Mesiac 44

Povedené sci-fi béčko. Rozhodně lepší, než třeba Patriot nebo 10,000 BC. Líbila výprava, kde se místo digitálních efektů ještě požívaly propracované kulisy a na efekty propracované miniatury. Tím, že je na Zemi i na Měsíci 44 stále tma mi to i díky těm miniaturám připomnělo mix Blade Runnera (dokonce si myslím, že část kulis z něho opravdu pocházela) a Cameronových Vetřelců. (22.12.2008)

Při prvním zhlédnutí jsem byl přesvědčen, že jde o americké sci-fi. Jistě, příběh nijak nevybočuje z podobných zpracování, ale technicky je velmi dobře udělán. Asi donekonečna může divák omílat, že inspirace klasikou - Vesmírnou odysseou počínaje přes Vetřelce a Hvězdné války až k Blade Runnerovi - je očividná, ale zkuste přijít s novou formou, když jsou zde filmy tak těžkého kalibru. Ladění do temných barev vytváří tajemnou, až paranoidní atmosféru. Výkony herců jsou odpovídající žánru, mě potěšil, jak jinak, Malcolm McDowell. Za velkou louží to pak Emmerich rozjel naplno a ve velkém - rozuměj bombastickém - stylu. (21.03.2011)

Hi! Welcome to Moon 44. My name is Tyler. Rolland Emmerich potvrzuje Měsícem 44 známou pravdu, že bytostně béčkovým tvůrcům pomáhají podvyživené rozpočty dosahovat výsledků, které jsou v jednotlivostech zaměnitelné s uměním; pomni smutný osud Petera Jacksona. Za německé peníze a v německých studiích Emmerich s Devlinem modeluje ve vši lacinosti 7 000 000 DEM působivě nehostinný svět extraterestrické těžařské kolonie. Díky oslepujícímu protisvětlu, nemilosrdnému kontrastu, chladným neonům, industriálním členitým interiérům (a lajdáckému přepisu na DVD z dílny Řiťka Video) vidíte jen málo z toho, čím se levné velkolepé filmy obvykle prozradí. Dojem vytoužené spřízněnosti s obdařenějšími projekty podtrhuje soundtrack Joela Goldsmitha, který jakoby se nemohl rozhodnout, chce-li být spíš Vangelisem nebo monetizovat to, co jako by spadlo pod stůl slavnějšímu otci při ozvučování Total Recall (které přistálo do kin o měsíce později). Práci se zápletkou zvládá sice Emmerich hůř než výpravu, ale pomáhá mu, že podklady vůbec nejsou zlé. Když (se) právě neplýtvá celuloidem na legrační honičky vrtulníků po temných kaňonech a macho výstupy, zahalenými mraky testosteronu a bůhví proč nepřetržitě unikající páry, sledujeme zajímavě se rozvíjející třídní (ve školním i marxistickém smyslu) střet grázlů a nerdů v blade-runner-alienovsky bezskrupulózním prostředí galaktického korporátu. Film zanechal nutkavou chuť instalovat Unreal Gold. (17.10.2020)

Ale no tak... že to není dějově zázrak? Na to celkem kašlu. Film mě dostal atmosférou od první do poslední vteřiny. Vetřelčí vesmírná atmosféra na mě dýchala a navazovala takový zvláštní pocit, že to tam vlastně znám. Celkem dost tedy na dojmu zapracovala nostalgie. Ano našly se i chvilky kdy by nezaškodilo lehce prostříhat, ale na nadstandardní dojem to rozhodně stačilo. (11.07.2015)

Akční sci-fi příběh nabitý velkolepou výpravou, dnes nutno podotknout bez CGI, používající dějovou šablonu o hrdinovi, který byl vybrán k vyřešení záhady, aby nakonec ve finále bylo všechno jinak. Dnešního zmlsaného diváka již moc nenadchne, ale na svou dobu byl po technické stránce velice dobrý. Temná atmosféra z filmu doslova vytéká a citacemi svých určitých scén připomíná známé či slavné starší sci-fi filmy. Vetřelec anebo Hvězdné války. Ty tu musí poznat každý. Také je potřeba zmínit, že se nejedná o film hollywoodský, ale ryze evropský. Produkce ve své době ještě Západního Německa, odkud pochází dnes významný režisér Roland Emmerich mající tohle na svědomí, takže už kvůli tomu snímek sklízí obdiv. V Evropě se prostě takovéto snímky netočily a fakt, že je tento nízkorozpočtový je takřka neuvěřitelný. Scénář pochopitelně má své chyby, ale na evropský film to zase není až taková tragédie. V Hollyvoodu by to natočili lépe. To je přeci jasné. Snímek tedy i přes svou podivnost určitě patří mezi klasiku svého žánru. (21.09.2017)