Stellan Skarsgård

"Zabere hodně času udělat ze mě na place hezkého, ale velice rychle se stávám škaredým."

Švédský charakterní herec je už daleko za zenitem padesátky, měří 191 cm a jako otec pomohl na svět šesti dětem. Tolik dětí nemá snad proto, že by byl náboženský nebo sexuální fanatik, ale proto, aby na sebe děti navzájem dávaly pozor. Baví ho čtení knih, divadlo a přes třicet let je velikým kamarádem Petera Stormarea.

Začátky v divadle pro něj znamenaly buď shakespearovské hry nebo hry neznámých švédských autorů. Největšího ohlasu se dočkaly nejspíš stockholmská představení Vita Rum a Ett drömspel. Co se týče branže filmové, trvalo Stellanovi neúměrně dlouho, než se stal světově známějším. Prvních dvacet let hraní, tzn. od roku 1968 do 1988, by se dalo mimo území samotného Švédska označit za zapomenutých. Výjimku snad tvoří výborně podaná role mentálně postiženého Svena ve filmu Hanse Alfredsona DEN ENFALDIGE MÖRDAREN - tak nějak přeloženo jako vrah s jednoduchou myslí. Za tu si Skarsgård odnesl tři evropské ceny, včetně Stříbrného medvěda.

Když se pomine televizní spolupráce s ikonou filmového plátna Ingmarem Bergmanem, dostaneme se k první větší produkci. Tou je NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ s Danielem Day-Lewisem a Juliette Binoche v hlavních partech. Malá role inženýra sice moc ledů nerozhýbala, ale kapitán Tupolev z HONU NA PONORKU už ano. Skarsgård se menší úlohy zhostil dokonale a z papírové postavy udělal nejnervovějšího člověka filmu. Potil se, nadával a hrál, jako by mu v ponorce šlo opravdu o život. Americká produkce stále nejevila větší zájem, avšak Švédové nejspíš poznali, jaký mají v zemi talent a okamžitě dostal hlavní roli v severském válečném dramatu GOD AFTON, HERR WALLENBERG - dobrý večer pane Wallenbergu.

Od té doby pracoval jak doma, tak i v mnoha různých zemí, včetně Spojených států. Filmy kvality rozmanité, režiséři známí i neznámí, komerce pomálu. Brzy však přišly snímky jako PROLOMIT VLNY, DOBRÝ WILL HUNTING či AMISTAD, ve kterých o sobě dal vědět širšímu diváckému publiku. Spolupráce s Larsem von Trierem se stala tradicí a z jejich činů vzešly většinou nadprůměrné projekty (TANEC V TEMNOTÁCH, DOGVILLE). Ať už ale Stellan hraje záporáky (RONIN, SKLENĚNÝ DŮM, KRÁL ARTUŠ), alkoholiky (ABERDEEN) či kladné úlohy (VYMÍTAČ ĎÁBLA, ZNAMENÍ A ZÁZRAKY), vždy se dočkáme charakterního, oduševnělého výkonu s prohrublým hlasem a kouty ve vlasech. Jeho postavy nedají jen tak zapomenout a jako soukromá osoba je velice příjemný, což dokázal i u nás v Karlových Varech.

A i ta komerce nakonec přišla. V pokračováních PIRÁTŮ Z KARIBIKU si střihnul Bloomova otce, Billa Turnera a také se nám představuje jako malíř Francisco Goya ve Formanově GOYA´S GHOSTS. Doufám, že mu to zpřístupní nové možnosti a nám další filmové zážitky.

Robert "Gary" Vrba