Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Rozprávka
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (1 820)

plagát

Dobré ráno, Brno! - Série 2 (2024) (séria) 

Druhá série má menší spád nez první. Ale nedá se jí upřít milá sebeironie.  Navíc tedy tady začíná postupně víc a víc budit sympatie postava Simony Lewandovské, u níz jsemv sérii minulé doufala ve smrt krutou a strašnou. Další sympatickou osobou je Daniela Špinar, která to jistě v životě neměla a nemá snadné, takže její schopnost ještě si na téma sebeuvědomění zažertovat  si zaslouží potlesk sama o sobě. Moderátor Cyril je v téhle sérii vlastně také o poznání sympatičtější. Naprosto okouzlující je pak i hrdina posledního dílu, beran Tonda.

plagát

Na vlnách Jadranu (2023) (seriál) 

Rámující příběh dobrý,  jeho banální konec je takový, jak se může v životě stát. Smutným nehodám a nehodám se vyhnout nelze.  Jednotlivé případy jsou vlastně taky ze života, problémy pramenící z lidské hlouposti se určitě ději. Jen jsou prakticky všechny podané tak, že se to jen těžko přežvykuje, natož aby to šlo snadno strávit.

plagát

Máša a medveď 2 - Dvojitá zábava (2023) 

Hodnotit to jako jednotlivé epizody, každou z nich bych hodnotila výš, ale má-li to být film a jako povídkový to spojují jen osoby hlavních postav, které se nijak nemění a neposouvají, je to chabé. Pokud někomu chybí poučení - dívali jste se celou dobu pozorně?  Svatební: na svatbě je důležitější s kým spojujeme život než to, jaký kokrhel vám vytvořili na hlavě, nebo jaké je počasí; Krabice: je důležité umět si hrát v každém věku; Kamarád tygr: musíte být tolerantní ke svému okolí; 12 měsíčků: užívat si chvíle s blízkými a denní maličkosti je důležitější, než hystericky plánovat oslavy podle šablony a šílet z toho, co se nepovedlo, namísto radosti z toho, co bylo fajn. Tady to máte na lopatě. Ta poslední epizoda byla nejlepší. Mimochodem, ruská a ukrajinská estetika jsou stejné, jeden z jarních měsíců vypadá jako Mavka.

plagát

Tri zlaté dukáty (2023) (TV film) 

Neb podle hodnocení měla letošní slovenská pohádka být výrazně lepší, než ta naše, plna entusiasmu jsem si ji pustila s denním zpožděním k žehlení. Říkala jsem si - slovenské hory, hora prádla, taková harmonická dvojka. K pozitivům, příroda je krásná. Technický pokrok přicházející do oblastí, kam tedy dodnes plně nedorazil, mě nerušilo. Hlavní hrdinka je také krásná, sice na začátku trochu slaboduchá, ale zato, jak aspoň sama tvrdí, skvěle vyšívá zlatem i hedvábím, to jí je v místě mezi bytím a nebytím jistě hodně platné, by se nudou nekousala do pat. Hlavní hrdina je urostlý junák, na němž je údajně milo zrakem spočinout. Nic proti šimpanzům, leč tvář lidoopa přísluší pouze lidoopovi, mě ten opí nádech ve tváři hrdiny rozhodně nadšením nenaplnil. Dav obdivovatelek tedy nerozšířím, ač souhlasím s tím, že figurálně je vydařený. Jen tedy pro okouzlení hrdinou potřebuju víc, než aby nebyl krpatý chcípák. Kletba byla krutá, protože urozená panna Julie musela dukát nabídnout prvnímu, kdo byl ve stoleté výročí na ráně. Už v době vyslovení kletby bylo to místo trochu odlehlé a opuštěné, hrad vybydlený a napůl spadlý. Kdo by tam tak šel? Děti, bába kořenářka, hledač pokladů, místní antoušek, nebo taky vůbec nikdo, s čímž ovšem kletba nepočítala. Jak zmiňují jiní, ta kletba nedávala smysl ani stran onoho užití mince. Dotyčný ho nemá utratit ani schovat, ale do úplňku vrátit. Proč by to kdo dělal? I kdyby ho dostal nejušlechtilejší filantrop na světě ... vlastně ne, ten by to okamžitě vrhl do nějaké nadace na vzdělání osiřelých panen či tak, i kdyby ho dostal nejbohatší člověk na světě ... ale ten by to vrhl k ostatním svým pokladům a ani by po minci nevzdychl, i kdyby to dostal někdo .... kdo by to vlastně měl dostat, aby sám o své vůli zlatou minci buď nezaložil na horší časy, nebo neutratil, ať už na vlastní či cizí naléhavé potřeby, ale do časového limitu, o němž neví, vrátil? První dva pokusy vypadají, že lidstvo je ztraceno, ale jak ona mladá dvojice, co si za to nakoupila věci pro potěšení, tak ony malé holčičky, co si také koupily věci pro potěšení, ač ty panenky působí nevinněji než luxusní oblečení, se zachovaly jenom hluboce lidsky, nikoli však sobecky, bezcharakterně či krutě. Do toho se motá šimpanz, co jezdí na kole a lakomý správce panství, který lidi ve vsi prachsprostě vydírá. A když pan učitel zalarmuje vrchnost, zatroubí klakson a pohádky je konec. Tak zase za rok.

