Jan Žižka

Jan Žižka režiséra Otakara Vávru nie je objektívnou sebareflexiou chýb dejín ale účelovou sebareflexiou niektorých dejín. Áno, je to farebne neodolateľne naivný snímok pre očné potešenie - množstvo dekoratívneho materiálu, megalomanská výprava, stovky štatistov a komparzistov a napokon vznešené heslá ako PRAVDA či SPRAVODLIVOSŤ sú to podané spôsobom, že aj úplný debil pochopí. Lenže Vávra bol zarputilým komunistom a tlačí divákovi do hlavy pozlátkovo smutne natočenú a divácky prívetivú očistu o prenasledovaní kresťanov ehm... vlastne súdržných ľudí „revolučným spôsobom“. Robí to však o čosi šikovnejšie než jeho kolegovia z počiatkov 50.rokov - ukrývajúc sa za oný historický témat. A používa k tomu všetky dostupné zbrane režimu : skresľovanie a mechanickosť postáv dobra a zla, kde dobro je len dobro a zlo je zase len zlo, falošná politická prezentácia a naprieč vďačnej filmárskej téme – nevierohodne poňaté emócie. Pravda, Kladivo na čarodejnice je onou výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. Tam som mu zožral úplne všetko... (19.08.2014)

To co komouši udělali z těhle vrahů a odpadu lidské společnosti je nehorázné. Že furt nikomu nevadí, jak zničili Vyšehradský hrad a chtěli zničit i ten Pražský. Nebýt jich, Praha byla památkově ještě unikátnější. A to nepočítám další zvěrstva, co tady ti šlechtetní bojovníci za lidská a náboženská práva udělali... Inu ale co čekat, když následovali Husa a tenhle blahoslavený dědek taky nebyl zrovna morální chuťovka (viz jeho postoj k ženám). Ono jen záleží, co se v tom dějepisu učí.... Chudák Zikmund. Jediný panovník, co zdělil schopnosti svého otce a kterému bylo upíráno právoplatné právo na vládu. Když už jsme u té politické korektnosti, strhněte prosím někdo Žižkovy sochy a zničte filmy. Toho škoda nebude... (btw. vynikající komentář od Lima) (25.02.2019)

"Jděte a vyprávějte naším bratřím, co jste tu viděli." I na tomto filmu je vidět, že se všichni tvůrci snažili o to nejlepší, ale jako by jim už docházeli síly a v některých scénách se možná až přehnaně snaží zachytit, co nejvíce historických okolností, které snad ani nejsou pro samotný děj filmu tak podstatné a tím rozptylují divákovu pozornost. (09.10.2015)

Neuvěřitelný film v podání Otakara Vávry, dopadl výtečně. Úžasné zpodobnění o Janu Žižkovi a "husitech". Ve filmu je sice svedena jen jedna bitva, ale všechno je hezky do podrobna popsané. Otakar Vávra se opět zasloužil i o pěkné umístění herců. Zkráceně řečeno - je to nejlépe popsaný film o Janu Žižkovi, který kdy existoval, existuje a existovat bude...! (14.05.2012)

Už ne tak dobré jako první díl trilogie, avšak pořád se jedná o český filmový nadprůměr. Neustále žasnu na tím, jak si Vávra dokázal hezky uspořádat davové scény, které vypadají reálně a přesvědčivě. Byl to mistr práce s komparzem. Dobové kostýmy jsou také výtečné. Pokud se zaměřím na herecké provedení, musím zde vyzvednout Karla Högera v roli krále Václava IV., stejně tak se mi líbil Ladislav Pešek v roli královského šaška, který zde měl takové své tajemné kouzlo, jakoby se šaškovský humor střetával s posmutnělou tváří a hrůzou v očích. Rovněž i Vlasta Matulová se zhostila role královny Žofie s grácií a elegancí. Naopak Zdeněk Štěpánek se lépe hodil na Jana Husa (kterého ztvárnil v prvním díle trilogie), s rolí Jana Žižky jakoby se neshodl. (22.01.2012)