Zlatovláska

Další z českých pohádek, která dnes už patří ke klasice. Petr Štěpánek s Jorgou Kotrbovou byli výborní, ale Jiří Holý jako král mi vyloženě nesedl. Zde pani režisérka šáhla dle mého názoru hodně vedle. Na roli krále se vůbec nehodil. Možná je to i tím, že v něm vidím pořád Galapetra z Krále Šumavy. Celkem ale povedená pohádka za 3,5. (26.04.2012)

Zlatovlásko, krásko, kdoví co bude dál? Zlatovlásko, krásko, chce tě bohatý král. Nezapomenutelná Červená Lhota, solidní herci (i když ten Štěpánkův nablblý výraz...), chytlavé melodie, milá klasická pohádka v místy úsměvném televizním balení. Jen by si ten Jiřík neměl lít mrtvou vodu do dlaně, když zachraňuje mouchu ze spárů pavouka. (24.12.2014)

Na této Zlatovlásce je hodně vidět nízký rozpočet. Přesto jsem ale cítila ten správný nádech pohádkovosti a Jiříkovi jsem pořádně držela pěsti. Jasně, člověk se pak musí přenést přes spoustu věcí, jako třeba přes to, že se na Červenou Lhotu nedostaneme jinak než lodí, i když je ve všech záběrech vidět most a další... Ale i tak film stojí za zhlédnutí :) (27.12.2015)

Kdybych měl tuto klasickou českou pohádkovou inscenaci se zpěvy hodnotit dobovými měřítky, váhal bych mezi nadprůměrným a špičkovým hodnocením. Kontext polistopadové tvorby mě však mé váhavosti rychle zbavuje. Jedna z nejlepších rolí mladého Petra Štěpánka, špičkové výkony Peškův a Holého v královských rolích, vlídný standard Marie Rosůlkové a superlativy nad hudbou a texty se tu už plýtvalo dost. Ve scénáři se podařilo zachovat až překvapivě mnoho z krásné klasické erbenovské češtiny. U Janečkové režie je nutno ocenit, co z relativního "mála" výpravy dokázala vykouzlit včetně zvládnutí animovaných prvků s úspěchem nahrazujících - možná, že bych měl napsat alternujících - sofistikovanější triky. Jímavá, srdce hladící pohádka je už dnes nadčasovým kaménkem klasické mozaiky zlatého fondu české pohádky. Myslím, že jí ten krásný osud všichni ze srdce přejeme. (01.08.2008)

Erbenovu pohádku považuji veskrze za nezfilmovatelnou, takže mi je jasné, že jakákoli filmová adaptace bude vždy plná velkých ústupků. K většině z nich jsem ale v tomto případě převážně velkorysý, protože mi to bohatě vynahrazuje krásná hudba mého velkého oblíbence, Angela Michajlova - on je to vlastně spíš takový muzikál než klasická pohádka, a ty písničky zde bezvýhradně zbožňuju, a pokaždé, když ten film běží v (před)vánočním čase v telce, mi pak ještě dlouho hrají v hlavě. V hlavních rolích zde navíc vystupují herci obdaření mimořádným jazykovým darem - Petr Štěpánek, Jorga Kotrbová i Jiří Holý mají všichni krásnou barvu hlasu a kultivovanou dikci a každá jejich replika či píseň je velká potěcha pro ucho; zvlášť ten PŠ mě zde svým hlasem skutečně okouzluje (když člověk uváží, v čem hraje dnes na stará kolena, je to k pláči...). Moc jenom nechápu ty směšné loutky hmyzu a ptáků apod. (v některých záběrech dokonce včetně viditelných vodicích lan! ostatně ani ty zlaté vlasy Jorgy Kotrbové nevypadají tak, jak o nich mluví rybáři: "Má zlaté vlasy až na zem. Každé ráno, když je rozčesává, jde od nich záře po nebi i po jezeře." - jejich efekt zlatého looku je vyloženě legrační), ale to souvisí s již zmiňovanou nezfilmovatelností, podobně jako se mi zde příliš nelíbí kostýmy, které na mě u většiny postav působí poněkud nepatřičně (např. šaty Zlatovlásky a jejích sester ve scéně, kdy k nim přijde Jiřík, by mi spíš pasovaly k otrokyním v nějakém orientálním harému než k české pohádce natáčené na Červené Lhotě; samotný Jiřík mi pro změnu přijde oblečený jako kat); celkově ale Zlatovlásku považuji za velmi hezký film, a mrzí mě, že je zde v modré barvě. (23.12.2019)