plagát

Tri oriešky pre Popolušku (2021) 

Pocta třem oříškům pro Popelku. Proč? Proti původním přináší jen jiné obličeje a jinou hudbu. Divnou, resp. pro mě ne úplně pohádkovou. Ne pohádkovou pro tuhle pohádku. Nemám nic proti novým verzím klasických pohádek, i když proč je x verzí a variací Popelky a ani jedna Červená karkulka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký,  nebo podle bratři Grimmů 1:1 hraná Sněhurka?, ale tohle je zbytečné. Některé dialogy jsou téměř doslova stejné. Odlišnost je daná buď překladem, nebo opravdu cílenou snahou o to, aby to nebylo doslova stejné. Popelka je vcelku hezká holka, ale tu bezbrannost jí nejde věřit, navíc působí divně upatlaně i po odvšivení, oholení a očištění na ples. Během filmu se myje několikrát, ale zapatlaná je furt. Jako nepřetržitě. Úplně pořád. Ve třetím žaludu (ano, macecha říká oříšky, ale tam kde naše Popelka drží lískáče, má tahle dáma od Vikingů žaludy) ve kterém nebylo nic, bylo původně natuty mýdlo a to vlhkem vybublalo do prostor Popelčiny skrýše. Královna je krásná a vypadá mladě. Natolik mladě, že jsem měla pocit, že je Popelčinou starší vrstevnicí. Věkový rozdíl 13 let ... je to tak. Prince měla ve 14 (ve stejném věku otěhotněla Panna Marie, takže tohle téma je na Vánoce ideální). Nepobuřuje to. Ani polibek dvou chlapů. Popravdě, nevědět o tom dva roky předem, možná si ani nevšimnu. Macecha s vizuálem Draculy je trochu divná, trochu směšná a trochu strašidelná. Dora má hrozný účes i šaty, ale je moc hezká a dostane naději na lepší příští. A jinak - kdepak ty ptáčku hnízdo máš je zřejmé. Do Norska jsi zabloudil omylem a jsi tam jen oblíbeným každoročním hostem, protože tvá další generace tam domácky nepůsobí ani z leknutí.

plagát

Kľúč svätého Petra (2023) (TV film) 

