2009)

Největší předností tototo filmu je (samozřejmě kromě scenáře - knižní předlohy) opravdu hustá atmosféra. Dále oba, herecky silní, hlavní protagonisté, jejichž případy se protnou do jedné linie příběhu. Jakýmsi bonusem jsou zábavné rozhovory ve stylu učitel/žák - Reno/Cassel. (01.08.2005)