Transport z raja

Ďalšia depka z 2. svetovej vojny/holocaustu na našom (bývalom) území. A možno aj najchladnejší a divácky menej príťažlivý, ako iné príspevky k téme. Chlad je vyjadrený často osovo symetrickou kamerou, pohybom postáv v priestore akoby v smrteľne naaranžovanom predstavení. Často sledujeme prázdne ulice geta, kde znenazdajky prebehne nejaký človek a obraz dopĺňa zvuk jeho krokov. Jednotlivé príbehy postáv sa v priebehu filmu nezačnú vyvíjať, ony sa stávajú z konkrétnych ľudí postupom času členovia "stáda oviec" (citované z filmu). Inak prehliadka neskoršej českej hereckej elity, niektorí známi herci tu sú ešte veľmi mladí. 70% (19.09.2015)

Tohle mě moc nevtáhlo. Němci si tu pořád jenom počítají ta svá čísla a i ostatní tedy i ti kladní hrdinové jsou tu pouze jen lehce načrtnutí a celkem nezajímavý. Z daného námětu se dalo určitě vytěžit něco lepšího, než toto sice řemeslně slušné, ale obsahově celkem prázdné dílko. Zaujala mě ta pasáž ve které jsem se dozvěděl něco o tom, jak to přibližně probíhalo s tím natáčením toho propagandistického jakože dokumentárního snímku z Terezína, ale zbytek filmu je dost chladný a divácky odtažitý. Pro tentokrát jen průměrná záležitost.55% (29.06.2020)

Zvláštně natočený film o osudech židů v Terezínském ghettu. Nemohl jsem se celou dobu chytnout a pořádně vtáhnout do děje (i přes vynikající herecké obsazení), až závěrečná, dokola se opakující houkající siréna lokomotivy mě z pasivity vytáhla. Víc se mě od Zdeňka Brynycha líbil film také z období protektorátu - ...a pátý jezdec je strach. (29.03.2017)

Velmi slušně natočený film, který by možná obměkčil mé srdce a utrhl si pro sebe ještě jednu žlutou hvězdu navíc - avšak pouze za předpokladu, že by jeho atmosféra nebyla tak nevtahující a celkově převážně "nijaká" - třebaže světlé chvilky by se našly. Je to škoda, protože jinak se snímek tvářil opravdu docela sympaticky (přítomnost mladých českých herců jako Františka Němce nebo Ladislava Potměšila byla milým zpestřením - avšak to samozřejmě nestačí). Za zhlédnutí ovšem stojí. (22.12.2006)

Zbyněk Brynych byl typem režiséra, který točí spíš silou vůle než váhou svého talentu a po větší část své tvůrčí dráhy se dal považovat víc za snaživého rutinéra než kreativního umělce (nehledě na jeho normalizační angažmá, kdy si zadal mnohem víc, než bylo nutné). Přesto po sobě zanechal v 60. letech několik snímků, které za zkouknutí nepochybně stojí, a tak nějak zapadají do 60. let coby vrcholné fáze rozkvětu československé kinematografie. Ne, že by film o terezínském koncentráku neměl slabší momenty, netrpěl místy zbytečnou ztrátou tempa nebo logickými nedodělky (vážně by podnikal velitel tábora šťáru proti příslušníkům odboje sám s jediným vojákem?), na druhou stranu atmosféra ghetta a pochmurné očekávání transportu do osvětimského pekla jsou zachyceny působivě a v době, kdy podle internetových diskuzí vzrůstá chuť si nějaké ty fajnovější koncentráčky opět pořídit, nezaškodí si připomenout, co by to v praxi znamenalo (včetně suchého denního hlášení o 300 přirozených úmrtích za den). Transport z ráje osobně považuju za Brynychův nejlepší kousek. Některé rozpačité komentáře a hodnocení jsou paradoxně důsledkem Brynychovy snahy vyhnout se příliš lacinému a divácky co nejpřístupnějšímu sdělení. Tohle drama zkrátka požaduje od diváka víc než jen povrchní pozornost a pasivní postoj. Snaží se (pravda, ne vždycky s ideálním výsledkem) mluvit novým filmovým jazykem a hledat nové úhly pohledu, než bylo zvykem v 50. letech. V neposlední řadě je tenhle snímek přehlídkou mladých tváří herců, které už v některých případech známe jen z vyprávění a v jiných jen jako pány ve značně pokročilém věku. Celkový dojem: 75 %. (05.02.2014)