O čarovné Laskonce

Po pravdě jsem tyhle příběhy moc nepobral. Ve všech, co jsem viděl, to v království docela šlapalo, dokud se do toho nevložila Jitka Molavcová jako škodolibá čarodějka, všechno zamotala, aby z toho pak vzešlo pro mne velmi rozporuplné poučení, protože ti lidé předtím byli v pohodě a nedělali to, co dělali pod kouzlem. Takže kdyby se nečarovalo, šlo by o pohodová království a lidi, kde není co napravovat... Prostě taková nekonečná Moebiova smyčka. Navíc vlastně motivy čarodějky ne vždy přesně chápu. Možná nejkonzistentnější a nejméně trapná je Princezna Kazi. A Dvořákova hláška, když se napije vody: To se nedivím, že jsou po tom kytky zelené. (26.06.2017)

Princ Hněvsa - proč se jmenoval Hněvsa, začal-li být hněvivý až po rakvičkách (nezní to morbidně?) čarodějky Laskonky? První z nelogičností téhle první miniatury ze čtyř. Ale kouzelnice Jitky Molavcové má své kouzlo a nejsou to jen ty rakvičky. Saša Rašilov tu při zpěvu má neuvěřitelně hovězí hlas, už jsem ho slyšela zpívat i lépe.// Princezna Amálka je fixovaná na třešňový zmrzlinový pohár, což vcelku chápu. Princové jsou tradičně nudní, pravda je, že úkol princezny je velmi pragmatický. Ona bude věci ničit a kdo to vydrží nejdéle, toho si vezme. Pokud chlapík nezvládne nenálady své milované, je prachmizerný kandidát na manžela. Zdůraznila bych, že naopak to platí také. Takže tady máme lekci o toleranci a hledání cesty k práci. Ještě že je princezna tak protivná, že to z toho tak neční. A Langmajer má pěkně potměšilý klukovský úsměv. Na tyhle hajzlíky letí nejen princezny.// Povídavá pohádka učí království Zlatého ořechu v zobáku pelikána, svatební výpravu druhého království a diváky tomu, jak správně konverzovat, aby se z toho Guth-Jarkovský neotáčel v hrobě tak, až by se z pod náhrobního kamene vyvrtěl zpět na boží svět (to je zas rým, budiž mi odpuštěno). Uvědomila jsem si, jak často sama skáču lidem do řeči, jenže: 1. u mě to je roztomilé, 2. dělám to jen když není zbytí (konverzace by zaběhla někam, odkud by se to obtížně napravovalo), 3. vždycky se omluvím, kouzelně se usmívám a hlavně, což bylo pochybení největší u pohádkových postav, já u toho nemluvím o krůtích nožkách v karamelu, krajkových šatech a především nezmiňuji šest párů běloušů.// Žalobnická pohádka je, což by ani němý neřekl, kdyby mu hubu roztrhl, o žalování, taky o lakotě. Tak nad tímhle už scenárista asi hulil podrážky od bot, protože jinak se ten nablblý a za vlasy přitažený děj vysvětlit nedá. Pokud by koho vůbec nějaké vysvětlení zajímalo. Jediné, co tu stojí za zmínku, jsou hezké královniny šperky, a to mluvím jen o náhrdelníku a náramku a vynechávám korunu, která vypadá trochu jako něco, co bylo uděláno z ukradené výzdoby barokního kostela.// Celkově má tahle série několik velkých plus - dobře zazpívané písničky se smysluplnými texty, obecně příjemné krále, skvělou čarodějku a krátkou minutáž jednotlivých dílů. Díly mají sestupnou tendenci, ale tak to v podobných případech bývá se železnou pravidelností, takže to asi nepřekvapí vůbec nikoho. Zřejmě i tvůrcům čarodějka Laskonka uvařila kazivodu. (22.06.2014)

