Kavárna na hlavní třídě

Jedna z mnoha černých skvrn 50. let. O to odpornější, o co více osočuje předmnichovskou republiku jako éru absolutního zla. A do toho ty pathétické verše Jiřího Wolkera. Počínaje takovými fláky jako Zelená knížka, Chceme žít, Případ dr. Kováře nebo Zocelení nešlo sice očekávat nic jiného, než falešnou obžalobu minulosti, ale pranýř 1. republiky byl bohužel oblíbeným tématem až do 80. let a dodnes se člověk bohužel může kochat celou kolekcí na téma příhody z dělnického kalendáře. Odbourávání dopadu tohoto hnoje je nicméně stále aktuální. (23.04.2015)

Nejbližší je mi komentář níže - od Fajta. I některé poznámky od Gavina87 vystihují, jak na mě film působí...Osobně mě film překvapil, a to hlavně sociální tématikou, kdy na jedné straně je většina, tedy dělníci, co se bojí o to přijít o práci, a žijí od výplaty k výplatě, a pokud se stanou nezaměstnanými, tak to není jako dneska, kdy je víc nezaměstnaných než za první republiky, proto se taky lidi nebouří... Ne nadarmo se dnešní době říká "komunismus bez komunistů". Každý má co jíst, kde spát, a co si dál ukořistí, to už záleží na něm. Asi proto po změně režimu nedošlo k žádné větší demonstraci skrz nezaměstnanost, ale vždy jen skrz zvyšování mezd. ČR toho nemá moc co ekonomicky nabídnout, a jen výhodná poloha z Německem nám umožňuje patřit mezi nejméně zadlužené země EU...Co se týče kriminální zápletky filmu, tak i dutému by bylo jasné, co se pokouší nastražit policisté na obviněného, a nebýt mladého učně, tak by šel do lochu, až by zčernal... Zajímavé taky je, že i když film šel do kin v roce 1953, tak se tam musí u soudu přísahat na pomoc k pravdomluvnosti, které má svědkům napomoci pan Bůh. (25.12.2012)

Od tohohle jsem očekával další porci bolševické zábavy, protože ten rok vzniku filmu 1953 sliboval mnohé. Na tyto filmy se specializuji a zaradoval jsem se, že jesem narazil na další zrníčko zlata v hromadě písku. Tyhle kousky se hledají čím dál hůř. Nakonec to nebylo tak hrozné jak to jindy bývá. Samozřejmě je tu vykořisťovatel kavárník a zkorumpovaná policie, bez podobných atributů si budovatelský film ani nelze představit. Ale byl tu i Karel Höger, který svému hrdinovi i přes jeho trochu násilnou angažovanost dal punc opravdové lidskosti pramenící z obyčejného člověčenství snažit se pomoci druhým. Film se odehrává za krize, kdy i bohatým kavárníkům bylo leckdy ouvej natožpak nekavárníkům. Ti kdo pro takové pracovali byli rádi, že jsou rádi a samozřejmě museli lecos zkousnout. Samozřejmě, že ne každý byl otrokář a vykořisťovatel, ale leckde skutečně vypomáhaly děti nebo bylo pracovní tempo o dost brutálnější než na které jsme zvyklí dnes. Třicátá léta si leckdo idealizuje, ale jak už jsem psal jinde, každý nebyl továrník nebo vinárník. Doba to nebyla jednoduchá a právě díky tomu také komunisté v té době dostávali se svým třídním bojem, snahou zlepšit pracovní podmínky atd.. vítr do plachet, který v roce 1948 odfoukl ostatní demokratické strany a uvrhl nás na dlouhou dobu do rudého temna. Film je zajímavý tím, že se v něm objevují ještě prvorepublikoví herci (většinou v rolích buržousů) a zároveň nová krev jako pan Voska, nebo Mixa v roli všetečného novináře Rudého práva. A v závěru dojde i na ten humor, kdy u soudu se tak trochu zpřehází žalovaní :-) . Dávám tedy za 2 chybějící bankovky. * * (17.06.2021)

Tento film ma dva neduhy te doby. Prvni je kritika spolecnosti predvalecne doby. Ne, ze by nebylo co kritizovat, ale originalni namet to v padesatych letech zrovna nebyl... A pak mi to cele prijde "site horkou jehlou". Na druhou stranu to ma dobrou atmosferu, Doba vykreslena dobre. Z hercu me nejvice zaujala Jirina Sejbalova. (21.03.2020)

Téměř existencionální drama (fantasticky nasnímané) s novoklasicistní drásavou (a v kavárně rozvernou najazzlou hudbou) Jana Rychlíka, která vůbec neodpovídala klimatu vyžadovaného rozjuchaného budování. Václav Voska a František Vnouček podaly neuvěřitelně silné výkony ve svých tragických životních osudech, kterým sekundovala i tradičně výborná Šejbalová coby povrchní panička, Kreuzmann coby typický křivák a Rašilov jako rádoby bodrý kavárník. Samozřejmě, že námět přitakal politice KSČ, ale vyznění filmu zas tak jednoznačně nevidím, navíc Höger podal velmi věrohodnou humanistickou interpretaci své postavy (i navzdory tomu, že je dikcí stále fakticky učitelem). (20.02.2011)