Jiří Kodet
nar. 06.12.1937
Praha, Československo
zom. 25.06.2005
(67 rokov)
Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko
Biografia
Herec Jiří Kodet byl znám především svojí elegancí, bohémstvím a noblesou, ale také svým cholerickým vystupováním a výbušnou povahou. Se svými rolemi se velmi často ztotožňoval a neváhal křičet a rozčilovat se. Do roku 1989 příliš mnoho velkých hereckých rolí nedostal, většinou hrál vedlejší role vesměs záporných či nedokonalých postav. V devadesátých letech se vše začalo otáčet a především spolupráce s mladšími režiséry mu začala vynášet velký úspěch.
Jiří se narodil 6. prosince 1937 v Praze. Jeho rodiči jsou sochař Jan Kodet a herečka Národního divadla Jiřina Steimarová, která pochází ze slavného hereckého rodu. Jiří je tak pravnukem herce Vendelína Budila a jeho příbuzným zakladatel Národního divadla Josef Jiří Kolár. Jeho matka se později provdala za automobilového jezdce Jaroslava Juhana, kvůli jeho emigraci ale matku vyhodili z Národního divadla a Jiří musel odejít z gymnázia. Vyučil se tak žokejem v kladrubském učilišťi a pokoušel se dostal na DAMU. Několikrát posílal přihlášky, až to na třetí pokus vyšlo a byl přijat. Absolvoval v roce 1961. Začínal v Pardubicích v tamějším Východočeském divadle a po krátké době odešel v roce 1963 do Ostravského divadla Petra Bezruče za Janem Kačerem. Zde si zahrál v inscenaci Cyrano z Bergeracu roli Kristiana.
Po dvou letech celý soubor odchází do Prahy a Jiří je spoluzakladatelem Činoherního klubu. Ztvárnil zde několik postav v různých inscenacích např. Revizor, Tři v tom, Racek či Višňový sad. Ve filmu se poprvé objevil v roce 1950 v dramatu POSEL ÚSVITU v Krškově životopisném filmu. V 60. letech se objevuje v několika válečných dramatech VYŠŠÍ PRINCIP (1960), ATENTÁT (1964) podle skutečného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Praze 8, v komediálním dramatu režiséra Jiřího Menzela oceněného Oscarem OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY (1966) podle novely Bohumila Hrabala či filmech HOTEL PRO CIZINCE (1967) a VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI (1968).
V 70. letech ztvárnil další dvacítku filmových, televizních či seriálových rolí z nichž za zmínku stojí role Chlestakova v inscenaci režiséra Jana Kačera REVIZOR (1971), v dramatu MORGIANA (1972), role Arnošta v drama komedii režisérky Věry Chytilové HRA O JABLKO (1976) nebo postavu poručíka Munclingera v krimi filmu PAST NA KACHNU (1978). Mnohem větší herecké příležitosti dostává v 80. letech, kdy je obsazen do šedesáti různých rolí. Zahrál si menší role v několika známých seriálech jako ARABELA, NÁVŠTĚVNÍCI, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR nebo CHOBOTNICE Z DRUHÉHO PATRA. Objevuje se v několika komediích, role Rudly ve filmu VRCHNÍ PRCHNI!, malou ale výbornou roli profesora Richardsona v komedii Oldřicha Lipského SRDEČNÝ POZDRAV ZE ZEMĚKOULE, či cholerického režiséra v komedii JAK CHUTNÁ BÁSNÍKŮM ŽIVOT (1987).
Z dramatických nebo kriminálních žánrů si zahrál v televizním drama PLÁŠŤ MARIE TEREZIE (1982), kapitána Exnera v krimi SMRT TALENTOVANÉHO ŠEVCE, kapitána Vaňka ve filmu ZÁTAH, doktora Cholenského v dramatu OPERACE MÉ DCERY nebo hlavní roli inspektora Vrby v televizní detektivce SMRT V KRUHU (1989). V pohádce ČAROVNÉ DĚDICTVÍ (1985) ztvárnil postavu zlého vévody a nebo krále v původní divadelní inscenaci, v komedii Věry Chytilové ŠAŠEK A KRÁLOVNA (1989). Na přelomu roků 1990/91 se stává po několika odmítnutích členem souboru Národního divadla, kde ztvárnil mnoho postav v několika hrách jako Hamlet, Divoká kachna, Romance pro křídlovku nebo Komedie omylů atd. V 90. letech již není tolik obsazován do televizních či jiných rolí ale přeci se začíná blýskat na lepší časy.
