Lidé jako ty

Zajímalo by mne, do jaké míry se na vyznění filmu podepsaly události ohledně Bánské Bystrice. Film to není špatný, má i vtipné okamžiky, hvězdné obsazení, přece jen trpí určitou schematičností. Přesto je to rozhodně koukatelnější než Karhanova parta, je znát, že čas pokročil. A zcela zásadní je okamžik, kdy Jaroslav Vojta v roli Tondy zahlásí: "Tos zabil." (23.10.2013)

Snímek z dob, kdy farmaceutický průmysl nebyl na takové úrovni jako dnes a zároveň políčka našich babiček, kde si pěstovaly léčivé lesní byliny, byly bezohledně rozorány a zceleny, takže pro pracující, kteří večer nemohli zabrat kvůli starostem s plánem a záškodníky číhajícími na všech stranách, museli v roli dokonalých uspávadel zaskočit režiséři se svými filmy. (Tak, a jdu si pro medajli za nejdelší větu!) Proto se taky tehdy místo ubytoven stavěla kina, a to hezky blízko továren, dělníci vyfasovali u vstupu polštář, tenhle film se promítal jako poslední okolo osmé večer, no a ráno okolo páté se v sále rozsvítilo a proletariát vyspinkaný do růžova, teda spíš do ruda, švihal s veselou písní na rtech zpátky do fabriky budovat hodnoty. Tenhle snímek mi přijde zajímavý jen z jednoho důvodu, že zde vidíme celou plejádu našich slavných herců relativně zamlada, ještě než je okousal zub času (popř. se na ně podepsalo péro času). Třeba takového Hrzáně jsem skoro nepoznal, s tím, jak skvěle vypadal později, se to nedá srovnat. Což je logické, protože kdo kdy viděl charismatické ucho že. Zvláštní roli si vystřihl Jelínek, opět hrál agenta, tentokráte zlého. A velice fikaného. Pomocí těhotenství (ubohé svedené proletářky, ne svým vlastním samozřejmě) téměř docílil toho, že nenávratně poškodil fungl novou linku. Naštěstí si na staří dělnicí nepřišel, neboť se ukázalo, že ti to pořád drží pevnou rukou! (26.10.2013)

Klasická agitka, ale se skvělou hudbou. Nemá to klasický děj, jsou to spíše střípky příhod. Dalo se na to dívat a stará herecká garda odvedla svoje a předvedla své kvality. Scénář byl trošku poslabší a měl chyby, dějově to kvůli němu skákalo jako koza na ledě. Ale nevadilo mi to. Dávám šedesát procent. (07.08.2019)

Víte kdo je kovozemědělec? Člověk s mozkem na poli a srdcem ve fabrice... Tak takovéhle perly pronáší O. Brousek st. coby vypravěč , který zároveň jako vyšší hlas někdy smířlivý, někdy káravý, jindy jízlivý hovoří s hrdiny jednotlivých příběhů ze kterých je slepena tato óda na huť .Staří, mladí, funkcionáři, flinkové i úderníci, kolem těch všech se točí tento příběh... Nasazení celé plejády tehdy slavných herců včetně mladých začínajících se nějak minulo účinkem... Jediné co jsem si stále říkal byla skutečnost, že v takovémhle ocelovém městě, kde je výheň jak v pekle, neskutečný kravál od bouchání, sirén, parních píšťal, syčení páry atd... zkrátka, že bych tam nedělal ani minutu... Nevím, měl jsem pocit, že koukám na něco z padesátých let. Jedna slepice se svrabem na pařátku. * (19.11.2013)

Nová dekáda se přihlásila odklonem od tradičního agitačního filmu, práce začala ustupovat do pozadí a scénář se více věnoval mimopracovnímu životu postav. Navíc je jediným výchovným prvkem přechod na moderní stroje, kterému se staří dělníci především z nostalgie tak trochu brání. (02.04.2023)