Réžia:
Pavel KrausScenár:
Jiří Zdeněk NovákKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jiří VáclavHrajú:
Lubomír Lipský st., Jaroslava Tvrzníková, Vladimír Šmeral, Jiřina Steimarová, Eduard Cupák, František Hanus, Lubomír Kostelka, Otto Lackovič, Josef Zíma, Karel Höger (rozprávač)Obsahy(1)
Pohádka o tom, jak truhlář Alois hledal poklad. Kdyby vám někdo řekl, že na světě nejsou ukryté poklady, nevěřte mu... Jsou poklady cennější než drahokamy, dražší než hromada třpytivých mincí... Truhláři Kaplánkovi se třikrát za sebou zdá sen, ve kterém mu stařeček Bárta prozradí místo, kde najde poklad. Tajemný zámek pod Černou hláskou nedá chudému mistrovi od této chvíle pokoje, a tak místo práce sedí doma, probírá se ve vypůjčených mapách a vlastivědných knížkách, toulá se krajem, všude se vyptává na tajemný hrad. Řemeslo chátrá, žena a děti strádají, kdekdo se truhláři vysmívá, ale on myslí jenom na poklad... (Česká televize)
(viac)Recenzie (11)
Kdo věří snům, toho honí smůla. Nadčasová pohádka. Za komárů držela tahle moralitka zdviženej ukazovák nad jedním promile populace, který si chtělo žít po svým a končilo v kriminálech za příživu. V kapitalismu se takovým Áloisem stane postupně každej druhej. Každýho blbě zaplacenýho člověka (aby mohl šéf aspoň šestkrát ročně na dovču), někdy napadne, že si odněkud zkusí vykopat nějakej poklad, sejde ze své cesty a z té chybějící dvacky hrubýho je nakonec velkej problém, a když nám ji někdo ve finále milostivě znovu nabídne, tak má ten mrzkej peníz chuť pokladu. S lidma, kteří nesní, se před odchodem do důchodu loučí celá jedna směna v Lidlu. Álois neměl svoji hospodu, natož mlejn, ale párkrát se v myšlenkách proletěl po obloze a to taky není k zahození. ()
Takovejch dneska je, co se taky ženou za svou chimérou bohatství, úspěchu a štěstí. Jejich sny mnohdy ukončí exekutor, ačkoli, kdyby místo snů vzali do ruky třeba hoblík a odpustili si pivo na dluh, toho bohatství by se byli bývali dočkali spíš. Takže pohádku chválím za jednoznačné poselství, teď jen aby si ho našli ti správní diváci.:-) ()
Lubomír Lipský hledá poklad, který v tom smyslu slova, v jakém si představuje, (spoiler) nenajde, najde však poklad jiný, větší a tak nějak člověk vnímá jako pozitivum, že to klišovitě dobře dopadlo. Mravoučné poselství, které z toho ční od začátku, neruší, protože v daných souvislostech to působí věrohodně, navíc v papundeklových kulisách se prohánějí skvělí kumštýři, kteří i z kusu dvourozměrného pomalovaného kartónu dokáží vytvořit trosky středověkého hradu. Podotýkám, že cejnovi se zlatými šupinami by se plavalo zatraceně špatně a asi by se zarýval velmi hluboko do bahna. ()
Jak vyléčit jednoho nenapravitelného blouznivce z jeho pohádkových snů. Trojským koněm těchto ryze studiových záznamů jsou šťavnaté, náležitě prokreslené postavy a postavičky v podání předních českých herců. V tomto případě je to nejen Lipského tragikomický truhlář Kaplánek, ale také kouzelný stařeček Bárta v podání Vladimíra Šmerala. A opomenout nelze ani Högerův hlas, nedílnou součást mnoha televizních i rozhlasových pohádek. ()
Pohádka o tom, jak truhlář Alois (Lubomír Lipský) hledal poklad a vůbec netušil, že jej má doma. V rámci televizních pohádek se jedná o jednu z těch nejvíce zdařilých. Je to tím, že pohádka má spád. Dále napětí, zda Alois najde poklad. A především dobré herecké výkony Lipského, Šmerala, Cupáka a Zímy. Dokonce ani ty papundeklové kulisy nevadí. Vypadají tu tak malebně až pitoreskně. Sova s blikajícími očima vypadá úsměvně a mile. Vcelku příjemné překvapení mezi nedělními televizními pohádkami. [89. hodnocení, 8. komentář, 65%] ()
Reklama