Kavárna na hlavní třídě

Tento film ma dva neduhy te doby. Prvni je kritika spolecnosti predvalecne doby. Ne, ze by nebylo co kritizovat, ale originalni namet to v padesatych letech zrovna nebyl... A pak mi to cele prijde "site horkou jehlou". Na druhou stranu to ma dobrou atmosferu, Doba vykreslena dobre. Z hercu me nejvice zaujala Jirina Sejbalova. (21.03.2020)

Jako reportér se Géza Včelička v roce 1932 zúčastnil Mostecké stávky a zároveň napsal román Kavárna na hlavní třídě, v němž vylíčil svá číšnická učňovská léta. Není to nic jiného, než prachsprostá levicová obžaloba prvorepublikového kapitalistického systému, s níž si co do kvality zadá snad už jen Svatoplukův Botostroj. Před úplným zatracením film zachraňují herecké výkony, především Saša Rašilov je v roli bezskrupulózního kavárníka Stýbla výborný. (02.11.2009)

Od tohohle jsem očekával další porci bolševické zábavy, protože ten rok vzniku filmu 1953 sliboval mnohé. Na tyto filmy se specializuji a zaradoval jsem se, že jesem narazil na další zrníčko zlata v hromadě písku. Tyhle kousky se hledají čím dál hůř. Nakonec to nebylo tak hrozné jak to jindy bývá. Samozřejmě je tu vykořisťovatel kavárník a zkorumpovaná policie, bez podobných atributů si budovatelský film ani nelze představit. Ale byl tu i Karel Höger, který svému hrdinovi i přes jeho trochu násilnou angažovanost dal punc opravdové lidskosti pramenící z obyčejného člověčenství snažit se pomoci druhým. Film se odehrává za krize, kdy i bohatým kavárníkům bylo leckdy ouvej natožpak nekavárníkům. Ti kdo pro takové pracovali byli rádi, že jsou rádi a samozřejmě museli lecos zkousnout. Samozřejmě, že ne každý byl otrokář a vykořisťovatel, ale leckde skutečně vypomáhaly děti nebo bylo pracovní tempo o dost brutálnější než na které jsme zvyklí dnes. Třicátá léta si leckdo idealizuje, ale jak už jsem psal jinde, každý nebyl továrník nebo vinárník. Doba to nebyla jednoduchá a právě díky tomu také komunisté v té době dostávali se svým třídním bojem, snahou zlepšit pracovní podmínky atd.. vítr do plachet, který v roce 1948 odfoukl ostatní demokratické strany a uvrhl nás na dlouhou dobu do rudého temna. Film je zajímavý tím, že se v něm objevují ještě prvorepublikoví herci (většinou v rolích buržousů) a zároveň nová krev jako pan Voska, nebo Mixa v roli všetečného novináře Rudého práva. A v závěru dojde i na ten humor, kdy u soudu se tak trochu zpřehází žalovaní :-) . Dávám tedy za 2 chybějící bankovky. * * (17.06.2021)

Hezká a především dramaticky povedená adaptace Včeličkova levicového románu. Tvrdá facka kavárnickým doupatům parazitujících přiživníků i policii sloužící nespravedlivému sociálnímu zřízení. Kromě této protiprvorepublikové demagogie filmu nelze skoro nic vytknout - natočený je rozhodně zajímavě i závěrečné rozpletení ústřední kriminální situace se dost povedlo. Herecky je obsazený výborně, kromě Karla Högera v hlavní roli zaujmou především zlotřilý kavárník Saši Rašilova. Zajímaví jsou pak třeba i Miloš Kopecký nebo Vlastimil Brodský, jenž tu má dokonce svým způsobem agresivní roli. (07.09.2006)

Téměř existencionální drama (fantasticky nasnímané) s novoklasicistní drásavou (a v kavárně rozvernou najazzlou hudbou) Jana Rychlíka, která vůbec neodpovídala klimatu vyžadovaného rozjuchaného budování. Václav Voska a František Vnouček podaly neuvěřitelně silné výkony ve svých tragických životních osudech, kterým sekundovala i tradičně výborná Šejbalová coby povrchní panička, Kreuzmann coby typický křivák a Rašilov jako rádoby bodrý kavárník. Samozřejmě, že námět přitakal politice KSČ, ale vyznění filmu zas tak jednoznačně nevidím, navíc Höger podal velmi věrohodnou humanistickou interpretaci své postavy (i navzdory tomu, že je dikcí stále fakticky učitelem). (20.02.2011)