Signum Laudis
Réžia:
Martin Hollý ml.Kamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Vlado Müller, Josef Bláha, Ilja Prachař, Radovan Lukavský, Jiří Kodet, Oldřich Velen, Ladislav Frej st., Pavel Zedníček, Miroslav Zounar, Jan Skopeček (viac)Obsahy(1)
V psychologickej dráme z prvej svetovej vojny je ústrednou postavou bývalý priekupník koní kaprál Hoferik, ktorý prevezme velenie po padlých dôstojníkoch na ruskom fronte. Na statok, kde sú vojaci ubytovaní, prichádza generál Berger, ktorý mu odovzdá vyznamenanie. Signum laudis. Situácia sa však vyhrotí v momente, keď statok obkľúčia nemeckí vojaci. Hoci generál na Hoferikovu radu vyšle proti nim pluk vojakov, štáb sa rozhodne vzdať sa. Ale najskôr sa musia zbaviť fanatického Hoferika, a preto sa rozhodnú postaviť ho pred vojenský súd... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (172)
Znepokojivě dobré drama, ale řekl bych, že trochu zapomenuté a opomíjené. Vidíme zde vojenské vypatlané hovado, které si ale ve své naivitě opravdu myslí, že jeho konání je dobré. A má i svou kladnou stránku, teda koňskou spíš. Není divu, že generalita ho odmění významným řádem a zároveň není divu, že jeho jednotka ho k smrti nesnáší. To vše je zpracováno s minimalistickou, ale ucházející atmosférou 1. světové války. Na český film, který vznikl v době tvrdého komunismu, tu najdeme obstojné akční scény s výbuchy, střelbou, vojenskou technikou a zdevastovanou krajinou. Samozřejmě z dnešního pohledu nic moc, ale ten příběh je nadčasovej. A herecké výkony paráda. Doslova jsem si užíval tu jízdu všech zúčastněných, ale úplně nejvíc mě dostal Josef Bláha, kterej se mi snad v žádné jiné roli nikdy nelíbil. Ale tady, ten jeho sprostej ožrala, kterej se s ničím nesere, to byla paráda. "Na co si to tu hrajem? Sám dobře víte, že válka je prosraná." Akorát ta hudba mi kolikrát připadala jak z nějaké komedie typu Černí baroni. ()
Tak o tomto snimku jsem se dozvedel az tricet let po jeho vzniku. Dej se odehrava netradicne ( v nasi kinematografii ) za prvni svetove valky, kdy predevsim sleduje stezejni kousek zivota kaprala Hoferika. Jedna se spise o komornejsi zalezitost, ktera misto vypravy klade duraz na charakter hlavnich postav.. Zajimave herecke obsazeni, bohuzel mam nejaky problem s Vlado Mullerem, ktery mi je prudce nesympaticky snad ve vsech rolich, ktere jsem s nim videl. Nejvice me tak zaujal Blaha. Film postrada atmosferu ( narozdil od Tiche bolesti ) a snad i lepsi dialogy. Zaver ale neni spatny a za nej pridavam hvezdicku. Slabsi " ctyrka ". ()
Hollý se s vervou pustil do svého oblíbeného tématu R-U, na československé poměry konce sedmdesátých let natočil celkem dost syrový film. Pochválit je nutné zejména představitele titulní role Vlado Müllera, dále potom Josefa Bláhu a Jiřího Kodeta, jejich postavy byly nejbarvitější. Zamrzí snad jen to, že Liška vylupuje sám sebe, chvílemi jsem čekala, odkud se vynoří kluk Brůnovic a začne předvádět podřezávání stromků, krku a zápěstí. ()
...A co kaprál? Je schopný hnát nás před sebou pod bodákem. Je takovým jakým jste ho udělali. Namalovali jste si ho k obrazu svému... Vynikající psychologický válečný drama. Ikdyž on je to v důsledku a ve svým vyznění vlastně protiválečnej film. Oceňuji herecký výkony všech zúčastněných ale Vlado Müller byl prostě nepřekonatelnej. 4hvězdy. ()
Buď, anebo. Vzestup a pád kaprála Hoferika na pozadí válečných událostí během první světové války je symbolickým poselstvím o nevypočitatelnosti mocných. Někdy je lepší být živým zbabělcem, než mrtvým hrdinou. Excelentní Vlado Müller v titulní roli, následovaný neméně skvělým Bláhou, Prachařem, Kodetem, Zahajským a dalšími. Jeden z nejlepších československých filmů vůbec. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (15)
- Ve filmu mají někteří herci/vojáci v rukou pušky Mauser 98 K, které se vyznačují zahnutou klikou odsuvného závěru. Tyto karabiny byly ale zavedeny až v roce 1935, a to do německé armády. (Pavelkedar)
- Ve filmu je scéna, kdy se má Hoferik (Vlado Müller) poprat s Reischlem (Jan Skopeček). Skopeček měl z mohutného a silného Müllera strach, a tak když byl režisér, po několikerém opakování záběru, konečně spokojen, slíbil Müller Skopečkovi jako bolestné čočku, která tehdy v Praze nebyla. Po nějaké době sledoval Skopeček se svou manželkou televizi, kde se shodou okolností objevil právě Vlado Müller, načež se Tichánková důvěrně naklonila k manželovi a pronesla: „Došla nám čočka, měl by sis zase nechat dát od Vlada přes hubu“. (cundak)
- V jedné scéně na sebe kaprál Hoferik (Vlado Müller) prozradí, že dělal koňského handlíře v Reichenbergu. Reichenberg je starý název pro město Liberec. (Lars)
Reklama