Jitka Molavcová

Jitka Molavcová vystudovala polygrafii na Střední průmyslové škole grafické, od dětství však měla umělecké ambice. Se svou touhou prorazit jako zpěvačka uspěla na soutěži Talent 70, kde se umístila na první příčce. Její mírně zastřený dívčí soprán se sice neprosadil v dlouhodobé konkurenci v populární hudbě, nicméně některé její písně z počátku 70. let se staly dočasnými hity (Hej, Tóny, Teď hádej atd.) Hned v roce 1970 nastoupila do divadla Semafor, kde působí dodnes. Po úspěšném angažmá v řadě her (Kytice, Smutek bláznivých panen, Víkend s Krausovou) se postupně z lyrických rolí přehrála do hlavní ženské osobnosti divadla Semafor, která s Jiřím Suchým vytvořila velice populární dvojici. V této souvislosti je nutno zmínit především její postavu Žofie Melicharové, která se objevila poprvé ve hře Jonáš, dejme tomu v úterý (1985) a s touto rolí sklízí Molavcová úspěchy dodnes. Úspěšné bylo také představení Vetešník, s nímž Semafor v anglické verzi vystupoval ve Finsku a v USA. Nesporný herecký talent ve spojení s nevšedním pěveckým projevem umožnil Jitce Molavcové získat také role v jiných divadlech. V 90. letech tak po několik sezón hrála hlavní roli v muzikálu Hello, Dolly v Karlínském hudebním divadle a za tuto roli získala také cenu Thálie za rok 1996. V Karlíně pak hrála ještě ve hře Zvonokosy. V poslední době se pak Molavcová objevila ve Formanově hře Dobře placená procházka v Národním divadle.

Od počátku 70. let se Jitka Molavcová uplatňovala také ve filmu a televizi, zpočátku v menších rolích, hlavní roli Dorotky po boku Karla Gotta hrála v nepříliš zdařilém muzikálu HVĚZDA PADÁ VZHŮRU (1974), poté hrála další menší role ve filmech různých žánrů, připomeňme například postavu švagrové v dětském filmu PRÁZDNINY PRO PSA (1980), v 80. letech se prosadila především v televizi. Její komediální talent našel uplatnění v pohádkách, ale hlavně v pořadech pro děti (Malý televizní kabaret, Studio kamarád), kde často vystupovala se svým semaforským kolegou Josefem Dvořákem. Pro televizi namluvila také večerníček KÁŤA A ŠKUBÁNEK, na obrazovce se uplatnila také jako moderátorka a uváděla například populární pořad KOMIK A JEHO SVĚT.

Na druhou stranu, pokusy o zfilmování její nejslavnější divadelní role dopadly rozpačitě a nesetkaly se se zájmem ani u diváků, ani u kritiky (JONÁŠ A MELICHAROVÁ, 1986; JONÁŠ II. ANEB JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI MELICHAROVOU, 1988). V 80. letech hrála také menší roli v oscarovém AMADEOVI (1984), vidět jsme ji mohli také jako hraběnku Kolovratovou v německém historickém seriálu SASKÝ LESK A PRUSKÁ SLÁVA (Sachsen Glanz und Preussen Gloria, 1985). Z pozdějších filmových rolí je známější její vystoupení ve filmu SATURNIN (1994), v posledních letech se objevuje příležitostně již jen v televizních pohádkách.

Nadále se Jitka Molavcová uplatňuje i jako zpěvačka, a to nejen v duetech s Jiřím Suchým, ale i jako sólistka (pro děti nahrála například LP desku Zpívánky). Je také autorkou několika pohádkových knížek. K všestrannosti Jitky Molavcové dodejme ještě fakt, že v průběhu semaforského angažmá se naučila výborně hrát na kytaru a saxofon, tyto schopnosti pak nezřídka uplatnila ve svých televizních vystoupeních. Jitka Molavcová spojila svou profesionální dráhu s legendárním divadlem, byť v dobách jeho zašlé slávy, v televizi se uplatnila v menších dramatických formátech a nikdy nezískala masovou popularitu, přesto patří k velmi oblíbeným herečkám a výrazným osobnostem českého divadla.

Jitka Molavcová je rozvedená, jejím bývalým manželem byl Jan Petráň (*1937).

Pavel "argenson" Vlach