V roce 1993 ztvárňuje roli Mikulíka v komedii režiséra Jana Svěráka AKUMULÁTOR a o čtyři roky později dostává příležitost v komedii režiséra Petra Zelenky, která je tvořena ze šesti povídek a to sice ve filmu KNOFLÍKÁŘI. Za tento film také získal první cenu a to Českého lva v kategorii “mužský herecký výkon ve vedlejší roli“. V roce 1998 dostal dalšího Českého lva, tentokráte za hlavní mužskou roli ve filmu PELÍŠKY režiséra Jana Hřebejka. Byla to jeho životní role, za kterou byl po právu oceněn a uznáván. Za cholerického otce Krause dostal například i cenu Novoměstský hrnec smíchu. Poslední filmovou roli ztvárnil v dramatu SENTIMENT z roku 2003, kde si zahrál hlavní roli v životopisném příběhu o režiséru Františku Vláčilovi.
Jiří Kodet byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Renatou Cihelkovou má dceru Karolínu. Z druhého manželství, které trvalo 36 let má potom syna Jana a dceru Barboru (*1970), která je rovněž herečkou a v letech 1991 – 96 byla také členkou ND. Žije s houslistou Pavlem Šporclem se kterým má dceru Violetu. V roce 2003 při slavnostní premiéře jedné z her prodělal přímo na jevišti mozkovou mrtvici, i přesto ale představení odehrál až do jeho konce. V roce 2004 dostal významné ocenění z rukou prezidenta Klause za zásluhy 1. stupně v oblasti kultury a umění. V posledních letech jeho života trpěl těžkými zdravotními problémy, kterým nakonec podlehl ve svém domě v obci Točná kousek za Prahou 25. června 2005.
Odešel tak jeden z mnoha českých herců s velkým H, který ztvárnil více než 200 filmových či televizních a divadelních rolí, často aristokratických či plebejských ale i komediálních, člověk s neobyčejným charisma a elegancí. Poslední rozloučení s panem Jiřím Kodetem proběhlo 30. června 2005 na jevišti Národního divadla.
Herec
Dokumentárne | |
---|---|
2019 |
Sametová FAMU (TV film) - a.z. |
2014 |
Tajemství Jiřího Kodeta (TV film) - a.z. |
2011 |
Inventura Febia (seriál) |
Radovan Lukavský a Jiří Kodet (E37) |
|
2006 |
Příběhy slavných (seriál) |
Já si ten život sním syrovej (S07E08) |
|
2002 |
Vyššie princípy Ivana Mistríka |
2000 |
Činoherní klub Praha (TV film) |
1993 |
GEN - Galerie elity národa (seriál) |
1976 |
Komunisté (seriál) |
Divadelný záznam | |
---|---|
1991 |
Sbohem, Sokrate |
1983 |
Hráči |
1981 |
Tři v tom |
1971 |
Revizor |
1961 |
Příliš štědrý večer |
Krátkometrážny | |
---|---|
1988 |
Hrobničky (TV film) |
1985 |
ING. (študentský film) |
1978 |
Bakaláři (seriál) |
Prášky (S07E29) |
|
1972 |
V ponorkovém pásmu (študentský film) |
1969 |
Bližní na tapetě: Nactiutrhač (TV film) |
1964 |
Obrazy (TV film) |
1962 |
Zpěv, který nezemřel (študentský film) |
Účinkujúci
Relácie | |
---|---|
2001 |
Na kus řeči |
2000 |
Benefice |
Krásný ztráty |
|
1999 |
Věšák |
1998 |
Nikdo není dokonalý |
Všetci sú za dverami |
|
1997 |
Miroslav Donutil ve Spirále |
Úsměvy |
|
1992 |
Kasta P čili Kabaret starších pánů |
1984 |
Sen mozartovské noci |
1981 |
Šest ran do klobouku |
1979 |
Ring volný |
1976 |
Můj táta byl ... |
1972 |
Denkste!? |