Kaidžútó no kessen: Godzilla no musuko

Celkem pěkný, konzistentní příběh, ale dva body jej u mě srážejí... 1. antropomorfnost Godzilly (a hlavně jejího syna) se už vymyká hranicím, ve kterých dovolím své představivosti vidět monstra. Je tu prostě velký chlap v latexu, který hraje neohrabanou příšeru... A je tu dítě v pyžamu s přidělaným ocasem, které už se vůbec nesnaží o respekt budící pohyb stotunového monstra, ale poskakuje jako 100% člověk. Hm. Aspoň že to trochu bylo kompenzované velehmyzem, do kterého se lidský herec nasoukat nemohl... 2. hlavní postava (nemohu nazvat hrdinou) se zejména v první půli chová jako strašný debil. A má to asi být jemně vtipné nebo dokonce to má být jen jeho mladicky nerozvážná povaha. Takže kvůli tomu u mě skoro palec dolů. Ale docela se mi líbil způsob, kterým byl přemožen megapavouk, dojemné... (25.02.2012)

9) SON OF GODZILLA (1967)___ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974___Dějově prostinký a přesto (nebo možná právě proto) docela příjemný díl. Žádné typické na hlavu postavené dějové motanice, žádní ohraní mimozemšťané, žádné gigantické demolice metropolí, pouze jeden ostrov, parta meteorologů a dvě nová monstra. Těmi jsou obří kudlanka Kamacuras a obří pavouk Kumonga, oba dva jedni z vizuálně nejpodařenějších godzillích protivníků Showa éry. Samozřejmě, tenhle Fukudův zářez by se dal proklínat z jednoho prostého důvodu – poprvé se v něm zjevuje fanoušky neoblíbené godzillí mládě Minira, obtloustlý cvalík s vypoulenými bulvami, který přináší do godzillí série dětinskost a zbytečnou fraškovitost - ale jinak film disponuje pěkným vizuálem (hezká příroda tropického ostrova přeje kameře), studiové kulisy jsou k zulíbání, triky v kontextu Showa série opět úsměvně naivní a souboje celkem zábavné (Kumongovo plivání lepkavé pavučiny je vskutku mocnou zbraní). A jako bonus jedna amazonka s tváří japonské supermodelky :o) (31.08.2010)

Experimenty s počasím ano, že by jejich důsledkem byly obří kudlanky, mi ovšem nějak uniklo. Každopádně kudlanky jsou skvělé, když se ale probudí obří pavouk, stává se on číslem jedna. A jak se zdá, ani Godzilla nemá dostatek sil proti jeho lepkavým pavučinám a smrtícímu bodci (který zde nahrazuje chelicery). Souboj Godzilly s pavoukem patří k tomu nejlepšímu! Samozřejmě mladé godzillátko s výrazem debila posouvá film zbytečně do roviny parodie a trapné komedie, kdo má však rád tenhle typ filmů, nenechá si tím malým zmetkem zkazit zážitek. Vyzdvihnout je třeba i solidní kameru a slušnou hudbu. Mé hodnocení je částečně ovlivněno nostalgií, ale překvapilo mě, jak jsem si film i po hodně dlouhé době znovu užil. (20.06.2019)

I v osmém díle této série usedl do režisérského křesla Jun Fukuda a já se již od prvních minut modlil, aby to dopadlo lépe než minule. Tvůrci museli disponovat s menším rozpočtem než u předešlého dílu a zároveň se snažili získat přízeň mladší populace. Proto z toho vznikl takový „rodinný film“, který byl pojat dosti humornou formou, ale naštěstí se zde dočkáme i celé řady zajímavých soubojů. No někteří se mnou možná nebudou souhlasit, ale rozhodně se mi líbili víc, než v sedmičce. Jen musím přikývnout většině diváků, že potomek Gojiry (Minilla) na mne moc velký dojem neudělal. Jeho poněkud „trapná“ visáž – obtloustlé pidimonstrum v puntíkovaném pyžamu, které se snaží dělat zábavu za každou cenu a sem tam si u toho i ublíží, si však zřejmě získá nejednoho dětského diváka a to byl i bezesporu tvůrčí záměr. Ještě štěstí, že tu byla nádherná příroda a dvě solidní monstrum (Kumongo a Kamacuras). Jen tak nějak nechápu, že nám teprve v osmém díle prozradí, že Gojira je vlastně CHLAP!!! Nebo jsem to možná přehlédl. Pěkná chujovina, ale tak nebyl by to první „Hermafrodit“.50% (24.09.2012)

Ano, na snímek „Kaijuto no kessen: Gojira no musuko“ se dá dívat jako na naivní banalitu, protože nějaké roztomilé stvoření v kaiju filmech nemá místo. Jenže Fukuda ukázal, že to jde i s tou komediální rovinou, protože ten finální souboj, který je pořádně dlouhý, to nijak neohrozí. Lidé v kostýmech pořád nejsou ono, ale jsou zde i další triky a musím říct, že mi rozhodně nepřipadají špatné, naopak, nějaká snaha zde cítit je. Příběh je jednoduchý, ale celkově baví. Díky té komické rovině a rodinnému poutu je tu také lepší přístupnost pro širší publikum. (21.12.2014)