Stříbrný vítr
Silvery Wind
Réžia:
Václav KrškaScenár:
Václav KrškaKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Eduard Cupák, František Šlégr, Marie Brožová, Radovan Lukavský, Vladimír Ráž, Bedřich Vrbský, Jana Rybářová, Josef Vinklář, Oldřich Slavík (viac)Obsahy(1)
V malém jihočeském městě, mezi kamarády z gymnázia a v úzkoprsé společnosti dospělých, prožívá septimán Jan Ratkin (E. Cupák) první platonickou lásku k mladé Aničce Karasové (Jana Rybářová). Citlivý chlapec se bouří proti krutosti a omezenosti dospělých, z nichž jen někteří mají pro jeho pocity pochopení. Ratkin se nechává unášet bohatstvím svých citových zážitků. Ani zlá vůle místního katechety, pomluvy bytné, svody neukojené vdovy ze sousedství a nakonec ani nemilosrdný osud nemohou přehlušit hlas „stříbrného větru“, zpívajícího píseň mládí a lásky… Lyrický román "Stříbrný vítr" byl již druhým „šrámkovským“ filmem režiséra Václava Kršky. První byl Měsíc nad řekou z roku 1953. Fráňa Šrámek byl básníkem mládí. Jeho díla jsou křehkou lyrickou písní mladých smyslů, jemné psychologie, postřehu a náladové sugesce. K atmosféře filmové přepisu přispěly i procítěné výkony nesmírně citlivě vedených herců, z nichž zaujala hlavně tehdejší mladší generace, reprezentovaná lyrickým Eduardem Cupákem, ale i Janou Rybářovou a dalšími představiteli Ratkinových spolužáků. Na dobrém výsledku má velký podíl i lyrická hudba Jiřího Srnky a nostalgicky laděná obrazové kompozice kameramana Ferdinanda Pečenky. (Česká televize)
(viac)Recenzie (63)
Já jsem se musel smát. Tenhle film byl snad starý už v době, kdy ho natočili. Nepamatuju si, že by takové staromilství z jiného díla tolik čišelo. Šustí to papírem, popsaným kýčovitými básničkami. Eduard je jedním z mých nejoblíbenějších herců a nejlepší dabér, v tomhle dílku ale hoří úplně všechno. Připadalo mi to hloupé, nanicovaté, a dokonce i lehce uzívaný Měsíc nad řekou, jenž je v souvislostech s Krškovým dílem a spoluprací s Cupákem nejčastěji zmiňován, je proti tomu dramatická hra s vybroušenými dialogy, latentním erotičnem a skvělým herectvím Dany Medřické. Tady mě zaujal jen divoký výraz Ilji Racka, jenž je tak mladý, že skoro není k poznání (podobné lze říct i o Vinklářovi). Líbil se mi vypravěč Höger a voják Kopecký, ale nejvíc ze všech mladý Otto Lackovič.Skoda, že film nemá spád a akčnost posledních 20 minut, to by bylo za 4*. ()
„A když přestal plakat a pozdvihl hlavu, ona tam dole již nestála; viděl ji, mizející červenou skvrnu daleko v pastviskách. A přece tu byla u něho, slyšel ji stále ještě mluvit, jak před chvílí k němu mluvila; ale naslouchal jí nyní rád a za každé slovíčko byl jí vděčen, mluv, mluv, prosil, bolí to, bolí, ale je to krásné, snad jsi přece jen divoká ženka, do smrti budu tebou krásně poznamenán…“ (F. Šrámek) ()
"Slyším najednou takovou krásnou melodii ve svém srdci... Stříbrný vítr. Takové poselství krásné, slibování mámivé. Odněkud zdaleka a přeci jakoby na dost ruky. Ještě tu není, ale už je blízko." Přemýšlím, natolik lyricky vyznívá již samotný Šrámkův originál a nakolik je to ještě v tomto filmu posíleno zejména jímavou (ba přímo rajskou) hudbou Jiřího Srnky. Ale i samotný Krškův filmový jazyk má v sobě hodně lyriky a poetismu (zejména v pasážích odehrávajících se v přírodě). Šrámkova předloha a zejména pak některé dialogy či verše mohou dnes již působil poněkud vyčpěle, stále je zde ale poměrně silná výpověď o ideálech mladých či jejich prvních láskách ("....Aničko posedlá"). Za poměrnou silnou pak považuji pasáž, kdy mladý profesor (Vladimír Ráž) brání mladé (zejména pak Radkina) před přehnanou kritičností a podezřívavostí zdejšího kněze. Hodně působivá obhajoba. ()
