Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenzie (2 472)

plagát

Hotel Mumbai (2018) 

Přestože jde jen o čtrnáct let starou událost, je tento film označen jako historický. Jakoby někdo chtěl tato zvěrstva vytěsnit ze současnosti a navodit tak pocit jakéhosi falešného bezpečí. Tohle je pravěk...to už se dnes neděje. Jenže to není pravda. Lidstvo provází války, teroristické útoky, katastrofy, epidemie i různá lokální neštěstí odjakživa. Vždyť za posledních asi dvacet let, jsme vše z toho zažili. Jedna generace. A ano, svět se díky médiím zmenšil, takže se ten "náš dvoreček", trochu zvětšil. I díky takovým filmům, jako Hotel Mombai, na nás tvrdě dopadne poznání, nebo spíš připomínka, že lidstvo nejsou ani zdaleka jen umělci, filozofové, vědci a humanisté. Svět plný zkurvených fanatiků, násilnických psychopatů, slaboduchých vrahounů a bezskrupulózních egomaniaků. Životy druhých jsou pro takové primitivy naprosto nepodstatné. Jestliže fanatik neváhá obětovat svůj život pro svou věc, zcela jistě nebude ani chvilku váhat a obětuje i ten váš. Parta takových mozkuprostých aláhářů nacválala do hotelu plného lidí, se samopaly a granáty. I kdyby to nebylo podle skutečných událostí, tak vás tento film svou intenzitou smete. Chytí vás pod krkem a nepustí až do závěrečných titulků. Ne proto, že je to akční vybíjená, která hraje na city. Je to díky scénáři a režii. Vzácně se tady snoubí skutečný příběh s vynikající filmařinou. I proto nemá smysl vyzdvihovat některý herecký výkon. Protože všichni působili velmi autenticky. Díky tomu, to není akční film, ale opravdu historické drama. Příznačně se na konci filmu dozvíme, že za pár týdnů po této události, byl hotel Taj Mahal slavnostně znovuuveden do provozu. A to dokonce za účasti některých přeživších hostů. Popravdě...trochu mě z toho mrazí. Lidi se dokážou otřepat z čehokoliv. A docela rychle. Asi i proto jsme stále tady...mor, dvě světové války, jaderné zbraně/elektrárny, náboženské i etnické čistky, přírodní katastrofy... . Snad i díky tomu, že jsem pacifista, mě ta vlna násilí, tříštící se o bezmoc obětí, pocuchala víc, než jiné diváky. Pro mě jasných 5*. V rámci žánru...čemu už jinému. Nedávno jsem viděl film Převrat. Díky Hotelu Mumbai, na mě teď působí jako komorní výmýšleneček, který primitivními nástroji, hraje na city diváka. Prostě jako další americký "oninámubližují" akční film. PS: Opět nezkoumám, jak moc pravdy filmaři použili...resp. jak moc měli potřebu "vylepšovat". Není to dokument, beru to tak, jak mi servírují. UPS: Neuvěřitelné, že jde o režisérský debut.

plagát

Andor - Aldhani (2022) (epizóda) 

Opravdu skvěle se na to dívá. Ten vizuál světu SW náramně sluší. Stejně jako dospělý tón vyprávění. Tato epizoda dává SW nebývalou hloubku, podíváme se do zákulisí odboje i impéria, pryč je naivita dialogů a dětská odlehčenost. Přestože děj není zrovna strhující, tak jsem moc spokojený. Jsem si totiž dost jistý, že příští epizoda nám to bohatě vynahradí. Z těch tří velkých návratů k superznačkám, to u mě zatím Andor vyhrává. Rod draka i Prsteny moci, mají sice slušivý kabátek, ale z pohledu obsažnosti a progresu...žádná sláva.

plagát

Rod Draka - Princezna a královna (2022) (epizóda) 

Zvyknout si na nové tváře, nebylo zase tak obtížné. A vlastně celá epizoda, nebyla špatná. Oceňuji opravdu moc zdařilé draky. Asi nejrealističtější, jaké můžete v TV vidět. V jedné z nejsilnější scén uplynulých epizod, si animátoři řekli o nominaci za efekty. Co se týče děje, tak to neškodné intrikánské ňafání nejspíš skončilo. Teď už se přitvrdilo a je to jen dobře. Přesto není důvod k nadšení. Pořád se nedaří spojit do jednoho celku zajímavé události, s hereckou pastvou pro oči a uši. Doufal jsem, že to, co kdysi předváděla třeba Lena Headey, bude stát na Matt Smithovi. Ale postava Daemona, zatím jen neškodně doutná.  Kombinace šokujících zvratů, skvěle napsaných postav a dialogů, byla ingredience, která dávala prvním řadám GoT pořádný říz. V Rodu draka, se tomu tvůrci aspoň trochu přiblížili až teď, v poslední třetině šesté epizody. To je...smutné. Nechci být nevděčný, ale čekám víc.

