Martrix

Tvůrce komiksu Peter Hogan se mj. inspiroval seriály a filmy Twin Peaks (od r. 1990), Muž, který spadl na Zemi (1976) a My Favorite Martian (od r. 1963). Výslovně požadoval, aby Steve Parkhouse nakreslil hlavní postavy na základě designu mimozemšťanů z DC komiksů publikovaných na počátku 60. let, jako byl např. Chameleon Boy. Od čehož se následně tvůrci seriálu odklonili jen minimálně.

Název komiksu/seriálu vznikl na základě rozhovoru Petera Hogana s anglickým přítelem, který byl ženatý s Američankou. Na otázku, zda má zelenou kartu, mu přítel místo toho ukázal ID (obdoba našeho OP) s nápisem „Resident Alien“. Hoganovi ta věta připadala jako skvělý nápad pro vtipný název.

Tvůrce seriálu Chris Sheridan v rozhovoru na akci Asociace televizních kritiků uvedl, že kromě stejnojmenného komiksu Petera Hogana a Steva Parkhouse pochází jeho inspirace z „blízkého setkání“, kterého byli s manželkou svědky při líbánkách na Bahamách v roce 2000.

Ve filmu vystupuje agent s označením Tygr (Salman Khan), přičemž sehraje důležitou roli při záchraně Pathaana (Shah Rukh Khan). Tato postava má svoje vlastní filmy, jde tedy o speciální cameo. Stejně jako ve filmech Krycí jméno Tygr (2012) a Tiger Zinda Hai (2017) ho i zde hraje Salman Khan. V těchto filmech je Tygr hlavní postava, která se zamiluje do agentky Zoy, což ve filmu Pathaan zmiňuje Joe, když se svým protivníkům vysmívá.

Příběh tří přátel je smyšlený, ale odehrává se na pozadí skutečné události, tzv. Obchodního spiknutí. V roce 1933 proběhl ve Spojených státech pokus svrhnout vládu prezidenta Franklina D. Roosevelta a dosadit Smedleyho Butlera (postava generála Dillenbaecka – Robert De Niro) jako diktátora. Ten ovšem celou záležitost vynesl na světlo a přestože se nakonec nepodařilo nikoho usvědčit, zabránil tím vzniku fašistické organizace v USA. Generálmajor námořní pěchoty ve výslužbě Smedley Butler tvrdil, že bohatí obchodníci plánují vytvořit organizaci fašistických veteránů a s ním v jejich čele provést státní převrat a svržení Roosevelta.

Jednou z nejzásadnějších změn oproti knižní předloze je nejednoznačný závěr, který pro Franka (Pål Sverre Hagen) znázorňuje jistou naději. V knize končí příběh Franka Farrelliho špatně: Brenda (Tuva Novotny) požár nepřežije a Frankova matka s ním už nechce mít nic společného. Mnoho let tajila, že ví, že smrt jejího manžela nebyla náhoda. Pach benzínu a rána na Frankově ruce jí ale naznačí, že sehrál roli také v Blendině smrti. Frank vezme matce peníze a odjede z města. V úplně posledním odstavci knihy zemře Frank při nehodě.

Film získal dvě ceny na Amanda Prize 2022. Pål Sverre Hagen (Frank) vyhrál v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon a Diana Magnus vyhrála v kategorii Nejlepší produkční design/scénografie. Kromě toho byl film nominován v kategoriích Nejlepší kamera (John Christian Rosenlund) a Nejlepší kostýmy (Amanda Lee Street).

Přestože se děj seriálu odehrává v Karmacku, malém městečku na americkém středozápadě, natáčelo se v kanadském městečku Sault Ste Marie v Ontariu a v Německu (Kolín nad Rýnem a okolí, Solingen a Duisburg).

První obrázkovou knihu „Sara and Pelle and Neptune's Children“ Tove Jansson (Alma Pöysti) napsala a ilustrovala už ve svých 14 letech. Jansson také ilustrovala švédské překlady klasik, jako je „Hobit“ nebo „Alenka v říši divů“.

Její knihy, původně napsané ve švédštině, byly přeloženy do 45 jazyků a po „Kalevale“ a knihách Miky Waltariho jsou nejpřekládanějšími díly finské literatury.

Alma Pöysti, která hraje Tove, je vnučkou herců (Lasse Pöysti a Birgitty Ulfsson), kteří spolupracovali s Tove Jansson na divadelním představení „Mumini“ jako herci, a později hráli i v televizním seriálu Mumintrollet (od r. 1969).

Film nebyl po vydání dobře přijat a kritiky byl považován za komerční propadák, což z něj udělalo první selhání režiséra Blakea Edwardse. Většina kritiků napadla jeho do očí bijící a přehnaný groteskní humor a nedostatečný přesah. Trpěl také srovnáním s jinou „epickou komedií“ toho roku – Báječní muži na létajících strojích (1965).

Scéna koláčové bitvy v královské pekárně trvá 4 minuty a 20 sekund, ale natáčela se pět dní. Metání 4 000 koláčů tehdy přišlo na 200 000 amerických dolarů.

Černé auto padoucha bylo nazváno Hannibal Twin-8. Pro účely filmu jich bylo postaveno pět. Ze dvou dochovaných bylo jedno poháněno průmyslovým motorem Volkswagen. Druhé poháněl šestiválcový motor Corvair s třístupňovou manuální převodovkou a obsahovalo rekvizitní „dělo“ a funkční generátor kouře.

Natalie Wood nechtěla roli Maggie příjmout, protože prožívala složité období ohledně její kariéry, ale i v jejím osobním životě – nedávno se rozvedla. Studio požádalo Tonyho Curtise (Leslie), zda by nedal procento ze svých filmových honorářů Natalii Wood jako lákadlo. Curtis odmítl. Řekl: „Nemohl jsem jí dát nic, co by ji přimělo natočit film.“ Natalie nakonec roli přijala s tím, že jí byla přislíbena role ve filmu Jaká je Daisy Cloverová (1965).

Původní rozpočet filmu byl 6 milionů amerických dolarů. Rostoucí náklady filmu ale vedly studio United Artists k tomu, aby film opustilo. Projekt následně dokončilo Warner Brothers s tím, že se rozpočet nakonec vyšplhal na 12 milionů dolarů. To také znamenalo, že se v té době jednalo o nejdražší komedii, která kdy byla natočena.

Režisér Blake Edwards byl velký obdivovatel němého filmu, proto věnoval tento film komikům Stanovi Laurelovi a Oliverovi Hardymu.

Film je inspirován příběhem fotbalisty Valda Lopese (Dairon Tallon), který navštěvoval skutečný El Parral. Lopes se nakonec dostal až do španělské La Ligy a zahrál si i v reprezentaci.

Jedná se o adaptaci stejnojmenného románu od Williama Gibsona, který vyšel v roce 2014.

Film je adaptací románu „Esio Trot“, což byla poslední kniha Roalda Dahla, publikovaná za jeho života. Zemřel pouhé dva měsíce po jejím vydání.