Kolik slov stačí lásce?

Příkladně ideologicky uvědomělý produkt raných 60. let z dílny pozdějšího tvůrce majora Zemana. Sledujeme výjevy ze života taxikáře, nádražáka, pomocného dělníka na letišti, šičky nebo střihače (látky, ne filmu!) Podle toho vypadají i nanicovaté dialogy, posledně jmenovaný raději ani nepromluví. Všechny uvedené postavy jsou v jádru dobří lidé, i když mají své drobné mouchy. Film zapůsobí lehce výchovně prorodinně i proti alkoholismu a milostným avantýrám. Skoro celá stopáž je podbarvena dost otravnou hudbou, jakýmsi odvarem z amerického jazzu a swingu. Dvě hvězdy dávám za kameru, pěkně zachytivší Prahu té doby. (11.10.2014)

Tak nám do ČSSR (pre mladých: Československej socialistickej republiky) dorazil civilizmus. Akoby scenáristom bol  skutočný Walt Whitman „šlehnutý“ Stanislavom Kostkom Neumannom.  Len s maličkým meškaním. Ten film som videl za „socíku“ viackrát, vždy v nedeľu vo Filme pre pamätníkov (názov relácie). Na mňa, ako na chalana zo stredne veľkého okresného mesta prirodzene urobila dojem jazda taxikára po Václavskom námestí, kde svietia neóny ako niekde v LA. Veľmi sa mi to páčilo. Prostredie letištnej lobby  s nablýskaným kávovarom, z ktorého majster Menšík  dostáva kávu, pôsobilo ako z iného sveta.    Najväčší dojem na mňa učinila poviedka s majstrom Brodským  a malým čiernym dievčatkom, ktoré mu prirastie k srdcu (pani Karla Chadimová v úlohe letušky bol príjemný bonus, presne tak som si vysnené letušky predstavoval). Celé prostredie pôsobilo skutočne exoticky, najmä na chlapca, ktorý túžil cestovať po svete (trebárs „len“ ako montér fabriky v našom meste). Na konci poviedky som bol ako mladý dosť smutný, hoci teraz  si myslím,  že záverečná rozluka  bolo to najlepšie, čo mohlo oboch postretnúť. Už len vzhľadom na temperamentnosť a hyperaktivitu černošských detí, pochybujem, že by také dieťa osoba hraná majstrom Brodským zvládala.  Jemný rasizmus poviedky (dnes by ju woke aktivisti zarazili) mi v tej dobe unikala. Poslednú poviedku som príliš nepobral. Pokladal som ju skôr za pantomímu ako činohru. Odporúčam  nostalgikom  alebo mladým, ktorý  by chceli vidieť, ako sa v Prahe kedysi žilo (i keď sa to týkalo len pomerne  úzkeho okruhu ľudí exkluzívnych povolaní). (09.01.2024)

Pokud budeme hledat oddechový film, v němž je dějová linka víceméně postavena na jedné situaci, kterou následně rozvíjí, pak vás Kolik slov stačí k lásce může uspokojit. Osobně bych se klonil k termínu vzdáleně propojených miniatur, kterým dnešní digitálně akční publikum těžko porozumí. Je možná diskutabilní zařazení L. Fialky do příběhu Zaza, ale hodnotím to jako rozhodně neotřelý pokus. A navíc, pro obyvatele Prahy jedinečná možnost se podívat, jak naše velkoměsto vypadalo na začátku 60. let. (31.03.2011)

Cernobily povidkovy radobypoeticky film, ovsem jaksi besobsazny... Pokud potrebujete pouze zabit cas, je to idealni. Znami herci, pekne herecky... jednoduche a predvidatelne scenky. Taxikar Mensik a jeho prihody, opatrovatel cernossky petilety holky Brodsky, Hlavacova jako obletovana modelka-naivka...3- (05.04.2015)

Odpočinkový povídkový snímek o běžných starostech a strastech obyčejných lidí. Příběhy, které by se i mohly klidně stát. A tak nějak ukazuje neuspěchanou dobu, která by se dnes naopak už stát nemohla. Povídky doprovází příjemná hudba své doby, která umocňuje atmosféru. Každá povídka je jiná a přesto mají něco společného. Pohled na život takový, jaký je. Dokonce jsou si v určitých detailech navzájem propojené, ale ty tu prozrazovat nebudu. Z historického hlediska jsou tu vynikající záběry Prahy. Vznikla tak zároveň ukázka, jak naše hlavní město vypadalo v 60. letech 20. století. A to rozhodně stojí za zhlédnutí. (21.11.2013)