Byl jednou jeden dům
Réžia:
František FilipScenár:
Jan OtčenášekKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jan F. FischerHrajú:
Miloš Nedbal, Josef Abrhám, Vladimír Ráž, Alena Vránová, Josef Bláha, Libuše Švormová, Jiří Sovák, Svatopluk Beneš, Josef Vinklář, Jana Hlaváčová, Václav Postránecký, Jaroslav Moučka, Jan Skopeček (viac)Obsahy(1)
Třetí díl nám znamenitě vykreslí několik svým postavením i charakterem naprosto protikladných obyvatel žižkovského činžáku. Především pana domácího Nerudného. Má jistě zájem především na svém kontu a na zajištění své nezdárné, morálně naprosto rozvrácené rodiny, ale uchoval si v duši i velký stesk po krajině svého mládí. Mladý Přemek Tvaroh, syn krejčího, odjíždí tajně na východ, protože už nechce nečinně přihlížet, ale bojovat. Válka se rozhořela a prudce zasáhla všechny obyvatele činžáku v Bagounově ulici. Jedni chtějí zapomenout, druzí si vrývají do paměti každý její den... (Česká televize)
(viac)Recenzie (5)
Dobrý díl. Podobně jako ostatní velmi kvalitní. Hodnocení: 80 % ()
Jak se tak ukazuje, tak naším průvodcem (a do jisté míry kladným hrdinou) po dějinných událostech bude nihilistický uštěpačný hochšteflerský glosátor Jiřího Adamíry. Máme zde i dva zajímavé rozhovory, ve kterých figuruje Jiří Vala. Ten se starým panem Nerudným, kde Vala zosobňuje optimistickou usměvavou komunistickou budoucnost a pan domácí odcházející kapitalismus. Tvůrcům budiž ke cti, že kapitalista zde není vykreslen jako osoba s žokem peněz, ale jako někdo, kdo má svůj příběh od vyrůstání v cihelně k vybudování firmy. Druhou situací je pak účast Valy v dialogu (nebo spíše monologu) mladého pana Nerudného v podání Josefa Abrháma se svým despotickým otcem, který už však nemůže odpovědět anebo Abrhámova nesmělost a ustrašenost v kontrastu s Valovými přímočarými komentáři. ()
Kvalitní scénář, velmi dobří herci, schopný TV režisér - výsledek je zaručen. ()
Nerudný, nerudný... Vojenský týdeník o Mnichovském diktátu v roce 1938, sice obsahuje autentické záběry mluví jej však Otakar Brousek, kterému v té době bylo 14 let. Reportáž je podbarvena Beethovenovou - Symfonií č. 7 in A major op.92 - II, Allegretto. Drvota (Vladimír Menšík) si koupil losy Československé třídní loterie, Její první tah se konal 22. července 1919. Za Rakouska - Uherska to byla tzv. lotynka. Výhra v té době byla padesát tisíc korun. Průměrný zaměstnanec vydělával mezi 135 a 260 korunami měsíčně. Vůz, v kterém Adolf Hitler vjíždí ve filmovém týdeníku na Pražský hrad, je Mercedes-Benz W31. Mercedes-Benz W31 typ G4 byl německý třínápravový terénní vůz vyrobený firmou Mercedes-Benz jako velitelský vůz pro Wehrmacht v roce 1934. Automobil z týdeníku, používaný při anexi Československa, je zachován v Sinsheim Auto & Technik Museum. Krejčí (Jan Skopeček) říká, že německé motorky jsou "samej erzac". Slov pochází z němčiny, správně se píše Ersatz a znamená náhradní, náhražka. Náhražka je surovina nebo výrobek, nahrazující nedostupnou nebo příliš nákladnou surovinu či výrobek. ()
Ako blízko je od malých šťastných ľudských dní ku katastrofe? Ríšsky kancelár prichádza na Pražský hrad. Tento diel sa zaujíma najmä o rodinu Nerudných. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (9)
- Vojenský týdeník o Mnichovském diktátu v roce 1938 sice obsahuje autentické záběry, mluví jej však Otakar Brousek, kterému v té době bylo 14 let. Reportáž je podbarvena Beethovenovou „Symfonií č. 7 in A major op.92 - II, Allegretto“. (sator)
- Drvota (Vladimír Menšík) si koupil losy Československé třídní loterie. Její první tah se konal 22. července 1919. Za Rakouska-Uherska to byla tzv. lotynka. Výhra v té době byla padesát tisíc Kčs. Průměrný zaměstnanec vydělával mezi 135 a 260 korunami měsíčně. (sator)
- Krejčí (Jan Skopeček) říká, že německé motorky jsou „samej erzac“. Slov „erzac“ pochází z němčiny, správně se píše „ersatz“ a znamená „náhradní“ či „náhražka“. Náhražka je surovina nebo výrobek, nahrazující nedostupnou nebo příliš nákladnou surovinu či výrobek. (sator)
Reklama