Po ostatních kriticích budu milosrdná. Princezna je herecky nevýrazná, jenže ona je v podstatě jen trofej, takže hezká, milá. Stačí. Vodník je sympaťák, stačí. Podvodnice Kohoutová na své poměry hraje skvěle, na poměry skutečných hereček plus mínus hraje. Naštěstí nezpívá (pokud se neozve v songu závěrečných titulků, ale ty jsem neviděla). Zloděj je fajn, zaměnitelný s kýmkoliv, loutnista Tobiáš je sympatický, taky vcelku stačí. Prokletím talentované Sabiny Remundove je její podoba (pominu-li 60kg +) s její matkou, včetně podobného hlasu. To po srovnání přímo křičí. Svatý Petr je boží. Exteriéry města i zámku jsou skvostné. Bavila jsem se. Ty tři sklenky merlotu tomu možná pomohly, ale bavila jsem se, při hodnocení házím tři promile s ovocným podtónem. Dceři se princezna líbila ze všech postav nejvíc. Panové, vůbec tomu nerozumíte! Princezny jsou v pohádkách pro male holčičky.

plagát

Oktopus (2023) (seriál) 

Kdybych hodnotila čistě jen detektivní linky, musím jít nejméně o hvězdu níž. Seriál je ovšem spíš vyprávěním o nesourodém týmu vyšetřovatelů, z nichž má každý své bolesti, slabosti, chyby, traumata, koníčky, silné stránky,  slabiny, lásky a nelásky. Koho si nezískal nikdo z lidských představitelů, toho si kolem tlapky omotal drahý zesnulý Krvesaj (všichni víme, že se nejmenoval Kulíšek).

plagát

Eliška a Damián (2023) (seriál) 

Promo na seriál nás zasáhlo až těsně před vysíláním prvního dílu a s "no to bude hovadina, mrknem na to, jestli to je tak blbý, jak to vypadá, nebo blbější", jsme pustili první díl. Bylo to blbé. Takovým obskurně chytlavým způsobem. Kam se z toho absurdního nesmyslu hodlají vyhrabat? Z propadliště na dno, vzestup přímo strmý. I když trvám na svém komentu k prvnímu dílu. Paní Syslová, paní Kuklová i paní Rusevová jsou ve svých rolích příjemné a milé, jejich postavy jsou sympatické. Komtesa Eleonora je mile potrhlá a krásná, přítel Matouš je skvělý. Velmi sympatické postavy a příběh včetně milostné linky zajímavější a dotaženější než ten ústřední dvojice Honza a Jolana. Celkově byli Eliška a Damián (aka Elda a Dami) guilty pleasure letošního podzimu.

plagát

Ďáblova lest (2009) (seriál) 

Teorie o 11. září mě ještě vcelku pobavila. Proč by nemohl kdosi kdysi prorokovat útočníka nezdravé barvy se špatnou manikúrou, ale ten zavěr? Paprsky přitele Lasera z očí dvanácti přesvatých učedlníků ... Náznak toho, kam a jak zmizel pergamen, čehž si policistka všimne a neřekne ani pumpička, je už jen poslední kapka v zabijáckém koktejlu, který se snaží zabít vše v prvních dvou dílech a první půlce třetího řečené. Bez té snahy o velké vizuálně působivé drama by to sice nebylo tak vizuálně dramatické, ale při většině životních dramat málokomu z nás hraje symfoňák.

plagát

Medvedí kráľ (1991) 

Z ponurého severu k nám přicházejí spíš adekvátně ponuré detektivky. Jejich pohádka o princi zakletém do medvěda je motivem podobná našim, kulturně nám Vikingové vzdáleni až tak nejsou, ostatně, motiv "nesmíš spatřit tvář svého muže jinak ... bububu", přišel z Řecka. Co říká vypravěč mohlo být klidně zahráno a ztvárněno jinak. Ale hlas Petra Štěpanka byl dobrá volba. Dětem se to líbilo též. Lidi, co to kritizují, by nejspíš rozcupovali i bratry Grimmovy, že to dělají blbě.

Ovládací panel
159. naj používateľ Česko
137 bodov