Jan Žižka

Nechápu opravdu nechápu Vaše myšlení a pohled na tuto trilogii. Vždyť ten negativní pohled na husitské hnutí je dobře vylíčen ve třetím díle Proti všem. Kdyby tebe i tvoje předky stovky let dřeli bez milosti a nechali Vás prostě chcípat hlady, taky by ses mstil a rád. Vy jste prostě přemoudřelí kritikové, kteří by do toho dali všechno, ale o tom jaká je to práce to natočit nemáte ani ponětí, seďte doma na prdeli a držte huby. Zvlášť ten cushing-nevim jestli si to napsal schválně, nebo jestli seš tak dementní, ale i kdyby si to napsal naschvál, pro mě seš dement. No jdu radši k filmu další Jan naší historie, který pokračoval v díle mistra Husa pomocí meče. Geniální vojensko strategické schopnosti Jana Žižky dopomohli k tomu, že Husovi myšlenky a odpor proti útisku, dostali fyzickou tvář v podobě největšího revolučního odboje do té doby v dějinách. Ať si každý píše kdo chce co chce nějak takhle to prostě bylo a s tim nic nenaděláš kamaráde. (01.11.2011)

To co komouši udělali z těhle vrahů a odpadu lidské společnosti je nehorázné. Že furt nikomu nevadí, jak zničili Vyšehradský hrad a chtěli zničit i ten Pražský. Nebýt jich, Praha byla památkově ještě unikátnější. A to nepočítám další zvěrstva, co tady ti šlechtetní bojovníci za lidská a náboženská práva udělali... Inu ale co čekat, když následovali Husa a tenhle blahoslavený dědek taky nebyl zrovna morální chuťovka (viz jeho postoj k ženám). Ono jen záleží, co se v tom dějepisu učí.... Chudák Zikmund. Jediný panovník, co zdělil schopnosti svého otce a kterému bylo upíráno právoplatné právo na vládu. Když už jsme u té politické korektnosti, strhněte prosím někdo Žižkovy sochy a zničte filmy. Toho škoda nebude... (btw. vynikající komentář od Lima) (25.02.2019)

Historikové nechť neprominou...zase tolik agitátorství ve filmu není, nechceme li ho tam za každou cenu vidět, a chceme li, tak uvidíme politické agitátorství i v Ally Mc Beal. Štěpánek podává standardně vynikající výkon. Na husitství naši historikové v současnosti nahlíží ve dvou zcela odlišných proudech, jedni jej glorifikují, jiní a je jich víc jej haní. Historie je jen jedna a je skutečná, husitství bylo co bylo a je pravda, že je to (bohužel) naposled v historii českého národa, kdy bojoval a vítězil. Pak už jenom prohrával a pak už ani nebojoval...Tolik k dílu, které v atmosféře doby jaká byla, sofistikovaným způsobem apelovalo na národní cítění, a nejen na něj. (21.01.2004)

Otakar Vávra byl génius na davové scény. To jak je dokázal režijně ukočírovat a přitom akční sekvence do nejmenších podrobností vypilovat snad i překročilo danou dobu. Bohužel, natáčel tak za komunistického režimu a ten mu do toho zřejmě velice kecal. Pobožná stránka dané doby je maximálně upozaděna. Postavy jsou buď dobré nebo špatné, nic mezi tím. A to ještě v tom smyslu, že dobří jsou sedláci, plebs, ale dobrých šlechticů aby člověk pohledal. Idea husitů je zde brána jako maximální dobro, vše ostatní jako zlo. Toto mě velice mrzí a jednu hvězdu za to strhnout musím. I tak chápu, že Jan Žižka z roku 1955 patří ke zlatému fondu naší kinematografie. A bojím se jakékoli jiné moderní předělávky, protože jednoduše tak epické to může být jen stěží. A zrovna epičnost si husitská látka zaslouží. 75% (27.06.2018)

Jan Žižka režiséra Otakara Vávru nie je objektívnou sebareflexiou chýb dejín ale účelovou sebareflexiou niektorých dejín. Áno, je to farebne neodolateľne naivný snímok pre očné potešenie - množstvo dekoratívneho materiálu, megalomanská výprava, stovky štatistov a komparzistov a napokon vznešené heslá ako PRAVDA či SPRAVODLIVOSŤ sú to podané spôsobom, že aj úplný debil pochopí. Lenže Vávra bol zarputilým komunistom a tlačí divákovi do hlavy pozlátkovo smutne natočenú a divácky prívetivú očistu o prenasledovaní kresťanov ehm... vlastne súdržných ľudí „revolučným spôsobom“. Robí to však o čosi šikovnejšie než jeho kolegovia z počiatkov 50.rokov - ukrývajúc sa za oný historický témat. A používa k tomu všetky dostupné zbrane režimu : skresľovanie a mechanickosť postáv dobra a zla, kde dobro je len dobro a zlo je zase len zlo, falošná politická prezentácia a naprieč vďačnej filmárskej téme – nevierohodne poňaté emócie. Pravda, Kladivo na čarodejnice je onou výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. Tam som mu zožral úplne všetko... (19.08.2014)