Biografia
Karel Höger se narodil 17. června 1909 v brněnském Králově Poli jako nejmladší ze třinácti dětí topiče z cihelny. Původně se narodil o tři dny dříve, ale podle slov své matky vznikl chybný zápis kvůli zmatkům na faře. Začátek jeho života vůbec nevypadal, že by se měl stát hercem: roku 1928 absolvoval učitelský ústav v Brně a v letech 1928 – 1930 učil ve školních zařízeních v Lomnici u Tišnova, Strhařích, Deblíně a v Židenicích v Brně. Od mládí a za své učitelské praxe rád ochotničil. Amatérsky vystoupil jako Kašpárek v brněnském loutkovém divadle. Se starším bratrem Rudolfem Högerem nastoupil na brněnskou Státní konzervatoř (dramatické oddělení), kde si odbyl i základní vojenskou prezenční službu (1929) a absolvoval ji v roce 1932.
Ještě v letech 1932 – 1933 byl studentem estetiky na filozofické fakultě brněnské univerzity. První divadelní angažmá zahájil v brněnském Národním divadle (1932 – 1939), kde byl od roku 1938 také dramaturgem dětských představení. Druhou a poslední štací bylo pražské Národní divadlo (1. srpen 1940 – 2. květen 1977).
Už v Brně bylo jisté, že Höger je velkým umělcem, přímo jeden z největších českých hereckých osobností 20. století. Prostým, civilním, nepatetickým projevem byl představitelem lyrických milovníků a i hrdinů („Zimní pohádka", „Běda lhářům", „Léto", „Gygovův prsten", „Cokoliv chcete", „Cyrano z Bergeracu").
A poté naplno rozehrával rozsáhlé typové možnosti v dramatických rolích („Smrt obchodního cestujícího", „Lidé, bděte!", „Novokřtěnci", „Podivín", „Srpnová neděle", „Křišťálová noc", „Jen o chlub"). Nejvíce ho ovlivňovali režiséři Frejka, Radok, Krejča a Pleskot. Karel Höger se oprošťoval od prvků vnější techniky, měl nepatetické herectví citu, cit pro slovní výraz a střední, elegantní postavu, bystrou hlavu, čelo a očka.
Poprvé se před filmovou kamerou zjevil v brněnských krátkometrážních snímcích NA STO PROCENT, DOBRÝ VEDOUCÍ a ČTYŘI LIDÉ – JEDNA ŘEČ. K filmové práci se soustavněji dostal až po definitivním příchodu do Prahy.
Za protektorátu byl ztvárňovatelem různých afektovaných mladých intelektuálů: Záviš Herold (ZA TICHÝCH NOCÍ), vědec Arnošt Zouplna (TURBINA), Pavel Chvojka (OKOUZLENÁ), Robert Holan (MODRÝ ZÁVOJ), Saša Holberg a Arens (TANEČNICE), Pavel Čtrnáctý (ČTRNÁCTÝ U STOLU).
Po válce hrál krásné a psychologické postavy ve snímcích NÁVRAT DOMŮ (Mareš), KRAKATIT (Ing. Prokop), MIKOLÁŠ ALEŠ (Mikoláš Aleš), MLADÁ LÉTA (učitel Hubka), JAN HUS a JAN ŽIŽKA (král Václav IV.), Z MÉHO ŽIVOTA (Bedřich Smetana), NEZLOB, KRISTINO! (Jan Xaver), ŠKOLA OTCŮ (učitel Pelikán), OBČAN BRYCH (František Brych), SRPNOVÁ NEDĚLE (Morák), detektivky s „ALIBI" (kapitán Tůma), SPANILÁ JÍZDA (kardinál), KOMEDIE S KLIKOU (Dr. Jánský), ZLATÁ RENETA (Jan), JÁ, SPRAVEDLNOST (Dr. Heřman), DITA SAXOVÁ (Gottlob), POKUS O VRAŽDU (Trojan) či NOC NA KARLŠTEJNĚ (Arnošt z Pardubic). Naposledy si zahrál v povídce LÁSKA z povídkového snímku PROFESOŘI ZA ŠKOLOU (1975).
Skvěle hrál také v televizních inscenacích (V PASTI, ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU, LIDÉ NA KŘIŽOVATCE, PŮLPENNY, MALÉR, VLČÍ HALÍŘ, LÍSTEK DO PAMÁTNÍKU) a seriálech (F. L. VĚK, BYL JEDNOU JEDEN DŮM, PAN TAU, MATKA).