plagát

Whiplash (2014) 

Výkon J.K. Simmonse byl natolik intenzivní a jeho postava tak autenticky hajzloidní, že spousta diváků vyjadřuje svůj postoj proti drsným metodám Fletchera, skrze hodnocení celého filmu. Svým způsobem je to pro tvůrce a hlavně pro Simmonse pochvala. Jenže tohle neměla být nějaká zvrhlá pocta, nebo ospravedlňování fašounských manýrů psychopatického hudebníka. Je to o nezdolnosti, vášni, honbě za dokonalostí, slávou a hlavně...vzkaz, že za nesmrtelnost se platí životem. Samozřejmě takový film ponouká k diskuzím. Jde z člověka vydolovat to nejlepší vlídným slovem, trpělivostí a láskou? Nebo je určitá míra tlaku a stresu základní podmínkou? Logicky, každý máme meze jinde. Historie nabízí odpověď, která je dobře zformulována v citátu: Lidé jsou jako olivy. To nejlepší ze sebe vydají, až když jsou drceny. Na druhou stranu ...jako rodič, bych takové zacházení nikdy nedovolil. Možná proto, je svět plný průměrných lidí. Whiplash je skvěle zahraný i natočený a nebýt nepravděpodobné  Fletcherovi pomsty, tak pětihvězdný film. Nicméně, chápu některá nižší hodnocení. Slabí, nebo necílevědomí a změkčilí lidé, vidí jen neospravedlnitelný psychoteror. Ostatně, i proto, už by dnes podobné praktiky neprošly. Generace mladých jsou jako sněhové vločky. Často je pro ně jakýkoliv tlak smrtící. Whiplash si dovolil ukázat, že někdy to drsné oddělování zrna od plev, může nést výsledky. Nic víc, ale ani míň moralizujícího, bych v tom nehledal.

plagát

V měsíčním světle (2019) 

Přestože se třetina filmu nese v duchu mysteriózní krimi, žánrově patří V měsíčním světle, mezi čisté sci-fi. A nijak špatné. Nicméně, už jsem viděl pár lepších skákaček. Jde o to, že jakmile si poskládáte oč jde, už se na vás valí jen předvídatelnosti. Ale i tak jde o solidní jednohubku v kvalitním provedení. Holbrook je typicky Netflixový herec ...film sám utáhne, z jeho herectví, ale na zadek nepadnete. Uvažoval bych i o čtyřech hvězdách, ale když si uvědomím, že se tomu všemu dalo předejít... . Stačila by přátelská návštěva a vysvětlit oč jde... . Informace jsou totiž v čase přenosné. Fyzika nespoléhá na mlčenlivost a zodpovědnost. Navíc nějakým timetravel paradoxem, se tvůrci moc nezatěžovali. Takže to nechám za velmi slušné 3*.

plagát

Na úteku (2015) 

Nikdy bych tento život nevyměnila za to, o čem jsem snila. A jestli zítra umřeme, budu vědět, že to za to stálo. I podobné žgryndy zazní. Ale je jich vcelku málo, protože na ně postavy nemají čas. Situace velmi bezútěšná, nikoliv však nepravděpodobná. Zvlášť pokud jste Američan v zemi, se kterou se USA snaží vyjebat. A že se tak děje skoro všude. Tyto praktiky nejsou tajemství, přesto mě překvapuje, že v tomto filmu naplno zazní. Nicméně o tom Převrat není. Je o rodině, která se ocitne v pasti, ze které, jak praví originální název filmu, není úniku. Tedy...vypadá to tak. Takže akční rodinné drama. Herci ok, výprava ok...žánrových klišé tak akorát ...je to americký film. Fajn Brosnan v roli, která mu sedla. Na stará kolena nám Seanconneryovatí. Jednou vidět stačí.

plagát

Zátopek (2021) 

Snad až příliš uctivé vyprávění. Ta snaha nechat to pichlavé jen v náznacích, drží film v jedné poloze. Nejlépe to funguje, když jde o vztah Emila s Danou. Přestože byl Neužil výborný, je to Martha Issová, která odvádí na malém prostoru skvělou práci. Celý ten rámec s Ronem bych vyhodil. Víc by se mi totiž líbil film Emil a Dana. Jenže stejně jako kdysi, i teď je Dana postavena jen podél cesty. Ano, vidíme, že Emil byl dost sebestředný člověk a současně bodrý, přátelský podivín. Nebyl žádný odbojář, ale velmi cílevědomý sportovec. Ondříček musel pracovat na omezeném prostoru celovečerního filmu, ale tady to chtělo zahodit opatrnost a víc rozvést vztah s Danou i jeho soc.dozorem Josefem. A možná tak lépe ukázat, jak to měl Emil s politikou doopravdy. Chtělo to minisérii, nebo aspoň dvojfilm. V tomto formátu je to na můj vkus sice skvěle nasnímané a zahrané, dozvíme se vcelku dost, ale jede se moc na jistotu. Jestliže je vrcholem filmu olympiáda v Helsinkách, tak mi chybí nějaká gradace ohledně postojů a vývoje Emila-člověka. Ovšem na české poměry, je to i přes mnohé výhrady veledílo. Ty tři hvězdy jsou ryzí.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Odchody (2022) (epizóda) 

