Domov pre neobyčajné deti slečny Peregrinovej

Tim Burton sa u mňa síce nikdy nezaradil medzi režisérsku špičku, ale aj tak mám jeho filmy dlhodobo rád, len v posledných rokoch som už nadobudol pocit, že sa vyčerpal, kvôli čomu prešiel do úplného mainstreamu a tak už radšej od jeho nových filmov nemám mať veľké očakávania. No práve Sirotčinec slečny Peregrinové pre podivné deti pôsobil dojmom, že by sa konečne zase mohlo jednať o niečo lepšie z jeho filmografie, ale výsledok predčil všetky moje očakávania. Síce tiež je to len čistý mainstream, ktorý navyše obsahuje množstvo prvkov, ktoré inak vôbec nemusím a väčšinu filmov s nimi rovno vynechávam, ale v tomto prevedení mi to perfektne sadlo. Mám rád toho prepojenie reálneho sveta s fantasy, takže už od začiatku som mal z toho veľmi dobrý pocit, no úroveň filmu ide očakávane dlhší čas len hore a po príchode do sirotčinca ma to už začalo veľmi baviť. Zápletka ma na prvý pohľad zase tak moc neupútala, ale dejovo je to skvelo podané a celé to univerzum ma dosť zaujímalo, no film aj tak boduje hlavne v tých iných aspektoch. Ponúkne výborné postavy a vzťahy medzi nimi, Asa Butterfield už viackrát dokázal, že týchto hlavných mladých hrdinov zvláda bezchybne, Ella Purnell s ním vytvorí veľmi sympatický pár, Eva Green je perfektná ako vždy, Samuel L. Jackson ma tiež nesklamal a túto úlohu si celkom užíva, ale aj celé zvyšné detské osadenstvo aj so svojimi vlastnosťami sa vydarilo. Rovnako celá prvá polovica sa nesie v perfektnej magickej atmosfére, ktorá si ma získala, postupne sa odhaľuje všetko dôležité a ponúkne viacero scén, ktoré sa mi mimoriadne páčili, napríklad také potápanie alebo sledovanie náletu. V druhej polovici sa z toho stane pomaly iný film, divák už vie všetko dôležité, pribudnú záporáci a film zakčnie, pričom to už pôsobí možno aj tak trochu preplácane, ale ja som bol z toho aj tak už úplne nadšený. Tu jednoducho cítiť tú lásku k filmu, hravosť a citlivý prístup ku každej scéne, opäť sa našlo pár sekvencií, na ktoré len tak nezabudnem, hlavne štartovanie lode alebo akciu pri kolotočoch. A práve pri nej najviac vyniká ten rozdiel medzi tvorcami, v drvivej väčšine filmov by ma nejaká bitka kostlivcov s netvormi prinajlepšom vôbec nezaujímala alebo by mi prišla rovno trápna, no tu ma tá hravosť, skvelé striedanie záberov a ešte v zaujímavej kombinácii s hudbou z kolotočov nadchla a celú túto sekvenciu som si nadmieru užil. Takže vizuálne tu nemám absolútne čo vytknúť, atmosféra je perfektná a hudba tiež. Takže síce sa objektívne určite nejedná o najkvalitnejší a ani najosobitejší Burtonov film, ale pre mňa rozhodne ten najobľúbenejší. Som maximálne prekvapený, ako ma to bavilo a neviem sa dočkať opakovaného pozretia. 88% (30.09.2016)

V magické době filmů, kterým se skoro vždy podaří mě něčím rozčílit, přichází tento osvěžující film, který mne jenom nebavil a přišel mi prostě nijaký. Už o knize jsem si myslela, že vypadá jako pěkný nápad proměněný v nepříliš dobrý příběh, a film tento dojem jenom posiluje. A nejsmutnější ze všeho mi asi připadá, jak neinspirovaný se Tim Burton zdá. Psychedeličtí kostlivci ano, děkuji pěkně, ale ve zbytku filmu jako by on i jeho štáb zapomněli na své řemeslo. Dostala jsem dvě hodiny, ve kterých se pocitově skoro nic nestalo, a když už se něco dělo, však víte: láska, nenávist, přátelství, fascinace, strach o přežití, tak to nedostalo patřičný čas, aby to mohlo zasáhnout srdce. (11.04.2017)