Namluvil komentáře k řadě Večerníčkům (FERDA MRAVENEC, O LOUPEŽNÍKU RUMCAJSOVI, O LOUPEŽNICKÉM SYNKU CIPÍSKOVI, DÁŠEŇKA, POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE, KOCOUR MIKEŠ, BROUČCI, O VODNÍKU ČESÍLKOVI atd.). Jako recitátor a čtenář působil v rozhlase, Lyře Pragensis a Viole (např. „Za lovci lebek", „Hajaja", „Léto" „Příhody lišky Bystroušky", „Klapzubova jedenáctka"), dabingu a na gramofonových deskách. Jako literát psal do tisku své úvahy o herectví a posmrtně vyšly jeho memoáry „Z hercova zápisníku" (1979, 1983).
K pedagogice se Höger vrátil ještě na pražské Konzervatoři (1945 – 1949), na DAMU (1950 – 1952, 1959 až 1963) jako externí pedagog, na FAMU (1951 – 1971), kde byl na stálý úvazek přijat až roku 1963 a jmenován profesorem (1966) a na JAMU (1970). Höger byl dvakrát ženatý, poprvé s herečkou Zdenkou Procházkovou (*1926).
Za své fenomenální životní herectví získal Státní cenu (1952), tituly Zasloužilého (1958) a Národního (1964) umělce, Čestné členství brněnského Národního divadla (1964) a Křišťálovou růži (1969) za přednes poezie. Karel Höger zemřel 4. května 1977 v Praze v nedožitých 68 letech uprostřed natáčení televizního seriálu NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA (1977), kde měl hrát titulní roli primáře Karla Sovy, a kterou převzal Ladislav Chudík.
Súvisiace novinky
Noir Film Festival 2021: Filmy bez předsudků
Noir bez předsudků bude stěžejním tématem 9. ročníku Noir Film Festivalu, který se letos stěhuje na nové místo – hrad Český Šternberk, v jehož pěti interiérových sálech a na hradním nádvoří bude od… (viac)
Jan Tříska (1936 - 2017)
Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (viac)
Ladislav Chudík 1924 - 2015
Po těžké nemoci ve věku 91 let zemřel v bratislavské nemocnici herec Ladislav Chudík. Syn hutnického mistra projevoval zálibu v recitaci a herectví již na gymnáziu a později v ochotnickém kroužku.… (viac)
Herec
Video kompilácie | |
---|---|
2004 |
To nejlepší z večerníčků - rozprávač |
Divadelný záznam | |
---|---|
1959 |
Smrt obchodního cestujícího |
Krátkometrážny | |
---|---|
1983 |
Don Šajn |
1976 |
Pokusníček (študentský film) |
Rumcajsí pohádka o vílině šlojířku (TV film) |
|
1973 |
Vodnická pohádka |
1972 |
Tulácká pohádka |
1966 |
Jak se slon bál očkování - rozprávač |
1965 |
Otýlie a 1580 kaněk |
1964 |
Fuga na černých klávesách (študentský film) - rozprávač |
Loupežnická pohádka |
|
1963 |
Doktorská pohádka - rozprávač |
Pohár z New Yorku |
|
1961 |
Kocour v botách (TV film) |
Pošťácká pohádka - rozprávač |
|
Člověk je tvor společenský |
|
1960 |
Naše Karkulka |
1959 |
Jak zaříditi byt? |
Modrý kocourek |
|
Psí pohádka |
|
Vláček Kolejáček (TV film) - rozprávač |
|
1958 |
Jak se člověk naučil létat |
Pasáček vepřů |
|
1957 |
Schůzka o půl čtvrté... (študentský film) |
1956 |
Hrajeme si |
Už je ráno |
|
V pasti (TV film) |
|
1955 |
Jak je svět zařízen |
Vodník |
|
1954 |
Dny a noci (študentský film) |
1953 |
Matúš (študentský film) |
1952 |
Červené tulipány (študentský film) |
1951 |
Kdo je nejmocnější |
1939 |
Dobrý vedoucí |
Čtyři lidé - jedna řeč |
|
1938 |
Na sto procent |
Hosť
Relácie | |
---|---|
1999 |
Bylo jich pět |
1976 |
Bylo jich šest |
1968 |
Jménem lidu této země - rozprávač |
1966 |
Sněhová královna |
1959 |
Čertík Brčko - rozprávač |
Súvisiace novinky
Noir Film Festival 2021: Filmy bez předsudků
Noir bez předsudků bude stěžejním tématem 9. ročníku Noir Film Festivalu, který se letos stěhuje na nové místo – hrad Český Šternberk, v jehož pěti interiérových sálech a na hradním nádvoří bude od… (viac)
Jan Tříska (1936 - 2017)
Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (viac)
Ladislav Chudík 1924 - 2015
Po těžké nemoci ve věku 91 let zemřel v bratislavské nemocnici herec Ladislav Chudík. Syn hutnického mistra projevoval zálibu v recitaci a herectví již na gymnáziu a později v ochotnickém kroužku.… (viac)