Mesto duchov

Nechápu. Kdo Dillonovi povolil natočit si vlastně sepsanou volovinu (nebudu používat ostřejších slov) a ještě v ní hrát? Kde sakra nabral ty velmi dobré herce, které běžně vidíme v pořádných filmech.. jak se mohli upsat na něco takového? Dvě hodiny tam Dillon jen pobíhá a je to neskutečná nuda, která vůbec nic neřeší. Ten film se podle mě hodně snaží hrát na atmosféru, jak je pomalý, ale je tak neskutečně blbý, že mu už nic nepomůže. Fuj.... 3/10 (10.06.2008)

Obrovskou předností tohtoto exotického thrilleru je úžasná, hutná atmosféra a také způsob vystavení celého děje, kdy divák si dlouhou dobu (stejně jako hlavní postava) nemůže být jist, na čem je, a nechávalo mě to v patřičném napětí a očekávání až do konce. Matt Dillon mě vlastně překvapil hned dvounásobně – kdysi jsem ho už viděl v jedném akčním filmu z 80. let, kde mi totálně nesedl, ale tady musím uznat, že jeho ztvárnění hlavní postavy agenta zapleteného do spárů v neznámém světě bylo velmi povedené a dokázal na mě nejednou působit i charismaticky. Dokonce mě tu Dillon bavil mnohem víc, než jeho spoluhráč James Caan, kterého mám sice hodně rád, ale tady jsem měl u něj občas pocit, jakoby hrál jen na půl plynu a svým zdejším výkonem se příliš nedokázal vyrovnat tomu, co předváděl mnohem dřív zamlada. No a Dillon jako režisér je pro mě tím druhým překvapením, jen mi přijde trochu škoda, že ve své autorské tvorbě již dál nepokračoval, snad proto, že jeho debut nenašel správné publikum? Město duchů mi připadalo právě výborné i po režijní stránce včetně neobvyklého vizuálu plného ojedinělých her se světlem. Také jsem si projednou mohl užít film natočený (snad komplet) ruční kamerou konečně bez toho, aby zároveň byla v rukou „snímače“ příšerně rozklepaná ve stylu Dogmy 95, naopak velmi citlivě pomáhala zesilnit pocit neustálého neklidu a spolu se svižným střihem dodávala na mírné akčnosti. Asi bych to neviděl jako špičku žánru, pár slabších míst by se našlo, ale velmi osobitý thriller včetně několika TOP scén (netopýři!), natočený nekonvenčním způsobem, za mě ano... opět případ, kdy se zcela rozcházím se zdejším průměrm hodnocení, naštěstí v tom pozitivním směru. [75%] (28.04.2022)

Potem, vhkostí a oprejskanou barvou omítky doprovázený snímek, který si nezaslouží až takovou kritiku. Stačí neřešit zbytečný detaily a ponořit se do zvláštně tísnivé atmosféry, jejíž tíhu alespoň v momentech prosvětlí zvláštně hypnotický, svobodný pocit, že Kambodža je možná to pravý místo, kde chceš na všechno zapomenout. A proto i škoda, že některým pasážím není věnována delší stopáž, protože při přítomném svižném střihu by to nebyl problém. Jo, třeba při scéně cesty na lodi s warm upem před psychedelickou party, kdy dokonale vyznívá bezstarostnost, kterou bylo hlavně v devadesátkách v asijských zemích možný zažít, než přišel absolutní turistickej hype se selfie idiotyčema. V tom si pak říkám, na jakej film to vlastně koukám - a tady leží vlastně ten hlavní problém Města duchů - že občas neví, čím chce být. Nakonec ale...není to jedno? Jo, vlastně je...proč ne, když jsem si to užil. A mimochodem, čtvrtou hvězdu za skvělý herecký výkony. (22.03.2020)

Už jen název napoví, jak "neobyčejný" film Město duchů je. Nuda, nuda, šeď, šeď. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy tak rád viděl závěrečné titulky, protože Dillonův režijní debut skončil naprosto katastrofálně! A nepomohlo mu ani rádoby drsné thajské prostředí, Depardieu, nebo varovné video s popravou. A když jsem se těšil alespoň na Nataschu, tak se objevila krátce, nemastně neslaně, dějově téměř zbytečně a nečekaně (...) se vychrupla s Dillonem. (11.07.2003)

Je to zvláštní, ale nejlepší herecký výkon podal Dillon pod svou vlastní režií. Gerard má bohužel hodně malý prostor, naštěstí alespoň Stellan byl před kamerou téměř přiměřeně, čímž se samozřejmě s bravurou sobě vlastní stal nejlepším hercem snímku. Caan je sice sympaťák, ale v konkurenci dvou evropských hereckých velikánů vyznívá jeho výkon značně nejistě. Scénář filmu je poměrně zajímavý, jedná se o solidní hru na kočku a myš bez toho, aniž bychom tušili, kdo je vlastně kočka a kdo myš. Nejlepší ze všeho je ovšem režie. Nápadité hry se světlem, s mizanscénou a výborná práce při střihu tvoří dokonalou souhru při výrobě fantastické atmosféry. Dillon se bohužel se svým filmem, který měl spíše obrážet kluby a festivaly typu Sundance, trefil mezi špatnou cílovou skupinu. A zdá se, že chladné přijetí snímku ho odradilo od další autorské tvorby, což je nesmírná škoda, protože Dillon je lepší scenárista, než herec, a mnohem lepší režisér, než herec. Film sice není na čistých pět, ale vzhledem k nízkému hodnocení mu s chutí ráda kousek hvězdičky přidám. (17.08.2021)