Obsahy(1)
Voo doo v různých naučných slovnících obsažené též jako woo doo (čti vú dú) je náboženství černošského obyvatelstva v karibské oblasti, zejména na Haiti, které přinášelo i lidské oběti. A právě tam vyvinuli neobvyklou metodu, která zaujala i civilizovaný svět. Neboť i u nás je třeba se někdy někoho zbavit a nejlépe tak, aby si strůjci smrti nedalo nic dokázat. A o tom právě pojednává hudební komedie Jiřího Suchého, kterou divadlo Semafor uvedlo ve svém "prozatímním působišti" v pražském Nostickém paláci. Jeroným Hanuš (Jiří Suchý) majitel obchodního domu s hudebními nástroji, se rozhodne, že si na penzi vystaví (po vzoru slavného jmenovace) na svém domě orloj, na kterém však místo apoštolů budou putovat postavy ze slavných operet. Hanušův záměr se ale nelíbí jeho podnájemníkům, podezřelé firmě "Afrika eroica", která se ve skutečnosti zabývá pořádáním kurzů voo doo. Jak Hanuš, tak oba podnikatelé se rozhodnou využít služeb věštkyně madame Kalliopé (Jitka Molavcová), jejich budoucnost je totiž nejistá? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (4)
Roztomilé hravé písničky a skvělá 55letá Jitka Molavcová. ()
Ač jsem na semaforských písničkách vyrostla a je tomu už nějaký pátek, tahle divadelní hra u mě po zhruba deseti letech, kdy jsem Semafor monitorovala spíše z povzdálí, nastartovala druhou fázi semaforské závislosti, která mě neopustila dodnes. Humor a poetika Semaforu je jedinečná. ()
Příběh nehledejte, nehodnoťte, ten u pana Suchého nikdy není nic moc, on to také mnohokrát sám řekl. Je to spíše jen mírně nezřetelné pletivo, na které jsou navěšeny písničky. Ale ty jsou! ()
,,Pojdi!" ()
Reklama