Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Problematickým hrdinou je vedoucí projektant jistého bytového družstva, který touží po zisku za každou cenu. Bezděčným protihráčem se mu stává barový pianista, který se náhodou stane svědkem vraždy mladého muže a pustí se do pátrání na vlastní pěst. Starosvětská a poněkud komická figurka se dojemně plete policistům do práce, aby se nakonec zjistilo, že právě on má zásluhu na chycení pachatele... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (90)

J R C Pecuchet 

všetky recenzie používateľa

Jindřich Polák se kromě tvorby pro děti a mládež a scifi žánru věnoval i detektivce. Musím říci, že na to v jakých podmínkách film vznikal (psal se rok 1976) jde o celkem zdařilé dílo. Václav Voska jako samozvaný vyšetřovatel chce přijít na kloub záhadné vraždě, která se odehrála před vinárnou, ve které hraje na klavír jako pianista. Vyzdvihl bych vynikající hudbu, kterou pro tento film zkomponoval Karel Svoboda. ()

Drom 

všetky recenzie používateľa

Protože jsem na začátku nedával pozor a myl nádobí, bylo mi divný, co to maj ti študovaní inženýři za zvláštního koníčka střílet po nocích spoluobčany. Když se ale ukázalo, že obětí měl být mladý floutek s fešným knírem, bylo to jasný. Kdo by nechtěl zastřelit Kanyzu, že. I když byl plán vymyšlen nápaditě a dokonce i zpracování bylo dobré, vloudila se chybička v podobě zloděje koťat a navíc kolem šmíroval pianista z místní nálevny čtvrtý cenový. Chladnokrevný vrah tak musel vykoumat novej plán, jak to vše zaonačit a i když se zdálo, že ta jednočlenná náhrada za magneťák mu nevědomky napomohla, bylo nakonec jeho šmejdění fatální. Nehledě na to, jak chladnokrevně naš hrdina riskoval. Bylo to celkem originální a hlavně mi to přišlo poměrně svižně natočený a dobře zahraný. Po těch hrůzách, kterým jsem poslední dny věnoval čas, potešilo. ()

Reklama

kkarx 

všetky recenzie používateľa

Vedle jiného Polákova filmu "Hra bez pravidel" je to druhý československý pokus o akční kriminálku západního stylu a Polák vytvořil další dobrý film. Je to snad jen trošku scénáristický nesoustředěné. První polovina ukazuje život v letech sedmdesátých, představuje charaktery a ukazuje i všemožné šmeliny v socialismu, v druhé se to skutečně rozjede na plné obrátky. Celkem překvapení, že to bylo vůbec povolené s ohledem na to, že tu každý řemeslník/dělník je nepoctivej melouchář. Politice se jinak Polák obratně vyhnul a oslovení soudruh tu nepadne ani jednou. Tohle je prostě jen sympatická čistokrevná krimi. Film je postavenej na výkonu Otakara Brouska st. a vytvořil tu jednoho z těch nej padouchů československého filmu. Skvělá je i Svobodova hudba kopírující Itálii (zřejmě Polákův vzor pro tento film i jeho přechozí Hru bez pravidel). Moje připomínka je tedy jen ke scénáři. Nakonec Voskův klavírista, který je tady takovou vedlejší figurkou, byl v příběhu nejen celkem nadbytečný, ale dokonce jeho vyšetřování na vlastní pěst mělo i neblahé důsledky. ()

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Socialistickou budovatelskou pospolitost padesátých let nahradila postupně privatizace tohoto monopolu – vše pod zocelující rudou vlajkou. Zatímco ta první odrážela válečnou zkušenost a jako taková byla srozumitelná a pochopitelná, byť její ideologizovaný umělecký obraz, založený sociálněrealistickou estetikou, dosud působí úsměvně, kouzlem nechtěného (a v druhé řadě děsí), druhý model, přežívající do současnosti, v níž se prolnul s tzv. politickou nadstavbou, působí mdle jako kdejaký pohled do denního tisku. Vleklá expozice tohoto všeobecného přiživování, otevírající film, byť završená zločinem, o nějž mu jde především, tedy zákonitě nudí a zoufalé herecké výkony normalizačních atrap těmi stojatými vodami nepohnou. Vše se promění, až když se objeví (při vší úctě k Brouskovi) Voska a Medřická. S Voskou, byť spoutaným koktavým scénářem, totiž promlouvá i jiný jazyk, než jakým vládnou předešlí účastníci (nebo spíše: jaký jim vládne), a to nejen jazyk odcházející kulturně vzdělané generace, ale i hudba, byť jí se zde trestuhodně nedostává příliš prostoru. Tehdy se pomalu začíná rodit i drama a kdo neusnul, se může začít dívat. ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Tohle nejni blbý! Viděl jsem to 4x. Hlavní hrdinové  sednou jak prdel na hrnec. Z toho filmu máte pocit, že Otakar Brousek musí býti zloduch. Stejně tak Kanyza. Jurištová musí mít brejle, což jí nesmírně sluší a musí souložit s Bartoškou.  Dana Medřická musí být šatnářka, co už neutáhne plato piva. Voska musí býti vzdělaný klavírista a nesmírně citlivý člověk.  Momentálně mapuji Maigreta a zjišťuji v každém díle mraky chyb scénáristů i režisérů(mnoho jich je) Ale tady chybu nevidím. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (4)

  • Skok vozu Renault 16 do rybníka absolvoval kaskadér a bývalý závodník Václav Syřiště. Po natočení filmu se vyzpovídal ze zážitků v časopise Svět motorů, kde uvedl, že tato scéna byla obtížná především proto, že do poslední chvíle musel hledat nájezd na rampu, ze které vůz „skočil“, navíc se po dopadu na hladinu zbortila střecha. (Robbi)
  • Václav Voska byl vybrán pro roli mj. i proto, že byl zdatným klavíristou a nebylo třeba dubla. (sator)

Reklama

Reklama