Miloš Forman

Jen velmi vzácně se v jednom životě potká tolik přízně ale i nepřízně, jako v osudu Miloše Formana. Narodil se 18. 2. 1932 v Čáslavi, v městečku, jehož populace by se vešla do jediného newyorského mrakodrapu. Když mu bylo deset, přišel o oba své rodiče, zahynuli v koncentračním táboře. Vyrůstal v domově mládeže a internátní škole pro oběti 2. světové války, kde se spřátelil s mladším Václavem Havlem, velel taky jejich společné světnici. Chtěl studovat divadlo, ale vzali ho až na scenáristiku na FAMU.

Režijně debutoval povídkovým snímkem Konkurs (1963), ve stejném roce pak měla premiéru i černá komedie Černý Petr, která vyhrála na festivalu v Locarnu. Následovaly Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967), v nichž stavěl individuální svobodu nad zkostnatělou společnost – téma, které mu vydrželo celý život. Hoří, má panenko bylo vybráno do hlavní soutěže festivalu v Cannes, který ale sami filmaři zrušili v solidaritě s protestujícími francouzskými studenty.

Po sovětské invazi v srpnu 1968 se Miloš Forman odstěhoval do Spojených států, kde žil ve známém newyorském hotelu Chelsea. Pustil se tady do anglicky mluveného debutu Taking Off (1971) o rodičích, kteří pátrají po svých rebelujících dětech. Film sice vyhrál cenu Grand Prix na festivalu v Cannes, nicméně publikum ve Státech nezaujal. Forman si uvědomil, že v nové kultuře nemůže psát vlastní scénáře, začal spoléhat na adaptace knih a skutečných životních příběhů, kde nacházel své téma konfliktu jednotlivce s institucí.

Po práci na povídkovém sportovním dokumentu Viděno osmi (1973) se Forman pustil do adaptace Keseyho románu Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) o zločinci, který se snaží vyhnout vězení tím, že předstírá šílence. Film vyhrál pět Oscarů (nejlepší film, režie, herec, herečka, adaptovaný scénář) a na ceremoniál Formana doprovodili i jeho synové Petr a Matěj, kteří zatím vyrůstali v Praze se svou matkou, zpěvačkou Věrou Křesadlovou. Dalšími filmy Miloše Formana byly muzikál Vlasy (1979) a dramaRagtime (1981). V roce 1984 se vrátil do Prahy, kde natočil skladatelský duel Amadeus. Snímek vyhrál osm Oscarů, včetně těch za nejlepší film a režii.

Osmdesátá léta Forman završil historickým Valmontem (1989), kde zpracovával stejné téma jako Stephen Frears v Nebezpečných známostech, jež byly přijaty mnohem lépe. Miloš Forman se vrátil na výsluní ve druhé polovině devadesátých let, kdy natočil životopisy Lid versus Larry Flynt (1996) a Muž na měsíci (1999). S tím prvním vyhrál Berlinale, s druhým vyhrál tamtéž cenu za nejlepší režii. Posledním filmem Miloše Formana jsou Goyovy přízraky (2006).

Česká televize