Réžia:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Evžen IllínHrajú:
Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík, Ivan Kheil, Jiří Hrubý, Milada Ježková, Josef Šebánek, Josef Kolb, Marie Salačová, Jana Nováková (viac)Obsahy(1)
Hrdinkou filmu Lásky jedné plavovlásky je mladičká blondýnka Andula. Žije na internátě v malém středočeském městečku, kde na jednoho muže připadá deset žen - a většina je stejně ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejich kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Prožije trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků a téměř podlehne jednomu z nich - Vacovskému. Až se konečně objeví ten pravý - mladý klavírista Milda. Když s ním stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. Vypraví se za svou láskou do Prahy. Když se seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (406)
Pro mě o něco lepší a uvěřitelnější verze Formanova předchozího snímku Černý Petr. Možná tomu pomohli herci typu Brejchová či Menšík, možná to byla prostě větší sranda. Lásky jedné plavovlásky však neumí udržet tempo - tancovačka je skvělá a závěr s rodiči geniální, ale to mezitím musíte nějak vydržet či přetrpět. Tohle je pro mě jediná chybička na kráse. Ale nikdo (nic) není dokonalé, ne? 80 %. ()
Ne ne ne, to není film pro mě. Když odmyslíme natahovací bezživotné scény, film zdaleka nemá ani hodinu. Dokoukal jsem to jen kvůli jménu režiséra (který se ale bude muset nejen kvůli tomuto snímku bohužel v nejbližší době pakovat z mé TOPky - je mi líto, Miloši), ale nakonec jsem nelitoval, neboť Šebánek film zachránil a zařídil mu usmolené 3*. ()
Ta holka byla tak roztomile blbá, že jí nešlo jinak než jí přát to nejhezčí, tedy pro ní, ne pro nás. Protože to co je hezké pro nás, zřejmě není hezké pro ní. A ona to tak trošku celou dobu nechápala. TO se mi ale na tom všem hrozně líbilo. Ta napsaná postava. Kdy si člověk uvědomí, že každý je originální, a dokáže uvažovat a přemýšlet vždy podle sebe. Což je samozřejmě občas neštěstí pro druhé. No a když k tomu připočtu legendu lidového českého humoru, Josefa Šebánka, tak se musím parádně bavit. V tomto případě na plný počet, protože je film ve skutečnosti neskutečně lidský, obyčejný a přitom tak originální. ()
Kde domov můj, kde domov můj... Geniální scéna s tóny české národní hymny při bizarně >vypjaté< situaci stran příjezdu A. k Mílovým rodičům, symbolicky završující Formanovo až patafyzicky reálné a krutě humorné podobenství o mladické nerozvážnosti, českém šosáku a době, která vzývala stádo a nepotřebovala charaktery... Faktem pak je, že i z hlediska dnešního pohledu na >malého českého člověka< tenhle film prostě nestárne. Dnes už jen holt místo odpoledních čajů chodí stádní omladina na noční tuctucárny a vytrendovaní protekční nýmandi na podobná >všelidsky ožehavá< témata točí sobě rovné sračky... ()
Zde se začala hvězdná kariéra Milady Ježkové, která si poprvé zahrála ve filmu ve svých 55 letech. Po té ztvárnila na desítky filmových a televizních rolí, roliček a štěků, bez nich by filmy neměly ten správný půvab. Další filmový debit pro neherce Josefa Šebánka, proslaveného zejmena Homolkovskou trilogií. Právě obsazování neherců bylo v minulosti to, co mě na filmech Miloše Formana a Věry Chytilové spíše odrazovalo. Teprve s odstupem času jsem propadla kouzlu civilního projevu. Přesto ani po letech jsem ke snímkům Miloše Formana nepronikla. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (47)
- Miloš Forman kombinoval profesionální herce s neherci. Do role záložníka byl obsazen ostřílený český herec Vladimír Menšík (Vacovský), který měl ve scéně tancovačky záložáků po boku dva neherecké kolegy Ivana Kheila (Maňas) a Jiřího Hrubého (Burda). (Kubrickon)
- V čase, keď Hana Brejchová (Andula) študovala na gymnáziu, dostala infekčnú žltačku a musela prerušiť ročník. V tom čase prišiel režisér Forman s ponukou, či by si nechcela zahrať vo filme. Rolu vzala a bola rada, že si niečo privyrobí, nakoľko mala doma šesť súrodencov. (Raccoon.city)
- Miloš Forman ve své autobiografii "Co já vím?" komentoval: "Při natáčení Lásek jsem si vyzkoušel, že mísení profesionálních herců s neherci může oběma skupinám prospět, ale jsou to k tomu zapotřebí silné herecké osobnosti, které se nezaleknou syrového a přirozeného chování neherců. Splynout s lidmi, kteří prostě jen hrají sami sebe, vyžaduje herce opravdu velkého kalibru, a takový byl Vladimír Menšík. Slabší herec, který není schopný skutečně a naplno existovat v situaci, která se kolem něho vytváří, který trvá pouze na předem promyšleném pojetí situace a není otevřený bezprostřednímu podnětu, se nikdy nemůže sehrát s neherci, jestliže jsou přirození. Když slabší herec předvádí vykalkulovaný výkon, nedostatek bezprostřednosti v jeho chování neherce zarazí a zastraší, protože jakákoli faleš a umělost je vyvádí z míry. Když ale všechno klape, pak neherci nutí herce do bezprostřední pravdivosti, zatímco herci dávají scéně rytmus a tvar, který neherci necítí. Neherec se stává natolik součástí scény, kterou vytváří, že ji nedokáže vnímat jako rytmický celek s přesnou strukturou a rytmem. Neherci se klidně opakují a plácají věci bez ladu a skladu, a proto je musí herec 'táhnout' kupředu, protože jinak by se scéna, jakkoli pravdivá a půvabná, stala nudnou." (NIRO)
Reklama