Probuzená zkáza
Gojira
Godzilla
Godzilla
Godzilla
Godzilla
Réžia:
Iširó HondaHudba:
Akira IfukubeHrajú:
Takaši Šimura, Kin Sugai, Iširó Honda, Kendži Sahara, Momoko Kóči, Akira Takarada, Akihiko Hirata, Fujuki Murakami, Tadaši Okabe, Toranosuke Ogawa (viac)Obsahy(1)
Japonsko dalo světovému filmu mnoho velikánů, ale žádný z tvůrců ani herců se co do známosti nemůže měřit s padesátimetrovým monstrem celosvětově známým pod poangličtěným jménem Godzilla. Úspěch původního filmu, který držíte v rukou, odstartoval boom filmových monster v Japonsku, jejichž popularita se udržela až dodnes. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (160)
1) GOJIRA (1954)__ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974__Klasický monster-movie, který začal tu celou dlouhou sérii a předurčil Ishiro Hondu k nejznámějšímu ´godzillovskému´ tvůrci. Hirošimský komplex je zde u japonských tvúrců dost zřetelný, postava Godzilla tu slouží v podstatě jako alegorie na atomovou bombu, která ničí vše živé v dosahu. Atributy jsou typické pro žánrové zařazení - nechybí tu milostná dvojka, podivínský vědec a rozhodní generálové, ovšem triky jsou na svoji dobu velmi obstojné. Ty a veliký počet komparsistů dosvědčuje, že první Godzilla patřila mezi vysokorozpočtové snímky. První polovinu stopáže jde o pozvolné budování napětí, pramenícího ze strachu z neznámého nebezpečí. Pak přichází ke slovu demolice, ale samozřejmě tu mluvíme o herci v gumovém obleku a modelech domů, které ale ještě tak nebijí do očí, jako v následujících pokračováních. Pokračování na sebe, vzhledem k velikému diváckému ohlasu, nedalo dlouho čekat. ()
║Rozpočet $1milión║Tržby USA $412,520║Tržby Celosvetovo $-║ /9,610,000 návštevnosť filmu v Japonsku/ Dnes ma to už neberie skoro vôbec ale zas si rád zaspomínam na časy, keď to bývalo na TV staniciach ako ORF1 či PRO7 a tak dávam aspoň nostalgické 2**. Triky na tú dobu sú celkom slušné. ()
Jáderné bomby jsou ošklivé, vědec by měl přijmout zodpovědnost za své vynálezy a vlastně nám vůbec nejde jen o vaši radost z chlapíka navlečeného ve směšném oblečku, který rozšlapává dětské hračky naaranžované jako Tokio. Na můj vkus nadexpresivní herectví, dnes již spíše roztomilé, než děsivé triky a umělé spojení idey odzbrojení, varovného prstu a filmové oslavy destrukce - milník žánru - mě milnul. Silná *. ()
Japonsko dalo světovému filmu mnoho velikánů, ale žádný z tvůrců ani herců se co do známosti nemůže měřit s padesátimetrovým monstrem celosvětově známým pod poangličtěným jménem Godzilla. Úspěch původního filmu odstartoval boom filmových monster v Japonsku, jejichž popularita se udržela až dodnes. Mnozí mají Godzilly za lacinou, snad až brakovou zábavu, což ovšem neplatí pro tento film z roku 1954. Ne náhodou je počítán mezi nejzásadnější díla japonské kinematografie. Tam ho řadí nejen jeho vliv na japonský i celosvětový film, ale také jeho dodnes aktuální myšlenky. Vznikl jako přímá reakce na dobové testy jaderných zbraní v Tichomoří a skrze postavy dvou vědců rozebírá střetávání vědeckých, vojenských a obyčejných lidských zájmů. (původně napsáno pro obal DVD společnosti Filmhouse) ()
Incredible, unstoppable titan of terror! Přerostlá radioaktivní ještěrka ve své původní verzi sice není tak vymazlená jako moderní americký remake, ale rozhodně má i dneska svůj půvab. První polovina je o příchodu monstra, druhá o snaze se ho zbavit. Triky, zastaralé nezastaralé, jsou obdivuhodné vzhledem k tomu jakým způsobem vznikly a pořád to ještě přes dnešní dokonalé digitální efekty nepůsobí blbým dojmem. Parádní je také hlavní hudební motiv. Kult Godzilly už sice ztratil velkou část svého lesku, ale jeho odkaz hnedtak nezmizí. Filmy jako tenhle nikdy úplně nezestárnou. ()
