Nahá pastýřka

,,Pacínek se netáže, Pacínek vykoná!" Šedesátá léta byly vrcholem české kinematografie, období nejen tzv. nové vlny, ale i velice kvalitních filmů "brakového žánru", jakým je například detektivní komedie. Originální příběh s celou řadou zločinů a ne zrovna nevinných postaviček v historickém prostředí uvnitř zámku (žeby inspirace německým Zeleným lučištníkem?) a tajemství kolem historie záhadného obrazu. Pro milovníky kumštu lahůdka, navíc v doprovodu našich hereckých mistrů (Höger, Munzar, Nedbal, Menšík, fantastický Martin Růžek jako opilý fanatický malíř), mezi nimiž pak vyčníval zejména Bohumil Šmída v roli dnes již legendární komické postavičce bývalého vězně a věčného podezřelého Pacínka. Popularita jeho postavy a hlášek (,,To je prosím, dovolíte, Jeho veličenstvo císař František Josef I., za jehož panování jsem měl tu čest se narodit.") si vyžádala i volné pokračování Rakev ve snu viděti..., sice od stejného režiséra, s příběhem ze stejného prostředí i s několika stejnými postavami, ale původní detektivní zábava se jaksi neštastně proměnila v černou absurdní grotesku, která mě neoslovila. Ovšem první díl v podobě NAHÉ PASTÝŘKY zůstává pro mne klasikou. Dokonalost filmu (podpořenou mj. zajímavou, neustále pohybující se kamerou) sráží jenom tradičně nevzládnutý detail telefonického rozhovoru slyšeného jenom z jedné strany (už vidím, jak policajt /Jan Skopeček/ při telefonování všechny věty, které slyší z druhé strany, opakuje v podobě zpětné otázky :o)) 95% (27.06.2017)

Svižná, dobře natočená a slušně vymyšlená detektivka. Vladimír Menšík s Janem Skopečkem vyšetřují na zámku Ronov vraždu jedné zaměstnankyně a ztrátu hodnotného obrazu Nahé pastýřky. I když se kolem vyšetřování ztráty obrazu točí takové ty galerijně-umělecké kecy, tak to bylo zajímavé, jak se zbavit obrovského obrazu. Nejvíce ovšem vynikal Karel Höger coby kastelán hradu a velký znalec umění, který všemu rozuměl. [1739. hodnocení, 94. komentář, 70%] (22.09.2020)

"Co mě nepálí, nehasím. Pacínek se netáže, Pacínek vykoná." Uctivej kriminálník Pacínek, zkušeně nezdržující bezpečnostní orgány, mě hrozně bavil. Mnohem víc, než to pátrání po nahatý družstevnici. Navíc mi prakticky ukázal, co je to psát na stroji jako datel. To jsem skutečně upadl smíchy. Nicméně dvě vraždy jsou vážná věc a já jsem se dozvěděl, že podobnost s jednou dávnou vraždou je frapantní. To mě překvapilo, ale po nakouknutí do slovníku cizích slov, jsem pochopil, že pro zachování svý důstojnosti není nutný se urazit. (08.12.2021)

Nemůžu si pomoct, ale ústřední dojem z celé detektivky byl, že Vladimíru Menšíkovi role "moudrýho" příslušníka SNB vyloženě nesedla. Nadšení z příběhu taky veškerý žádný - Jestli ten vobraz někdo ukrad, přemaloval, schoval do falešnýho salámu nebo ho omylem přiložili do kamen... to mi bylo tak ňák šumafuk. (20.04.2010)

Mám tento filmeček už od dětství rád. Kromě Bohumila Šmídy a Vladimíra Menšíka by stálo za to zmínit ještě Martina Růžka a jeho sympatického kumštýře - ožralu. Zde pak civilní herectví končí a následuje divadelně přepjaté představení divadelnických bardů Luďka Munzara a tentokrát i Karla Högera. To ale nic nemění na tom, že jsem tento kousek viděl už mockrát a pořád mě ještě dokáže pobavit. 75%. (19.04.2010)