Reklama

Reklama

Dobře placená procházka

(TV film)

Obsahy(1)

Džezová buffo-opera vznikla v roce 1965 v Semaforu v autorské dílně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Mimořádný ohlas tohoto představení vedl k televiznímu přepisu, jehož se v druhé polovině šedesátých let minulého století ujali Ján Roháč, Miloš Forman a kameraman Jaroslav Kučera. Divadelní text J. Suchého pojednává o dědictví po tetě z Liverpoolu, která odkázala milion dosud nenarozenému dítěti Uliho a Vanilky. Ovšem manželé se rozvádějí. Mazaný advokát chce peníze pro sebe a Vanilku svádí. Ta se rozhodne mít dítě s listonošem (J. Suchý), ale ten jejímu pokušení odolá. Do toho přijíždí živá teta. Předá Vanilce šek a zemře. Všichni se přitom začínají o šek prát, zmocní se ho listonoš a šek rozstříhá. Diváky jistě potěší, že se mohou opět podívat na pořad, který patří do Zlatého fondu televizního archivu. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (54)

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Ani Světlonoš (Lucifer), ani Vodonoš (Aquorial), ale Listonoš (Mr. Postman). Rád bych věděl, jestli tetina věta "Vaše pozvání mě dojalo" byla její ironií, či zda to znamená, že také v Liverpoolu nosí telegramy Pošťák ex machina. Dojem z opery poněkud kazí, že šlágr Ty jsi švarná já jsem švarný evidentně patří do zcela jiného kontextu. Ale to nic. Podruhý už vám to ani nepřijde. A potřetí, to budete se těšit. šubydydumpidam ()

PollyJean 

všetky recenzie používateľa

Ze srovnání s šantánem a klarinety vychází (aspoň pro mne) jednoznačně nejlíp. Nejsilnější koncentrát S+Š. Sice mi chvíli trvalo si přivyknout (napoprvé jsem vypnula po 20 minutách), ale nakonec se mi povedlo najít si tam i to kýžené cosi navíc. Třeba ten nahořklý kontext vlastně skoro všech velmi sobecky jednajících postav. Nebo třeba ta krajně nejasná postava telegramonoše. Ona to vlastně žádná komedie není... ()

Reklama

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

♫ Přišel jsem vám oznámit, že se zítra dopoledne sejde soud... Bravo! Odzpívat takhle v jazzovém stylu celý film téměř bez jediné klasické mluvené repliky. Jde spíš o divadelní počin Suchého a Šlitra pro představení z divadla Semafor, ale zfilmovanou podobu lze brát taky jako jedno z těch náročnějších, umělecky nicméně kvalitních snímků 60.let. Semafor mám rád od dětství zejména pro hezké písničky s poetickými texty a slavné zpěváky, kterých tam vystupovala celá řada. Ovšem cestu k semaforskému humoru v podobě mluveného slova a divadelního herectví jsem si hledal déle. Před časem jsem si díky záznamu z vydané LP oblíbil představení Kytice (bohužel v dobách největší slávy pro televizi nenatočeného) a jako celek může Dobře placená procházka klidně následovat. I přes přítomnost hlavní dvojky S+Š i dvou legendárních zpěvaček se nejedná o žádnou šlágrovou revue, i když odlehčené pasáže v podobě chytlavch hitů to má (Ty jsi švarná, Haleluja). Škoda tolika umělého maskování a líčení ve tváři Evy Pilarové, protože bez toho byla mnohem krásnější, její zpěv je ovšem tady jako vždy excelentní a to je hlavní. Pak se mi líbí Nevyplacený blues pošťáka Jiřího Suchého a vždy se těším v druhé polovině na příchod Hany Hegerové v roli anglické tety a její dlouhý sladkobolný šanson Proč je to tak. Hlavní myšlenka řečena v písní: Život je hrozná černá studna a hloubku pozná jen kdo je u dna... ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Pro mě osobně nemalé zklamání. Tohle společné dílo partičky přátel a kolegů spjatých s divadlem Semafor mi přišlo protivně prostinké, skoro až přiblblé, byť řada podobností s tradiční italskou operou buffa svědčí o větší promyšlenosti, než by se na první pohled mohlo zdát. Zásadní je, že DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA v podstatě nemá s klasickým filmem nic společného, a nemá proto smysl se zde nějak pokoušet hodnotit herecké výkony, kameru, střih, apod. Po formální stránce je toto dílko svérázným tvarem, který má asi nejblíže k muzikálu, a kde jsou na prvním místě jednotlivá pěvecká čísla. V tomto smyslu lze o této televizním inscenaci tak nanejvýš konstatovat LÍBÍ / NELÍBÍ, v závilosti na individuálním vkusu a osobní (ne)nakloněnosti semaforské poetice. A ta mě osobně zrovna v této podobě bohužel příliš neoslovila, většina písniček mě iritovala svými texty i pěveckým podáním, které se často pohybuje na hranici mluveného slova (což působí dosti afektovaně). Z průměru všech protagonistů vyčnívá pouze Hana Hegerová, zbytek mi tone už krátce po zhlédnutí v zapomenutelné šedi. Čistě osobně mě i zamrzelo, že jsem zde nenašel žádné charakteristické stopy Formanova režijního stylu, a celkové provedení na mě působilo příliš odtažitým a teatrálním dojmem, z něhož je na hony cítit doba vzniku. Pokud bych měl volit podobnou dobovou podívanou, vždycky raději sáhnu po muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, který mě baví neskonale víc. ()

Gastovski 

všetky recenzie používateľa

Viděno jen na základě zkompletování Formanovy filmografie. Semafor, Suchého i Šlitra respektuji, mám rád některé jejich  již dávno zlidovělé písně, ale v případě této veselohry či muzikálu bylo vše právě naopak . Texty jsou vyloženě jalové, občas nerýmy doslova tahají za uši a přehršel všech lálálá a jéjéjé místo slov mě nevýslovně iritoval. Herecky se to profiluje lehce nepříjemně pitvořivě, načež vše ještě dorazí mně velmi nepříjemná Hana Hegerová. Na tento počin legendární dvojice S&Š nebudu vzpomínat v dobrém. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (4)

  • Autor hudby, herec a hudebník Jiří Šlitr, měl v plánu představit se s původní operní fraškou na Broadwayi. Aby s ní americké publikum seznámili, nechali Šlitr se Suchým vyrobit kopii filmu a opatřili ji anglickými titulky. Šlitr ji s sebou vzal na světovou výstavu EXPO 67 do kanadského Montrealu, kde vystupoval jako pianista s představením „Kinoautomat“. Po skončení světové výstavy pak film předváděl po USA a americký novinář Alan Levy už překládal libreto hry. Naplnit Šlitrovy ambice se ale nepodařilo. V porovnání se soudobými broadwayskými hudebními produkcemi jako „Cabaret“ z roku 1966 či „Hair“ z roku 1967 působila Dobře placená procházka zřejmě příliš skromně. „Byla to hudební bajka o penězích a chamtivosti, která mi připadala jako ,legrační Kafka‘,“ soudil například Levy. (Kubrickon)
  • Ján Roháč byl režisérem původní opery „Dobře placená procházka“ v pražském populárním divadle Semafor. Ta měla premiéru 15. června 1965. Společně s Milošem Formanem se Roháč zhostil i jejího převedení do televizní podoby. (Kubrickon)
  • V závěru se televizní inscenace mírně odlišuje od divadelního libreta. (Kubrickon)

Reklama

Reklama