Vizuálně a trikově ne sice tak dokonalé jako bezkonkurenční King Kong (1933), ovšem svojí myšlekou a hloubkou neuvěřitelné dílo. První Godzilla podle mne vůbec není komerční záležitostí o monstru, ale kritikou zbrojení, válečných hrůz bombardování Japonska za II. sv. války, strachu z dalších válek atd. Godzilla je zde archetypem "války", "zla", "temnoty" ... Neuporazitelné, neuchopitelné a zejména stále přítomné cosi, hrozba, se kterou se Japonsko do dnes obtížně vyrovnává. Podle mne jde o bezprostřední kritiku válčení a zbrojení ve všech jeho ohledech. Výborné herecké výkony, výborný závěr a akt sebeobětování. Výborné všechno ... To že se na tento kult nabalily desítky dalších komerčních "monster movies" je už věc druhá a podle mne s nimi tento první díl nemá vůbec nic společného ... ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
První Godzilla je spíš pojata jako seriózní katastrofický film než typický monster movie - žádná legrace, řeší se hlavně národní trauma z jaderných zbraní. I přes hodně zastaralé triky pořád zajímavá podívaná. ()
Je to do určité míry (tak do půlky stopáže) skvělá práce s ukazováním/neukazováním monstra a budováním napětí, mít tu ale dvacet let tohle jako jediní funkční prvek mi přijde jako že ne dost. 100 minut spoléhat na opětovné těšení se na znovupřítomnost Godzilly po jeho x-tém zjevení už prostě nestačí. Mrzí mě, že očividná snaha o přesah šla úplně mimo mě - přišla mi poněkud toporná a nastrčená. Je ale hezké, že se Japonci pokusili o víc než obyčejný monster film pro pobavení (na rozdíl od obou amerických verzí). Především skvělé a dodnes plně funkční triky, které hodně předčily moje očekávání, to pak táhnou skoro ke čtyřem hvězdám... ale nedotáhnou. 3 a 1/2 bez jakékoliv "úcty" - s ní bych čtyři hvězdy klidně dal. ()
Přeci jen z denišního hlediska značně naivní a po herecké stránce takové...typicky japonské :) . Rozhodně zamrazí při pohledu a zničené tokio, které až moc připomíná soušť, které po sobě nechaly atomové bomby a je zajímavé sledovat některé spektakulární scény, nad některými efekty dnes zůstává rozum stát, jak jich byli schopni docílit. ()
Působivé. Měl jsem jako asi každý, kdo se vydá tímto směrem (směr: Pravěk vizuálních efektů) obavy, zda to nebude až příliš velké sousto pro mé smysly tak hezky na poslušného pejska vycvičené prskavkami a autopticony Baye, ale po pokusu s trailerem jsem si řekl, že by to přece jenom jít mohlo. A ono opravdu šlo. Možná tomu pomohla dokonce ta černobílá, ale největší plusy dávám rozhodně za tu nepříjemně výraznou bezmoc a depresivnost, která lze cítit napříč snímkem. Jistě, stále jsem nepřišel tak úplně na chuť tomu starému způsobu předků přehrávat (hlavně pak emoce) jak to jen jde (u Asiatů ještě výraznější než kdekoliv jinde), ale odpustivše tohle, vím si představit, jak těžce to muselo působit na jakéhokoliv diváka, který se nad filmem trochu zamyslel, hlavně pak samozřejmě tam v císařství. A pokud se našel někdo, kdo film bral čistě jako demoličního předka blockbusteru, užil si to určitě stejně a mnohem víc než já dneska sequely zmíněné hitovky. A popravdě jsem si na toho člověka v kostýmu krále monster, pro kterého to vskutku musely být zajímavé zážitky, zvyknul velice rychle, ba co víc, prakticky ho za člověka v kostýmu vůbec nebral (všechna čest i způsobu, jakým je film .. a Godzilla nasnímán – teď se hodí i v čistě jazykovém smyslu, že Godzilla je bůh, ne bohyně - pomáhá to té legendě k mnohem lehčímu rozvinu) a některé záběry jeho rozpoutaného pekla by se lehce staly wallpaper materiálem i teď. Co se týče lidského aspektu, má tu výraznou roli (ne jak v pozdějších dílech, kde sice má výraznou roli částečně taky, ale kolikrát prakticky v rámci zcela odlišných vedlejších linek) a co si budem povídat, Oxygen Destroyer už mám na seznamu mých nejoblíbenějších přístrojů posledního soudu (doomsday machine). Celkově tak nemám problém jít na ty velmi