Fišpánská jablíčka

Děsivé paruky mimin i dospělých princů a úvodní píseň nějak srazily laťku už na začátku, písničky jsem přeskakovala a paruky od vietnamce se snažila nevidět. Všichni královští rodiče byli asi to, co mě u toho udrželo a Marika, kterou mám prostě nevím proč hodně ráda. Báru už jsem viděla v tolika identických rolích, které identicky hraje, že už mi totálně leze krkem. Ale totálně. Jinak jsem se nakonec i celkem bavila stylem: bože to je hovadina, checht. (07.06.2020)

Můžu jenom doufat, že to tvůrci nemysleli vážně, protože tak stupidní pohádku jsem už dlouho neviděla. Kotek a Tomsa v rolích princů s otřesnými parukami a otřeným projevem. Kotek jako princ působí jako pěst na oko. Celkově všechny paruky byly nemožné. Dát miminkům na hlavu umělé kudrlinky, za to by se měly stínat hlavy. Příběh je slepenec všemožných "komických" situací (princ se bouchne do hlavy) do natolik chatrného příběhu, že i šestileté dítě by se muselo za takový výtvor stydět. Potěší snad jen Vaculík, Plánková a Udatný, kteří jsou natolik civilní, že nepůsobí trapně. Obr je jen smutnou upomínkou na Igora Karkarova. Závěrečné vystoupení s písničkami dotvořilo celkovou apokalypsu, která začala už "přemožením" zlého kouzelníka. Šafránková, Abrhám ani Schneiderová prostě neumí zpívat a pokud ano, zdatně to maskují, vůbec jsem se nedivila, že Vaculík odchrčel jednu sloku a zdrhal. Písničky s infantilním textem sakra do pohádek nepatří. Prominu je S Čerty nejsou žerty a pár dalším četným vyjímkám. Tohleto opravdu nejde. Nejvtipnějším vystoupením byl Radek Holub alias ježibaba. Ortel: Z humorné pohádky vznikla pohádková zoufalá zhovadilost s děsnými princi, hroznými parukami a hrůzunahánějícím zpěvem. Sebehezčí Sychrov zaskakující za tři místa (pokaždé z jiného úhlu) tu absenci příběhu zachránit nedokáže. Pár jakžtakž vtipných okamžiků zachraňuje tuhle záležitost před odpadem. (13.04.2009)

Vcelku neškodná, takže vlastně úplně zbytečná pohádka, která má mizerný scénář a navíc je i blbě zrežírovaná. Nepřirozený vzhled většiny postav, kterým někdo plácnul na hlavu divné paruky, byly asi to jediné, čím jste se mohli pobavit. Postava, která působila aspoň vcelku normálně, byla pouze Zlatosrstá princezna. Pokud máte v hlavě světýlko, které vám rozbliká asociace D. Klein - Básníci, klidně ho ignorujte. Buď za něj tenkrát Básníky natočil někdo jiný, nebo se chvíli poté, Klein silně praštil do hlavy. Ta nekvalita podle mě padá na jeho vrub a když se podíváte na jeho tvorbu za posledních 20 let, tak to ani nepřekvapí. (03.05.2015)

Zdá se, že pro značnou část posluchačstva a diváctva této databáze se postupně do nenávratna vzdaluje povědomí o vymezení kvality v pohádkové a vůbec mládežnické tvorbě. Lze-li mít výhrady k hereckým výkonům významné části představitelů rolí dívek a princů, zanikají vedle nápaditého scénáře, lehounkého a přitom třaskavinově recesního humoru i režie, která z daných okolností vytěžila maximum. Vlídná babička nestárnoucí Jitky Molavcové (zanedlouho jí bude šedesát let), vyrovnané výkony obou královských párů i sličná ježibaba v poněkud konvenčnějším, ale jinak přesvědčivě zvládnutém podání Radka Holuba dávají zapomenout na zklamání způsobené štědrovečerní pohádkou KOUZLA KRÁLŮ. Po delší době bylo možno zhlédnout vděčné dílko pro děti všeho věku, které se výrazně přiblížilo úrovni předlistopadové tvorby. Zdá-li se to někomu být málo, musím připomenout, že pro poučenější a zkušenější bylo naopak nabídnuto něco, co ve všech ohledech překonalo jejich nejsmělejší očekávání. Očekávání směřující rovněž například ke klasické pohádkové tvorbě Boženy Němcové, bratří Čapků nebo Josefa Lady. (02.05.2009)

Velká bída. Sice jsem si říkal, na samém začátku, že námět může být zajímavý, ovšem brzy se ukázalo, jak celá pohádka upadá a nezachrání to ani sympatičtí herci z řad velice známých i těch začínajících. Paruky obou bratří byly zcela otřesné, to si nemusíme nic namlouvat, ovšem to není zdaleka ten největší problém tohoto počinu. (27.12.2018)