Zločin v dívčí škole

Tri jednoduche kriminalni povidky s lehkym nadechem humoru. Po technicke strance je nejpovedenejsi, stylova povidka Jiriho Menzela, ktery dal predzvest sve uspesne zacinajici kariere. Dejove nejvice zaujme ta prvni, jen nechapu, jak Ivo Novak a spol mohli ve filmu ponechat takovou fatalni chybu (Lipsky za jizdy vystupuje z auta). (17.03.2013)

Fádní a okoukané detektivy nahrazuje neustále se přeříkávající a věčně udýchaný detektiv v balóňáku. Jelikož ho hraje Lubomír Lipský posouvá ho do roviny víceméně komediální, což je škoda, protože především první povídka je režijně pojata hodně vážně. Zato poslední Menzelova je naopak hodně nadsazená a asi nejlepší. "Kill kitten klub" je pojem, který jen tak nezapomenete. (09.10.2006)

Škvorecký patřil k nesmírně originálním autorům, tedy i já si dovolím v komentáři použít jedno originální slovo, k jehož "vytvoření" mě Škvoreckého dílo inspirovalo: detektivismus. Narozdíl od mnoha zdejších uživatelů, kteří hodili Zločin v dívčí škole do modrého hodnocení, mne onen Škvoreckého "detektivismus" nesmírně baví! :o) Tenhle film patřil v dobách mého středoškolského studia mezi hodně oblíbené, když jsem si ho po pár letech teď znovu připomněl, moje pocity z filmu zůstaly úplně stejné. Stále se nezhodnu s většinovým pocitem, že nejlepší z celého filmu je první část triptychu Smrt na jehle – ta mne coby syrově laděná povídka kolem vraždy v poněkud drsném prostředí skalnatých nikdy moc neoslovila, spíše deprimovala, a při sledování jsem si vzpomněl, jak jsem ji na DVD kdysi skoro vždycky přetáčel. Škvoreckého rukopis se zde objevuje až při jízdě autem, kdy poručík Borůvka coby odpůrce převratných kriminalistických metod (někdy tak trochu zabíjejících logické uvažování) začne o vyšetřovaném případu pěkně filosofovat. Tenhle "detektivismus" se pak již ve větší míře projevuje v skvělé druhé povídce Jak se žena koupe, který sice rovněž řeší vážnou vraždu, nicméně již v zábavném prostředí hudebního divadla a vyšetřování nabízí zde spoustu vtipných momentů. Do třetice vrcholní závěr Zločin v dívčí škole režiruje Jiří Menzel a zde jde již o typickou "šedesátkovou" komedii s kritikou lidí zastaralých postojů (většina učitelského sboru z dívčí školy) v protikladu s revoltou často provokující mládeže. V Menzelově povídce funguje všechno přímo dokonale: zápletka s několika velkými záhady a postupné rozuzlení a odhalování, velice dobře zvolené "mystery girls" Kill-Kitten-Klanu, humor se spostou chytrých hlášek či dobových narážek (např. kolem focení do časopisu Playboy, ve kterém se tenkrát objevila i jedna známá Češka Olga Schoberová), hned několik point v závěru včetně onoho cyklického zakončení. Tuhle historku o zmizení a znovuobjevení profesora Kotě bych označil snad i za geniální, ani s odstupem času nenacházím na ní žádného hluchého či nedopovězeného místa. Úžasný kousek, za třetí povídku i nakonec film jako celek (navzdory nesympatické první povídce) stále plný počet! ---------------- ,,Playboy, to je jak se řekne anglicky: Hrej si, hochu! Patrně nějaký sportovní časopis pro mládež, bohužel neznám. Ke mne se dostává do rukou pouze Daily Worker." 85% (24.06.2019)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení knižní předlohy, mohu proto srovnávat jemné rozdíly mezi filmem a Škvoreckého textem. "Zločin v dívčí škole" vychází z prvního dílu Škvoreckého nikdy nedokončené detektivní pentalogie s názvem "Smutek poručíka Borůvky". Trojice režisérů přistoupila ke zfilmování tří povídek z knižní předlohy po svém. Ivo Novák se v první povídce "Smrt na jehle" poměrně věrně drží předlohy, výrazně ale pozměnil konec: v knize vrah po usvědčení spáchá sebevraždu skokem ze skály, ve filmu je v poklidu zatčen a odvezen policejním autem. Ladislav Rychman se kromě změny názvu ("Jak se koupe žena" podle povídky "Vědecká metoda") jakýmkoli vlastním úpravám vyhýbá takřka zcela a k povídce o vraždě v divadle přistupuje velmi pokorně. Poslední Jiří Menzel, který z nich byl nejmladší (bylo mu tehdy tehdy 27 let), přistoupil k povídce "Zločin v dívčí škole" s největší invencí a původní povídku obohacuje o nové nápady a motivy. Celkově pro mě však byl tento film zklamáním, ačkoli se Škvorecký sám na filmu scenáristicky podílel. Povídkový film "Zločin v dívčí škole" ani zdaleka nedosahuje kvalit předlohy, z níž muselo být logicky z mnoha důvodů leccos vypuštěno. Jednotlivé povídky jsou navíc vytrženy z kontextu původní knihy "Smutek poručíka Borůvky" čítající celkově 12 povídek, které spolu interagují a mírně na sebe navazují. Mimo jiné tím, že rozvíjí vývoj postavy smutného poručíka Borůvky, zde hraného Lubomírem Lipským. I u něj bych mohl pokračovat ve svých výtkách: ačkoli se Lipský typově do své role (zakulacená a pesimistická verze českého Sherlocka Holmese s "kačírkem" na hlavě) velmi hodil, k přesvědčivosti a působivosti třeba takového Marvanova rady Vacátka má hodně daleko. Škvorecký měl na filmové adaptace svých knih většinou smůlu, snad jen s výjimkou Schormova snímku "Farářův konec" z r. 1968. "Zločin v dívčí škole" je slabší detektivka, kterou bych doporučil snad jen znalcům literární předlohy, aby mohli jako já porovnat film s knihou; diváky zvyklé na moderní krimi filmy by tento tak trochu zapomenutý snímek, obávám se, asi moc neoslovil a spíše nudil. (15.06.2011)

Nechtěla bych býti pedagogem. Umírají příliš brzy. Jako bych slyšel své studenty. Kdyby tak odkrouhli tělocvikářku. Jojo, u třetí povídky jsem se několikrát hezky zasmál. Jinak to bylo celé takové utahané. A Playboy, sportovní časopis pro mládež, nemá chybu. :-D A to mají před maturitou. (03.03.2017)