hezké 4 a těším se na své hodnocení dalších dílů (ehm). PS: Po té americké verzi netoužím, i když by to mohlo být zajímavé v rámci průzkumu prehistorie marketingových strategií, případně nahrazování titulků předěláním filmu s pomocí dodání herců ze své krajiny. PPS: Málem jsem zapomněl na jeden z dalších příspěvků tohoto filmu (kromě toho, že nám dal kaiju žánr ve své klasické podobě) – a to je hlavní hudební motiv. Málo co by dokázalo vystihnout tu velkolepost a hrůznost Godzilly jako tohle skvělé téma. Škoda, že v dalších filmech ho stále upravovali a omezovali (do jisté doby). 8/10 ()
Jednou vetou by sa dal vystizny komentar napisat takto : "Ak je King Kong otcom vsetkych monster filmov, Godzilla je ich matkov". A je to pravda. Ak sa bavime o monster filmoch, kde monstrum prinasa skazu a smrt, toto je film, ktory postavil vacsinu zakladnych pravidiel tohto zanru. Poznate to. Experimenty zo zbranami ci toxicky odpad - a na svete je zruda obrovitych rozmerov. Pocas pozerania filmu som s usmevom na tvari zistoval, kolko malo sa v tomto zanre od jeho vzniku zmenilo. Poravde, okrem specialnych efektov skoro nic (vynechajme teraz mnohe pokracovania Godzilly, kde monstra bojovali medzi sebou - to je vlastne osobitny podzaner). Kostra pribehu a dramaticka vystavba Godzilly je prakticky dokonala, a necudujem sa preto, ze sa v roznych obmenach a variaciach pouziva do dnes (naposledy korejsky Host). Povinne citanie pre kazdeho, kto berie film vazne. Nebojte sa vysokeho veku tohto filmu. Babicka Godzilla skriva prekvapenia, ktore vas dostanu aj po 50tich rokoch od jej narodenia. ()
Za ta léta nám naše milované monstrum lehce vyčpělo. Varování ohledně zneužití atomových zbraní je možno brát stále aktuálně, ale na druhou stranu může být monstrozita Godzilliných proporcí pro určitý druh diváků dost ubíjející (můj spolubydlící). A to z jediného důvodu: sledovat "jeden dávný monster-movie velkofilm", který není ani tak monster, ale spíše nefalšovaně alegorickým dramatem odrážejícím stíny historie, který postrádá napětí a vlastně i zápletku (odputovala na úkor poselství) a zamrazí jen při postapokalyptických obrazech, co připomenou Hirošimu a Nagasaki, se ukazuje jako tvrdý oříšek k rozlousknutí. Pokud ale odhlédneme od reflexí na atomovou hrozbu (a již zmíněného nebezpečí plynoucí ze zneužití nových smrtících vynálezů obecně), můžeme se nechat unášet na vlně euforie z dnes již velmi zábavného řádění chlápka v latexovém kostýmu neforemného monstra. Především scéna s útokem letectva za použití prskavek a rachejtlí je božská! ()
Odozva hodenia atómovej bomby americkou armádou na veľké mestá Hirošimu a Nagasaki je prítomná. Aj bez nej ide o skvelý film. Prostredníctvom katastrofického príbehu upozorňuje a varuje pred pokusmi s jadrovými zbraňami. Tie sú totiž schopné nepredvídateľných mutácií. Na druhej strane varuje pred likvidáciou tvorov, generovaných toxickými pokusmi. Naopak dôkladné zmapovanie príčin ich správania, zvyklostí a potrieb môže neskôr viesť k prípadnej účinnej eliminácii (nie zničeniu!) ich nasledovníkov. Apel na kľudné pozorovanie je jednoznačne prítomný aj v správaní vedca, čo vymyslí hrozivo účinnú zbraň. Sám sa jej následkov zľakne a z obavy pred jej zneužitím mocensko - priemyselným komplexom plány na jej výrobu pre istotu spáli. Všetko zlé je ale na niečo dobré. Veď kto by nechcel zažiť živého trilobita. Mimochodom je zaujímavé, že v kinematografii sa prvý raz oživený trilobit zjavil v roku 1954 práve v Godžire a následne rok nato - 1955 v Ceste do praveku Karla Zemana. Východoeurópsky rozmer filmu zastupuje spomínané mesto Budapešť a orchester z hlavného maďarského mesta, spláchnutý z lode prvou akciou dosiaľ nevideného megatvora v prvej scéne. ()