Čtyřdílná pohádková minisérie, každý díl kolem 23 minut. 1. Princ Hněvsa - neškodná hudební pohádka, která na krátkém časovém vymezení nabízí příběh o princi Hněvsovi, kterého léčí tři doktoři z jeho neustálého hněvání. Veškeré lékařské umění je zde však zcela zbytečné, protože za vším stojí čarovná Laskonka, která připravuje hněvivé rakvičky z vědeckých důvodů a protože ji to baví. Jenže pak se samozřejmě pár věcí zašmodrchá a vše se prozradí. Závěr pohádky je hodně vycucaný z prstu, maketová zvířátka jsou strašná, ale v globále pro malé děti i díky pěkným písním docela přitažlivé. Hodnocení: 60%, hrají: Jitka Molavcová, František Němec, Taťjana Medvecká, Saša Rašilov, Petra Skalická, Vratislav Kadlec, Pavel Zedniček a Ondřej Havelka. 2. Princezna Kazi - čarovná Laskonka způsobí, že ne zrovna nejlepší princezna Amálka všechny dary od tří princů jen rozbíjí a tak dostane přezdívku princezna Kazi. Pak ale přijde chytrý Kuba a pomůže princeznu odčarovat a navíc se do sebe zamilují. Tradiční úvodní písnička Molavcové, pak ještě uprostřed pohádky jedna. Závěr opět celkem nevydařený a jednoduchý. Hodnocení: 60%, hrají: Jitka Molavcová, Sabina Laurinová, Josef Dvořák, Jiří Langmajer, Rostislav Kuba, Mario Kubec, Michal Pešek, Jan Šťastný. 3. Povídavá pohádka - vše pokračuje v zajetém způsobu, zase nějaká ta líbivá písnička, příběh opravdu hodně jednoduchý, ale celkem účelný. Hodnocení: 40 %, hrají: Jitka Molavcová, Ivan Trojan, Miroslava Pleštilová, Josef Vinklář, Jiřina Jirásková, Jana Brejchová, Jan Kačer. 4. Žalobnická pohádka - Laskonka svým čarovným práškem, po kterém člověk na sebe neustále žaluje, chce králi Štěpničkovi pomoci, aby se mu lépe vládlo. Jenže malá chybka udělá žalobníčka z krále a .... to už jsme skoro u konce pohádky. První polovina moc hezká, konec ale naprosto vyšumělý. Tady si scénárista dal dovolenou. Hodnocení: s odranýma ušima 60%, hrají: Jitka Molavcová, Jiří Štěpnička, Regina Rázlová, Michaela Kuklová, František Staněk, Vlastimil Bedrna, Jan Přeučil, Miroslav Masopust. Celý cyklus není špatný, krátký formát pohádkám sluší, je to ale vše hrozně jednoduché a prosté. Hudba celého cyklu: Vítězslav Hádl (22.06.2014)

Hraných pohádkových seriálů zase tolik není. Každý takový je pak docela objev, i když v poslední době jich dost přibývá i v naší zemi. O čarovné Laskonce je ale vcelku pohodový pohádkový seriál. Hned od počátku zaujmou texty písní. Hudba je dost podstatnou stránkou seriálu, protože písničky jsou veselé a pohádkové. Ovšem i obsazení potěší. Jen málo dalších hereček se tak dobře hodí do pohádek jako právě Jitka Molavcová. Ve čtyřech dílech pak hraje celá řada dalších skvělých herců, jež jsou pro pohádkové komedie jako stvoření. Mě třeba chyběl ještě Petr Nárožný, který by dodal ještě více komedie. I tak ale Vlastimil Bedrna, Jan Přeučil nebo Mário Kubec nezklamali ba naopak. Poslední pohádka snad děti poučí i v tom smyslu, jak není hezké žalovat. Za mě je to na kratičkou stopáž jednotlivých dílů kvalitní zábava i pro dospělé. (25.11.2020)

V podstatě děsná blbina, na druhou stranu ale v snesitelné délce a plná zvučných hereckých jmen. Kde jinde uvidíte trochu tupého prince Ivana Trojana v bílých punčoškách? (Pravda oni jsou tam trochu přituplí vlastně všichni princové a někteří ještě navíc musí zpívat) Nebo jako krále Jana Kačera, Františka Němce či Jiřího Štěpničku? I ten Josef Dvořák si v pohádkách většinou střihnul trpaslíky nebo vodníky a tady mu král nad věcí neuvěřitelně sedne. (18.12.2021)