Nemůžu říct, že mě to nízké hodnocení překvapuje. Sám jsem v rozpacích, protože v tom nevidím podvod na diváka, ani snahu jen rýžovat. Vnímám, kolik prostředků a energie bylo vynaloženo. Že záměr byl udělat něco úžasného, co diváka potěší. Občas je to až přehnané. Výprava je místy nesmyslně naddimenzovaná. Třeba prostý odjezd z města, působí zbytečně pompézně. Scénář je ale naopak slabší, takže to někdy působí, jako prázdná paráda. V této epizodě vcelku slušně zafungovaly přechody mezi linkami, potvrdilo se, že minimálně jedna z nich se odehrává v jiném čase. Což je dobře...trochu to celý seriál zhutnilo. Přesto...Galadriel line mě pořád moc nebaví. Chluponožka a pan S....dost se to táhne a skřeťácká linka byla naprosto neobsažná. Dívá se na to dobře, ale že bych se nějak těšil na další epizodu, jako u jiných seriálů, které mě chytly ...to určitě ne. Možná je potíž v tom, že jde o prequel. Všichni víme, kam to vede, že jde jen o prolog k velkému příběhu se šťastným koncem. Není o koho se bát a víme, že veškeré snahy skončí v této éře neúspěšně. Víme kdo přežije a známe osudy mnoha postav. Podobně na mě ta prequelovitost nefunguje, ani v Rodu draka.

plagát

She-Hulk: Neuveriteľná právnička - Just Jen (2022) (epizóda) 

Myslím, že typičtější příklad, kam to zavádění genderové vyváženosti ve filmovém průmyslu vede, najdeme jen ztuha. Jakmile se na režisérské, nebo scénáristické pozici objeví žena, drtivá většina komiksu, sci-fi, nebo fantasy stojí za houby. Víte, že je velmi málo vynikajících šéfkuchařek? Přesto jim nikdo Michelinské hvězdy zadarmo nedává jen proto, aby to bylo "spravedlivě vyvážené". Tyto komiksárny posledních let, se dají pokládat max. za průměrné, i přes velký potenciál. Co mají asi společného? Black Widow, Eternals, Wonder Woman 1984, Birds of Prey... . O seriálech ani nemluvím. Vlastně všechny MCU posledních dvou let (s nemnoha výjimkami), nejsou víc, než průměrné. A vyhlídky jsou nevábné. Chuť, fantazie, odvaha experimentovat a nápaditost. V kuchyni tyto ingredience, ženy často nepoužívají. A ony to vědí a většinou to berou v klidu. Bylo by dobré uznat, že kromě vaření, orientace v mapách, mechaniky a filozofie, jim také moc nesedí ani žánr komiks a sci-fi. To není ostuda, není v tom šovinismus ....prostě vynikají v něčem jiném. Rozdíly mezi gendery jsou a je to v pořádku. Vynucená rovnoprávnost...to je jen pokrytecké protěžování méně schopných. A je jedno, jestli je řeč o černoších, LGBT+, ženách, nebo mužích. Tato epizoda je pro muže stejně "zábavná", jako pro ženy dokument o zrnitosti betonu.

plagát

Andor - Zúčtování (2022) (epizóda) 

Fíha! Parádní gradace předchozích epizod. Velký útěk, zrod špióna a ve stejném okamžiku i jeho úhlavního nepřítele. Zpřetrhané svazky a současně nalezení rodiny. V jedné čtyřicetiminutové epizodě. V tomto seriálu všechno bolí, nic není snadné, ztráta každého života se počítá. A nikdo není hloupý, jen neopatrný, nebo na špatném místě. Ostrý kontrast k stromtrumpetům z předchozích seriálů i filmů, kde jsou koseni po desítkách, resp. působí, jakoby skákali do střel a umírali na zásah do ramene, nebo lýtka. Přičemž sami netrefí zeď ze dvou metrů. Možná nakonec vezmu na milost i postavu Cassiana, protože tentokrát to není jen nevyzpytatelná figurka.

Reklama

Reklama