Trikově sice tahle přerostlá ještěrka nesahá o jednadvacet (!) let staršímu King Kongovi ani po chlupaté kotníky, nicméně upřít jí nemůžu tři věci: Povedený příběh se stále aktuální myšlenkou, naprosto skvělou hudbu a příjemnou, ačkoliv dnes už pramálo děsivou atmosféru. ()
Konečne som sa odhodlal pustiť si pôvodný film o godzille. V roku 1954 ho natočil japonský režisér Iširó Honda. Nie som priaznivcom ázijskej kinematografie, ale také kultové dielo ako je "Gojira" som predsa len chcel vidieť. Pozrel som si ho v pôvodnom znení (po japonsky) s českými titulkami. A to bola asi chyba. Príšerne mi vadilo to kvílivé štekanie. Japonština je pre mňa len neznesiteľnou kakofóniou citoslovcí. Trhalo mi to uši. Tento starý, čiernobiely snímok je síce klasika, ale nabudúce keď budem mať chuť vidieť godzillu, siahnem radšej po niektorej hollywoodskej popkornovej verzii. ** ()
Japonský film o padesátimetrovém pravěkém ještěru, který se vynořil z moře u japonského pobřeží a rozséval strašnou zkázu, byl nesporně inspirován americkými fantastickými filmy, t. zv. "horrors", které s velkou vynalézavostí, ale také velkou dávkou naivnosti, šíří hrůzu před tajemným nepřítelem, příšernými obludami, ve snaze poskytnout divákům chvíle dráždivé hrůzy a strachu. Japonští filmaři, kteří se snažili vyrovnat se americkým kolegům ve vylíčení hrůzných okamžiků, kdy pod nohou příšerné nestvůry se řítí domy, mosty, železnice, chtěli svým filmem říci něco více. Nesmíme zapomínat, že v Japonsku byla shozena první atomová puma, že Japonci poznali na vlastní kůži hrůzu této moderní zbraně. Proto jejich film říká jasně: zanechte pokusů s nástroji smrti, nebo se objeví jiná, třeba ještě strašnější Godzilla, proti níž nebude záchrany pro nikoho. Tento film bude u nás promítán společně s francouzským snímkem „Pařížské noci" jako rozšířený program. Filmový přehled 47/1957 ()
Musím říct, že jsem očekával, že se mi bude film, který založil žánr kaidžú a poprvé představil jednu z (doslova) největších ikon japonské popkultury, zamlouvat o mnoho víc. Bohužel se asi těžko přenesu do kůže japonského diváka, který má roku 1954 v hlavě živé obrázky ze svržení atomových bomb na svou domovinu, je zvyklý na nepříliš sofistikovaný a hladký přístup k filmovému vyprávění i střihu a ohromují ho efekty, které už dnes spíš budí úsměv na tvářích, než že by fascinovaly (na rozdíl třeba od stop-motion efektů z dílny Raye Harryhausena). Ztělesnění ničivosti jaderné výzbroje do podoby obřího netvora mi vůbec nezní jako špatný nápad, ale jeho rozvedení v Godzille na mě - uznávám, že bez znalosti dobového kontextu, v němž se tento snímek objevil - působí velmi plochým, neinvenčním a nadmíru naivním dojmem. 50% ()
Súvisiace novinky
Godzilla -1.0 dostane i černobílou verzi
Nová inkarnace nejslavnějšího monstra japonské kinematografie od studia Toho Company je nečekaným (skromným) blockbusterovým hitem letošního roku. Snímek Godzilla Minus One s odhadovaným rozpočtem… (viac)
FUTURE GATE - Sci-fi Film Festival 2019
6. ročník festivalu science fiction filmů a kultury letos v únoru a březnu postupně zavítá do 4 českých měst. Těšit se můžete na mezigalaktické novinky i legendy žánru, které si znovu vychutnáte na… (viac)
To takhle sjíždím Monsterverse a zamířil do starších vod, abych se podívat na filmy, které to všechno započaly a vytvořily ikony. No, a hned po americké King Kongovi následuje jeho japonský protějšek, Godzilla, která však vyšla o téměř 20 let později, takže už žádný wow nebude? V roce 1954 to už nebyl takový šok vidět na plátně monstrum, přece jen King Kong diváky už na to připravil. To však neznamená, že by Godzilla ve své době nedokázala oslovit. Vidět takový film v padesátých letech, tak si stejně jako u Konga, sednu na zadek. Kong je americký, Godzilla je japonská a jde to na tom zřetelně vidět, a teď to nemyslím podle herců či jazyka. V Godzille se velmi promítá to, jak to