Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS.
Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (63)

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Nekompromisní profackování realitou jednoho francouzského mima, který se z nenadání objeví v předpeklí nacistického programu, určený nejen, i když hlavně, židovskému národu. Musím souhlasit s NinadeL, že ignorace představení Brundibár, o postavě jménem Freddy Hirsch ani nemluvě, je velmi zvláštní. Za zmínku by tento člověk, spasitel dětských duší, nejen v ghettu, ale i v osvětimském pekle, jistě stál. Dále mě také zarazilo, že se ve filmu ani jedenkrát neobjeví slovo Terezín. Nicméně film má občas svou vlastní realitu. Vše ostatní, je zde vyobrazeno do detailu. Zoufalost, beznaděj, srovnání se s osudem, ale i kapka té radosti ze života, kterou právě přináší demonstrativní, protestní představení, které pro jednoho znamená divadýlko pro Červený Kříž, pro druhého možnost vyjádřit pravdivost připraveného osudu. Hudební, scénické i herecké obsazení, které by nezaplatili ani na Broadwayi. Možná před tím, nyní jsou si všichni rovni, což pochopí i pan Moreau. Ostatní skoro hluché role československých herců naštěstí převyšuje pan Kemr a démonicky chladný Milan Kňažko. Naprosto brilantní mezinárodní záležitost, které nesahají novodobé pokusy o ztvárnění tohoto námětu ani po kotníky. Karel Kachyňa i na začátku nové éry československého filmu ukazuje, jak se to má dělat. ()

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Jak vyprávět krutý příběh bez krutosti , jemně a se srdcem na dlani ? Zeptejte se Karla Kachyni. Poslední motýl je nostalgicky strhující, teda aspoň pro mě byl, dlouho jsem v poslední době zanedbával starší československou tvorbu ( komunistický agitky pro pobavení se nepočítají) a z tohohle filmu na mě dýchla doba dávno minulá. Dokonalost Kachyňova vyprávění mi trochu kazilo "herectví" hlavní dětské představitelky Stelly ( Linda Jablonská) srovnatelné s výkony "novácké dětské superhvězdy" Františka Hrubého a nevýrazné vedlejší postavy, v kterých nezářily české herecké osobnosti. Přes tato drobná a vcelku nepodstatná negativa pálím plný počet a to i kvůli pro mne nejsilnější scéně výměny Stelly při transportu za malého bezejmenného chlapce. ()

Reklama

hous.enka 

všetky recenzie používateľa

Karel Kachyňa natočil v Terezíně film s dětskou hrdinkou, přičemž v popředí stojí francouzský mim Antoine Moreau, který má v Terezíně zahrát divadlo. Doslova. Filmy z terezínského ghetta mě odjakživa přitahují. Snad je to tím, že Terezínem se i dnes můžete projít a lze si tam docela dobře představit, jaké to tam před lety muselo být. Za sebe bych Posledního motýla rozhodně doporučila a je škoda, že film nedávají v televizi častěji. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Jeden z hodně zajímavých porevolučních filmů dramatického žánru s novými pohledy na historii nedávnou, které bohužel zapadly a dodnes nejsou obecně známé. Tenhle koprodukční snímek Karla Kachyni se spoustou známých tváří z československého hereckého i hudebního světa ve vedlejších rolích nás zavede zcela mimo domácí prostředí do výpravného kabaretu uprostřed válečné Paříže a následně židovského ghetta. Asi prvních 15 minut to vypadá na retro veselohru o láskách a úsměvných trablech mimického komika, po provokatívním výstupu atmosféra úplně zhoustne do tuhého dramatu na pomezi života a smrti. Přijetí nabídky uměleckého angažmá v ghettu se stává pro Moreaua na první pohled ideální záchranou, ve skutečnosti jen dočasnou. Nejsilněji na mě zapůsobila scéna s dohodou výměny Stelly za náhradního kluka do připraveného tranportu a pak závěrečné Moreauovo představení na dřevěné plošině tranportního vlaku před dalším transportem. Krutý příběh o manipulacích s židmi, především se židovskými děti za 2.světové války, kde někdy zůstává rozum stát nad okamžiky z historie, krásně (jako vždy) odlehčuje Kachyňa svým osobitým poetickým stylem s nostalgickou atmosférou a spoustou uměleckých vložek. Objevuje smysl pro usměv a život i v bezvýchodiskových situacích, v příběhu, kde každé jedno pousmání zlehčuje nejisté chvíle před blížícím se utrpením. A to je na tom nejkrásnější. Ještě dlouho po skončení filmu mi v hlavně zněla ústřední písnička Hany Hegerové o jaru a věčném vánku... 85% ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Veľký odkaz, pekné myšlienky, vynikajúca výprava a réžia.... No ako celok ma to aj napriek predpokladom a remeselne odvedenej práci moc nevtiahlo, ani po emotívnej stránke. Asi som necita. A nemám rád Kňažka, už naveky bude u mňa zapísaný len ako ten, čo huláka: "Utvorte koridóóór." Herci by do politiky nemali liezť. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (4)

  • Filmováno v Paříži. (M.B)
  • Film je natočený podľa knihy "Terezínské děti" od Michaela Jacota. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama