Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jde o Chytilové autorské zpracování románu Franze Fühmanna, východoněmeckého romanopisce původem ze Sudet, v překladu Ludvíka Kundery. Tři vojáci Wehrmachtu během svého volna nešťastnou náhodou zastřelí dceru svého nadřízeného. Respektive: zastřelí ho jen dva, třetí vystřelit nestihl. V nastalé panice mrtvolu dívky ukryjí a může začít hra nervů a kolotoč vzájemné nedůvěry. (garmon)

(viac)

Recenzie (1)

garmon 

všetky recenzie používateľa

Viděl jsem to v badatelně ČT. Je to samozřejmě černobílé a člověk si uvědomí, jaký rozjezd a luxus měla Chytilová od Sedmikrásek se štábem, s výpravou (a kolik efektu to dělalo). Tady zbylo díky ČB materiálu něco z dojmu Perliček na dně, díky kameře a prostředí rákosin snad něco z Ovoce stromů: televizního kameramana Aloise Nožičku narežírovala Chytilová ke klikatým záběrům ruční kamery, k doostřování, rozostřování, to jsem poznával. Zbytek byla studiovka ve vojenských ubikacích. A tady jsem se divil: Kodet - ale neměl on potíž kvůli názorům? Hálek - (zde v seznamu neuveden) - ale neměl on potíž kvůli "živému plotu" Švankmajera?? Somr - ale neměl on potíž kvůli Žertu??? Kde se vzala ta možnost tohle s nimi v roce 1971 natočit? Anebo to prostě ještě dobíhalo? Je vročení jen důsledek molochu televizní výroby? Že už Chytilové nenechali na Barrandově načít jakýkoliv další film, ale v televizi ještě ano? Každopádně výsledek nijak oslnivý není - zmínění pánové hráli skvěle, ale až na pár zlomyslností (na ukrývanou dívku hodí jeden z "kamarádů" na závěr obrovský balvan, který s náležitým zvukovým efektem dopadne / všichni zmínění velmi hezky hrají opilost) je to docela typická totalitní inscenace s náležitě anti-nazi vyznívající zápletkou. Snad jen úplný závěr mi ještě evokoval Jancsóa: ano, i u něj se vyskytoval motiv pokusu opustit vojenský systém - utéct do krajiny. Stejný závěr jako Kamarádi má Ticho a křik. ()

Reklama

Reklama