říct, japonskost. Čeho jsem si na japonské kinematografii všiml, tak je to, že jejich filmy jsou tak nějak nad světem, jsou vyprávěné ve většině s takovou duchovní a harmonickou atmosférou, která je však tady obohacená o mrazivý. Teď možná zabrousím trošku do jiných vod, do myšlenek, které chce film sdělit. Po celou dobu na mě vyskakovala z Godzilly traumatizující nálada z druhé světové války. Celou dobu jsem si říkal, že i když se jedná o bitvu monstra s Japonsken, tak přesto z toho cítím tu válečnou náladu, ten poválečný smutek, který není není uměli, ale přirozený. Jako by nám chtěl Iširo Honda (režisér) nastínit náladu a atmosféru, která po válce kolovala a myslím si, že metaforu pro atomovou bombu Godzilla vystihla více než výstižně - zbraň proti, které se nedá připravit, zbraň, která zabijí po tisících, noční můra každé války. Lepší metaforu pro svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v kinematografii asi nenajdete, zvlášť když to je od tvůrců, kteří ten teror zažili. I když King Kong byl významnější film pro celosvětovou kinematografii, tak na druhou stranu si myslím, že ho v emocích Godzilla naprosto převálcovala. Celý film je vyprávěn v ponurém duchu, což dokáže diváka daleko více pohltit a rozrušit než dobrodružný a velkolepý King Kong. Godzilla se liší od King Konga mimo jiné také v tom, že je to opravdu depresivní a smutný film. Neskutečně mi film evokoval masakry z druhé světové války. V dějovém měřítku je tak Godzilla daleko důležitější film, protože tu sledujeme osud celého Japonska. Z filmu jde cítit ta zoufalost tehdejšího lidu, také bezmoc něco udělat proti mnohem kolosálnějšímu a nevypočitatelnému nepříteli. Film je zahlcen v temné atmosféře a až teď zpětně si uvědomuju, jak silný snímek to pravdu je. Čím víc o filmu přemýšlím, tím víc tragičtější film mi přijde. Abych trochu opustil ten temný příběh, tak se přesunu k postavám, které však také nic odlehčujícího nenesou. Jsou vážné jako smrt a často jsem si o nich nevěděl, co myslet. Co se mi však velmi zamlouvalo, tak to byl charakter Godzilly. Godzilla tu totiž neměla žádný charakter, což opět napomáhá atmosféře a vytváří to Godzillu jako bezemocionálního nepřítele, kterému je jedno, kolik lidí zavraždí. Dále to také zabraňuje, si vytvořit s Godzillou vztah. Z technické stránky se jedná o opravdu povedený film. Jednotlivé efekty jsou na tehdejší dobu naprosto dokonalé. A jednotlivé animace, které tu jsou použity, tak mají nápad a podmanivost. Ke špičkovým efektům také přispívá skvělý zvuk, který dokresluje ten celkový obraz Godzilly jako monstra. Teď nebudu brát to, že tato zfilmovaná Godzilla není originál a budu vycházet jen z tohoto filmu. Když se teď podívám na dnešní Godzillu, tak vidím tu neskutečnou proměnu charakteru značky. Chápu, že všichni chtějí zábavu před tragickým příběhem, ale podívejme se, jak se tato značka proměnila a jak se z tragického jména stalo synonymum zábavy. Dnešní Godzilla, i když jí mám opravdu rád, tak je film, který se snaží být tragickým a důležitým, kdežto tato Godzilla je čistou tragédií a prostředkem si uvědomit, co způsobili atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki. Film si zaslouží vyšší hodnocení, než které mu dám. Důvod je ten, že mě film příliš nebavil, ale já jsem laický divák, u kterého převažuje požadavek zábavy nad obsahem. Kdybych film sledoval čistě objektivně, tak tu zabrousíme k devítce. Celkově je Godzilla po technické stránce naprosto špičkovým filmem. Když ale opustíme tu techničnost, tak nám tu zbyde tragický příběh plný emocí a smutku, který nám Godzillu ukáže v jiném světle a přiblíží nám pomocí metafory krutou minulost, kterou Japonci, ne tak dávno zažili. Godzillu si ani nemůžete užít, aniž byste nemyslel na ten masakr, který film skrze minulost ukazuje. Známka: 8/10 () (menej) (viac)