Burtona v lásce příliš nemám. Miss Peregrínová je jeho první film, kde za posledních 16 let uděluji nadprůměrné hodnocení. Film má takovou tu správnou kouzelnou, tajemnou a pohádkovou auru, která je postupem času čím dál víc temnější. Eva Green je k sežrání, Jackson úžasný a mladý Asa Butterfield má zaděláno na herce budoucnosti. Líbil se mi námět i monstra, možná by neuškodilo film lehce zkrátit, ale čert to vem spokojenost. Další díly jsou vítány. Jediná výtka snad jen k tomu Time Loopu, který je poslední dobou téměř všude. 80% (05.11.2016)

Knížku jsem nečet, takže se nemusím rozčilovat nad úpravama v postavách ani věrností obsazených herců. Burton rozhodně mým favoritem není, sám od sebe bych do kina na jeho film nešel, ale jeho nezaměnitelná grafická aura mi nevadí, spíš u něj vždy záleží na příběhu, který zde nebyl z jeho pera, což me plnilo optimismem. Výsledek je přeci jen (a dle očekávání) rozpačitý. Výtvarné zpracování je super, tady se nedá vytknout nic. Příběh=kniha je vymyšlený taky super, bohužel film by zasloužil vykleštit minimálně o dvacet minut a hlavně první půlka by potřebovala zásadní facelift, protože nechybělo moc, abych se začal proklínat, na co jsem to vlezl. A dá se to považovat za velký Burtonův fail, protože zpravidla ty části filmů, které představují jednotlivé postavy, bývají zaručeně tím nejzábavnějším. A zrovna tady třeba ani nebylo nutné se věrně držet předlohy, bylo-li by to zapotřebí. Věkovka se určuje dost těžko, protože v první půli se neděje nic připosráníhodného, zato vše nahrazuje mnohem drsnější polovina druhá, kterou bych malým dětem asi těžko mohl doporučit. Ale to není od Burtona nic nového. Mně osobně Sirotčinec vyevokovat docela silnou vzpomínku na El Laberinto del Fauno, kde Burton s del Torem prohrává po deseti letech a s adaptovaným scénářem způsobem signifikantním, nikolivěk zásadním. Do červených to patří. 75% (07.10.2016)

První kniha mě svého času zaujala už obalem a protože jsem jí listovala v knihkupectví opravdu dlouho, dostala jsem ji nakonec darem (od maminky, nikoli od velkorysého knihkupce), pak ale nebyl čas a mezi tím vyšel druhý a třetí díl, které se v mé knihovně ubytovaly rovněž (tentokrát jsem se už obdarovala sama). Chystal se film a já se těšila, trailer vypadal slibně, jenže pak se ozval hlásek čtenáře: "Nebylo by lepší si nejdřív přečíst ty knížky? Když už je všechny máš doma, dávalo by to smysl. Víš, jak to bývá se zfilmovanými knihami." Podívala jsem se na komentáře a bylo rozhodnuto, nejdřív si přečtu knihy. Toto rozhodnutí oddálilo film o půl druhého týdne, kteroužto dobu jsem ve volných chvílích trávila s úžasně čtivými knížkami. Potom jsem se podívala na film, který je vizuálně oslnivý, dokonce se objeví veverka!, což je taky to jediné pozitivní, co film nabízí. Zmatení hlavního hrdiny, vyvíjející se milostný vztah, okouzlení z neznámých světů, stupňující se napětí, chemie vznikající lásky ale i přátelských pout, nic z toho ve filmu není. Záměna schopností některých postav, naprosto jiný vzhled a charakter dalších, to všechno jsou malicherné ptákoviny, že film naprosto zahodil ambice na to dosáhnout poutavostí úrovně své předlohy, je chyba velká jako Británie. Pořád je tam tedy ta veverka, ale upřímně, s tímhle kladem by bylo lepší podívat se na dokument o veverkách. (29.08.2017)