Mládí nevybouřené tropívá neplechu. Mládí - to je Stříbrný vítr. Období vzdoru, objevování lásek, poznávání dosud nepoznaného. Takový život je i u Jeníka Ratkina, mladého muže, studenta píseckého c. a k. gymnázia, který to nemá jednoduché. Otec se s ním vadí a jeho láska Anička Karasová zvaná Anička posedlá s ním hraje nepříliš počestnou hru. A přesto - bylo nádherné sledovat toto nevšední drama. Ani se nedá věřit, že jeho vznik je datován do temných 50. let minulého století. Václavu Krškovi se podařilo něco neuvěřitelného. Podařilo se mu natočit oslavu mládí - bezelstně a upřímně. Navíc zde můžeme uplatnit metodu queer čtení. Nejlépe to ilustruje jedna z úvodních scén, ve které se Jeník Ratkin přátelsky pere se spolužákem, načež se oba a další jejich kamarádi-spolužáci nazí vrhají do Otavy a pozorují ženy, kterak kropí prádlo. Kamera si žen však příliš nevšímá a větší pozornost věnuje nahým mladíkům a jejich tělům. I v dalších scénách můžeme uplatnit queer čtení. Je tu spousta dotyků a objetí mezi muži, dokonce i napříč generacemi. Na tu dobu neuvěřitelný pokrok. Více je možno zjistit v 71. čísle časopisu Cinepur v článku prof. Lukáše Skupy nazvaném "Všechno je krásné (mezi námi kluky) / Queer aspekty filmů Václava Kršky". ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (3)
- Filmovanie prebiehalo v Písku a okolí. (dyfur)
- Janu Rybářovou (Anička Karasová) objavil režisér Václav Krška v treťom ročníku tanečného konzervatória. (Raccoon.city)
Naštěstí, i v padesátých letech občas vznikl film, který nemanipuloval lidovou masou k budování dělnické společnosti. Stříbrný vítr podle Fráni Šrámka je radostnou oslavou mládí s mladickou dychtivostí po ochutnávání všech lákavých dobrodružství a dosud neznámých prožitků a s probouzejícím se tělem. Poznávání života, probouzející se city, hlasité volání chtíče, vrozený odpor k nespravedlnosti a pokrytectví autorit, romantika, škádlení, rozpaky, nejistota, strach a volání tajemného hlasu stříbrného větru. Vše, co patří k přednostem a zvědavosti probudivší se dravosti mládí. Jednoznačnou předností filmu je výstižné převedení atmosféry emočních pocitů a prožitků do důvtipných obrazů. Hlavní postavou je gymnaziální student Jan Ratkin (pozoruhodný Eduard Cupák) a jeho počátek prohlédnutí k fungování puritánsky nespravedlivého společenského řádu a výchovy. Jeho všeobecné pobouření se promítá do náhledu na svět a jeho střídavé divokosti a nesmělosti při odkrývání všech jeho krás. Zřejmě nejsilnější Ratkinovou polohou je jeho postupné poznávání žen, romantiky dvoření i citových a tělesných rozkoší. Je zde mladá koketka Anna Karasová alias Anička Povolná (zajímavá a půvabná Jana Rybářová), která si s Janem především krutě pohrává ve svých schizofrenních výstupech poetiky. Divadelní herečka Helena (dobrá Jiřina Šejbalová) je Janovou modlou, ke které natahuje své chtivé prsty. Vdova a sousedka Haurová (sympatická Stanislava Strobachová) a bezstarostná prostitutka Lorča (Ludmila Vendlová) odhalují Janovi sladké plody rozkoší života. Významnou Ratkinovou polohou je jeho soužití se spolužáky. Nejlepším kamarádem se stává o rok starší Karel Zach (velmi dobrý Otto Lackovič), poživačný bohém a filosof hledání a žití. Z dalších spolužáků: temperamentní Valenta (příjemný Josef Vinklář), světák z bohaté rodiny Hugo Staněk (Oldřich Slavík), vztahovačný Vika (Ilja Racek), či Majer (Jaroslav Wagner-Klenka). Prvním místem nespokojenosti Ratkina je škola a všeobecná nenávist a slovní šikana puritánského štváče a katechety (skvělý Bedřich Vrbský). Jeho protikladem je mladý profesor Luděk Ramler (dobrý Vladimír Ráž) se svým porozuměním a nezištně podanou pomocnou rukou. Druhou Ratkinovou rovinou nespokojenosti je domov a despoticky nesmlouvavý otec (zajímavý František Šlégr). Protipólem přísného otce je laskavá a churavá Janova matka (Marie Brožová) a především Janova inspirace a nejvýznamnější vzor strýc Jiří (sympatický Radovan Lukavský). Z dalších rolí: bujaří a oslavující vojáci nadporučík Gerlič (Miloš Kopecký) a důstojník Kerth (Raoul Schránil), nesnášenlivá a nepřející bytná (Růžena Šlemrová), lehkonohá služtička Eliška (Zuzana Kočová), nešťastná a čekající prostitutka Anděla (Blanka Waleská), noblesní milostpaní (dobrá Zdeňka Baldová), či povrchní Majerova pražská sestřenice Ema (Eva Marie Kavanová), Život se má prožívat a na mládí se má pohlížet se shovívavostí a porozuměním. Jak omamné jsou chutě života a jejich postupné objevování v mládí! Mládí, představivost, idealismus a dobrodružství se hlasitě ozývají o své místo v životě. Stříbrný vítr nabízí nové možnosti. () (menej) (viac)