Pan Tau

Chobotnice z II. patra, Lucie, postrach ulice či právě Pan Tau. To jsou asi nejpopulárnější rodinné filmy a zároveň komedie, které tato dvojice vymyslela, byť toho na má na kontě samozřejmě daleko víc. Hlavně seriál o kouzelném pánovi s buřinkou dal vzniknout dodnes mnoha legendárním scénkám od těch s V. Menšíkem či J. Sovákem nebo i J. Kemrem. Tento film by mohl být důstojným rozloučením, ale jako by spíše cílil na dospělé a starší, kteří dříve Taua sledovali, ale vyrostli. Film totiž není pohádkovým a rozhodně není komediálním. Spíše nostalgickým a leckdy smutným. Herec, který hrál oblíbenou postavu hledá ztracené sebevědomí, protože si nevěří a řadu scén nezvládá. Navíc o něj není valný zájem. Rozsvítí to až jeho double. Ta závěrečná pointa se skutečným Tau je spíše takový hodně nostalgický závěr pro milovníky záhad a hlavně pohádek a dobrých konců. Tau totiž přece nikdy nemluvil, neměl psa a rozhodně ne kudrnaté vlasy. A že by se opíjel? Zůstává ve mě pocit, že si tato postavička, kterou já sám v dětství měl rád, zasloužila lepší tečku. (28.11.2022)

Zajímavý návrat pana Tau. Pan Tau alias Josef Novák (dobrý Otto Šimánek s hlasem Františka Husáka) přichází, aby vlil novou mízu do života Rudolfa Karáska (dobrý Otto Šimánek), filmového představitele pana Tau. Karásek dostává šanci na oživení své zašlé slávy. Novák svým pozitivním přístupem k životu postupně mění Karáska ze zatrpklého morouse, trápícího se alkoholem a životem, znovu v muže, radujícího se ze života a hledícího s optimismem vpřed. Novák svým nakažlivým nadšením a vlastním příkladem pomáhá Karáskovi podávat lepší výkony při natáčení a současně zlepšit a obrodit své pošramocené vztahy s dcerou a vnuky. Z dalších rolí: Karáskova dcera Hana (Ute Christensen), znovu nalézající vzájemnou radost ze života, energická Alena (Dana Vávrová), dívka pro všechno v rámci zdárného dokončení filmu, dobromyslný inženýr Landa (Viktor Preiss), filmový pyrotechnik zvaný Ohnivák a nový partner Hany, režisér filmu Dufek (Vladimír Kratina), vyznávající moderní směr i v pohádkové oblasti, neposední vnuci Karáska Jirka (Michal Soukup) a Honzík (Karel Soukup), trpělivý produkční filmu Šíma (Jiří Kodet), populární divadelní herec Martin Kubát (Milan Hein), Alenin netrpělivý přítel Pavel (Karel Roden), kameraman filmu (Jan Kraus), a divadelní herečka (Žaneta Fuchsová) v roli kluka v představení pana Tau. Příjemný film a zároveň zajímavý pohled na výrobu filmů. Zapšklost, zklamání a rezignace jsou největšími nepřáteli v životě. Optimisticky radostný pohled na život a budoucnost je vždy na místě. (14.06.2012)

Jsou filmy, které neměly být natočeny. A tenhle je jeden z nich. Zatímco v předchozích seriálech i na jejich přestříhání postavených filmech postava pana Tau zrála a sympaticky se obměňovala (a vedle dětského publika se vhodně orientovala i na publikum starší), tady zbyl sice zajímavý nápad, ale nepropracovaný, nedotažený a režijně odfláknutý. (22.07.2009)

Viděl jsem poprvé až včera 27.11.10. Nic moc jsem neočekával a taky to nic moc nebylo. Nemohu ale zapřít propracovanost, jistě to nebyl odbytý levný film, naopak bylo zajímavé dívat se, jak fungují některé filmové triky. I po psychologické stránce zajímavé, ale ne až tak moc jdoucí do hloubky (je to konec konců taky pro děti). Celkově 65%. (28.11.2010)

Takové sentimentální rozloučení s panem Tau. Pan Tau je nejen českou filmovou a seriálovou legendou, s níž i já jsem strávil dětsví a při sledování tohoto filmu mě nutně na mysl přicházely všechny ty nejrůznější epizody pana Tau, které jsem kdysi sledoval. je to nicméně opravdu sentimentální rozloučení, zvýrazněné zvláště tím motivem stárnutí a zahořklosti. Celkově však nijak zajímavé, odráží se v tom filmu tehdejší nadšení československé společnosti pro vesmír - film by se klidně mohl jmenovat i Konec starých časů, vezmu-li si název z Menzelova filmu té doby. Střet starých řádů s novými. (01.04.2009)